Evropské akcie v pátek znovu zlevnily, za celý týden se propadly o více než 3,5 %

Regionální index STOXX Europe 600 odepsal 0,83 % na 328,81 bodu (za celý týden -3,52 %), britský FTSE 100 ztratil 1,43 % na 6 693,26 bodu (za celý týden -4,31 %), francouzský CAC 40 přišel o 0,78 % na 4 377,46 bodu (za celý týden -3,76 %) a německý index DAX klesl o 0,65 % na 10 259,13 bodu (za celý týden -4,09 %).

Blížící se americké volby v pátek opět připomenulo několik průzkumů, z nichž nejzajímavější byla čísla listu The New York Times. Kandidátka demokratů Hillary Clintonová by podle nich v úterý získala 45,6 % hlasů, zatímco republikán Donald Trump by dosáhl na 42,3 %. Clintonová ve většině průzkumů sice vede, očekává se však napínavá bitva s těsným výsledkem. Reakce trhů se proto nedá predikovat.

Z pátečních makrodat byla nejsledovanější americká zpráva o nezaměstnanosti. Americká ekonomika v říjnu podle ní vytvořila méně pracovních míst, než se čekalo. Mzdy ale rostou nejrychleji za více než osm let. Dá se proto očekávat, že páteční čísla by neměla výrazněji ohrozit plánované prosincové zvýšení úrokových sazeb americkým Fedem.

Výsledková sezóna přinesla například kvartální výsledky automobilky BMW nebo banky Commerzbank. Výrobce luxusních vozů BMW hospodařil ve třetím čtvrtletí s provozním ziskem 2,38 miliardy eur (64,3 miliardy Kč), což je meziroční nárůst o 1,1 %. Akcie společnosti na výsledky zareagovaly zdražením o 0,31 %. Druhá největší německá banka se ve třetím čtvrtletí propadla do ztráty. Čistá ztráta za tři měsíce do konce září činila 288 milionů eur (sedm miliard Kč) ve srovnání se ziskem 235 milionů eur loni. Její akcie proto o 1,38 % klesly.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Aktivita španělského sektoru služeb v říjnu mírně zpomalila. Index nákupních manažerů klesl na 54,6 bodu ze zářijových 54,7 bodu, očekával se přitom růst na 55,2 bodu. Nové zakázky i zaměstnanost v sektoru v říjnu rostly pomalejším tempem než v předcházejícím měsíci. Ceny vstupů naopak rostly nejprudším tempem od května 2015.
• JPMorgan Chase snížila cílovou cenu akcií Komerční banky na 920 z 990 Kč.
• Index nákupních manažerů v sektoru služeb v Itálii v říjnu vzrostl na 51 bodů ze zářijových 50,7 bodu, očekával se však růst na 51,5 bodu. Příliv nové práce a zaměstnanost v sektoru rostly jen minimálně, ceny hotových výrobků rostly nejpomaleji za posledních sedm měsíců.
• Podnikatelská aktivita ve francouzském sektoru služeb se v říjnu výrazně utlumila. Index nákupních manažerů spadl na 51,4 bodu ze zářijových 53,3 bodu, čekal se pokles na 52,2 bodu. V říjnu pokračoval příliv nové práce, poklesla však zaměstnanost v sektoru. Ceny vstupů rostly osmý měsíc v řadě. Kompozitní index v říjnu klesl na 51,6 bodu z předchozích 52,7 bodu.
• Tempo růstu aktivity v německém sektoru služeb se v říjnu výrazně zvýšilo, když index nákupních manažerů v sektoru služeb stoupl i podle finálních údajů na 54,2 bodu z 50,9 bodu (odhad: 54,1 bodu). Kompozitní PMI stoupl podle finálních dat společnosti Markit Economics na 55,1 bodu z 52,8 bodu.
• Sektor služeb v eurozóně v říjnu podle finálních dat agentury Markit expandoval rychlejším tempem než v září, zůstal však za očekáváním analytiků. Index nákupních manažerů zde vzrostl na 52,8 bodu z 52,2 bodu v září, analytici očekávali růst na 53,5 bodu. Kompozitní index se zvýšil na 53,3 bodu oproti 52,6 bodu v září, podle předběžných údajů se měl zvýšit jen na 53,7 bodu. Sektor služeb nahoru táhlo zejména Německo.
• Petrochemická společnost Unipetrol zveřejnila modelové marže za říjen. V rafinérském segmentu se marže zvýšila na 4,2 USD za barel z 2,5 USD v září. Rozdíl mezi cenou ropy Brent a Ural klesl na 2,5 USD z 2,7 USD na barel. Olefinová marže dosáhla 323 eur za tunu (září: 354 eur za tunu) a polyolefinová marže byla 458 eur za tunu (září: 470 eur za tunu).
• Index výrobních cen v eurozóně v září meziročně klesl o 1,5 %, čekal se pokles o 1,8 % po -1,9 % v srpnu (revidováno z -2,1 %). Meziměsíčně se index o 0,1 % zvýšil po poklesu o 0,2 % v srpnu (odhad: 0 %).
• Německá státní železniční společnost Deutsche Bahn (DB) zatím dává k ledu plány částečné privatizace svých divizí Arriva a Schenker. Důvodem je rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii, oznámil v pátek generální ředitel DB Rüdiger Grube. Vedení bude podle něj o záměru informovat dozorčí radu na zasedání, které se bude konat 14. prosince.
• Nejbohatším Slovákem je podle slovenské edice časopisu Forbes i nadále český ministr financí a rodák z Bratislavy Andrej Babiš. Mezi eurové miliardáře se pak nově zařadil spoluzakladatel developerské skupiny HB Reavis Ivan Chrenko. Vyplývá to z nejnovějšího žebříčku nejmajetnějších Slováků, který časopis každoročně zveřejňuje.
• Veřejné finance by měly být podle odhadů České národní banky (ČNB) v příštím roce vyrovnané. V předchozí prognóze přitom ČNB odhadovala přebytek 0,1 %. Pro letošek zvýšila deficit na 0,3 % ze srpnových 0,1 %. Pro rok 2018 odhaduje přebytek veřejných financí na 0,4 %. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, kterou v pátek zveřejnila ČNB.
• Zájem slovenských firem usadit se v některém z daňových rájů ve třetím čtvrtletí po předchozím poklesu vzrostl, úrovně loňska však nedosáhl. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Bisnode Slovensko. Majitele v daňovém ráji mělo na Slovensku ke konci září 4 630 podniků. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím to představuje nárůst o 29 firem, oproti závěru minulého roku je to ale o 1,5 % méně.
• Německý úřad pro motorová vozidla (KBA) dal automobilce Volkswagen svolení k technickým úpravám dalších zhruba 2,6 milionu automobilů s naftovým motorem, které byly vybaveny softwarem, jenž umožňuje manipulovat s testy emisí. Jde o menší automobily s motorem o objemu 1,6 litru a souhlas KBA platí pro celou Evropu, sdělil v pátek Volkswagen.
• Slovenská plynovodní společnost Eustream a její bulharský protějšek Bulgartransgaz v pátek podepsaly další předběžnou dohodu o spolupráci na projektu plynovodu Eastring, který má přepravovat plyn ze Slovenska přes Maďarsko do Rumunska a Bulharska. Projekt má propojit plynárenské sítě západní a jihovýchodní Evropy, sdělilo v pátek bulharské ministerstvo energetiky.
• Turecká ekonomika letos zpomalí růst na 2,9 % z loňských 4 %, předpověděl v pátek Mezinárodní měnový fond (MMF). Hospodářství země oslabuje zvýšená politická nejistota po červencovém pokusu o puč, propad příjmů z cestovního ruchu a vysoké firemní zadlužení, uvedl fond po pravidelných konzultacích s tureckými úřady.
• Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA by krátkodobě přineslo více nejistoty na finanční trhy, oslabení dolaru a pokles ceny akcií než v případě zvolení Hillary Clintonové. Výrazné ekonomické dopady by prozatím EU a tím i ČR v případě Trumpova vítězství nepocítily. V delším období by ovšem, v případě plnění Trumpových předvolebních slibů, mohla být ekonomika EU i ČR zasažena kvůli jeho proklamovanému protekcionismu. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.

Výsledková sezóna

• Rakouská finanční skupina Erste Group Bank vykázala za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk 1,18 miliardy eur. Před rokem Erste ve stejném období hospodařila s čistým ziskem 764 milionů eur. Meziročně se jí tak čistý zisk zvýšil o více než 54 %. V samotném třetím čtvrtletí banka dosáhla zisku 337,4 milionu eur. Šéf banky Andreas Treichl uvedl, že by Erste ráda vyplatila dividendu z letošního zisku ve výši jednoho eura na akcii. Česká spořitelna vykázala za prvních devět měsíců roku čistý zisk 11,92 miliardy Kč.
• Druhá největší německá banka Commerzbank se ve třetím čtvrtletí propadla do ztráty. Přispěly k tomu náklady na restrukturalizaci, nízké úrokové sazby a slabá poptávka po úvěrech od německých společností. Čistá ztráta za tři měsíce do konce září činila 288 milionů eur (sedm miliard Kč) ve srovnání se ziskem 235 milionů eur loni.
• Německý výrobce luxusních vozů BMW hospodařil ve třetím čtvrtletí s provozním ziskem 2,38 miliardy eur (64,3 miliardy Kč), což je meziroční nárůst o 1,1 %. Výsledek mírně překonal odhady analytiků, přestože na důležitém americkém trhu se firmě nedařilo. Automobilka zvýšila odbyt zejména sportovně-užitkových aut (SUV) v Evropě a Číně.
• Výsledky Telecom Italia ve 3Q: Tržby 4,84 miliardy EUR (odhad: 4,76 miliardy EUR), zisk EBITDA 2,152 miliardy EUR (odhad: 2,089 miliardy EUR).

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Zářijové tržby německých maloobchodníků zklamaly očekávání, když meziročně dosáhly růstu pouze 0,4 %. Po srpnovém růstu o 3,8 % (revidováno z +3,7 %) se očekával růst ve výši 1,6 %. V meziměsíčním srovnání tržby poklesly o 1,4 %, což je nejhlubší propad od roku 2014. Po poklesu o 0,3 % (revidováno z -0,4 %) trh očekával 0,2% růst.
• Banky na Slovensku za první tři čtvrtletí letošního roku zvýšily čistý zisk meziročně o 6,4 procenta na 560,64 milionu eur. Jde o nejlepší výsledek od roku 2011, ovlivnily ho ale jednorázové operace. Výsledky slovenského bankovního sektoru v pondělí zveřejnila centrální banka.
• Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,3 %, tedy stejným tempem jako ve druhém kvartálu. V celé Evropské unii zůstalo tempo hospodářského růstu na 0,4 %. Vyplývá to z předběžného rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 0,5 % ze zářijových 0,4 %. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který v pondělí zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od poloviny roku 2014. Nadále však výrazně zaostává za cílem Evropské centrální banky (ECB).
• Zájem o nejnovější tendr na povolení k průzkumu těžby ropy a plynu v moři v Británii byl nejnižší za 14 let. Britský Úřad pro ropu a plyn obdržel pouze 29 žádostí na 113 bloků, v nabídce přitom bylo až 1 261 bloků.
• Řecká elektrárenská společnost PPC jmenovala vítězem tendru na podíl v provozovateli přenosové sítě ADMIE čínskou firmu State Grid International Development. Ta podala nejvyšší nabídku, a to 320 milionů eur. Rozhodnutí o prodeji musejí ještě schválit akcionáři PPC na valné hromadě, která bude 24. listopadu, napsala v pondělí agentura Reuters.
• Ruský prezident Vladimir Putin dal zelenou zahájení těžby na novém ropném poli v Kaspickém moři. Pole Filanovskij, které provozuje společnost Lukoil, je už druhým velkým ropným polem, které v Rusku za poslední týden získalo povolení k zahájení těžby a čtvrtým od začátku roku. To vyvolává otázky, jak moc vážně to Rusko myslí se slibem, že se připojí ke snaze ropného kartelu OPEC omezit těžbu, napsala v pondělí agentura Reuters.
• Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v říjnu zlepšily. Index PMI stoupl ze zářijových 52 bodů na 53,3 bodu v říjnu, uvedla v úterý společnost Markit Economics. Úroveň 50 bodů je předělem mezi růstem a poklesem. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby. Na index přitom v říjnu pozitivně působily všechny jeho složky.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v Řecku v říjnu klesl na 48,6 bodu z 49,2 bodu v září. Produkce řeckých výrobců se podruhé v řadě snížila a ke kontrakci sektoru přispěl také pokles zakázek.
• Aktivita v britském zpracovatelském průmyslu v říjnu klesla, stále si však udržuje solidní tempo expanze. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru ve Spojeném království v říjnu klesl na 54,3 bodu ze zářijových 55,5 bodu. Očekával se pokles na 54,5 bodu.
• Skupina Erste Group byla vyhlášena časopisem The Banker a PWM nejlepší bankou v privátním sektoru v Rakousku a ve střední a východní Evropě. "Přestože toto ocenění je pro banku lichotivé, nepředpokládáme, že by se zásadním způsobem mělo odrazit v ceně akcií skupiny na burze," říká Richard Miřátský, analytik z Komerční banky.
• Řecko by se mohlo začít vracet na finanční trhy v příštím roce, pokud bude pokračovat s hospodářskými reformami. V úterý to řekl šéf záchranného fondu eurozóny ESM Klaus Regling.
• Přebytek státního rozpočtu stoupl ke konci října na 98,3 miliardy korun ze zářijových 82,3 miliardy korun. Jde o nejlepší říjnový výsledek od vzniku České republiky. V tiskové zprávě o tom v úterý informovalo ministerstvo financí. Loni v říjnu rozpočet vykázal schodek 29,1 miliardy korun.
• Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel na úvod návštěvy Číny popřel zprávy médií, že kvůli ekonomickým sporům nevystoupil společně se svým čínským protějškem. Podle sociálnědemokratického vicekancléře byla jejich debata otevřená, ale v konflikt nevyústila.
• Ruská státní společnost Rosatom má zájem postavit nový jaderný blok v Česku. Firma zareagovala na poptávku českého státu, která vzešla od ministerstva průmyslu (MPO). Informace ruské agentury TASS v úterý ČTK potvrdil Leoš Tomíček, viceprezident společnosti Rusatom Overseas, dceřiné společnosti Rosatomu.
• Dlouholetý generální ředitel českobudějovického pivovaru Budvar Jiří Boček ke konci roku rezignuje na svou funkci. ČTK to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka, který tak potvrdil informaci serveru Seznam.cz. Podle webu je důvodem rezignace Bočkův zdravotní stav. Ministerstvo zemědělství je zřizovatelem národního podniku Budvar.
• O stavbu nového jaderného bloku v Česku se zajímá šest společností. Kromě ruské státní společnosti Rosatom jde o francouzskou EDF, americko-japonskou Westinghouse Electric Company, korejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea. Vyplývá to z vyjádření vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jána Štullera na dotaz ČTK.
• Komerční bance stoupl podle odhadů analytiků v letošním 3. čtvrtletí čistý zisk o nejméně desetinu na víc než 3,6 miliardy korun. Ve stejném období loni banka vydělala 3,246 miliardy Kč. Důvodem růstu jsou jednorázové vlivy jako prodeje majetku. Výsledky zveřejní banka, jejíž akcie se obchodují na pražské burze, ve čtvrtek 3. listopadu.
• Švédská automobilka Volvo posiluje spolupráci s čínskou mateřskou společností Zhejiang Geely Holding Group. Obě firmy brzy začnou s výrobou vozů ve společném montážním závodu v Číně. Tyto vozy budou určené nejen pro domácí trh, ale i pro vývoz.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru Itálie v říjnu klesl na 50,9 bodu z 51 bodů v září. Čekalo se přitom zvýšení na 51,4 bodu. Pokračuje tak postupné přibližování se ukazatele klíčové padesátibodové hranicí dělící kontrakci od expanze. Nové zakázky rostly pomalejším tempem, avšak zaměstnanost se podle středeční zprávy agentury Markit zvýšila.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru Itálie v říjnu klesl na 50,9 bodu z 51 bodů v září. Čekalo se přitom zvýšení na 51,4 bodu. Pokračuje tak postupné přibližování se ukazatele klíčové padesátibodové hranicí dělící kontrakci od expanze. Nové zakázky rostly pomalejším tempem, avšak zaměstnanost se podle středeční zprávy agentury Markit zvýšila.
• Index nákupních manažerů ve francouzském zpracovatelském sektoru se v říjnu zvýšil na 51,8 bodu z 49,7 bodu v září. Ukazatel se tak dostal na nejvyšší hodnotu od března 2014. Růst aktivity od jejího poklesu odděluje úroveň 50 bodů. Produkce i nové zakázky v říjnu rostly, zaměstnanost v sektoru stagnovala.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru Německa v říjnu podle finálních dat agentury Markit vzrostl na 55 bodů z 54,3 bodu v září. Předběžná data však počítala s růstem na 55,1 bodu. Přesto je říjnová hodnota 33měsíčním maximem. Zaměstnanost v sektoru rostla již posedmé v řadě.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru eurozóny v říjnu vzrostl na 53,5 bodu z 52,6 bodu v září. Rychlý odhad uváděl, že se index zvýšil na 53,3 bodu. Za růstem zpracovatelského sektoru společenství zemí platících eurem stály zejména Nizozemsko a Německo.
• Počet nezaměstnaných v Německu v říjnu podle sezóně přepočtených údajů klesl ve srovnání s předchozím měsícem o 13 000. Analytici odhadovali pokles o 1 000. Míra nezaměstnanosti se snížila na 6 %, což je nejnižší hodnota od znovusjednocení země v roce 1990. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil spolkový úřad práce.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v říjnu vzrostl na 52,6 bodu ze zářijových 52,3 bodu (odhad: 51,8 bodu).
• Největší japonská bankovní skupina Mitsubishi UFJ Financial Group (MUFG) přemístí v příštím roce část personálu ze své evropské centrály v Londýně do Amsterodamu. Firma tak podle listu Financial Times reaguje na obavy z brexitu, tedy vystoupení Británie z Evropské unie.
• Těžba ropy v Rusku v říjnu stoupla o 0,1 % na nový postsovětský rekord 11,2 milionu barelů denně. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnilo ruské ministerstvo energetiky. Další zvýšení těžby čeká ministerstvo i v příštím roce.
• Největší polská rafinérská společnost PKN Orlen prodloužila dohodu o dodávkách ropy se saúdskoarabskou firmou Aramco do konce příštího roku. Ropa od Aramco se zpracovává v rafinerií PKN v Polsku, České republice a Litvě. Aramco by měla měsíčně dodávat PKN 200 000 tun ropy, uvádí se ve středečním prohlášení PKN.
• Pokud by Česká národní banka (ČNB) před třemi lety nepřistoupila k oslabení koruny a kurz by se stále držel na tehdejších 25,7 koruny za euro, přišli by čeští exportéři do letošního srpna o 608 miliard korun. V dnešní tiskové zprávě Asociace exportérů to uvedl místopředseda asociace Otto Daněk. ČNB intervencemi udržuje od listopadu 2013 kurz nad 27 korunami za euro. Asociace exportérů pokládá intervence za přínosné pro českou ekonomiku.
• Britská centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na historickém minimu 0,25 % a zlepšila odhad růstu domácí ekonomiky. KLíčová sazba Bank of England tak zůstává na 0,25 %. Beze změny zůstává taktéž program skupování aktiv v objemu 435 miliard GBP. Současně BoE zlepšila výhled vývoje domácí ekonomiky a naznačila, že v letošním roce již úrokové sazby snižovat neplánuje.
• Londýnský vrchní soud rozhodl, že britská vláda Theresy Mayové nesmí spustit Článek 50, tedy mechanismus opuštění Evropské unie, pokud k tomu nebude mít parlamentní souhlas.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj ve čtvrtek zhoršila odhad letošního růstu rozvíjejících se ekonomik ve střední Evropě a Pobaltí. Banka nyní předpokládá, že hospodářský růst v tomto regionu dosáhne 2,7 procenta, zatímco v předchozí prognóze jej odhadovala na 3,1 procenta. Výhled nezahrnuje Českou republiku, kterou již EBRD počítá mezi vyspělé země.
• Tranzit zemního plynu přes Českou republiku navzdory nižší tuzemské spotřebě meziročně roste.Vyplývá to z dat, které agentuře ČTK poskytl provozovatel tuzemských plynovodů, skupina Net4Gas. Loni proteklo přes ČR do zahraničí 41,9 miliardy metrů krychlových plynu, o 4,2 procenta více než v roce 2014. Nárůst proti roku 2012 byl více než pětinový.
• Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM plánuje vytvořit novou dceřinou firmu, která by fungovala s nižšími náklady. Firma ve čtvrtek uvedla, že tak chce lépe konkurovat aerolinkám ze zemí kolem Perského zálivu, zlepšit hospodaření a znovu být lídrem trhu. Firmě v posledních letech uškodily spory se zaměstnanci, zejména pak časté stávky personálu Air France.
• Nezaměstnanost v eurozóně klesla v září na deset procent ze srpnových 10,1 procenta. Právě takový nepatrný pokles trhy očekávaly.
• Italská nezaměstnanost dosáhla v říjnu 11,7 procenta. Očekávalo se přitom, že po zářijových 11,5 procenta klesne na 11,4 procenta.
• V říjnu přibylo ve Španělsku 44,68 tisíc nezaměstnaných. Po zářijovém přírůstku 22,8 tisíce nezaměstnaných se očekalo, že jich přibyde 77,3 tisíce. Jde o třetí po sobě jdoucí měsíc stoupající nezaměstnanosti v zemi.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Švýcarská centrální banka vykázala za první tři čtvrtletí rekordní zisk 28,7 miliardy švýcarských franků. Za ziskem stály především příjmy plynoucí z rozsáhlých devizových rezerv banky, napsala agentura Reuters.
• Britské ropné společnosti BP klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk o 48 % na 933 milionů USD (23 miliard Kč). Na hospodaření firmy mají negativní dopad nízké ceny ropy a pokles rafinérských marží. Společnost současně v úterním prohlášení oznámila snížení výdajů na letošní rok o další jednu miliardu USD kvůli nízkým cenám ropy. Údaj o zisku nezahrnuje změnu hodnoty zásob a mimořádné položky.
• Britsko-nizozemské ropné společnosti Royal Dutch Shell vzrostl ve třetím čtvrtletí zisk o 18 % na 2,79 miliardy USD (68,6 miliardy Kč). K růstu přispěla vyšší těžba po akvizici firmy BG Group, která vykompenzovala pokles cen ropy, uvádí se v úterním prohlášení.
• Čistý zisk německých aerolinek Lufthansa ve třetím čtvrtletí stoupl o 79 % na 1,4 miliardy eur. Hospodaření podpořil mimořádný zisk související se změnami zaměstnaneckého penzijního pojištění. Příjmy a provozní zisk však klesly, mimo jiné kvůli silné cenové konkurenci a obtížné situaci v nákladní přepravě. Aerolinky rovněž upravily svůj růstový plán na čtvrté čtvrtletí.
• Skupině PPF stoupl v prvním pololetí čistý zisk meziročně o čtvrtinu na 6,7 miliardy Kč. Celková aktiva skupiny činila zhruba 654 miliard Kč, o 12 % více než na konci roku. PPF, kterou ovládá nejbohatší Čech Petr Kellner, to ve středu sdělila ČTK.
• Ekonomický růst zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy příští rok zrychlí díky oživení v Rusku a sousedních zemích. Uvedl to ve svém pravidelném ekonomickém výhledu Mezinárodní měnový fond (MMF). Tempo růstu regionu má zrychlit v roce 2017 na 2,1 % z 1,3 % v letošním roce.
• Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service ve středu pohrozila zhoršením úvěrového ratingu Británie. K takovému kroku by sáhla v případě, že si země v rámci jednání o vystoupení z Evropské unie nedokáže dohodnout dostatečně příznivé podmínky přístupu k jednotnému evropskému trhu.
• Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas ve třetím čtvrtletí zvýšil čistý zisk o 15 procent na 387 milionů eur. Firma ve čtvrtek také uvedla, že chystá restrukturalizaci značky Reebok a investice do své buucnosti. Tržby za čtvrtletí vzrostly o 14 procent a dosáhly 5,4 miliardy eur.
• Švýcarská bankovní skupina Credit Suisse ve třetím čtvrtletí vytvořila čistý zisk 41 milionů franků(1,03 miliardy Kč), což je výrazný pokles proti zisku 779 milionů CHF ve stejném období loni. Navzdory propadu zisku je to ale pozitivní překvapení, protože analytici předpovídali ztrátu. Banka současně oznámila, že o 357 milionů CHF posílí rezervy na právní výdaje, hlavně kvůli případným sporům ohledně hypoték.
• Francouzské bance Société Générale klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk o 2,4 % na 1,1 miliardy eur. Výsledky překonaly očekávání analytiků díky oživení v divizi drobných bankovních služeb v zahraničí a silnému výkonu divize obchodování. Na domácím trhu příjmy banky klesly.

Zdroj: CNBC