Evropské akcie v pátek oslabily, za celý týden však zhruba o půl procenta zpevnily

Regionální index STOXX Europe 600 se snížil o 0,63 % na 347,21 bodu, za celý týden však o 0,51 % stoupl. Britský FTSE 100 klesl o 0,47 % na 6 845,17 bodu (týden: +0,99 %), francouzský CAC 40 ztratil 0,88 % na 4 853,7 bodu (týden: +0,84 %) a německý DAX odepsal 0,54 % na 10 865,77 bodu (týden: +0,72 %).

Nedařilo se zejména automobilovému sektoru, který do mínusu stáhl německý koncern Volkswagen, jenž v pátek oznámil, že v listopadu opět prodal méně aut.  Celosvětově to bylo 940 900 vozů, meziročně o 5,4 % méně. Akcie společnosti na toto oznámení zareagovaly poklesem zhruba o 1,3 %.

O více než procento spadl také sektor základních materiálů, který obzvlášť citlivě reaguje na vývoj obchodního vztahu mezi Spojenými státy a Čínou. Pod tlak toto odvětví tentokrát nedostal americký prezident Donald Trump, ale horší než očekávaná čínská ekonomická data (maloobchodní tržby a průmyslová výroba).

Evropské akcie (14. prosince 2018), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Tempo meziroční míry inflace na Slovensku v listopadu zpomalilo třetí měsíc po sobě. Spotřebitelské ceny se v porovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšily o 2,1 procenta, v říjnu stouply meziročně o 2,5 procenta. Informoval o tom v pátek slovenský statistický úřad. V Česku meziroční míra inflace v listopadu zpomalila na dvě procenta.
• Běžný účet platební bilance, tedy souhrn všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil v letošním třetím čtvrtletí schodkem 44,7 miliardy korun. Uvedla to v pátek Česká národní banka. Centrální banka zároveň revidovala údaje za předchozí čtvrtletí. Podle aktuálních údajů byl ve 2. čtvrtletí přebytek necelých 7,9 miliardy korun, o 660 milionů korun méně oproti předběžným údajům zveřejněným v září. Za tři čtvrtletí je bilance v přebytku téměř 19 miliard korun.
• Banky budou od roku 2020 opět odvádět více do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Česká národní banka zvýšila tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,75 procenta. Informovala o tom v pátek ČNB. Sazbu, která platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry, stanovuje pravidelně každé čtvrtletí s účinností za rok. V pátek zveřejněné rozhodnutí je tedy platné od 1. ledna 2020. Důvodem změny sazby je rostoucí zranitelnost bankovního sektoru vůči případnému zhoršení ekonomické situace, což ukázaly analýzy ČNB. Od ledna 2019 činí sazba 1,25 procenta a od července 2019 pak 1,5 procenta.
• Dohledové zátěžové testy České národní banky letos opět prokázaly odolnost tuzemských bank a pojišťoven. Testování, které zahrnovalo vybrané bankovní skupiny a pojišťovny a bylo provedeno na datech ke konci roku 2017, prokázalo, že oba sektory jsou dále připraveny odolávat zhoršeným podmínkám ekonomiky. V pátek o tom informovala ČNB.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Nezaměstnanost v Česku v listopadu zůstala na 2,8 procenta. Bez práce bylo 215 010 lidí, což je nejméně od června 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 323 500. Oznámil to v pondělí Úřad práce ČR. Analytici stagnaci nezaměstnanosti očekávali. Loni v listopadu byla míra nezaměstnanosti 3,5 procenta.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v listopadu zpomalil na dvě procenta z říjnových 2,2 procenta. Ceny tak rostly nejpomalejším tempem od letošního dubna. Zlevňovaly především potraviny. Nadále naopak zdražovalo bydlení a také pohonné hmoty. Informoval o tom v pondělí Český statistický úřad. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta.
• Protivládní protesty takzvaného hnutí žlutých vest výrazně zpomalí růst francouzské ekonomiky v posledním čtvrtletí tohoto roku. Francouzská centrální banka v pondělí kvůli protestům zhoršila výhled růstu na toto období - nově má ekonomika ve srovnání s předchozími třemi měsíci vzrůst jen o 0,2 procenta místo původně očekávaných 0,4 procenta.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny klesla na začátku prosince nejníže za čtyři roky. Důvodem jsou obavy z obchodních konfliktů, spor o rozpočet Itálie s Evropskou unií a rovněž jednání o vystoupení Británie z EU. Index důvěry se propadl na -0,3 bodu z listopadových 8,8 bodu a ocitl se nejníže od prosince 2014. Uvedla to v pondělí výzkumná společnost Sentix.
• Francouzský prezident Emmanuel Macron svým pondělním projevem k národu, v němž v reakci na několikatýdenní protesty takzvaných žlutých vest ohlásil daňové úlevy i zvýšení mezd, nepřesvědčil levici ani pravici, píše v úterý francouzský tisk. Mezi demonstranty navíc panuje pocit, že je šéf Elysejského paláce nevyslyšel, uvedl konzervativní list Le Figaro. Deník Le Parisien označuje Macronův proslov za "zatím nejzásadnější okamžik jeho pětiletého mandátu" a připomíná, že hlava Francie se svou řečí přišla až po týdnech mlčení.
• Členské země EU v úterý podpořily nedávnou dohodu s Evropským parlamentem o novém návrhu rozpočtu unie na rok 2019. Celková výše závazků rozpočtu bloku má dosáhnout 165,8 miliardy eur, proti letošnímu upravenému rozpočtu je to nárůst o 3,2 procenta. Platby budou o 2,4 procenta vyšší než letos a dosáhnou 148,2 miliardy eur. Rada EU to v úterý uvedla v tiskové zprávě.
• Ministerstvo financí a Česká národní banka zřejmě opět doporučí vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vláda má ve středu na programu každoroční materiál MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
• Horší než případný tvrdý brexit je pro exportéry nejistota spojená s vyjednáváním odchodu Velké Británie z EU. České výrobky jsou kvůli velkému oslabení libry na ostrovech stále dražší, a tedy méně konkurenceschopné. Na setkání s novináři to v úterý uvedl vedoucí kanceláře agentury CzechTrade v Londýně Martin Macourek.
• Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Vyplývá to z každoročního materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dokument ve středu schválila vláda, informovala na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová. Vláda Andreje Babiše již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
• Evropský parlament ve středu schválil obchodní dohodu s Japonskem, která je nejrozsáhlejší smlouvou o volném obchodu, jakou kdy unie uzavřela. Pakt, který odstraní téměř všechna cla ve vzájemném obchodu a zahrne zhruba třetinu globálního hrubého domácího produktu a 600 milionů lidí, podpořila výrazná většina poslanců. Pokud dohodu ratifikují ministři členských zemí, mohla by vstoupit v platnost začátkem února.
• Hrubý domácí produkt Ruska se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 1,5 procenta. Oznámil to ve středu ruský statistický úřad. Zpřesnil tak svůj odhad z minulého měsíce, podle kterého růst činil 1,3 procenta. I navzdory této revizi však tempo růstu ekonomiky zpomalilo z 1,9 procenta ve druhém čtvrtletí.
• Firma ČEZ ESCO z energetické skupiny ČEZ koupila pardubickou společnost Domat Control System, která se zabývá vývojem, dodávkami a provozem řídicích systémů v budovách, průmyslových areálech a energetice. Ve středu to oznámil mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Cenu nespecifikoval. ČEZ ESCO podle něj získá ve společnosti stoprocentní podíl, dosavadní majitelé však budou ve firmě působit i nadále.
• Evropská centrální banka na prosincovém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 0 %, zápůjční sazby na 0,25 % a depozitní sazby na -0,4 %. Zároveň zopakovala, že sazby zůstanou na současných úrovních minimálně do konce příštího léta, a potvrdila letošní ukončení kvantitativního uvolňování. V nové ekonomické prognóze banka zároveň mírně zhoršila hospodářský výhled.
• Případné překročení limitu rozpočtového deficitu Francie v příštím roce by mohlo být tolerovatelné, pokud bude jen dočasné. Uvedl to ve čtvrtek ve francouzském Senátu evropský komisař pro hospodářské a finanční otázky, daně a cla Pierre Moscovici.
• Prodej německého výrobce luxusních aut BMW Group v listopadu pokračoval v růstu, zvláště díky poptávce po sportovně-užitkových a hybridních modelech. Celkově automobilka prodala 222 500 vozů, o 0,8 procenta více než loni. Za jedenáct měsíců pak prodej jejích vozů, včetně modelů Mini, stoupl o 1,3 procenta na 2,26 milionu vozů, uvedla ve čtvrtečním prohlášení.
• Německý zákon, který brání vyhledávacím službám zveřejňovat výňatky zpráv a jiných zpravodajských produktů bez souhlasu vydavatele, nesmí být uplatňován, neboť je v rozporu s příslušnou směrnicí Evropské unie.Ve svém nezávazném doporučení to tvrdí generální advokát unijního soudu Gerard Hogan. Soudní dvůr Evropské unie o případu jedná, verdikt ještě nevynesl.
• Japonská automobilka Nissan zažalovala u brazilského soudu sestru bývalého předsedy správní rady Carlose Ghosna kvůli údajnému neoprávněnému obohacení. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, která se odvolává na soudní záznamy. Ghosn, který se v Brazílii narodil, byl minulý měsíc zadržen v Japonsku kvůli údajným finančním machinacím.
• Automobilka Ford Motor se koncem srpna příštího roku chystá zavřít továrnu na výrobu převodovek ve francouzském městě Blanquefort. V ohrožení je zhruba 850 pracovních míst. Podnik to ve čtvrtek sdělil zaměstnancům na závodní radě. Nabídku belgické firmy Punch Powerglide na odprodej Ford zamítl, protože se domnívá, že neposkytuje dostatečné sociální záruky. 
• Dokud nebude vyjasněna situace okolo možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše, nehodlá Evropská komise vyplácet České republice žádné dotace. Prohlásil to ve čtvrtek komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger během debaty v Evropském parlamentu. Řekl rovněž, že od 2. srpna, kdy platí nová pravidla posuzování střetu zájmů, nebyly Česku poskytnuty dotace.
• Druhý nejvyšší soud EU ve čtvrtek částečně zmírnil pokuty uložené společnostem Slovak Telekom a její mateřské Deutsche Telekom i samotné německé společnosti za pětileté zneužívání dominantního postavení na slovenském trhu. Potvrdil však předchozí rozhodnutí Evropské komise, že podnik vytvořený firmami Slovak Telekom a Deutsche Telekom zneužil své postavení na trhu. Vyplývá to z čtvrtečního prohlášení Tribunálu.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Španělský prodejce oděvů Inditex, který mimo jiné vlastní řetězec Zara, zvýšil za devět měsíců svého fiskálního roku čistý zisk o čtyři procenta na 2,44 miliardy eur. Výsledek však nepatrně zaostal za odhady analytiků, protože růst podniku brzdí nepříznivý vývoj směnných kurzů, uvedla ve středu firma. Analytici v anketě agentury FactSet očekávali, že Inditex dosáhne zisku 2,46 miliardy eur.
• Výsledky TUI v FY2018: Čistý zisk 732,5 milionu EUR (loni: 644,8 milionu EUR), EBITA 1,22 miliardy EUR (meziročně +11 %, odhad: +10 %), obrat 19,52 miliardy EUR (loni: 18,54 miliardy EUR).
• Výsledky METRO v FY2018: Čistý zisk 344 milionů EUR (loni: 325 milionů EUR), tržby 36,53 miliardy EUR (loni: 37,14 miliardy EUR).
• Výsledky Sports Direct International v 1HFY2019: Hrubý zisk 74,4 milionu GBP (loni: 45,8 milionu GBP), upravený čistý zisk 64,4 milionu GBP (meziročně -27 %), tržby 1,79 miliardy GBP (loni: 1,71 miliardy GBP).

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026