Evropské burzy v pátek výrazně klesly, za celý týden odepsaly více než procento

Regionální index STOXX Europe 600 odepsal 1,22 % na 376,03 bodu, za celý týden pak ztratil 1,33 %. Britský FTSE 100 klesl o 2,01 % na 7 207,59 bodu (týden: -0,29 %), francouzský CAC 40 oslabil o 2,03 % na 5 269,92 bodu (týden: -2,5 %) a německý DAX se snížil o 1,61 % na 11 364,17 bodu (týden: -2,75 %).

Konzultační společnost IHS Markit v pátek zveřejnila průzkum mezi nákupními manažery, podle kterého byla podnikatelská nálada v eurozóně v březnu podstatně horší, než se očekávalo. Kvůli velkému propadu poptávky aktivita továren vykázala největší pokles za téměř šest let. Jakkoli byl pokles ve výrobě částečně vyrovnán stabilním, avšak relativně slabým růstem dominantního odvětví služeb, průzkumy naznačují, že vývoj ekonomiky eurozóny nebyl v prvním čtvrtletí uspokojivý.

Z konkrétních akciových titulů stojí za zmínku zhruba 5% propad akcií finské telekomunikační společnosti Nokia, která zveřejnila výroční zprávu. Společnost uvedla, že v letošním roce neplánuje rozšiřovat své aktivity v Íránu.

Evropské akcie (22. března 2019), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Měnový výbor ruské centrální banky na pátečním zasedání ponechal hlavní úrokovou sazbu beze změny na 7,75 procenta. Naznačil však, že by úroky mohl ještě letos snížit, protože očekává zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen.
• Evropské společnosti musí posílit své přípravy na možný odchod Británie z Evropské unie bez dohody. Řekl to podle agentury Reuters prezident Evropské centrální banky Mario Draghi představitelům EU. "Úřady a centrální banky jsou připravené, ale soukromý sektor musí přípravu posílit," řekl podle informovaného zdroje Draghi na evropském summitu.
• Tarifní mzdy zaměstnanců v automobilce Škoda Auto vzrostou s platností od 1. dubna o 2 500 korun měsíčně. Firma se na tom v pátek dohodla s odbory, skončilo tak kolektivní vyjednávání. Průměrná hrubá mzda zaměstnance, který je odměňován na základě tarifů, loni ve společnosti činila 51 275 Kč, uvedla v pátek Škoda Auto v tiskové zprávě.
• Zhruba polovina lidí v Česku považuje hospodářskou situaci země i životní úroveň své domácnosti za dobrou. Asi třetina je hodnotí jako ani dobré, ani špatné, mírně nad desetinu je vidí jako špatné. Vyplývá to z únorového průzkumu, jehož výsledky v pátek zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Mírné zlepšení autoři průzkumu zaznamenali u hodnocení ekonomické situace ČR, jinak jsou výsledky statisticky srovnatelné se situací v únoru 2018.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Česká republika měla ve čtvrtém čtvrtletí opět nejvyšší míru neobsazených pracovních míst v Evropské unii. Poměr volných pracovních míst k celkovému počtu pracovních míst se v celé EU zvýšil na 2,3 procenta z 2,2 procenta v předchozích třech měsících. V Česku vzrostl o 0,1 procentního bodu až na šest procent a byl nejvyšší ze všech zemí. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
• V pařížském sídle listu Le Monde se snaží novináři zabránit českému podnikateli Danielu Křetínskému v získání kontrolního podílu ve věhlasných pařížských novinách. Dohoda, jejímž cílem je zablokovat snahy Křetínského, je v závěrečné fázi jednání a předcházely jí měsíce diskuzí mezi akcionáři, vydavatelem a redakčními představiteli, píše na svých internetových stránkách Financial Times s odvoláním na zástupce Le Monde.
• Ceny průmyslových výrobců v Česku v únoru meziročně vzrostly o 3,6 procenta. Zvýšily se i ceny v ostatních odvětvích, a to u zemědělských výrobců o 8,2 procenta, stavebních prací o čtyři procenta a služeb pro podniky o 2,4 procenta. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad.
• V roce 2030 bude v Česku chybět až 20 000 dobíjecích stanic pro elektromobily.O pět let dříve bude deficit 3 000 stanic. Na pondělním kolokviu zástupců automobilek a vlády to uvedl prezident Sdružení automobilového průmyslu Bohdan Wojnar. Jedna dobíjecí stanice by měla podle expertů obsluhovat zhruba deset elektromobilů. V současnosti jich funguje v ČR zhruba 300.
• Britský odchod z Evropské unie nebude ve čtvrtek a v pátek jediným tématem pravidelného březnového summitu EU, ačkoliv brexitové zmatky nyní přípravám vrcholné schůzky v Bruselu dominují. Prezidenty a premiéry unijních zemí, včetně šéfky britské vlády Theresy Mayové, ale čekají i diskuse o způsobech, jak v EU podpořit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst, o boji se změnami klimatu či za jiných okolností ostře sledovaná diskuse o "celkových vztazích s Čínou v globálním kontextu". Vrcholné setkání EU-Čína se totiž uskuteční 9. dubna.
• Výbor ekonomických poradců německé vlády v úterý snížil odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,8 procenta z 1,5 procenta předpovídaných v předchozí listopadové prognóze. Výbor poukázal na přetrvávající vysoká rizika spojená s připravovaným odchodem Británie z Evropské unie, se spory v mezinárodním obchodě a s překvapivě prudkým zpomalováním hospodářského růstu v Číně.
• Energetická společnost ČEZ má dalšího zájemce o svá bulharská aktiva. Na dotaz ČTK to na úterní tiskové konferenci k loňským výsledkům firmy řekl místopředseda představenstva firmy a ředitel divize nová energetika a distribuce Tomáš Pleskač. Jméno uchazeče neuvedl. O dalším postupu má být podle něj jasno v dubnu.
• Milánská La Scala se rozhodla vrátit Saúdské Arábii přes 3 miliony eur poté, co plán úžeji spolupracovat s touto zemí spustil vlnu kritiky. Odmítavě se k němu postavili i členové vládní strany Liga. Pokud by rada operního domu přijala finanční injekci Rijádu, počítalo se, že v ní zasedne saúdskoarabský ministr kultury. Skupiny hájící lidská práva a někteří politici ve vyostřené debatě razili stanovisko, že jedna z nejprestižnějších italských kulturních institucí by se měla saúdskoarabským penězům vyhnout, napsala agentura Reuters.
• Průměrná úroková sazba hypoték v únoru nepatrně klesla na 2,99 procenta z lednových tří procent. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to na 1,77 procenta. Loni v lednu byla na 2,28 procenta. Zájem o hypotéky byl podobný jako v lednu.
• Německý výrobce aut BMW ve středu varoval, že v letošním roce očekává pokles zisku před zdaněním o nejméně deset procent. Automobilka také plánuje do roku 2022 snížit náklady o 12 miliard eur, aby tak kompenzovala růst investic do nových technologií.
• Německo plánuje do konce letošního roku schválit zákony o vzniku státního fondu, který by chránil důležité domácí firmy před převzetím čínskými a dalšími zahraničními investory. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje.

• České stavebnictví bylo loni s meziročním růstem o 9,2 procenta mezi 28 zeměmi Evropské unie na devátém místě. Meziročně si Česko polepšilo o devět míst. V porovnání se stavem na konci září naopak o jedno místo kleslo. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví loni stavebnictví vzrostlo v průměru o 2,3 procenta.

• Britská centrální banka na březnovém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 0,75 %. Trh tento výsledek očekával. Program skupování aktiv v objemu 435 miliard liber zůstává rovněž beze změny. Bank of England také varovala, že nejistoty kolem odchodu Británie z Evropské unie nadále ohrožují podnikatelskou důvěru, krátkodobou ekonomickou aktivitu a firemní investice.
• Konsorcium evropských společností v čele s německou automobilkou Volkswagen a švédským výrobcem baterií Northvolt zakládají Evropskou unii pro baterie pro spolupráci na výzkumu a vývoji bateriových článků. Uvádí to čtvrteční prohlášení Volkswagenu.
• Provozovatel estonské taxislužby Bolt (donedávna Taxify) chce expandovat v Evropě a v Africe na trh s dodávkami jídla. Mezi prvními zeměmi, kde se tato nabídka objeví v příštích měsících, budou Estonsko, Finsko a Jihoafrická republika. Řekl to v rozhovoru s agenturou Bloomberg generální ředitel Boltu Markus Villig.
• Norská centrální banka ve čtvrtek zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na jedno procento. K tomu kroku přistoupila od loňského září už podruhé a guvernér banky Oystein Olsen uvedl, že existuje 50procentní pravděpodobnost, že k dalšímu růstu dojde v červnu.
• Index spotřebitelské důvěry v eurozóně stoupl na -7,2 bodu z únorových -7,4 bodu; trh očekával nepatrně rychlejší vzestup na -7,1 bodu.

  Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Provozní výnosy energetické skupiny ČEZ za loňský rok dosáhly 184,5 miliardy Kč (meziročně -10 %), provozní zisk před odpisy (EBITDA) 49,5 miliardy Kč (meziročně -8 %) a čistý zisk 10,5 miliardy Kč (meziročně -45 %). Meziroční srovnání zisku je ovlivněno předloňskými jednorázovými výnosy ve výši 7,5 miliardy Kč, především z prodeje akcií maďarské společnosti MOL. Čistý zisk po očištění o jednorázové položky loni dosáhl 13,1 miliardy Kč a meziročně byl nižší o 37 %.
• Čistý zisk holdingové společnosti Porsche SE, která je hlavním akcionářem německého automobilového koncernu Volkswagen, v loňském roce vzrostl o šest procent na 3,5 miliardy eur. Oznámila to v úterý firma. Dodala, že zvýšila svůj podíl na hlasovacích právech ve Volkswagenu na 53,1 procenta z předchozích 52,2 procenta.
• Škodě Auto loni klesl nekonsolidovaný zisk po zdanění o devět procent na 28,89 miliardy korun. Tržby naopak vzrostly o dvě procenta na rekordních 416,7 miliardy Kč. Největší česká automobilka zvýšila dodávky zákazníkům o 4,4 procenta na 1,254 milionu aut. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné na středeční tiskové konferenci firmy, která v ČR zaměstnává kolem 30 000 lidí. Letos automobilka čeká pozitivní vývoj.
• Francouzskému výrobci luxusního zboží Hermès International stoupl v loňském roce čistý zisk o 15 procent na 1,4 miliardy eur. Firma těžila hlavně z vysoké poptávky od asijských klientů.

• Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Group (VIG) vzrostl v loňském roce zisk před zdaněním o 9,7 % na 485,4 milionu eur. Přispěly k tomu zejména výsledky v pobaltských státech, Bulharsku, Česku a Maďarsku. VIG navrhne zvýšit dividendu za loňský rok o 11 % na jedno euro na akcii.

Zdroj: CNBC