Evropské akcie v pátek posílily díky oživující spotřebitelské důvěře

Britský FTSE 100 zpevnil o 0,41 %, francouzský CAC 40 o 0,74 % a německý DAX o 1,44 %. Nejlépe si v pátek vedly automobilky, síťová odvětví a chemický sektor, ztrácely naopak pojišťovny.

Za celý týden FTSE 100 vzrostl o 0,89 %, CAC 40 o 1,75 % a DAX o 2,61 %.

"Zprávy o spotřebitelské důvěře jsou opravdu dobré," říká Espen Furnes ze Storebrand Asset Management. "Pokračující ekonomické oživení eurozóny bude pro evropské akciové trhy v letošním roce klíčové. Mám poměrně velkou důvěru v tempo a sílu tohoto oživení. Na základě těchto dat je těžké nebýt býčí," dodává.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Eurozóna: Index ekonomické důvěry v březnu vzrostl na 102,4 bodu (únor: 101,2 bodu).
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry v březnu vzrostl na -9,3 bodu z -12,7 bodu v únoru.
• Rumunská centrální banka ustoupila od dalšího uvolňování měnové politiky, když na svém posledním zasedání rozhodla o ponechání hlavní úrokové sazby na 3,5 %. Banka sazbu snižovala od července minulého roku, celkem ji srazila o 1,75 procentního bodu.
• Italská banka Intesa SanPaolo se loni nečekaně propadla do ztráty 4,55 miliardy eur ve srovnání se ziskem 1,6 miliardy eur předloni. Důvodem byly obrovské odpisy ztrátových úvěrů a zhoršení hodnoty některého majetku před plánovaným testováním zdraví bank v eurozóně, které plánuje v letošním roce uskutečnit Evropská centrální banka. Intesa SanPaolo současně představila nový podnikatelský plán, který jí má vrátit k zisku.
• Míra nezaměstnanosti v Maďarsku za tři měsíce do konce února klesla na 8,6 % z 8,9 %, kde byla v období listopad až leden. Je tak nyní nejnižší za pět let. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil maďarský statistický úřad (KSH).
• Řecko: Index výrobních cen v únoru meziročně klesl o 3,5 % (leden: -0,9 %).
• Ekonomika Spojeného království v posledním čtvrtletí minulého roku podle finálních čísel vzrostla meziročně o 2,7 % a mezikvartálně o 0,7 %. Zpráva tak potvrdila údaje z druhého odhadu, který byl zveřejněn minulý měsíc.
• Itálie: Index výrobních cen v únoru meziročně klesl o 1,7 %.
• Španělsko se v únoru ponořilo de deflace, když španělský harmonizovaný index spotřebitelských cen meziročně klesl o 0,2 %. Vyplývá to z pátečních údajů španělského statistického úřadu. Pro trhy se jedná o velké překvapení, čekal se totiž růst cen o 0,1 %. Jedná se navíc o vůbec první pokles španělských spotřebitelských cen od října 2009.
• Španělsko: Maloobchodní tržby v únoru meziročně klesly o 0,5 % (leden: +0,5 %).
• Francouzský index výrobních cen v únoru klesl meziměsíčně o 0,1 % při odhadu růstu o 0,1 %. V lednu index klesl meziměsíčně o 0,6 %. Meziročně index výrobních cen v únoru klesl o 1,7 % po poklesu o 1,2 % v lednu.
• Francie: Spotřebitelské výdaje v únoru vzrostly meziměsíčně o 0,1 % (odhad: +0,8 %, leden: -2,1 %).
• Německo: Index dovozních cen za únor meziměsíčně -0,1 % (odhad: 0,2 %, leden: -0,1 %), meziročně -2,7 % (odhad: -2,4 %, leden: -2,3 %).
• Kypr v pátek zrušil omezení pro maximální denní výběr peněz z účtů. Oznámilo to tamní ministerstvo financí. Země pohyb kapitálu omezila před rokem na základě podmínek tehdy poskytnuté mezinárodní úvěrové pomoci. Omezení pohybu kapitálu mělo zabránit neřízenému vybírání peněz či jejich převodu do zahraničí a možnému následnému kolapsu bankovního systému.
• Ukrajinská vláda jedná v pátek s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o uvolnění první části peněz z úvěrové dohody, kterou obě strany sjednaly ve čtvrtek. V první tranši by měl Kyjev dostat tři miliardy dolarů z celkové dohodnuté sumy 14-18 miliard dolarů, řekl novinářům ukrajinský ministr financí Oleksandr Šlapak.
• Tempo inflace v Německu v březnu podle předběžných dat zpomalilo v meziročním srovnání na 1,0 % z únorových 1,2 %. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly jen o 0,5 % po 0,5% růstu v únoru. Čekalo se zpomalení na 1,1 % meziročně a 0,4 % meziměsíčně.

Hlavní události minulého týdne na evropských trzích

• Rusko letos ze státního rozpočtu uvolní pro krymskou ekonomiku přes 13 miliard rublů. Oznámila to agentura ITAR-TASS s odvoláním na usnesení ruské vlády. Krymský rozpočet dostane dotaci 10,7 miliardy a město Sevastopol, které je samostatnou správní jednotkou, dalších 2,4 miliardy rublů.
• Na největším německém letišti ve Frankfurtu nad Mohanem proběhla jedenáctihodinová stávka pozemního personálu. Protestní akce je součástí širších protestů, kterými si chce odborový svaz Verdi vynutit zvýšení mezd pracovníků ve veřejném sektoru.
• Rakouské bance Raiffeisen Bank International klesl v loňském roce čistý zisk o 23,6 % na 557 milionů eur. K propadu přispěly mimořádné položky, které zvýšily zisk v roce 2012. Společnost, která působí i v České republice, kvůli tomu sníží dividendu za loňský rok. RBI uvedla, že zisk jejích ukrajinských operací loni činil 101 milionů eur. Poloostrov Krym, který převzalo Rusko, měl na celkovém zisku podíl necelá dvě procenta. Banka dodala, že na konci února její napojení na Ukrajinu činilo 5,13 miliardy eur. Banka mimo jiné vlastní ukrajinské státní dluhopisy za 399 milionů eur, napsala agentura Reuters.
• Největší ruské bance Sberbank vzrostl v loňském roce čistý zisk o 4,1 % na 362 miliard rublů díky růstu objemu poskytnutých úvěrů. Výsledky však zaostaly za očekáváním banky kvůli růstu rezerv na ztrátové úvěry. Vyplývá to ze čtvrtečního prohlášení banky.
• Maloobchodní tržby ve Spojeném království v únoru vzrostly meziročně o 3,7 % po +3,9 % v lednu. Očekával se 2,9% růst. Meziměsíčně v únoru tržby maloobchodníků vzrostly o 1,7 % (odhad: +0,5, leden -2 %). Bez zahrnutí aut meziměsíčně vzrostly o 1,8 % (odhad: +0,3 %).
• Švédskému oděvnímu řetězci Hennes & Mauritz vzrostl v prvním fiskálním čtvrtletí čistý zisk o 8 % na 2,65 miliardy SEK. Výsledky však zaostaly za očekáváním kvůli vysokým investicím firmy do technologií v souvislosti se spouštěním internetového prodeje. Tržby se za tři měsíce do konce února zvýšily o 13 % na 32,1 miliardy SEK. Počet obchodů firmy stoupl o 60 na téměř 3 200. Zisk před zdaněním vzrostl o osm procent na 3,5 miliardy SEK a zaostal za očekáváním analytiků, kteří čekali zisk 3,8 miliardy SEK.
• Západní sankce, vyhlášené proti Rusku kvůli připojení ukrajinského poloostrova Krym, by se mohly dotknout i některých zahraničních kontraktů ruské státní jaderné korporace Rosatom. Připustil to ve čtvrtek šéf firmy Sergej Kirijenko.**
• Německý veřejný dluh se loni meziročně snížil o 1,4 % na 2 043,7 miliardy eur. Nejvýrazněji se snížilo zadlužení spolkových zemí, mírně poklesl i státní dluh. Ve čtvrtek to oznámil německý statistický úřad.
• Evropská unie se bude chtít ve financování budoucích investic do infrastruktury a sektoru malých firem méně opírat o banky a naopak zvýšit roli finančních trhů, moderních finančních technik a penzijních fondů. Vyplývá to podle agentury Reuters z plánů, které ve čtvrtek zveřejnila Evropská komise. Znamenalo by to zásadní změnu evropského přístupu k finančním trhům po jejich démonizaci v minulých letech finanční a dluhové krize.
• Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že je nutné vytvořit vlastní platební síť, která vyváží fakt, že americké společnosti Visa a MasterCard v rámci sankcí blokují platby svých ruských klientů. "Nebylo to naše rozhodnutí," řekl Putin na setkání s politiky s tím, že vývoj vlastního domácího systému bude nějakou dobu trvat. "Musíme bránit své zájmy. A také to uděláme," dodal.
• Turecký regulátor telekomunikačního trhu TIB se rozhodl zablokovat videokanál Youtube. Rozhodnutí přišlo jen týden poté, co Turci zakázali sociální síť Twitter. Ve čtvrtek se na webových stránkách TIB objevila zpráva, že "podnikla administrativní" kroky proti webu na sdílení videí.
• Spotřebitelská nálada v Německu se nadále drží na nejlepší úrovni za posledních sedm let. Oznámila to ve středu výzkumná společnost GfK. Upozornila však, že nálada by se mohla zhoršit v případě eskalace ukrajinské krize a uvalení tvrdších sankcí vůči Rusku.
• Napětí kolem Krymu zatím k významnému rozkolísání finančních trhů nevedlo a nemělo vliv ani na reálnou ekonomiku v eurozóně. Není ale vyloučeno, že další eskalace konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, které poloostrov anektovalo, by mohla přinést rizika pro hospodářské oživení v eurozóně. Zahraničním novinářům v Berlíně to řekl šéf německé centrální banky Jens Weidmann.
• Britská vláda ve středu prodala další část podílu v částečně zestátněné finanční společnosti Lloyds Banking Group. Za téměř osm procent akcií podniku získala 4,2 miliardy liber. Vládní podíl v bance tak podle agentury Reuters klesl na necelých 25 %.
• Francouzský prezident François Hollande připravuje daňové úlevy pro domácnosti. Agentuře Reuters to ve středu řekl zdroj z francouzské vlády. Hollandova strana o víkendu utrpěla výrazné ztráty v komunálních volbách.
• Řecká vláda usiluje o další zmírňování dluhové zátěže - u věřitelů chce dosáhnout snížení úroků a prodloužení termínů splatnosti. Řekl to řecký ministr financí Jannis Sturnaras, který podle agentury DPA předpokládá, že ministři financí eurozóny se těmito kroky budou zabývat v květnu.
• Maloobchodní tržby v Itálii v lednu meziměsíčně stagnovaly, čekal se 0,1% růstu po 0,3% propadu v prosinci.
• Itálie: Spotřebitelská důvěra v březnu roste na 101,7 bodu z únorových 97,5 bodu, čekal se růst jen na 98,4 bodu.
• Pokud se prohloubí současná krize kolem Ukrajiny, mohl by hrubý domácí produkt Ruska letos klesnout až o 1,8 %. Předpověděla to ve středu Světová banka (SB). Její prognóza nicméně předpokládá, že západní země se zdrží obchodních sankcí vůči Rusku. Banka představila také optimističtější scénář, který počítá jen s krátkodobými důsledky krize a s nárůstem ekonomiky o 1,1 %.
• Index podnikatelského klimatu institutu Ifo v Německu v březnu klesl na 110,7 bodu z únorových 111,3 bodu, čekal se mírnější pokles na 110,9 bodu. Hodnocení současné situace se naopak zlepšilo na 115,2 bodu z únorových 114,4 bodu, a překonalo tak očekávání 114,6 bodu. Predikce však nenaplnil indikátor sledující budoucí očekávání - klesl na 106,4 z 108,3 bodu, ačkoli se odhadoval mírnější pokles na 107,7 bodu.
• Tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojeném království v únoru zpomalilo na 1,7 %, nejnižší hladinu od října 2009, jak analytici očekávali. Naopak jádrová inflace nečekaně zrychlila na 1,7 % meziročně z lednových 1,6 %, přestože se očekávala stagnace.
• Španělsko: Index výrobních cen v únoru klesá o 0,7 % meziměsíčně a o 2,9 % meziročně.
• Člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Jens Weidmann nevyloučil, že by ECB mohla v rámci boje s deflací přistoupit k takzvanému kvantitativnímu uvolňování, tedy k nákupu dluhopisů nebo jiných aktiv. Weidmann, který je zároveň šéfem německé centrální banky, tak zmírnil dosavadní striktní postoj Německa k této otázce. Weidmann uvedl, že rozsah běžných nástrojů, které ECB může uplatnit, například změny úrokových sazeb, je omezený. "Nekonvenční opatření, o kterých se uvažuje, jsou do značné míry nezmapovaným územím. To znamená, že musíme diskutovat o jejich efektivitě a také o jejich nákladech a vedlejších účincích," uvedl v rozhovoru pro zpravodajskou agenturu MNI.
• Nedávno zprivatizovaná britská poštovní společnost Royal Mail zruší dalších asi 1 300 pracovních míst, převážně manažerských a na ředitelství. Firma uvedla, že tak chce ročně ušetřit 50 milionů liber. Poštovních doručovatelů se propouštění nedotkne. Firma také plánuje dalších asi 300 zaměstnanců přesunout na jiné pozice. Loni v září Royal Mail zaměstnávala kolem 150 tisíc lidí.
• Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev zavře v Rusku jeden ze svých sedmi pivovarů. Důvodem je nárůst regulačních opatření, který firmě snižuje prodej. Za necelé dva roky je to přitom už třetí pivovar, který firma v Rusku zavírá. Informovala o tom v úterý agentura Reuters.
• Nizozemská banka ING splatí na konci tohoto měsíce dalších 1,225 miliardy eur ze státní pomoci, kterou obdržela v době krize. ING získala od státu v roce 2008 státní pomoc deset miliard eur. Doposud splatila 12,5 miliardy, z toho 9,3 miliardy eur z dluhu a 3,2 miliardy na úrocích. Poslední splátku 1,025 miliardy eur má ING splatit příští rok v květnu. Celkem tak stát dostane od banky 13,5 miliardy eur.
• Rusko zrušilo týdenní aukci státních dluhopisů, která se měla konat ve středu. Důvodem jsou nepříznivé podmínky na trhu, uvedla s odkazem na sdělení tamního ministerstva financí agentura Reuters. Je to přitom už čtvrtý týden za sebou, co ministerstvo zrušilo prodej domácích dluhopisů.
• Maďarská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o desetinu procentního bodu na nové rekordní minimum 2,6 %. Rozhodla se tak ignorovat slábnoucí kurz forintu, ale i nervozitu na trzích, kterou vyvolává krize na Ukrajině. Krok banky se na trhu očekával.
• Spotřeba zemního plynu 28 členských států Evropské unie loni klesla o 1,4 % na 4989 TWh, což odpovídá 462 miliardám metrů krychlových. Poptávka po plynu v roce 2013 klesla kvůli snížení využití zemního plynu v energetickém sektoru. Vyplývá to podle ČTK z odhadů Evropské plynárenské asociace Eurogas. V Česku spotřeba plynu loni naopak vzrostla, a to o 1,4 % na 8,366 miliardy metrů krychlových.
• Předběžný index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v eurozóně v březnu podle agentury Markit klesá na 53 bodů z únorových 53,2 bodu. Mírný pokles se očekával. Ve službách index spadl na 52,4 bodu z 52,6 bodu v únoru, čekala se víceméně stagnace, a kompozitní index se snížil jen lehce na 53,2 z 53,3 bodu.
• Evropská centrální banka (ECB) sleduje vývoj měnový kurz eura kvůli jeho možnému dopadu na inflaci a je připravená zasáhnout, kdyby se inflace měla vydat špatným směrem. V pondělí to řekl šéf finské centrální banky Erkki Liikanen. Měnový kurz není cílem ECB, tím je cenová stabilita, stává se však stále relevantnějším v jejím hodnocení ekonomiky. Silné euro by totiž mohlo ohrozit ekonomické oživení a vyvíjet tlak na už tak nízkou inflaci.
• Ruská banka Rossija požádala své klienty, aby neuskutečňovali transakce v zahraničních měnách. Finančního domu se týkají nejnovější sankce, které americká vláda zavedla vůči Rusku kvůli ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym. Platby v rublech mohou klienti uskutečňovat bez omezení, oznámila v pondělí banka na svých internetových stránkách.
• Německo: Předběžný index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu klesá na 53,8 bodu z únorových 54,8 bodu.
• Francie: Předběžný kompozitní index nákupních manažerů v březnu roste na 51,6 bodu z únorových 47,9 bodu.
• Ministr financí Andrej Babiš se rozhodl sáhnout na zisky nejbohatší státem ovládané firmy. Chce, aby skupina ČEZ, ve které drží stát sedmdesátiprocentní podíl prostřednictvím ministerstva financí, vyplatila celý loňský zisk akcionářům. Řekl to Hospodářským novinám. Podle premiéra Sobotky o tom ještě bude vláda diskutovat.

Zdroj: Bloomberg