Evropské akcie v pátek výrazně zlevnily, klesly i za celý týden

Britský FTSE 100 klesl o 1,05 %, německý DAX oslabil o 1,92 %, francouzský CAC 40 odepsal 1,9 % a jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 uzavřel se ztrátou 2,94 % na 3 042,90 bodu. V červených číslech skončily všechny hlavní sektory.

Nejvíce zlevnily akcie ze sektoru služeb, cenné papíry z odvětví ropy a zemního plynu a bankovní tituly. Pouze nepatrně naopak klesly akcie mediálních firem a cenné papíry z realitního odvětví.

Odpolední klíčová zpráva z amerického trhu práce ukázala, že ekonomika USA v prosinci mimo zemědělství vytvořila 252 tisíc nových pracovních míst. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali přírůstek 240 tisíc míst po listopadových 353 tisících. Celková míra nezaměstnanosti v prosinci klesla na 5,6 % z 5,8 % v listopadu. Zpráva investory vesměs potěšila, zklamáním byl ale pokles průměrné hodinové mzdy. Kladný výsledek takzvaných payrolls zaznamenaly USA již 51. měsíc za sebou.

Ztráty evropských akcií nedokázala smazat ani zpráva, podle které Evropská centrální banka (ECB) údajně pracuje s modelem nákupů vládních dluhopisů v objemu dosahujícím 500 miliard eur. Podle agentury Bloomberg to uvedl zdroj obeznámený se situací.

Ekonomické zprávy a vývoj obchodování byly ale v Evropě zastíněny událostmi ve Francii, kde pokračoval hon na teroristy, kteří ve středu zaútočili na pařížskou redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo. Francouzská policie dopoledne obklíčila tiskárnu poblíž obce Dammartin-en-Goële, kde se bratři Kouachiovi zabarikádovali. Během dne se navíc policejní složky musely rozdělit, protože další ozbrojený muž vešel na východě Paříže do obchodu s košer potravinami, zajal pět osob jako rukojmí a hrozil, že je zabije, pokud policie zaútočí na tiskárnu severovýchodně od Paříže. Kolem páté hodiny policie zahájila synchronizované útoky na obou místech a podle kusých informací ozbrojence zneškodnila.

Za celý uplynulý týden britský akciový index FTSE 100 klesl o 1,27 % na 6 501,14 bodu, německý DAX odepsal 1,6 % na 9 648,50 bodu, francouzský CAC 40 oslabil o 2,47 % na 4 179,07 bodu a jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 od pondělí do pátku klesl o 3,13 % na 3 042,90 bodu.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Průmyslová výroba v Německu klesla v listopadu proti předešlému měsíci o 0,1 %. Ukázaly to páteční údaje spolkového ministerstva hospodářství. Trhy očekávaly, že výroba německých průmyslových podniků v listopadu poroste, i když pomalejším tempem než v říjnu.
• Francie: Průmyslová výroba v listopadu meziměsíčně klesla o 0,3 % (odhad: +0,3 %, říjen: -0,7 %).
• Schodek francouzské obchodní bilance se v listopadu snížil na 3,236 miliardy eur z 4,6 miliardy eur v říjnu. Objem exportu meziměsíčně vzrostl na 37,171 miliardy eur z 36,9 miliardy eur a objem dovozu oproti říjnu klesl na 40,407 miliardy eur z 41,5 miliardy eur.
• Spotřebitelské ceny v České republice v prosinci proti listopadu klesly o 0,1 %. Tento pokles ovlivnilo hlavně snížení cen v oddíle doprava. Meziroční růst spotřebitelských cen v prosinci zpomalil na 0,1 % z 0,6 % v listopadu. Průměrná míra inflace za celý rok 2014 dosáhla 0,4 % a byla nejnižší od roku 2003 a druhá nejnižší vůbec. Vyplývá to ze statistiky, kterou v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
• Nezaměstnanost v České republice v prosinci meziměsíčně vzrostla na 7,5 % z listopadových 7,1 %. Bez práce bylo 541 914 lidí, což je o 24 406 víc než o měsíc dříve. Uvedl to v pátek Úřad práce. Oproti prosinci 2013 je ale nezaměstnaných méně, tehdy jejich podíl tvořil 8,2 % a bylo jich skoro o 55 tisíc víc než poslední měsíc loňského roku. Důvodem meziměsíčního růstu nezaměstnanosti v prosinci je podle úřadu tak jako v minulých letech hlavně ukončování sezonních prací.
• Průmyslová výroba v ČR v listopadu meziročně klesla o 0,4 %. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů ale o 4,7 % vzrostla. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů průmyslová výroba vyšší o 1,2 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 2,6 %.
• Stavební výroba v listopadu meziročně vzrostla o dvě procenta. Pozitivní vývoj ve stavebnictví tak pokračoval již třetím měsícem. V říjnu stoupla výroba o 2,4 % a v září o 8,8 %. Růst podpořilo zejména inženýrské stavitelství, začalo se také stavět více bytů. Naopak méně bytů stavebníci dokončili, vydalo se i méně stavebních povolení. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ).
• Český hrubý domácí produkt (HDP) ve třetím čtvrtletí 2014 meziročně stoupl o 2,4 % a mezikvartálně se zvýšil o 0,4 %. Vyplývá to z pátečních zpřesněných odhadů Českého statistického úřadu (CSÚ). Statistici tak potvrdili údaje z konce listopadu.
• Průmyslová výroba se ve Spojeném království v listopadu meziročně zvýšila o 1,1 %, meziměsíčně ale o 0,1 % klesla. V říjnu průmyslová výroba meziročně stoupla taktéž o 1,1 % a meziměsíčně klesla o 0,3 % (revidováno z -0,1 %). Za listopad se čekal meziroční růst o 1,6 % a meziměsíční navýšení výroby o 0,2 %.
• Řecko: Průmyslová výroba v listopadu meziročně vzrostla o 2,3 % (říjen: -0,4 %).
• Portugalsko: Obchodní bilance v listopadu skončila se schodkem 2,77 miliardy eur (říjen: -2,84 miliardy eur).
• Ve Francii v pátek dopoledne opět zněla střelba. Poblíž obce Dammartin-en-Goële, která se nachází severovýchodně od Paříže, došlo k přestřelce při honu policie na teroristy, kteří ve středu vraždili v pařížské redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo. V průmyslové zóně poblíž obce byla údajně zajata jedna žena jako rukojmí.
• Evropská centrální banka (ECB) v současnosti údajně pracuje s modelem nákupů vládních dluhopisů v objemu dosahujícím 500 miliard eur. Podle agentury Bloomberg to uvedl zdroj obeznámený se situací. Očekává se, že své rozhodnutí ohledně další podpory ekonomiky by ECB mohla oznámit na svém nejbližším zasedání 22. ledna.
• Česká měna po zhruba šesti letech oslabila nad úroveň 28 korun za euro. Naposledy se euro obchodovalo za více než 28 korun v únoru 2009. Kounu sráží dnešní údaje o vývoji spotřebitelských cen, které nevylučují možnost posunutí intervenční hladiny České národní banky (ČNB) nad současných 27 EUR/CZK.
• Kypr v pátek zrušil veškerá omezení týkající se převodu peněz místními firmami do zahraničí. Omezení bylo součástí série opatření zavedených před téměř dvěma lety, kdy země požádala Mezinárodní měnový fond a Evropskou unii o záchranný úvěr. Ministerstvo oznámilo, že zrušilo předchozí požadavek souhlasu s obchodními transakcemi v zahraničí, které přesahovaly částku dva miliony eur.
• Těžba uhlí se na Ukrajině v loňském roce propadla o 22 % na 65 milionů tun poté, co boje vládních sil s proruskými separatisty narušily těžební aktivity na východě země. Uvedl to v pátek náměstek ukrajinského ministra energetiky Jurij Zjukov.
• Běloruská centrální banka tento týden již potřetí snížila oficiální kurz své měny k americkému dolaru, tentokrát o 1,4 %. Uvedla to v pátek agentura Reuters. Banka se tak snaží uchránit běloruský rubl před dopady měnové krize v Rusku.
• Německý výrobce luxusních aut BMW loni prodal rekordních více než 2,1 milionu vozů. Odbyt za celý rok mu stoupl o necelých osm procent, hlavně díky poptávce v Číně a ve Spojených státech. Rekordní prodej měl největší světový výrobce luxusních aut už čtvrtý rok za sebou. Oznámila to v pátek firma.
• Prodeje německého automobilového koncernu Volkswagen v loňském roce poprvé v historii překonaly hranici deseti milionů vozů. Vyplývá to z výpočtu agentury DPA založeného na dosavadních údajích o odbytu jednotlivých koncernových značek. Volkswagen je největší automobilkou v Evropě, jeho součástí je rovněž česká Škoda Auto.
• Německá automobilka Mercedes-Benz za sebou má čtvrtý rok rekordních prodejů. Světová trojka na trhu s luxusními vozy prodala za loňský rok 1,6 milionu vozidel. Rekordu podle pátečního sdělení dosáhla v každém z uplynulých 12 měsíců.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Ruský premiér Dmitrij Medveděv nařídil vedení plynárenského monopolu Gazprom, aby pečlivě sledovalo, zda Ukrajina vzhledem k nastupujícím mrazům nezákonně neodčerpává tranzitní plyn určený evropským zákazníkům. O besedě Medveděva s šéfem Gazpromu Alexejem Millerem v pondělí informovala agentura TASS. Bude-li zapotřebí, je podle premiéra Gazprom oprávněn přijmout "operativní rozhodnutí".
• Tempo inflace v Německu v prosinci podle předběžných dat zpomalila na 0,2 % meziročně z 0,6 % v listopadu, očekávalo se zpomalení na 0,3 %. Meziměsíčně ceny stagnovaly, stejně jako v listopadu, čekal se 0,1% růst. Inflace přepočítaná podle metodiky EU meziročně vzrostla o 0,1 % po listopadových 0,5 %, tedy nejméně od roku 2009, očekávalo se 0,2 %. Meziměsíčně se ceny podle této metodiky zvýšily o 0,1 % oproti očekávaným 0,2 %, v listopadu stagnovaly.
• Členství v eurozóně je podle smluv Evropské unie neodvolatelné, připomněla v pondělí mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová. Poznámkou reagovala na víkendovou zprávu, že spolková vláda Angely Merkelové už odchod Řecka z eurozóny nepovažuje za nepřijatelný.
• Běloruská centrální banka snižuje oficiální kurz domácí měny k americkému dolaru o zhruba sedm procent. Vyplývá to podle agentury Reuters z pondělního sdělení banky, jež se snaží uchránit běloruský rubl před dopady měnové krize v Rusku, hlavním obchodním partneru Běloruska.
• Expanze britského sektoru stavebnictví v prosinci zpomalila více, než se čekalo. Index se snížil na 57,6 bodu z předchozích 59,4 bodu, čekal se jen mírný pokles na 59 bodů. Podle zprávy agentury Markit však byl celý rok 2014 pro britské stavitele nejlepší od roku 1997, kdy se začaly tyto průzkumy mezi nákupními manažery sestavovat.
• Důvěra investorů a analytiků v ekonomiku eurozóny se v lednu třetím měsícem za sebou zvýšila. Hodnocení dlouhodobějších hospodářských vyhlídek se navíc dostalo na nejlepší úroveň za půl roku. Uvedla to v pondělí výzkumná společnost Sentix.
• Státní dluh Česka loni klesl meziročně o 19,7 miliardy na 1 663,7 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Státní dluh se podle úřadu snížil poprvé od roku 1995. Náklady na dluhovou službu meziročně poklesly o 2,4 miliardy na 48,5 miliardy korun.
• Poté, co se Skotové v referendu vyslovili proti nezávislosti na Spojeném království, získal realitní trh pevnější půdu pod nohama a na konci roku 2014 posílil. Podle společnosti Knight Frank v období mezi říjnem a prosincem vzrostly ceny v Edinburghu o 0,5 %. Domy na venkově podražily ve čtvrtém kvartále dokonce o procento poté, co předchozích šest měsíců jejich ceny stagnovaly.
• Předčasné parlamentní volby v Řecku 25. ledna jsou vyvrcholením dlouhého konfliktu mezi ekonomickými úspornými opatřeními vynucenými Bruselem a řeckými politickými protesty. Mezi lety 2008 a 2015 řecký HDP na obyvatele upravený o inflaci klesl o 30 % na 18 000 eur. V absolutním vyjádření jde o srovnatelný kolaps, jako by klesla životní úroveň v Izraeli na úroveň Libye nebo Gabonu, píše na portálu EUobserver analytik Dan Steinbock.
• Francouzský prezident François Hollande v rozhovoru pro francouzské rádio France Inter v pondělí prohlásil, že západní státy by neměly vyhrožovat dalšími sankcemi Rusku, ale naopak by měly zmírnit sankce současné výměnou za pokračování mírového řešení situace na Ukrajině. Zahnání prezidenta Putina do rohu podle prezidenta nebude fungovat.
• Index nákupních manažerů v sektoru služeb v eurozóně v prosinci vzrostl na 51,6 bodu z listopadových 51,1 bodu. Předběžná data počítala s tím, že index vzroste na 51,9 bodu. Kompozitní index se zvýšil na 51,4 bodu z 51,1 bodu v listopadu, podle předběžných dat však měl vzrůst na 51,7 bodu. Dříve zveřejněná zpráva o situaci ve zpracovatelském sektoru ukázala, že zpracovatelský sektor opět mírně expanduje poté, co v listopadu téměř stagnoval - index vzrostl na 50,6 bodu z listopadových 50,1 bodu, čekalo se však 50,8 bodu.
• Aktivita v britském sektoru služeb v prosinci mírně zpomalila, stále se však index nákupních manažerů nachází bezpečně nad padesáti body, tedy v expanzivním pásmu. Index spadl na 55,8 bodu z 58,6 bodu v listopadu, očekával se přitom jen mírný pokles na 58,5 bodu. Kompozitní index se rovněž snížil, a to na 55,2 bodu z 57,6 bodu v listopadu. Ve zpracovatelském sektoru index podle pátečních dat v prosinci klesl o bod na 52,5 bodu.
• Aktivita v německém sektoru služeb byla v listopadu nadále solidní. Index nákupních manažerů stagnoval na listopadových 52,1 bodu, předběžná data očekávala pokles na 51,4 bodu. Kompozitní index vzrostl na dvouměsíční maximum 52 bodů z 51,7 bodu v listopadu, podle předběžných údajů se měl snížit rovněž na 51,4 bodu. Podle dřívější zprávy se také zlepšila situace ve zpracovatelském sektoru - index zde vyskočil zpět nad padesátibodovou hranici dělící kontrakci od expanze na 51,2 bodu z listopadových 49,5 bodu.
• Podmínky v sektoru služeb ve Francii byly v prosinci nečekaně dobré, aktivita se výrazně zrychlila. Index nákupních manažerů vyskočil nad padesátibodovou hranici dělící expanzi od kontrakce na devítiměsíční maximum 50,6 bodu z listopadových 47,9 bodu, předběžná data počítala s růstem na 49,8 bodu. Kompozitní index se rovněž zvýšil, a to na osmiměsíční maximum 49,7 bodu z 47,9 bodu v listopadu, předběžná data predikovala 49,1 bodu. Podle dřívěji zveřejněných dat se však dále zhoršily podmínky ve zpracovatelském sektoru, kde se index propadl na 47,5 bodu z 48,4 bodu v listopadu.
• Aktivita sektoru služeb v Itálii se v prosinci nečekaně propadla, index nákupních manažerů spadl pod padesátibodovou hranici dělící expanzi od kontrakce na 49,4 bodu z listopadových 51,8 bodu, očekával se jen mírný pokles na 51,7 bodu. Kompozitní index se propadl na 49,4 bodu z 51,2 bodu v listopadu. Podle předchozí zprávy agentury Markit naopak index sledující situaci ve zpracovatelském sektoru klesl na 48,4 bodu z listopadových 49 bodů.
• Aktivita sektoru služeb v Irsku se v prosinci prudce zvýšila. Index nákupních manažerů vyskočil na nejvyšší hladinu od února 2007 (62,6 bodu oproti listopadových 61,6 bodu) a subindex sledující zaměstnanost v sektoru se dokonce vyšplhal na 61,8 bodu, nejvýše za celou dobu, co se průzkumy provádějí.
• Expanze sektoru služeb ve Španělsku v prosinci výrazně zrychlila. Index nákupních manažerů vyskočil na 54,3 bodu z listopadových 52,7 bodu, očekávalo se přitom 53,4 bodu. Podle průzkumu došlo k výraznému zrychlení aktivity v sektoru i příchodu nových firem do odvětví. Nálada se zlepšila na nejlepší úroveň za téměř sedm let, zato zaměstnanost vzrostla jen mírně. Kompozitní index rovněž vzrostl na 54,3 bodu z listopadových 53,8 bodu. Ve zpracovatelském sektoru podle separátní zprávy index naopak spadl na 53,8 bodu z listopadových 54,7 bodu.
• Výrobce luxusních automobilů Rolls-Royce Motor Cars prodal loni více než 4 000 vozů, což se stalo poprvé za 111 let existence firmy. Informoval o tom v úterý britský zpravodajský server BBC.
• Spotřebitelské ceny na Ukrajině se v loňském roce zvýšily o 24,9 %. Míra inflace tak dosáhla nejvyšší úrovně za 14 let. Oznámil to v úterý podle agentury Reuters místní statistický úřad.
• Německá automobilka Volkswagen začne vybavovat své osobní vozy navigačními zařízeními a mapami od nizozemské společnosti TomTom. Spolupráce obou firem započne ve druhém čtvrtletí tohoto roku u vozů pro severoamerický trh, sdělil v úterý TomTom. Firma dodávky navigace a map pro Volkswagen postupně převezme od finské Nokie. Pro TomTom je to jeden z největších kontraktů od dohody s francouzským Peugeotem z roku 2012.
• Vývoz plynu z Ruska na Ukrajinu loni klesl na 14,5 miliardy metrů krychlových, což je proti předloňskému objemu 28,5 miliardy kubíků o zhruba 50 % méně. Za propadem je přerušení dodávek ruského plynu v období od června do prosince, jehož příčinou byl dluh Ukrajiny za předchozí dodávky. Informovala o tom v úterý ruská televizní stanice RT.
• Evropský výrobce letadel Airbus loni údajně dodal zákazníkům další rok po sobě rekordní počet letadel a v nových zakázkách by měl být rok 2014 "jedním z nejlepších v historii". Agentuře Reuters to v úterý řekl zdroj z firmy. Na překonání amerického konkurenta Boeing to ale podle něj zřejmě stačit nebude.
• Středeční střelba v pařížském sídle satirického týdeníku Charlie Hebdo si vyžádala dvanáct mrtvých a čtyři jsou vážně zranění v kritickém stavu. Útočníci utekli z místa ve dvou autech, řekl představitel policie Luc Poignard. Průběh útoku je zatím nejasný, ale prezident zdůraznil, že útok je považován za teroristický a Paříž je nyní v plné pohotovosti. Všichni novináři jsou postupně umisťováni pod policejní ochranu.
• Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v eurozóně v listopadu stagnovala na říjnových 11,5 %, jak se očekávalo. Oproti listopadu 2013 to znamená pokles o 0,4 procentního bodu. V celé Evropské unii nezaměstnanost klesla na 10,0 % z 10,1 % v říjnu a 10,7 % v listopadu předešlého roku.
• Podle předběžných údajů se spotřebitelské ceny v eurozóně v prosinci snížily o 0,2 % meziročně, očekával se pokles o 0,1 % po listopadovém mírném růstu o 0,3 %. Jádrová meziroční inflace naopak zrychlila na 0,8 % z listopadových 0,7 %, očekávala se stagnace.
• Britská centrální banka o hrozící finanční krizi před lety zřejmě netušila. Blížící se nebezpečí si podle všeho neuvědomovala ani měsíc před jejím začátkem. Vyplývá to podle britského zpravodajského serveru BBC ze zápisů z jednání členů jejího řídícího orgánu. Téměř 500 stran dokumentů dnes na nátlak některých britských zákonodárců odtajila sama banka.
• Německá automobilka Opel v loňském roce zvýšila prodej na evropském trhu o tři procenta na 1,076 milionu vozů. Oznámila to ve středu firma. Její tržní podíl tak stoupl na 5,74 %, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2011.
• Evropská komise ve středu zveřejnila další sadu materiálů souvisejících s jednáními mezi unií a Spojenými státy o rozsáhlé smlouvě o volném obchodu. Exekutiva EU krok oznámila jen krátce poté, co ji ombudsmanka Evropské unie Emily O'Reillyová vyzvala k větší transparentnosti ohledně vyjednávání. Podle ní by mělo být například jasné, které dokumenty související s jednáním o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), jsou veřejné a které ne.
• V úterý teprve podruhé v historii německý 30letý dluhopis vynášel méně než japonský. A to je co říci, výnosy v Japonsku jsou již dlouhá léta jedny z nejnižších, ne-li nejnižší a světě. Za vývojem je potřeba hledat úprk investorů do bezpečí a spekulaci na zahájení kvantitativního uvolňování ze strany ECB, v rámci něj pak ještě v úterý zmíněnou možnost, že by byly státní dluhopisy odkupovány podle podílu jednotlivých zemí na kapitálu ECB, případně omezení odkupů jen na státy s nejvyšším ratingem.
• Míra nezaměstnanosti v Itálii v listopadu podle předběžných dat vzrostla na rekordních 13,4 %, čekal se růst na 13,3 % (říjen: 13,2 %).
• Ceny ukrajinských dluhopisů klesly na rekordní minimum kvůli obavám, že země se v letošním roce dostane do platební neschopnosti. Analýzy ukazují, že ukrajinské dluhy se spirálovitě šplhají mnohem výše, než se předpokládalo, píše list Financial Times na svých internetových stránkách.
• Počet lidí bez práce v Německu v prosinci klesl o 27 tisíc, očekával se mírnější pokles o pět tisíc. Míra nezaměstnanosti po očištění o sezónní vlivy tak klesla na rekordních 6,5 %.
• Řecko se dostane z hospodářské krize jedině v případě, že mu věřitelé odpustí část dluhu. Zemi by zároveň prospělo dočasné opuštění eurozóny, aby mohla oslabit svou měnu, sdělil prezident německého ekonomického institutu Ifo Hans-Werner Sinn. Podle informací deníku Bild se na možný odchod Řecka z eurozóny německá vláda už připravuje.
• Index cen výrobců v eurozóně v listopadu meziměsíčně klesl o 0,3 %, čekal se mírnější pokles o 0,1 % po říjnových -0,3 % (revidováno z -0,4 %). Meziročně se index snížil o 1,6 %, čekal se propad o 1,4 %, po říjnových -1,3 %. V celé Evropské unii se index cen výrobců snížil meziměsíčně o 0,5 % a meziročně o 1,8 %.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v listopadu vzrostly meziměsíčně o 0,6 %, očekával se 0,2% růst po říjnových +0,6 % (revidováno z +0,4 %). Meziročně se tržby maloobchodu zvýšily o 1,5 %, očekával se rovněž 0,2% růst po 1,6 % v říjnu (revidováno z 1,4 %).
• Index nálady v ekonomice se v eurozóně v prosinci stagnoval na 100,7 bodu, ačkoli se očekával růst na 101,2 bodu. Spotřebitelská důvěra naproti tomu vzrostla na -10,9 bodu z -11,5 bodu v listopadu, jak očekávala už předběžná data. Ve službách index vzrostl na 5,6 bodu z listopadových 4,4 bodu a v průmyslu se snížil na -5,2 bodu z -4,3 bodu v listopadu. Zlepšil se naopak v maloobchodě, kde vzrostl na -5,3 bodu z -6 bodů v listopadu.
• Objem zakázek německých průmyslových podniků klesl v listopadu proti předchozímu měsíci o 2,4 %. Snížil se tak mnohem výrazněji, než se očekávalo. Čtvrteční data ministerstva hospodářství tak ukazují, že zotavování německé ekonomiky, která v polovině loňského roku téměř sklouzla do recese, zůstává křehké.
• Ceny domů ve Spojeném království v prosinci meziměsíčně podle dat agentury Halifax vzrostly o 0,9 %, očekával se mírnější růst o 0,3 %. Ve čtvrtém kvartále však meziročně naopak vzrostly méně, a to o 7,8 % při očekávání 8% růstu po předchozích 8,1 % (revidováno z 8,2 %). Listopadový meziměsíční růst byl revidován výše na 0,5 % z původně hlášených 0,4 %.
• Míra nezaměstnanosti v Řecku v říjnu klesla na 25,8 % z předchozích 26 %, a je tak nejníže od srpna 2012, kdy byla na 25,5 %. Vrcholu nezaměstnanost v Řecku dosáhla v září 2013, kdy byla na 28 %. Řecko se nyní připravuje na předčasné parlamentní volby, které se budou konat 25. ledna. Analytici se obávají, že pokud by v nich zvítězila Koalice radikální levice (SYRIZA), znamenalo by to odstoupení od úsporné politiky a slibů daných zahraničním věřitelům. Podle odhadů by měl řecký HDP v loňském roce vzrůst o 0,6 % a letos by měla ekonomika expandovat dokonce o 2,9 %.
• Rada Evropské centrální banky je připravena přijmout "nekonvenční" kroky proti dalšímu poklesu inflace a jedním z nich mohou být nákupy státních dluhopisů. Uvedl to ve čtvrtek šéf banky Mario Draghi v dopise pro jednoho z poslanců Evropského parlamentu. Rada ECB zasedá 22. ledna a všeobecně se očekává, že prohloubí uvolňování měnové politiky.
• Britská centrální banka podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,5 %. Banka teď nemá ke zvyšování úroků důvod, protože míra inflace v Británii je na dvanáctiletém minimu a hospodářský růst vykazuje určité známky zpomalování.
• Evropská unie musí zrušit protiruské sankce, aby bylo možné zastavit konflikt na Ukrajině. V článku pro německou Nadaci Friedricha Eberta, která má blízko k sociální demokracii, to uvádí bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov. Jako jediné možné řešení konfliktu vidí dialog mezi EU, Ruskem a Ukrajinou.
• Evropská komise navrhla poskytnout další finanční pomoc Ukrajině, jejíž ekonomika je na pokraji bankrotu. Země by měla dostat střednědobou půjčku ve výši 1,8 miliardy eur. Návrh komise musí ještě schválit vlády zemí EU a Evropský parlament, napsala agentura Reuters.
• Americký investor maďarského původu George Soros vybídl Západ, aby zvýšil finanční pomoc Ukrajině. Na webu amerického časopisu New York Review of Books přitom nastínil, jak se dobrat nového balíku finanční pomoci ve výši 50 miliard dolarů. Je to podle něj způsob, jak se bránit stále agresivnějšímu Rusku. Mezinárodní měnový fond ve čtvrtek v Kyjevě obnovil rozhovory, se kterými Kyjev spojuje naděje na rozšíření stávajícího záchranného programu.
• Merkelová: Nejdříve musí být plněny mírové dohody z Minsku, než se budeme moci bavit o ukončení sankcí uvalených na Rusko.
• Běloruská centrální banka opět snižuje oficiální kurz domácí měny k americkému dolaru, tentokrát o 7,5 %. Banka se tak snaží uchránit běloruský rubl před dopady měnové krize v Rusku. K podobnému kroku tento týden už jednou přistoupila.
• Bank of America Merrill Lynch (BofAML) snížila akciové doporučení na banku Credit Suisse na "underperform" a na UBS na "neutral". Zároveň investory varovala že by měli být opatrní kvůli možným změnám pravidel ve švýcarském bankovnictví. BofAML se domnívá, že švýcarský bankovní výbor zvýší kapitálové požadavky, což by mohlo na banky vyvinout negativní tlak.
• Britská banka Standard Chartered chce v letošním roce zrušit další zhruba dva tisíce pracovních míst v osobním bankovnictví a uzavřít divizi pro úpisy a obchodování s akciemi. Jde o zhruba tři procenta celkové pracovní síly. Banka svou činnost soustředí na oblast Asie a rozvíjejících se zemí.
• Přístup řeckého bankovního sektoru k financím od Evropské centrální banky (ECB) se zkomplikuje, pokud Atény úspěšně nedokončí poslední revizi mezinárodního záchranného programu a neuzavřou s mezinárodními věřiteli dohodu o postupu po ukončení tohoto programu. Uvedla to ve čtvrtek ECB.
• Polský rozpočtový deficit klesl v loňském roce mnohem výrazněji, než vláda plánovala, a zřejmě sestoupil ke klíčové hranici 3 % HDP. Řekl to ve čtvrtek při předkládání rozpočtu pro letošní rok v Senátu polský ministr financí Mateusz Szczurek. Letos vláda plánuje snížit schodek na 2,8 % HDP, podle ministra ale může být konečný výsledek ještě lepší.
• Banco Santander, největší španělská banka, plánuje navýšit kapitál až do hodnoty 7,5 miliardy EUR. Představenstvo banky je na čtvrtek svoláno, aby schválilo prodej akcií. Vyplývá to z dokumentu určeného pro regulátora, kde se dále uvádí, že k prodeji akcií dojde "zrychleným způsobem".
• Nové plynovodní propojení mezi Maďarskem a Slovenskem by mohlo zahájit komerční provoz již tento měsíc. V rozhovoru, který ve čtvrtek otiskl maďarský list Napi Gazdaság, to řekl státní tajemník pro otázky energetiky András Aradszki.
• Britská maloobchodní společnost Tesco uzavře 43 ztrátových prodejen v Británii. Díky reorganizaci vedení a dalším opatřením navíc hodlá ušetřit 250 milionů liber ročně. Oznámila to ve čtvrtek firma, která chce těmito kroky posílit svou konkurenceschopnost na domácím trhu. Dodala, že prodá některé aktivity a omezí investice.
• Německý výrobce luxusních automobilů Porsche loni zvýšil prodej o 17 % na rekordních 189 849 vozů. Firma ve čtvrtek uvedla, že letos jí odbyt pravděpodobně vzroste na minimálně 200 tisíc vozů. Automobilka by tak splnila svůj dlouhodobý prodejní cíl o tři roky dříve, než původně předpokládala.
• V Paříži se ve čtvrtek opět střílelo, na předměstí byla v přestřelce zraněna policistka. Na východě Francie pak došlo k explozi v obchodu s kebaby poblíž mešity.

Zdroj: CNBC