Evropské akcie v pátek skončily v mínusu, odpoledne jim přitížil řecký vzdor. V týdenním horizontu se vyvíjely nejednotně

Britský FTSE 100 v pátek klesl o 0,90 %, německý DAX odepsal 0,41 % a francouzský CAC 40 ztratil 0,59 %. Jednotný evropský index DJ EuroStoxx 50 oslabil o 0,60 % na 3 351,44 bodu a západoevropský index STOXX Europe 600 uzavřel se ztrátou 0,46 % na 367,05 bodu.

Většina hlavních sektorů indexu STOXX Europe 600 skončila v mínusu. Nejvíce zlevnily telekomunikační tituly, cenné papíry ze sektoru služeb a akcie bank. Nad nulou se udržely jen cenné papíry ze sektoru základních materiálů, mediální odvětví a akcie chemiček.

Šéf takzvané Euroskupiny Dijsselbloem si v pátek při návštěvě Atén podle místních médií vyslechl od řeckých představitelů poměrně ostrá slova. Premiér Alexis Tsipras mu řekl, že země plní poslední čtyři roky neúspěšný program, který definitivně odmítl řecký lid ve volbách. Přitom podle názoru představitelů eurozóny se Řecko bez dalších zahraničních peněz neobejde.

Evropský statistický úřad Eurostat zase dopoledne uvedl, že spotřebitelské ceny v eurozóně v lednu podle předběžných dat zrychlily pokles. Meziročně se snížily o 0,6 % po prosincovém poklesu o 0,2 %, očekával se pokles o 0,5 %. Jádrová inflace očištěná o ceny potravin a energií zpomalila na 0,5 % meziročně z listopadových 0,7 %, očekávala se stagnace.

Evropská centrální banka se minulý týden v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace rozhodla, že zahájí nákupy vládních dluhopisů a napumpuje do ekonomiky eurozóny více než bilion eur. "Páteční makrodata potvrzují názor, že je ECB na správné cestě," řekl analytik Bernd Weidensteiner z Commerzbank. Upozornil navíc, že pokud by inflační tlaky zůstaly slabé, mohlo by to ECB tlačit ke zvýšení objemu nákupů dluhopisů.

Zajímavé bylo v pátek také dění na měnových trzích. Ruský rubl v reakci na nečekané snížení základní úrokové sazby ruské centrální banky o dva procentní body na 15 % v 17.55 SEČ oslaboval k dolaru o 2,14 % na 70,323 USD/RUB. "Cílem rozhodnutí snížit klíčovou úrokovou sazbu o dva procentní body je dosažení rovnováhy při omezování inflace a podpoře hospodářského růstu," uvedla šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová.

Za celý uplynulý týden FTSE 100 klesl o 1,01 % a CAC 40 odepsal 0,85 % na 4 604,25 bodu. DAX ale připsal 0,42 %. DJ Euro Stoxx 50 od pondělí do pátku oslabil o 0,92 % na 3 351,44 bodu a STOXX Europe 600 za pět obchodních dní ztratil 0,9 %.

Za celý měsíc zaznamenaly trhy v Evropě nejlepší výsledek za více než tři roky. Trhy podpořila očekávání, že kvantitativní uvolňování měnové politiky ze strany Evropské centrální banky oživí hospodářský růst eurozóny a firemní zisky porostou, napsala agentura Reuters. Panevropský index FTSEurofirst 300 se v lednu zvýšil o 7,1 %, což je největší nárůst od října 2011.

Výkonnost evropských akcií tak předčila americkou Wall Street. Širší index amerických akcií S&P 500 ztratil od začátku roku přes 2 %.

Manažeři globálních fondů začali ve větší míře investovat do evropských akcií. Sázejí na program kvantitativního uvolňování, který před týdnem ohlásila Evropská centrální banka, a na to, že slabší euro a levnější energie zvýší podnikové marže. Od začátku roku přilákaly evropské akcie investice v objemu 7,2 miliardy dolarů. Analytici společnosti Morgan Stanley poprvé po třech letech zlepšili svou prognózu zisků evropských firem a očekávají lepší kondici evropské ekonomiky.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Maloobchodní tržby v Německu v prosinci vzrostly meziročně o 4 %, čekal se přitom mírnější růst o 3,6 % po listopadovém poklesu o procento. Meziměsíčně naopak tržby vzrostly o 0,2 %, tedy o desetinu procentního bodu méně, než trh očekával, polistopadovém růstu o 0,9 %.
• Index cen výrobců ve Francii v prosinci meziměsíčně klesl o 0,9 % (listopad: -0,1 %), meziročně o 2,9 % (listopad: -1,9 %, revidováno z -2,0 %).
• Hrubý domácí produkt Španělska se loni zvýšil o 1,4 % po poklesu o 1,2 % v předchozím roce. Na základě předběžných údajů to v pátek oznámil tamní statistický úřad. Ekonomika se již v průběhu roku 2013 vymanila z recese, která se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
• Tempo růstu rakouské ekonomiky loni zrychlilo na 0,3 %, zatímco předloni dosáhlo 0,2 %. V samotném závěru roku však hospodářství stagnovalo, a to kvůli poklesu exportu a také kvůli slabé domácí poptávce. Oznámil to v pátek výzkumný institut WIFO, který sestavuje ekonomické statistiky pro rakouskou vládu.
• Míra nezaměstnanosti v Itálii v prosinci podle předběžných dat nečekaně klesla na 12,9 % z 13,4 % (odhad: 13,5 %).
• Obecná míra nezaměstnanosti 15–64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) očištěná od sezónních vlivů dosáhla v prosinci loňského roku 5,9 % a meziročně se snížila o 0,9 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů očištěná od sezónních vlivů dosáhla 5,1 %, míra nezaměstnanosti žen 6,9 %. Oznámil to v pátek Český statistický úřad.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v prosinci klesla na 11,4 % z listopadových 11,5 %. Očekávala se přitom stagnace. Oproti prosinci 2013 míra nezaměstnanosti v eurozóně klesla o 0,4 procentního bodu a nachází se na nejnižší hladině od srpna 2012. V celé Evropské unii míra nezaměstnanosti klesla na 9,9 %, poprvé od října 2011 se tak nachází pod 10 % procenty. V listopadu 2014 činila míra nezaměstnanosti v EU 10,0 % a v prosinci 2013 10,6 %.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně v lednu podle předběžných dat zrychlily pokles. Meziročně se snížily o 0,6 % po prosincovém poklesu o 0,2 %, očekával se pokles o 0,5 %. Jádrová inflace očištěná o ceny potravin a energií zpomalila na 0,5 % meziročně z listopadových 0,7 %, očekávala se stagnace. Nejnovější údaje tak zřejmě dávají za pravdu nedávnému rozhodnutí Evropské centrální banky podpořit ekonomiku eurozóny takzvaným kvantitativním uvolňováním měnové politiky.
• Ruská centrální banka v pátek překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 15 %. Nižšími náklady na úvěry se snaží podpořit domácí ekonomiku, která kvůli levné ropě a západním sankcím směřuje do recese. Rubl na rozhodnutí banky reagoval poklesem.
• HDP Ruska v roce 2014 vzrostl o 0,6 %, čekalo se +0,5 %. Na ruskou ekonomiku ale nepříznivě působí pokles cen ropy a s tím související propad ruského rublu. Na prahu roku 2015 tak většina analytiků očekává, že se Rusko propadne do recese o 4-5 %.
• Řecká vláda v pátek při setkání s vysokým představitelem eurozóny Jeroenem Dijsselbloem potvrdila, že odmítá plnit podmínky mezinárodní záchranné pomoci, a vyzvala k nové dohodě. Dijsselbloem odmítl revizi řeckých dluhů a varoval před jednostrannými kroky, které podle něj nevedou k pokroku.
• Zisk slovenských bank loni vzrostl jen mírně. Komerční peněžní ústavy v době nízkých úrokových sazeb podle předběžných údajů slovenské centrální banky vydělaly po zdanění 560 milionů eur. V porovnání s rokem 2013 tak jejich čistý zisk stoupl o 0,7 %.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Pravicová strana Nezávislí Řekové (která se v roce 2012 oddělila od Nové demokracie) v pondělí potvrdila, že vítězné straně řeckých voleb SYRIZA vysloví důvěru a vytvoří s ní koalici.
• Podle nového výzkumu Bank of England zvyšování úrokových sazeb není správným nástrojem pro reagování na hrozby finanční stabilitě, protože vede pouze k tomu, že se rizikovější bankovní aktivity přesunou mimo regulovaný sektor do tzv. stínového bankovnictví a paradoxně tak představují ještě větší hrozbu.
• Ukrajina vydá dluhopisy v domácí měně za zhruba dvě miliardy dolarů, aby podpořila státní energetický podnik Naftogaz. Podle agentury Reuters to uvádí dokument zveřejněný v pondělí na internetové stránce vlády. Ropný a plynárenský podnik Naftogaz hospodaří s podstatně větším schodkem než ukrajinská vláda. Podnik po Kyjevu žádá, aby mu pomohl s placením účtů.
• Evropa v pondělí projevila ochotu dát Řecku víc času na splácení jeho dluhů. Jen málo ale naznačuje, že přistoupí na požadavky nové řecké vlády na odpuštění dluhu, napsala agentura Reuters. Například vysoce postavený činitel Evropské centrální banky (ECB), Francouz Benoît Cœuré uvedl, že ECB se nezapojí do žádného případného snížení řeckého dluhu, je ale možné jednat o jeho prodloužení.
• Index podnikatelského klimatu v Německu se v lednu opět zvýšil. Vzrostl na 106,7 bodu z prosincových 105,5 bodu,, čekal se růst na 106,5 bodu. Hodnocení současné situace vzrostlo na 111,7 bodu ze 110 bodů, čekal se růst na 110,8 bodu. Index budoucího očekávání vyskočil na 102 bodů z 101,1 bodu, konsensus počítal se 102,5 bodu.
• Držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz v pondělí v rozhovoru pro televizní stanici CNBC prohlásil, že při vytvoření eurozóny došlo k určitým chybám, ale měnová unie by i přesto měla zůstat pohromadě.
• Prezident Miloš Zeman v souvislosti s výsledkem voleb v Řecku, které vyhrála levicová strana SYRIZA usilující o zmírnění úsporných opatření, řekl, že dluhy se mají plnit. Do vnitřních záležitostí Řecka se ale nechce vměšovat. Jeho stanovisko poskytl hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Podle TOP 09 jsou sliby SYRIZY nereálné, podle ODS je chyba, že v eurozóně zůstávají země, které nejsou schopny plnit ekonomické parametry společné měny.
• Členství v eurozóně znamená, že země dodržují dohodnuté závazky, prohlásil s odkazem na vývoj v Řecku při příchodu na pondělní jednání ministrů financí euroskupiny její šéf, dánský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. S novou řeckou vládou, kterou zformuje levicová SYRIZA a pravicoví Nezávislí Řekové, chtějí podle něj země euroskupiny začít co nejdříve jednat o tom, jak pomoci postavit řecké hospodářství na nohy.
• Evropská centrální banka (ECB) se nezapojí do žádného případného snížení řeckého dluhu. V rozhovoru s německým listem Handelsblatt to prohlásil vysoce postavený činitel Evropské centrální banky (ECB), Francouz Benoît Cœuré. Alexis Tsipras, šéf vítězné strany v nedělních volbách v Řecku, již dříve naznačil, že se bude snažit s mezinárodními věřiteli dohodnout odpis většiny řeckého dluhu. Podle Cœurého ale snížení dluhu pro ECB není možné z právních důvodů.
• Světové ceny ropy již možná dosáhly dna a velmi brzy by mohly zamířit vzhůru. V rozhovoru s agenturou Reuters to v pondělí řekl generální tajemník Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) Abdalláh Badrí. Varoval zároveň před omezováním investic do těžby, což by podle něj mohlo v budoucnu vést ke zdražení ropy až na 200 dolarů za barel.
• Evropská unie čeká na první kroky nové řecké vlády, řekl v úterý novinářům po jednání se svými kolegy ze zemí EU český ministr financí Andrej Babiš. Lídr Euroskupiny, nizozemský ministr Jeroen Dijsselbloem, by měl v pátek začít v Aténách jednat s kabinetem premiéra Alexise Tsiprase.
• Evropská unie poskytne Ukrajině pomoc ve výši 1,8 miliardy eur, shodli se v úterý ministři financí členských zemí EU. Nová půjčka má podobu střednědobých úvěrů, musí ji ale ještě potvrdit Evropský parlament. Jejím cílem je pomoci Ukrajině překonat kritické problémy, se kterými se stále potýká, například se slabou platební bilancí a fiskální situací.
• Očekávání, že Řecko zcela splatí svůj obrovský dluh, je nereálné. V rozhovoru se stanicí BBC to řekl mluvčí řecké levicové strany SYRIZA, která po volebním vítězství vytváří novou vládu. Ta podle evropských lídrů musí dodržet závazky, které v minulosti dalo krachující Řecko mezinárodním věřitelům. Podle Euclida Tsakalotose, který je mluvčím SYRIZA pro ekonomické otázky, ovšem "nikdo nevěří, že řecký dluh je udržitelný".
• Ruská vláda přijala plán na podporu zpomalující ekonomiky. Počítá v něm se zmrazením rozpočtových výdajů a s novými strukturálními reformami. Informoval o tom podle agentury AP ruský ministr financí Anton Siluanov poté, co americká ratingová agentura Standard & Poor's v pondělí snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska do spekulativního pásma. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina v úterý prohlásil, že rozhodnutí ratingových agentur o úvěrových známkách jsou "politicky motivovaná".
• Německá kancléřka Angela Merkelová v úterý poslala blahopřejný telegram novému řeckému premiérovi Alexisi Tsiprasovi. Popřála mu sílu a úspěch v jeho nelehké pozici, uvedla agentura Reuters. Některé německá média se pozastavovala nad tím, že kancléřka s blahopřáním poněkud vyčkávala. Jak poznamenal portál EUObserver, podobný přístup zvolili i další evropští politici.
• Rusko na konci loňského roku opět zvyšovalo zlaté rezervy. V prosinci činily 1 208,2 tuny, ukázaly podle agentury Reuters úterní údaje Mezinárodního měnového fondu (MMF). Rusko, které má páté největší zásoby zlata na světě, je v prosinci zvyšovalo devátý měsíc za sebou.
• Ruský plynárenský koncern Gazprom plánuje dodat v prosinci příštího roku první plyn chystaným novým plynovodem do Turecka. V úterním prohlášení to podle agentury Reuters uvedl výkonný ředitel státem ovládaného ruského podniku Alexej Miller.
• Řeckým ministrem financí bude Janis Varufakis.
• Britská ekonomika ve čtvrtém kvartále podle prvního odhadu expandovala pomaleji, než se čekalo. Mezikvartálně vzrostl HDP o 0,5 % proti odhadu 0,6% růstu, meziročně pak o 2,7 %, čekalo se přitom 2,8 %. Ve třetím čtvrtletí ekonomika expandovala tempem 0,7 % mezikvartálně.
• Ministři zahraničí Evropské unie se ve čtvrtek budou zabývat tím, zda kvůli zhoršující se situaci na východě Ukrajiny nepřitvrdit protiruské sankce. Ke zhodnocení situace a k diskusi o restriktivních opatřeních, které by měly zajistit rychlé a úplné prosazení loňských dohod z Minsku, je v úterý ve společném prohlášení vyzvali lídři zemí unijní osmadvacítky.
• Nizozemskému výrobci osvětlovací a zdravotnické techniky Philips klesl čistý zisk ve čtvrtém čtvrtletí o 67 % na 134 milionů eur. Oznámila to v úterý firma, která se chystá oddělit svou divizi osvětlovací techniky do samostatné části. Philips v této souvislosti letos očekává náklady v objemu až 400 milionů eur. Upozornila zároveň, že cíl pro zisk a tržby stanovené na příští rok nesplní o jedno procento.
• Německému průmyslovému koncernu Siemens klesl čistý zisk v prvním finančním čtvrtletí o čtvrtinu na zhruba 1,1 miliardy eur. Na výsledku se zčásti podepsala slabší evropská ekonomika i pokles světových cen ropy.
• Nový řecký premiér Alexis Tsipras na prvním jednání své vlády uvedl, že země bude splácet dluhy. O zadlužení ve výši skoro 320 miliard eur chce ale jednat s mezinárodními věřiteli. Levicová strana SYRIZA zvítězila v nedělních parlamentních volbách a vytvořila koalici s pravicovými nacionalisty. Společně s Nezávislými Řeky sdílí SYRIZA jednoznačný odpor k pokračujícímu splácení mezinárodních závazků a k politice ekonomických škrtů na současné úrovni.
• Nový řecký premiér Alexis Tsipras si svými výroky o zastavení úsporných programů a privatizací zavírá cestu na kapitálové trhy a jeho země se při splácení svých závazků stává ještě víc závislá na evropských věřitelích. Řekl to ve středu Alexander Kritikos z německého ekonomického institutu DIW. Podle něj si Řecko navíc nemůže dovolit opustit eurozónu, protože by to vedlo k odchodu mnoha firem ze země.
• Ukrajina si musí zachovat neutralitu, jež by zabránila dalšímu dělení země. V článku, z nějž citovala agentura Interfax, to bez dalších podrobností uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ukrajinský prezident Petro Porošenko mezitím vyzval svůj ruský protějšek Vladimira Putina, aby tlakem na proruské rebely pomohl ukončit násilí na východě Ukrajiny.
• Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel si nedokáže představit snížení řeckého dluhu. Kroky Atén se podle něj nemohou stát přítěží pro obyvatele ostatních zemí. Gabriel, který je zároveň německým vicekancléřem a sociálnědemokratickým předsedou, to ve středu prohlásil na tiskové konferenci v Berlíně.
• Švýcarská ekonomika se v letošním roce propadne do recese poté, co se tamní centrální banka rozhodla ukončit umělé udržování kurzu domácí měny na nízké úrovni. Předpověděl to ve středu švýcarský hospodářský institut KOF. Ekonomiku podle institutu poškodí rovněž nižší ceny ropy, které mají negativní dopad na obchodování s touto komoditou. To je z velké části spravováno právě ze Švýcarska, píše agentura Reuters.
• Spotřebitelská nálada v Německu se dostala na nejlepší úroveň za více než 13 let. Vyplývá to ze středečních údajů výzkumné společnosti GfK. Za růstem optimismu stojí prudký pokles cen ropy, který zvyšuje disponibilní příjmy spotřebitelů.
• Německá vláda ve středu zlepšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,5 % z dříve očekávaných 1,3 %. Tempo růstu by tak mělo zůstat na loňské úrovni. Podle agentury DPA hodlá vláda využít příznivého hospodářského vývoje a vysokých daňových příjmů k posílení investic.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom zrušil plány na rozšíření plynovodu Nord Stream. Agentuře Reuters to ve středu řekly zdroje z podniku. Dodaly, že důvodem tohoto kroku je komplikovaná politická situace. Plynovod Nord Stream přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Firma uvažovala například o prodloužení plynovodu do Británie.
• Čistý zisk italsko-americké automobilové skupiny Fiat Chrysler loni klesl o dvě třetiny na 632 milionů eur. Za poklesem zisku stály podle středečního sdělení firmy především mimořádné náklady související s převzetím zbývajícího podílu v divizi Chrysler.
• Kanada poskytne Ukrajině už druhou nízkoúročenou půjčku ve výši 200 milionů kanadských dolarů. Oznámil to ve středu v Ottawě kanadský premiér Stephen Harper. První půjčku ve stejném objemu dostal Kyjev loni v září. Peníze Ukrajině poukáže vládní agentura Export Development Canada.
• Plán Evropské komise na podporu investic by mohl do roku 2018 vytvořit až 2,1 milionu nových pracovních míst. Uvedla to dnes Mezinárodní organizace práce (ILO). V EU je podle posledních odhadů statistického úřadu Eurostat více než 24 milionů nezaměstnaných.
• Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek varovala, že je připravena zhoršit hodnocení úvěrové spolehlivosti Řecka, pokud Atény do května nedosáhnou pokroku v jednáních s mezinárodními věřiteli. Řecko má nyní u agentury Fitch rating na stupni B s negativním výhledem.
• Ruský plynárenský koncern Gazprom v prvních třech čtvrtletích loňského roku vytvořil čistý zisk 556 miliard rublů, což byl meziroční pokles o 35 %. Na výsledky podniku měly negativní dopad spory s Ukrajinou a ztráty spojené s poklesem kurzu rublu. Rusko v polovině loňského června zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu, a to kvůli sporům ohledně cen a nezaplacených účtů. Koncem října se však obě země dohodly na podmínkách prozatímního obnovení dodávek. Gazprom nyní tvrdí, že mu Ukrajina dluží 2,44 miliardy dolarů, Kyjev ale s touto částkou nesouhlasí. Ruská firma si kvůli ukrajinskému dluhu vytvořila rezervu 83,9 miliardy rublů.
• Inflace v Německu v lednu spadla do záporu. Meziročně se ceny snížily o 0,3 % po prosincovém růstu o 0,2 %. Očekával se mírnější pokles o 0,1 %. Meziměsíčně se ceny snížily o procento, čekal se 0,8% pokles po prosincové stagnaci. Inflace přepočítaná metodikou EU meziročně klesla o 0,5 % po prosincovém růstu o 0,1 %, čekalo se -0,2 %. Meziměsíčně ceny klesly o 1,3 % po prosincovém růstu o 0,1 %, čekalo se -1,0 %.
• Běloruský prezident Lukašenko ve čtvrtek prohlásil, že země má letos splatit dluh ve výši 4 miliard dolarů. Pokud by hrozilo, že se to nepodaří, dodal Lukašenko, že je připraven jednat o restrukturalizaci dluhu. Lukašenko také řekl, že je Bělorusko závislé na ruské pomoci, protože běloruská ekonomika je "součástí ruské ekonomiky".
• Vlády v eurozóně by měly uvolnit přísná rozpočtová opatření, aby podpořily růst a pomohly nastolit rovnováhu v regionu. Prohlásil to šéf britské centrální banky Mark Carney. V projevu v irském Dublinu Carney ve středu večer vyzval k uvolněnější fiskální politice v eurozóně. "(Fiskální politika) je utaženější než ve Spojeném království, přestože Evropě stále schází další efektivní opatření na sdílení rizik a je relativně neflexibilní. Konstruktivnější fiskální politika by pomohla recyklovat přebytek soukromých úspor a zmenšila by riziko stagnace," řekl Carney.
• Řecká ekonomika loni vykázala růst zhruba o procento, podpořil ji zejména cestovní ruch. Uvedl to ve čtvrtek přední řecký ekonomický institut IOBE s tím, že letos by mohlo tempo hospodářského růstu zrychlit na 2,3 %. Prognóza ale nezohledňuje politické změny, které provádí nová vláda, ani nejistotu ohledně výsledku jednání s mezinárodními věřiteli.
• Dánská pivovarnická skupina Carlsberg se rozhodla uzavřít v Rusku dva z deseti pivovarů, které v této zemi provozuje. Důvodem je přerušení výroby, které nastalo v loňském roce.
• Zisk banky Deutsche Bank ve čtvrtém kvartále vzrostl na 438 milionů eur ze ztráty 1,36 miliardy eur v předešlém roce. Analytici očekávali ztrátu ve výši 289 milionů eur. Výnosy banky rovněž vzrostly, a to na 7,83 miliardy eur z 6,6 miliardy eur. Příjmy divize investičního bankovnictví z obchodování s dluhopisy a měnami před zdaněním vzrostly meziročně o 384 milionů eur na 516 milionů eur.
• Index nálady v ekonomice se v eurozóně v lednu zvýšil na 101,2 bodu, ačkoli se očekával růst na 101,5 bodu z prosincových 100,6 bodu (revidováno z 100,7 bodu). Spotřebitelská důvěra vzrostla na -8,5 bodu z -10,9 bodu v prosinci, jak se očekávalo. Ve službách index klesl na 4,8 bodu z prosincových 5,6 bodu a v průmyslu se zvýšil na -5,0 bodu z -5,2 bodu v prosinci.
• Počet lidí bez práce v Německu v lednu klesl o 9 tisíc, očekával se vyšší pokles o 10 tisíc. Míra nezaměstnanosti po očištění o sezónní vlivy tak klesla na rekordních 6,5 % z prosincových 6,6 % (revidováno nahoru z 6,5 %).
• Ropná společnost Royal Dutch Shell hodlá v letošním roce snížit kapitálové investice a ostatní výdaje o 15 miliard dolarů v následujících třech letech kvůli klesajícím cenám ropy. Akcie společnosti na oznámení reagovaly poklesem o více než 4 %.

Zdroj: ČTK, CNBC