Evropské akcie se v pátek pohybovaly kolem nuly, mají za sebou nejlepší týden od letošního ledna

Britský FTSE 100 odepsal 0,31 %, francouzský CAC 40 naopak připsal 0,06 % a německý DAX ztratil 0,37 %. Regionální STOXX Europe 600 se pohyboval na nule se slabým ziskem 0,06 %. Za celý týden zpevnil STOXX Europe 600 o 4,35 %, což je nejlepší výkon od letošního ledna. Ze dna, na něž spadl 7. července, už díky příznivému vývoji jednání věřitelů s Řeckem oživil o bezmála 9 %.

FTSE 100 za celý týden přidal 1,5 %, CAC 40 4,56 % a DAX 3,16 %.

"V krátkodobém horizontu je potenciál pro další růst jen velmi malý," říká François Savary, investiční ředitel Reyl & Cie. "Stále upřednostňujeme akcie, a ty evropské především, protože právě sem poteče likvidita a zisky zde budou největší. Investoři jsou stále opatrní, co se týče držení velkého množství hotovosti," dodává.

Akcie společnosti Ericsson v reakci na zveřejněné hospodářské výsledky posilovaly o více než tři procenta, naopak cenné papíry firmy Volvo zareagovaly na zveřejněné výsledky poklesem o 6 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Odvrat řecké vládní politiky od reforem a od spolupráce s věřiteli za posledních devět měsíců stál zadluženou zemi na ztracené produkci, poklesu hodnoty akcií a ztrátě kapitálu bank 63 miliard eur, tedy asi třetinu ročního výkonu řecké ekonomiky. Odhadla to v pátek agentura Reuters na základě údajů od věřitelů a ekonomů. V důsledku nedávného zavedení kontroly pohybu kapitálu a nejistot kolem jednání o nové pomoci tato bilance zřejmě ještě vzroste. Kvůli tomu bude muset eurozóna a Mezinárodní měnový fond (MMF) půjčit Řecku ve třetím balíku finanční pomoci asi třikrát více, než se loni předpokládalo.
• Řecká centrální banka údajně ECB žádala o navýšení programu financování o 1,5 miliardy eur, dostala 900 milionů eur.
• Evropská komise začne jednat s Řeckem o detailech třetího záchranného programu ze záchranného fondu eurozóny (Evropský stabilizační mechanismus; ESM). Uvedl to v pátek místopředseda komise pro euro Valdis Dombrovskis poté, co začátek jednání formálně odsouhlasily unijní státy. Eurokomisař očekává, že jednání potrvají několik týdnů a jejich součástí může být i debata například o změnách způsobu splátek řeckého dluhu.
• Řecko musí svůj dluh snižovat pomocí reforem, které nastartují hospodářský růst, a odpis jeho dluhu by Atény k těmto krokům nemotivoval. Napsal to v listu The Wall Street Journal hlavní ekonom německé Berenger Bank Holger Schmieding. Podle něj diskuse o snížení řeckého dluhu jen odvádějí pozornost od hlavního problému a ti, kdo takový odpis propagují, často nerozumí základním věcem.
• Německý i rakouský parlament schválily pomoc Řecku.
• Řecký premiér Alexis Tsipras údajně chystá kvůli rebelii ve vlastní straně změny ve vládě, které by se měly dotknout těch členů kabinetu, kteří ve čtvrtek v parlamentu hlasovali proti reformám požadovaným věřiteli. Podle agentury AP by Tsipras mohl změny oznámit už v pátek nebo během víkendu. Agentura Reuters napsala s odvoláním na nejmenované zdroje z vlády, že končit bude například ministr životního prostředí a energetiky a vůdce levého křídla strany SYRIZA Panajotis Lafazanis, kterého by měl nahradit dosavadní šéf resortu práce Panos Skurletis.
• Řecko začne se změnami sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) od pondělí. Agentura ANSA v pátek s odvoláním na výnos ministerstva financí uvedla, že od pondělí budou zboží a služby, u kterých se nyní uplatňuje sazba 13 %, přesunuty do vyšší sazby 23 %. To se dotkne třeba balených potravin, restaurací a kaváren či jízdného na veřejnou dopravu. Další změny mají přijít v říjnu.
• Řecký finanční ústav Eurobank převezme od další řecké banky Alpha Bank její ztrátovou síť poboček v Bulharsku. Tvrdí to zdroje agentury Reuters, podle nichž byla kupní cena stanovena na jedno euro. Správní rady obou bank se sejdou ještě v pátek, aby dohodu dokončily, řekl zdroj.
• Podle Mohameda El-Eriana stále existuje velké riziko, že Řecko nakonec bude muset opustit eurozónu, a to navzdory nové finanční pomoci. Plány obnovy řecké ekonomiky a reforem jsou podle ekonoma příliš ambiciózní.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) je připraven podílet se na pomoci Řecku, pokud bude program pomoci "kompletní". Tedy pokud zemi opět postaví na nohy, učiní její dluh udržitelným a umožní, aby Řecko opět mohlo získávat peníze na finančních trzích. V rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí Europe 1 to řekla šéfka MMF Christine Lagardeová.
• Opětovné otevření řeckých bank v pondělí ještě není hotovou věcí. Řekl to v rozhlasové stanici ORF guvernér rakouské centrální banky a člen rady guvernérů Evropské centrální banky Ewald Nowotny. Reagoval tak na čtvrteční prohlášení jednoho z představitelů řeckého ministerstva financí.
• Stavební výroba v eurozóně v květnu vzrostla o 0,3 % meziměsíčně i meziročně.

Hlavní události minulého týdne na evropských trzích

• ECB na červencovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na 0,05 %, depozitní sazbu na -0,20 % a zápůjční sazbu na 0,30 %. Kvantitativní uvolňování, které zahájila 9. března, ponechala v nezměněném objemu 60 miliard eur měsíčně. Tiskovou konferenci Maria Draghiho, na níž oznámil, že ECB rozhodla o navýšení programu financování pro řecké banky (ELA) o 900 milionů eur, jsme sledovali živě.
• Podle finálních dat evropského statistického úřadu Eurostat tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červnu kleslo na 0,2 % meziměsíčně z předchozích 0,3 %, jak očekávala předběžná data. V červnu 2014 byla inflace v eurozóna na 0,5 %. V celé Evropské unii zpomalila inflace dokonce na 0,1 % z 0,3 % v květnu, o rok dříve byla na 0,7 %.
• Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla umožnit řeckým bankám čerpat větší objem nouzových úvěrů. Oznámil to ve čtvrtek její šéf Mario Draghi. Limit úvěrů z nouzového programu ELA banka na týden zvýšila o 900 milionů eur. Doposud činil zhruba 89 miliard eur, napsala agentura DPA.
• Ministři financí eurozóny "v principu" souhlasí s poskytnutím tříleté finanční pomoci zadluženému Řecku z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Euroskupina to uvedla poté, co řecký parlament v noci na čtvrtek potvrdil první balík reforem, které jsou podle rozhodnutí nedávného summitu zemí platících eurem podmínkou pro pomoc.
• V Řecku by se na podzim mohly uskutečnit předčasné parlamentní volby. Podle agentury Reuters to nevylučuje ministr vnitra Nikos Vutsis z vládní strany SYRIZA. Prohlásil to v reakci na čtvrteční hlasování, kdy se premiér Alexis Tsipras při prosazování reforem vyžádaných eurozónou nemohl spolehnout na podporu všech poslanců strany SYRIZA. Zhruba čtyřicítka poslanců SYRIZY s opatřeními nesouhlasila.
• Premiér Bohuslav Sobotka zkritizoval Evropskou komisi. Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM), který chce komise použít na pomoc Řecku, je podle něj mrtvý a polozapomenutý. Pokud ale komise o vhodnosti zapojení tohoto mechanismu, za jehož půjčky ručí i Česká republika, přesvědčí ministry zemí Evropské unie, Praha tomu nemůže zabránit, uvedl ve čtvrtečním prohlášení.
• Ministři financí členských zemí eurozóny se ve čtvrtek dohodli na zásadách poskytnutí krátkodobé finanční pomoci pro Řecko ve výši 7 miliard eur. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura agentura Bloomberg s tím, že podrobnosti o půjčce budou zveřejněny v pátek. Zmíněná půjčka má zajistit předlužené zemi překlenovací financování do doby, než Atény s eurozónou dojednají záchranný program z ESM.
• Řecko v noci na čtvrtek přijalo první balík reforem včas a v souladu se závazky z nedávného eurosummitu, uvedla ve čtvrtek mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová. Řecký parlament podle ní udělal významný krok na cestě k obnovení důvěry mezinárodních partnerů v Řecko.
• Analytici ze Citigroup vydali svůj červencový ekonomický výhled. Mimo jiné mění predikci růstu globálního HDP a uvažují o Grexitu v 1-3letém horizontu.
• Pro Řecko by bylo v cestě za oddlužením lepší, kdyby se dobrovolně vzdalo eura, neboť dosáhnout umazání dluhu a zároveň zůstat v eurozóně není možné. Ve čtvrtečním vysílání rozhlasové stanice Deutschlandfunk to prohlásil německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který již dříve konec eura v Řecku opakovaně navrhoval.
• Přebytek obchodní bilance eurozóny se v květnu podle sezónně očištěných dat snížil na 21,2 miliardy eur z dubnových revidovaných 23,9 miliardy eur. Očekával se pokles na 22 miliard eur. Bez sezónního očištění činil přebytek 18,8 miliardy eur po dubnových 24,9 miliardy eur, očekávalo se 21,8 miliardy eur.
• Německá kabelová firma Tele Columbus se ve čtvrtek dohodla na převzetí svého menšího konkurenta PrimaCom za 711 milionů eur. Spojí se tím třetí a čtvrtý největší provozovatel kabelového připojení v Německu. Tele Columbus si posílí pozici trojky na trhu za firmami Kabel Deutschland z britské skupiny Vodafone a Unitymedia patřící největšímu mezinárodnímu kabelovému operátorovi Liberty Global.
• Největší evropský přístav Rotterdam zrušil plány na výstavbu terminálu pro skladování ropy za jednu miliardu eur. Ruský partner má totiž obavy, zda by byl projekt životaschopný. Terminál měl skladovat uralskou ropu a ropné produkty a před čtyřmi lety, kdy byl oznámen, byl oslavován jako svědectví silných vztahů mezi Nizozemskem a Ruskem.
• Ukrajinský parlament schválil veškeré zákony potřebné k získání druhé části úvěrové pomoci od Mezinárodního měnového fondu (MMF) v objemu 1,7 miliardy dolarů. Oznámil to ve čtvrtek náměstek ukrajinské ministryně financí Natalije Jareškové.
• Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království v průběhu tří měsíců o března do května nečekaně vzrostla na 5,6 % z předchozích 5,5 %, očekávala se přitom stagnace na 5,5 %. Zaměstnanost v tomto období se snížila o 67 tisíc na 30,98 milionu, ale tento pokles by způsoben především poklesem prací na částečný úvazek - počet pracovních míst na plný úvazek se naopak zvýšil o 30 tisíc. Tempo růstu průměrné týdenní mzdy vyskočilo na více než pětiletý rekord - růst mezd zrychlil na 3,2 % z předchozích 2,7 %, očekával se však ještě o něco lepší výsledek 3,3 %.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) dal ve svém nejnovějším stanovisku k otázce udržitelnosti řeckého dluhu najevo, že se nebude moci podílet na novém záchranném programu pro Řecko, pokud evropské země Aténám výrazně nesníží dluhovou zátěž. Je to ale také chvíle typu "císař je nahý", která může eurozónu konečně přimět k tomu, aby přešla k fiskální unii, nebo se rozpadla. Napsal to ve středu ekonomický komentátor listu The New York Times Josh Barro.
• Německo nese podle někdejšího předsedy Evropské komise Romana Prodiho spoluvinu za rozsah řecké dluhové krize, neboť jednalo nepružně. Ve středu to Prodi řekl německé rozhlasové stanici Deutschlandradio Kultur v reakci na obtížná vyjednávání eurozóny s Aténami o řešení obrovského řeckého zadlužení.
• Evropská komise ve středu představila svůj návrh na revizi systému pro obchodování s emisními povolenkami. Od roku 2021 by celkový počet povolenek uvolněných do oběhu měl klesat o 2,2 % ročně. V současnosti se snižuje o 1,74 % ročně.
• Evropská komise prověří, zda zpřísněné požadavky na kapitálovou přiměřenost bank nevedou v Evropské unii ke zbytečnému omezování úvěrů. Oznámil to dnes komisař pro finanční služby Jonathan Hill. Pokud by se to potvrdilo, EU by mohla podle Hilla tato pravidla zmírnit.
• Šéf italsko-americké automobilové skupiny Fiat Chrysler Automobiles Sergio Marchionne nemá v plánu americké automobilce General Motors znovu nabízet spojení. Uvedl to list New York Times, který Marchionneho citoval. Marchionne požádal šéfku GM Mary Barraovou o schůzku na téma spojení firem v březnu, Barraová ale prý ale návrh odmítla.
• Průmyslová výroba v eurozóně v květnu nečekaně meziměsíčně klesla o 0,4 %, očekával se růst o 0,2 % po dubnové stagnaci. Meziročně se produkce zvýšila o 1,6 % při očekávání 2% růstu.
• Inflace ve Spojeném království v červnu klesla na nulu, jak se očekávalo po 0,1% meziročním růstu cen v květnu. Jádrová inflace meziročně zpomalila na 0,8 %, očekávala se stagnace na květnovém 0,9% tempu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny stagnovaly, čekal se 0,1% růst po květnovém zvýšení o 0,2 %.
• Podle průzkumu institutu ZEW se důvěra analytiků a investorů v německou ekonomiku v červenci opět zhoršila. Index očekávání se propadl na 29,7 bodu, nejníže za osm měsíců, z červnových 31,5 bodu. Očekával se však ještě hlubší pokles na 29 bodů. Hodnocení současné situace se naopak zlepšilo na 63,9 bodu z 62,9 bodu v červnu, čekal se pokles na 60 bodů. Očekávání investorů pro celou eurozónu se výrazně zhoršilo, když index spadl na 42,7 bodu z 53,7 bodu v červnu.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie v červnu výrazně zpomalilo na 0,1 % z květnových 0,7 %. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,2 %. Uvedl to v úterý spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předchozí předběžnou zprávu z konce minulého měsíce.
• Primární rozpočet řecké vlády vykázal za první pololetí díky prudkému poklesu výdajů nečekaný přebytek 1,87 miliardy eur. Vláda přitom v tomto rozpočtu - který nezahrnuje obsluhu dluhu, hospodaření systému sociálního zabezpečení a rozpočty místních samospráv - plánovala deficit 1,24 miliardy eur. Oznámilo to v úterý řecké ministerstvo financí.
• Řecko bude potřebovat mnohem výraznější zmírnění dluhové zátěže, než jeho partneři z eurozóny předpokládali. Důvodem jsou škody, které řecká ekonomika a banky utrpěly v uplynulých dvou týdnech. Vyplývá to podle agentury Reuters z důvěrné studie Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• Česká republika si nepřeje, aby byl k případné překlenovací půjčce pro Řecko aktivován Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM), řekl dnes novinářům v Bruselu český premiér Bohuslav Sobotka. Podle ministra financí Andreje Babiše se na dnešním jednání šéfů státních kas celé evropské osmadvacítky podobně vyjádřil nejen on sám, ale také další ministři financí zemí mimo eurozónu. Za půjčky z EFSM ručí všechny země EU, podíl ČR na něm by byl 1,13 procenta.
• Vystoupení Atén z eurozóny považuje prezident Miloš Zeman za rozumné řešení řecké krize. Na tiskové konferenci to v úterý řekl jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Finanční situace Řecka podle hlavy státu nenahrává vstupu Česka do eurozóny. Čeští daňoví poplatníci by podle Zemana neměli platit za řecké dluhy. Vstup ČR do eurozóny ale prezident nadále podporuje. (Zdroj: ČTK)
• Řecko v pondělí neuhradilo Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) další splátku, a to ve výši 456 milionů eur (přes 12 miliard korun). Oznámil to mluvčí MMF Gerry Rice. Silně zadlužené Řecko se již na konci června stalo první vyspělou zemí, která fondu přestala včas splácet dluhy.
• Německý ministr financí Wolfgang Schäuble na pondělním jednání euroskupiny o překlenovacím financování Řecka navrhl, aby Atény své vnitřní krátkodobé platební potřeby řešily vydáváním dlužních úpisů. V úterý o tom s odvoláním na nejmenované účastníky jednání informoval německý deník Handelsblatt. Podle expertů by ale takový krok byl velice sporný, neboť by mohl být prvním krokem k zavedení souběžné měny. Schäuble již dříve navrhoval, aby Řecko eurozónu na pět let opustilo.
• Donald Tusk a další evropští politici oznámili, že summit s Řeckem dospěl ke zdárnému konci. Všechny jednající strany se jednomyslně shodly na uzavření předložené dohody, jejíž definitivní detaily zatím nejsou zveřejněny. Program pomoci ESM pro Řecko je podle Tuska připraven ke spuštění. Podmínkou je rychlé zahájení tvrdých reforem.
• Britský premiér David Cameron uvítal pondělní dohodu mezi eurozónou a Řeckem, která má zabránit finančnímu kolapsu země. Zároveň podle agentury Reuters ústy své mluvčí varoval, že uvedení podmínek ujednání do praxe bude nesnadným úkolem. Stejný názor zastává i slovenský ministerský předseda Robert Fico, podle kterého bude malým zázrakem, když Řecko brzy podmínky splní.
• Eurozóna stanovila pro novou pomoc Řecku řadu podmínek...
• Nový záchranný plán pro předlužené Řecko je bez podpory opozice neproveditelný. Podle agentury Reuters to prohlásil řecký ministr práce a sociální solidarity Panos Skurletis, který rovněž nevyloučil, že kvůli schválení dohody nakonec vznikne vláda národní jednoty. Skurletis, který je členem vládní levicové strany SYRIZA, čeká ještě letos předčasné parlamentní volby.
• Přední polská černouhelná společnost Jastrzebska Spólka Weglowa (JSW) sníží do konce příštího roku počet zaměstnanců o 2 900, což je o více než deset procent současné pracovní síly. Cílem je ušetřit na nákladech, a vyrovnat se tak s rekordně nízkými cenami uhlí, sdělil v pondělí podnik, který je největším producentem koksovatelného uhlí v Evropské unii.
• Produkce NWR za druhý kvartál vzrostla na 1,83 milionu tun z 1,78 milionu tun v prvním čtvrtletí. Realizovaná cena koksovatelného uhlí byla 95 eur za tunu a společnost ho prodala 1,08 milionu tun. Naopak realizovaná cena energetického uhlí klesla na 49 eur za tunu z 56 eur v předchozím čtvrtletí a společnost ho prodala 685 tisíc tun. Za celé první pololetí firma vyprodukovala 3,612 milionu tun uhlí, koksovatelného uhlí prodala 2,080 milionu tun za cenu 93 eur za tunu a energetického uhlí 1,251 milionu tun za 52 eur za tunu.

Výsledková sezóna

• Švýcarskému výrobci hodinek Swatch klesl za prvních šest měsíců roku čistý zisk o 19,4 % na 548 milionů CHF. Důvodem byl růst kurzu franku a také záporné úrokové sazby, uvedla ve čtvrtek firma, která je největším výrobcem hodinek na světě. Ve výhledu na druhou polovinu roku je však optimistická.
• Švédský výrobce domácích spotřebičů Electrolux se ve druhém čtvrtletí vrátil k zisku. Tržby mu díky silné poptávce v západní Evropě a Severní Americe takřka o pětinu vzrostly a k návratu do kladných čísel dopomohly také úspory, sdělila v pátek firma, která je ve svém oboru světovou dvojkou po americkém Whirlpoolu. Electrolux kromě své vlastní značky vyrábí a prodává také zboží značek AEG, Zanussi a Frigidaire.
• Švédskému výrobci nákladních aut Volvo vzrostl ve druhém čtvrtletí provozní zisk o 82 % na šest miliard švédských korun. Překonal tak očekávání analytiků. Výsledek podpořily nižší náklady, vyšší odbyt nákladních aut v Evropě a Severní Americe a pokles švédské koruny. Firma současně zlepšila výhled prodeje nákladních aut v Evropě na letošní rok.

Zdroj: Bloomberg