Evropské akcie v pátek mírně posílily, většinu zisků však odevzdaly

Britský FTSE 100 přidal 0,95 %, francouzský CAC 40 0,73 % a německý DAX 0,46 %. Regionální Stoxx Europe 600 zpevnil o 0,5 % poté, co v průběhu dne posiloval až o 1,7 %.

Stejný průběh mělo i čtvrteční obchodování - index posiloval o více než procento, následně však kvůli americkým makrodatům zisky odevzdal. Investory znervózňuje vývoj americké a čínské ekonomiky, a svou nervozitu prokázali i tím, že poslali Stoxx Europe 600 vstříc jeho nejhoršímu kvartálu za poslední čtyři roky a zároveň směrem k třetímu týdennímu poklesu v řadě.

Americká ekonomika vytvořila v září jen 142 tisíc nových pracovních míst, zatímco se očekávalo 201 tisíc. Navíc dále klesla míra participace a zastavil se růst mezd, což investory nijak výrazně nepotěšilo, byť to nejspíš zodpovědělo otázku, jestli Fed přistoupí ke zvyšování úrokových sazeb už v říjnu. Podle většiny traderů je říjnové zasedání již mimo hru, nejdříve tak Fed zvýší poprvé za více než devět let sazby v prosinci - stále pravděpodobnější se však stává začátek příštího roku.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Pařížská prokuratura zahájila vyšetřování kvůli emisnímu skandálu německé automobilky Volkswagen. Koncern čelí podezření z podvodu s přitěžujícími okolnostmi. S odvoláním na nejmenovaný úřední zdroj o tom v pátek informovaly agentury AFP a Reuters. Akcie automobilky po této zprávě spadly na nové tříleté minimum.
• Ruská státní plynárenská společnost Gazprom ve třetím čtvrtletí zvýšila dodávky zemního plynu do Evropy a Turecka meziročně o 23 % na 41,4 miliardy krychlových metrů. Oznámil to v pátek šéf podniku Alexej Miller. Evropská unie přitom usiluje o snížení závislosti na ruském plynu.
• Těžba ropy v Rusku se v září vyšplhala na nové postsovětské maximum, na jejím růstu se velkou měrou podílely projekty vedené zahraničními firmami. Produkce stoupla na 10,74 milionu barelů denně ze srpnových 10,68 milionu barelů denně. Vyplývá to z pátečních údajů ruského ministerstva energetiky.
• Irská centrální banka odhaduje, že ekonomika země bude v letošním roce expandovat tempem 5,8 %, v příštím roce 4,7 %.
• Eurozóna: Index cen výrobců v srpnu meziměsíčně klesl o 0,8 % (červenec: -0,1 %, odhad: -0,6 %), meziročně o 2,6 % (červenec: -2,1 %, odhad: -2,4 %).
• Evropská komise přezkoumá dvě studie, které naznačují softwarovou manipulaci s testy spotřeby energie u televizorů. Informuje o tom server BBC. Zpráva přichází v době, kdy se automobilka Volkswagen potýká s rozsáhlým skandálem kolem softwaru umožňujícího manipulaci s emisními testy u naftových vozů.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v září vzrostl na 59,9 bodu ze srpnových 57,3 bodu (odhad: 57,5 bodu).
• MMF: Řecko ještě nezavedlo všechny slibované reformy, prozatím splnilo tak dvě třetiny.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru eurozóny podle konečných dat agentury Markit v září klesl na 52 bodů ze srpnových 52,3 bodu, jak předvídala předběžná data. Francie se v září navrátila k růstu, v pásmu kontrakce pod 50 body se tak nachází jen Řecko. Irsko v září zaznamenalo dvouměsíční maximum 23,8 bodu, Rakousko 19měsíční maximum 52,5 bodu, Francie tříměsíční maximum 50,6 bodu, zatímco Nizozemsko spadlo na půlroční minimum 53 bodů, Španělsko na 21měsíční minimum 51,7 bodu, Itálie na sedmiměsíční minimum 52,7 bodu a Německo na dvouměsíční minimum 52,3 bodu. Index nákupních manažerů v Řecku sice vzrostl na tříměsíční maximum 43,3 bodu, stále je však hluboko pod hranicí dělící kontrakci od expanze.
• Rusko se připravuje na vlnu žádostí o oddlužení. V zemi ve čtvrtek totiž začal platit zákon, který umožňuje vyhlásit bankrot také jednotlivcům, napsala agentura AP. Podle viceguvernéra ruské centrální banky Vasilije Pozdyševa by právo na vyhlášení osobního bankrotu mohlo mít 400 000 až půl milionu lidí.
• Členové dozorčí rady Volkswagenu mají obavy z negativního dopadu skandálu kolem falšování údajů o emisích na hodnocení úvěrové spolehlivosti koncernu ratingovými agenturami. Zvažují proto kroky, které by posílily finanční pozici podniku, neplánují však žádný prodej majetku. Agentuře Reuters to řekly zdroje blízké radě.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v Česku v září klesl na 55,5 bodu ze srpnových 56,6 bodu, očekával se pokles na 56 bodů. Průzkumová data PMI v září signalizovala pokračující zlepšování podnikatelských podmínek v české výrobě, ač volnějším tempem. Růst výroby opět zpomalil díky nejmenšímu nárůstu nových zakázek za devět měsíců. Celkový rozvoj sektoru byl ovšem ve třetím čtvrtletí nejsilnější od Q2 2011.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru Itálie v září spadl na sedmiměsíční minimum 52,7 bodu z 53,8 bodu v srpnu. Čekal se přitom mírnější pokles na 53,4 bodu. Index se však i nadále nachází vysoko nad klíčovou padesátibodovou hranicí dělící kontrakci od expanze. Produkce i nové zakázky stále rostou, byť pomalejším tempem, zato ceny vstupů klesly druhý měsíc v řadě.
• Aktivita francouzského zpracovatelského sektoru podle finálních dat agentury Markit v září nečekaně vzrostla. Index nákupních manažerů přeskočil padesátibodovou hranici dělící kontrakci od expanze a vzrostl na 50,6 bodu ze srpnových 48,3 bodu, předběžná data hlásila růst na 50,4 bodu. Produkce v sektoru rostla nejrychleji za posledních 18 měsíců a nové zakázky se stabilizovaly, zatímco ceny vstupů klesly kvůli klesajícím cenám komodit.
• Německý zpracovatelský sektor v září podle finálních dat agentury Markit zaznamenal nižší tempo expanze. Index nákupních manažerů klesl na 52,3 bodu z 53,3 bodu v srpnu, předběžná data predikovala pokles na 52,5 bodu. I přesto má však za sebou německý zpracovatelský sektor nejlepší kvartál za více než rok.
• Řecko: Index nákupních manažerů v září vzrostl na 43,3 bodu ze srpnových 39,1 bodu.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru Spojeného království v září klesl na 51,5 bodu z 51,6 bodu v srpnu (revidováno z 51,5 bodu), očekával se pokles na 51,3 bodu. Zaměstnanost mírně klesla a ceny vstupů klesly nejprudším tempem za více než 16 let.
• Tempo expanze španělského zpracovatelského sektoru v září zpomalilo na 21měsíční minimum. Index nákupních manažerů klesl na 51,7 bodu z 53,2 bodu, očekával se mírnější pokles na 52,9 bodu. Nové zakázky rostly nejpomalejším tempem od prosince 2013 a produkce sice stále roste, avšak nejslabším tempem od srpna 2014.
• Slovensko od příštího roku sníží sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na vybrané potraviny na deset ze současných 20 %. Rozhodl o tom ve čtvrtek parlament. Opozice rozhodnutí kritizovala a poukázala na to, že nižší DPH se nebude vztahovat na všechny běžné či zdravé potraviny.
• Boštjan Jazbec (ECB): Negativní inflace v eurozóně je dočasná, v tuto chvíli není důvod upravovat program kvantitativního uvolňování.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v srpnu zůstala na 11 %, očekávalo se, že zůstane na 10,9 % jako v červenci, ten však byl revidován výše na 11 %. V srpnu 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti v eurozóně 11,5 %. V celé Evropské unii míra nezaměstnanosti rovněž stagnovala na červencové úrovni 9,5 %, meziročně však klesla o 0,6 procentního bodu.
• Evropská unie zmírní kapitálová pravidla pro banky a pojišťovny, která zavedla po vypuknutí finanční krize. Chce tak podpořit příliv finančních prostředků na trh a oživit hospodářský růst. Příslušný plán ve středu představil eurokomisař pro finanční služby Jonathan Hill. Základy takzvané unie kapitálových trhů by podle něj měly být položeny do roku 2019.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně v září podle předběžných dat klesly meziročně o 0,1 %, očekávala se nula po srpnovém růstu o 0,1 %. Jádrová inflace v souladu s odhady stagnovala na 0,9% tempu. Podle předběžných dat Eurostatu by největší meziroční nárůst cen měl vykázat sektor potravin, alkoholu a tabáku (+1,4 % oproti +1,3 % v srpnu), následovaný službami (+1,3 % oproti +1,2 % v srpnu), neenergetickým průmyslovým zbožím (+0,3 % oproti +0,4 % v srpnu) a energie by naopak měly vykázat pokles 8,9 % oproti -7,2 % v srpnu).
• Světová banka ve středu zhoršila výhled ruské ekonomiky, hrubý domácí produkt se v letošním roce podle nové prognózy sníží o 3,8 %. Červnový výhled banky přitom počítal s poklesem jen o 2,7 %. Ruská ekonomika se nyní potýká s negativními dopady prudkého poklesu cen ropy. Hospodářskou situaci navíc komplikují sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.
• Skandál kolem falšování údajů o měření emisí bude mnohem širší a neomezí se pouze na německý automobilový koncern Volkswagen. V rozhovoru s ČTK to ve středu řekl předseda ekologického sdružení Deutsche Umwelthilfe (DUH) Jürgen Resch. Podle něj se k podvodům uchýlilo mnoho evropských automobilek, aby zajistily, že budou auta s dieselovým motorem konkurenceschopná vůči benzinovým.
• Počet nezaměstnaných v Německu v září nečekaně stoupl. Podle sezónně očištěných dat, která ve středu zveřejnil spolkový úřad práce, se počet nezaměstnaných zvýšil o zhruba 2 tisíce na 2,795 milionu. Celková míra nezaměstnanosti ale zůstala na 6,4 %, což je nejméně od sjednocení Německa v roce 1990. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že počet lidí bez práce v září klesne, a to o 5 tisíc.
• Novým šéfem německého výrobce sportovních vozů Porsche se stane jeho dosavadní výrobní ředitel Oliver Blume (47). Ten od 1. října nahradí dosavadního generálního ředitele firmy Matthiase Müllera (62), který minulý týden převzal kvůli skandálu s emisemi nejvyšší výkonnou funkci u mateřské skupiny Volkswagen. Porsche to oznámila po středečním zasedání své dozorčí rady, která Blumeho jmenovala.
• Pracovníci německého automobilového koncernu Volkswagen, kteří stojí za falšováním údajů o emisích, postupovali zločinně a musejí přijmout osobní zodpovědnost. Podle BBC to řekl ministr hospodářství spolkové země Dolní Sasko Olaf Lies, který je členem dozorčí rady Volkswagenu.
• Polská vláda převede všechny doly ztrátové státní uhelné společnosti Kompania Węglowa (KW) na státem ovládaný fond TF Silesia, který by se měl stát jádrem budoucí silné energetické skupiny. Uvedlo to ve středu polské ministerstvo státního pokladu. Kompania Węglowa je největším těžařem uhlí v Evropské unii a snahou vlády je zabránit bankrotu firmy před parlamentními volbami plánovanými na 25. října, uvedla agentura Reuters.
• Solečnost Revoz, slovinská divize francouzského výrobce aut Renault, očekává, že do začátku listopadu zruší 150 pracovních míst. Důvodem je pomalejší růst poptávky, než se čekalo. Uvedla to ve středu mluvčí automobilky Nevenka Bašeková.
• Továrna německé automobilky Volkswagen v dolnosaském Salzgitteru, která je hlavní výrobnou motorů společnosti, ruší s ohledem na vývoj kolem skandálu s emisemi dříve zavedenou zvláštní směnu. Společnost ve středu také oznámila, že její finanční divize pozastavila přijímání nových zaměstnanců.
• Ukrajinská státní energetická firma Naftogaz vykázala za prvních šest měsíců letošního roku ztrátu 4,5 miliardy hřiven (5,2 miliardy Kč). Důvodem byl hlavně prudký pokles domácí měny, uvedla ve středu firma. Ve srovnání s loňským rokem se však ztráta prudce snížila, zhruba na sedminu loňské částky, protože Naftogaz zahrnul do letošního hospodaření zisk dceřiných společností.
• Tempo globálního ekonomického růstu bude letos zřejmě slabší, než se doposud čekalo, protože světová ekonomika nyní čelí mnoha problémům včetně zpomalení růstu v rozvíjejících se zemích, uprchlické krize v Evropě a očekávaného růstu sazeb v USA. V příštím roce pak růst oživí jen mírně. Uvedla to ve středu šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová. Bližší údaje však neposkytla.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) schválila Ukrajině půjčku 300 milionů USD na koupi plynu před blížící se zimou. EBRD slíbila půjčit ukrajinské státní energetické firmě Naftogaz na koupi plynu výměnou za reformy energetického sektoru.
• Důvěra v ekonomiku eurozóny se v září vyšplhala na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, a to zejména díky rostoucímu optimismu v průmyslu, maloobchodě a ve službách. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnila Evropská komise.
• Těžba ruského plynárenského gigantu Gazprom klesla za leden až srpen o 10,9 % na 258,8 miliardy metrů krychlových. Uvedlo to v úterý ministerstvo hospodářství, které současně dodalo, že další domácí producenti ve stejné době těžbu zvýšily.
• Bulharsko pověří britsko-nizozemský koncern Royal Dutch Shell průzkumem možných ložisek ropy a zemního plynu u svého pobřeží Černého moře. Dohodu Sofia plánuje podepsat do konce října, sdělilo v úterý bulharské ministerstvo energetiky. Bulharsko doufá, že nové zdroje těchto surovin omezí jeho téměř úplnou závislost na dovozu z Ruska.
• Spotřebitelské ceny v Německu podle předběžných dat v září stagnovaly, analytici očekávali meziroční nárůst o 0,1 % po srpnových +0,2 %. Meziroční inflace harmonizovaná s metodikou výpočtu EU klesly dokonce na -0,2 %, očekávala se nula po srpnových +0,1 %. Meziměsíčně ceny klesly o 0,2 % po srpnové stagnaci, čekal se jen pokles o 0,1 %, a podle dat harmonizovaných s metodikou výpočtu EU inflace meziměsíčně zpomalila rovněž na -0,2 % ze srpnové nuly, přestože se očekávalo mírnější zpomalení na -0,1 %.
• Slovenská centrální banka (NBS) ponechala výhled letošního růstu domácí ekonomiky na 3,2 %. Současně ale zhoršila výhled na další dva roky, zmírnit tento vývoj by podle ní mohla realizace připravované investice britské automobilky Jaguar Land Rover na Slovensku. Novinářům to v úterý řekl guvernér NBS Jozef Makúch.
• Německá mediální skupina Axel Springer se dohodla na převzetí amerického zpravodajského portálu Business Insider. Německá firma již v portálu vlastní devět procent akcií a v rámci dohody koupí dalších 88 % za 343 milionů dolarů. Transakci ještě musejí schválit regulační úřady.
• Poptávka po zaměstnancích v Německu se v září díky příznivým hospodářským podmínkám vyšplhala na nejvyšší úroveň v historii. Vyplývá to podle agentury DPA z údajů, které v úterý zveřejnil spolkový úřad práce.
• Evropská komise hodlá do konce letošního roku připravit plány na reformu evropského systému pro schvalování nových modelů automobilů. Oznámila to v úterý mluvčí komise. Brusel tak reaguje na skandál kolem falšování emisních testů automobilkou Volkswagen.
• Spojené království: Počet schválených hypoték v srpnu vzrostl na 71 030 (odhad: 69 800, červenec 68 800).
• Světové ceny ropy zůstanou ještě nějakou dobu nízko. Řekl to rakouskému listu Kurier šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Agentura později dementovala původní formulaci listu, podle které Birol údajně prohlásil, že se ceny ropy budou "dlouhou dobu" držet kolem dnešní úrovně zhruba 45 dolarů za barel. "(Birol) kategoricky popřel, že by řekl, 'cena 45 dolarů za barel zůstane dlouhou dobu'," sdělil agentuře Reuters mluvčí IEA Greg Frost. Tuto větu pak článek na webové stránce Kurieru vypustil.
• Francouzský prezident François Hollande v neděli v sídle OSN v New Yorku slíbil, že jeho země zvýší rozvojovou pomoc o čtyři miliardy eur na celkových 12 miliard, a to od roku 2020. Na končícím summitu OSN k udržitelnému rozvoji světa ale neupřesnil, kolik z této částky půjde na boj proti klimatickým změnám a kolik na pomoc nejchudším zemím světa, upozornila agentura AFP.
• Švýcarský antimonopolní úřad WEKO zahájil vyšetřování možné tajné dohody na trhu s drahými kovy mezi několika velkými bankami. Šetření se týká podezření z dohody o stanovení rozpětí nákupu a prodeje, tedy rozdílu mezi nabízenou cenou při nákupu a poptávanou při prodeji, mezi bankami UBS, Julius Baer, Deutsche Bank, HSBC, Barclays, Morgan Stanley a Mitsui, napsala agentura Reuters.
• Důvěra italských spotřebitelů a podnikatelů v italskou ekonomiku se v září zvýšila. Index spotřebitelské důvěry stoupl na 112,7 bodu ze 109,3 bodu (revidováno ze 109 bodů), čekal se naopak pokles na 108,7 bodu. Index podnikatelské důvěry stoupl na 104,2 bodu ze 102,7 bodu (revidováno ze 102,5 bodu), čekal se výsledek 102,7 bodu.
• Těžařská společnost Glencore prodá svá brazilská niklová aktiva za osm milionů dolarů společnosti Horizonte Minerals. Firma tak pokračuje ve výprodeji aktiv, která považuje za nejádrová, s cílem získat peníze na umoření dluhu.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) přistoupí ke snížení výhledu celosvětového ekonomického růstu kvůli celkové slabosti rozvíjejících se ekonomik. Píše to francouzský tisk s odvoláním na slova šéfky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové. Výhled by prý měl být snížen pro tento a příští rok.
• Ropná společnost Royal Dutch Shell zastaví průzkum těžby v pobřežních vodách Aljašky, protože se jí v regionu nepodařilo nalézt dostatek ropy. Současně kvůli tomu zaúčtuje mimořádné odpisy 4,1 miliardy dolarů, oznámila v pondělí společnost.
• Katalánské regionální parlamentní volby ovládly separatistické strany. Celkem získali separatisté 72 křesel v 135členném parlamentu. Šéf katalánské vlády a lídr uskupení Společně pro Ano sdružujícího dvě nejsilnější separatistické strany Artur Mas volby označil za "de facto hlasování o nezávislosti". Účast ve volbách byla rekordní, dosáhla 77 %.
• Zhruba 2,1 milionu vozů Audi po celém světě bylo vybaveno softwarem, který umožňoval falšovat údaje o emisích při testech. Uvedla to v pondělí automobilka, která je divizí německého koncernu Volkswagen. Agentura Reuters s odvoláním na zdroje dodala, že správní rada automobilky kvůli skandálu s falšováním testů dočasně zbavila funkce mimo jiné také šéfy výzkumu a vývoje značek VW, Audi a Porsche. Manipulace s emisemi naftových motorů se týkají také zhruba 1,2 milionu vozů automobilky Škoda Auto.
• Němečtí prokurátoři již zahájili vyšetřování bývalého generálního ředitele německé automobilky Volkswagen Martina Winterkorna. Vyšetřování se zaměří na podezření z podvodu při prodeji vozů, které falšovaly údaje o emisích. Oznámil to v pondělí úřad prokurátora.

Zdroj: Bloomberg