Evropské akcie zakončily páteční obchodování v červených číslech, celý týden pro ně ale byl ziskový

Britský FTSE 100 v pátek odepsal 0,28 %, francouzský CAC 40 0,32 % a německý DAX 0,24 %. Regionální STOXX Europe 600 umazal část ztrát ze začátku obchodování a zakončil se ztrátou 0,18 % na 383,67 bodu.

Lepší než očekávaná data o důvěře v eurozóně investorům trochu zvedla náladu a STOXX Europe 600 částečně umazal ztrátu, kterou zaznamenal na začátku obchodování.

Výnosy evropských dluhopisů klesají na rekordní minima, jak investoři očekávají oznámení další vlny podpůrné ekonomiky ze strany ECB, především v podobě snížení depozitní sazby nebo navýšení obejmu nakupovaných dluhopisů. To má dopad také na euro.

"Výrazné snížení depozitní sazby je nyní téměř nevyhnutelné," napsali Christoph Rieger a Michael Schubert, stratég a ekonom z Commerzbank, v poznámce klientům. Pravděpodobné je podle nich také navýšení objemu kupovaných dluhopisů, prodloužení délky programu nebo složení nakupovaných aktiv.

Za celý týden FTSE 100 připsal 0,65 %, CAC 40 posílil o 0,36 % a DAX zpevnil o 1,56 %. STOXX Europe 600 za pět obchodních dní vzrostl o 0,49 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem se v listopadu podle finálních dat mírně zvýšila, index spotřebitelské důvěry vzrostl na -5,9 bodu ze -7,7 bodu v říjnu. Důvěra průmyslových podniků v ekonomiku eurozóny se naopak zhoršila - index důvěry klesl na -3,2 bodu z -2 bodů, čekal se pokles ukazatele na -2,1 bodu. Ve službách se index zvýšil na 12,8 bodu z předchozích revidovaných 12,3 bodu, čekalo se 12 bodů. Index ekonomického klimatu zůstal na 106,1 bodu, čekal se pokles na 105,9 bodu.
• Hrubý domácí produkt ČR se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšil o 4,5 % a ve srovnání s předchozím čtvrtletím vzrostl o 0,5 %. Zprávu zveřejnil v pátek Český statistický úřad.
• Němečtí poslanci v pátek schválili rozpočet na rok 2016, země bude hospodařit s příjmy a výdaji 316,9 miliardy eur. Německý rozpočet tak bude třetí rok v řadě vyrovnaný, přestože se země bude muset i příští rok vyrovnávat s náklady uprchlické krize. Ministr financí Wolfgang Schäuble označil stabilitu veřejných financí za nutnou podmínku pro řešení situace s přicházejícími běženci.
• Nálada německých spotřebitelů pokračuje v poklesu. Propad je ale menší, než se čekalo, a ochota nakupovat se dokonce zlepšila. Vyplývá to z průzkumu společnosti GfK. Index spotřebitelské důvěry pro prosinec sestoupil na 9,3 bodu z listopadových 9,4 bodu. Dostal se tak na nejnižší úroveň od února. Analytici v anketě agentury Reutersale očekávali propad až na 9,2 bodu.
• Nový záchranný fond pro problémové banky eurozóny by mohl být akceschopný o měsíc později a nikoli v lednu, jak se nyní předpokládá. Řekla to v pátek předsedkyně nového fondu Elke Königová. Záchranný bankovní fond je jedním z pilířů připravované bankovní unie. Prodlení by mohlo vyvolat velké rozpaky, citovala ji agentura Reuters.
• Britská ekonomika ve třetím čtvrtletí podle zpřesněných dat expandovala pomaleji. Hrubý domácí produkt se zvýšil o 0,5 % mezikvartálně po 0,7% růst v předchozím čtvrtletí, meziročně se tempo růstu zpomalilo na 2,3 % z předchozích 2,4 %.
• Pokles řecké ekonomiky byl ve třetím čtvrtletí výraznější, než se původně předpokládalo. Tamní statistický úřad v pátek oznámil, že hrubý domácí produkt se proti druhému kvartálu snížil o 0,9 %. Opravil tak svůj rychlý odhad z poloviny měsíce, podle kterého pokles činil pouze 0,5 %.
• Řecko se s mezinárodními věřiteli dohodlo na nové sérii opatření, která bude zadlužená země muset schválit příští měsíc, aby měla nárok na další peníze z mezinárodního úvěrového programu. Napsal to v pátek podle agentury Reuters řecký list Kathimerini.
• Člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok ve čtvrtek zopakoval hlavní prvky posledního stanoviska bankovní rady ohledně kurzového závazku. Kurzový závazek je garantován do poloviny roku 2016, bude však velmi pravděpodobně respektován ještě v jeho druhé polovině. Banka poté podle Rusnoka bude chtít vidět "relativně hladký" přechod k volnému kurzu koruny.
• Česká ekonomika má předpoklady k tomu, aby patřila v Evropě k rychleji rostoucím ekonomikám. Na páteční konferenci Vysoké školy finanční a správní to uvedl guvernér České národní banky Miroslav Singer. Důvodem je například relativně mírné zadlužení země, odolný a stabilní finanční sektor nebo i vlastní měna.
• Nedávné rychlé obnovení důvěry v ekonomiku střední a východní Evropy se podle průzkumu mezi finančními profesionály ukázalo být předčasné. Ve třetím čtvrtletí 2015 se totiž úroveň důvěry ve střední a východní Evropě prudce propadla zpátky na úroveň, na níž se držela po většinu loňského roku. Vyplývá to z pravidelného globálního výzkumu ekonomických podmínek Asociace certifikovaných účetních (ACCA) a Institutu manažerských účetních (IMA), kterou v pátek získala ČTK.
• Na černomořský poloostrov Krym, vystavený ukrajinské energetické blokádě, začala proudit první elektřina z ruské pevniny. Krymský vicepremiér Michail Šeremet v pátek v Simferopolu oznámil, že z ruského Krasnodarského kraje dostal krymský přístav Kerč v rámci prvního testu 22 megawattů proudu.
• Rusko a povstalecké regiony v Donbasu omezily dodávku uhlí pro ukrajinské tepelné elektrárny odvetou za energetickou blokádu Krymu. Oznámil to v pátek na schůzi ukrajinského parlamentu ministr energetiky Volodymyr Demčyšyn. Uhlí podle něj Ukrajině stačí na měsíc. Premiér Arsenij Jaceňuk se dožadoval konkrétního plánu, který by zajistil fungování energetického systému země i při nedostatku paliva.
• Ruský prezident Vladimir Putin chce zlepšit vztahy mezi Ruskem a Západem, které kvůli sporu kolem Ukrajiny klesly na nejnižší úroveň od konce studené války. A nejspíš toho dosáhne. Soudí tak odpůrce Kremlu a někdejší ruský oligarcha Michail Chodorkovskij, který bezmála deset let strávil v ruském vězení a nyní žije v exilu. Zájem na sblížení má podle něj i Západ.
• Japonská automobilka Toyota Motor v říjnu již čtvrtý měsíc za sebou předstihla v prodeji německého konkurenta Volkswagen, který se nyní potýká se skandálem kolem falšování emisních testů. Toyota si tak udržuje vedoucí pozici na světovém automobilovém trhu. Vyplývá to podle agentury Reuters z pátečních údajů japonského podniku. Šéf závodní rady Volkswagenu Bernd Osterloh prohlásil, že objednávky na nové vozy zasáhl skandál s emisemi oxidu uhličitého.
• Nizozemsko se odvolá proti rozhodnutí Evropské komise o jeho daňové dohodě s americkým kavárenským řetězcem Starbucks. Oznámilo to v pátek nizozemské ministerstvo financí. Evropská komise považuje dohodu za nelegální a chce, aby Starbucks doplatil Nizozemsku na daních až 30 milionů eur. Starbucks se již proti rozhodnutí odvolal.
• Přední čínský bankovní dům Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) společně s šesticí dalších bank podepsaly dohodu o syndikátním úvěru ve výši 10 miliard jüanů pro polskou energetickou společnost Tauron. ICBC to v pátek podle agentury Reuters oznámila v e-mailovém prohlášení.
• Bývalý zaměstnanec švýcarské divize britské banky HSBC Hervé Falciani byl ve Švýcarsku odsouzen k pěti letům vězení v případu vynášení dat. Informovala o tom agentura AFP. Falciani v roce 2008 předal francouzským úřadům údaje o klientech HSBC a jejich účtech, aby pomohl Francii a dalším zemím pátrat po daňových únicích. Proti verdiktu, který byl vynesen v jeho nepřítomnosti, se lze odvolat.
• Raiffeisen Bank snižuje doporučení na akcie VIG na "držet" z "kupovat" s cílovou cenou 30 eur.

Výsledková sezóna

• Hrubý zisk rakouské pojišťovny UNIQA se v prvních třech čtvrtletích roku meziročně zvýšil o deset procent na 302 milionů eur. Oznámila to v pátek firma, která působí rovněž v České republice. Současně potvrdila výhled pro celý letošní rok.
• Česko-lucemburská developerská společnost Orco Property Group hospodařila v letošních prvních třech čtvrtletích s čistou ztrátou 20,8 milionu eur. Ztráta se tak prohloubila z 18,3 milionu eur ve stejném loňském období. Oznámila to v pátek firma.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Členské země EU by měly v příštím roce hledat cesty jak posílit stále příliš nízkou míru soukromých i veřejných investic. Spolu se strukturálními reformami směřujícími k modernizaci ekonomik a odpovědným veřejným hospodařením jsou to tři základní doporučení Evropské komise státům EU v hospodářské oblasti pro příští rok. Vyplývá to z její ve čtvrtek zveřejněné roční analýzy růstu pro rok 2016.
• Podle čtvrteční zprávy Evropské komise jsou Francie, Itálie a Belgie ze všech států unie nejnáchylnější k šokům kvůli vysokému veřejnému dluhu a nízkému růstu. "Kombinace vysokého zadlužení a klesajícího trendu potenciálního růstu a konkurenceschopnosti je zdrojem obav pro mnoho států," konstatuje Komise ve zprávě o Francii, Itálii a Belgii.
• Objem vkladů podniků a domácností v řeckých bankách se v říjnu meziměsíčně snížil o 0,5 %, tedy o 590 milionů eur, na 121,08 miliard eur, což je nejnižší hodnota od března 2003. V září vklady mírně vzrostly na 121,67 miliardy eur, což byl druhý meziměsíční růst v řadě po sérii deseti měsíčních poklesů.
• Ruský premiér Dmitrij Medveděv ve čtvrtek nařídil vládě vypracovat do dvou dnů seznam "omezujících opatření" vůči Turecku. Útok turecké armády proti bombardéru Su-24, k němuž došlo v úterý na hranici mezi Tureckem a Sýrií, označil za akt agrese proti Rusku.
• Evropská centrální banka pracuje v rámci plánů na další uvolnění měnových podmínek v eurozóně s možností zavedení dvou depozitních sazeb. Méně zápornou by banky platily do určité výše svých úložek u centrální banky, zápornější pak jako jistou formu "trestu" u vyšších úložek. Napsala to agentura Reuters.
• Objem úvěrů v eurozóně v říjnu rostl nejrychlejším tempem za téměř čtyři roky. Oznámila to ve čtvrtek Evropská centrální banka (ECB). Údaje představují příznivý signál pro hospodářské oživení v eurozóně, pravděpodobně však ECB neodvrátí od dalšího uvolnění měnové politiky v příštím týdnu, píše agentura Reuters.
• Největší britská maloobchodní společnost Tesco se dohodla, že zaplatí akcionářům ve Spojených státech 12 milionů dolarů za urovnání obvinění, podle kterého chyby v účetnictví uměle zvýšily hodnotu akcií podniku. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.
• Španělská ekonomika ve třetím čtvrtletí podle finálních dat expandovala tempem 0,8 % mezikvartálně a 3,4 % meziročně, jak se očekávalo.
• Francie hodlá v příštím roce dosáhnout plánovaného snížení rozpočtového schodku, a to navzdory dodatečným bezpečnostním výdajům po teroristických útocích v Paříži. Uvedl to ve čtvrtek podle agentury Reuters francouzský ministr financí Michel Sapin. Francouzský premiér Manuel Valls přitom minulý týden varoval, že Francie nebude kvůli zvýšeným bezpečnostních výdajům schopna dodržet rozpočtové požadavky Evropské unie.
• Německé firmy si umí představit, že zaměstnají běžence především jako nekvalifikované pomocné síly. Vyplývá to z ankety mezi 3 000 podniky, kterou uskutečnil mnichovský ekonomický institut Ifo. Jen zlomek firem vidí v uprchlících potenciál pro vedoucí pracovníky, sdělil ve čtvrtek analytik institutu Gabriel Felbermayr.
• Tisíce důchodců ve čtvrtek v centru Atén demonstrovaly proti úsporným opatřením, která vyžaduje nový mezinárodní záchranný program pro zadlužené Řecko. Čtyřiadvacetihodinovou stávku proti důchodové reformě chystají na 3. prosince největší odborové svazy pracovníků v soukromém a veřejném sektoru. Byla by to druhá podobná akce za poslední měsíc, napsala agentura Reuters.
• Energetická skupina Total, dodavatel technologií pro jaderné elektrárny Areva, a další téměř čtyři desítky francouzských firem slíbily investovat během příštích pěti let nejméně 45 miliard eur do obnovitelných energií a nízkouhlíkových technologií. Příslib přišel krátce před konferencí OSN o klimatických změnách, která začíná v pondělí v Paříži. Více peněz rozvojovým zemím v souvislosti s bojem proti změnám klimatu ve čtvrtek slíbilo Japonsko.
• Palubní personál německých aerolinek Lufthansa odvolal stávku, kterou plánoval na čtvrtek a pátek. Odborový svaz UFO se místo plánované protestní akce vrátil k rozhovorům s vedením letecké společnosti, uvedla ve středu televize ARD. Odbory se přou s aerolinkami o mzdové a pracovní podmínky, v první polovině listopadu kvůli tomu uspořádaly dosud nejdelší stávku v historii Lufthansy.
• Maďarská vláda se rozhodla vydat dluhopisy v čínských jüanech. Doufá, že se jí tak podaří vzbudit větší zájem mezi asijskými investory. Maďarsko plánuje uskutečnit emisi těchto dluhopisů ve spolupráci s čínskou společností Bank of China. Předseda správní rady banky Tchien Kuo-li ve středu v Pekingu podepsal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem dohodu o tomto plánu.
• Rusko ve středu přerušilo dodávky zemního plynu na Ukrajinu, dokud Kyjev za další dodávky suroviny nezaplatí předem. Oznámila to ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Podle ní existuje vážné riziko narušení tranzitu ruského plynu dál do Evropy během zimního období.
• Britská vláda se rozhodla upustit od kontroverzního plánu na snížení daňových úlev pro lidi s nízkými příjmy. Oznámil to ve středu v parlamentu ministr financí George Osborne při představování zprávy o vývoji státního rozpočtu. Zrušení škrtů podle něj umožnil lepší stav státních financí, díky němuž bude v sociální oblasti uspořeno 12 miliard liber (asi 462 miliard Kč).
• Evropský parlament ve středu schválil kompromisní návrh rozpočtu EU na rok 2016. S částkou 155 miliard eur v závazcích a 143,9 miliardy eur v platbách, je dosud největší, jaký Evropská unie měla. Více peněz má putovat hlavně na bezpečnost a na problémy související s migrační krizí. Členské státy podobu rozpočtu odsouhlasily v úterý, dnešní hlasování europoslanců bylo závěrečným krokem schvalovacího procesu.
• S dvouprocentním hospodářským růstem se Česko umístilo loni zhruba v polovině mezi všemi zeměmi EU. Zároveň ale tuzemská ekonomika rostla rychleji než byl průměr EU i eurozóny. Pokles hrubého domácího produktu loni zaznamenaly čtyři země EU, a to Finsko, Chorvatsko, Itálie a Kypr. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2015. Ekonomika celé EU stoupla loni o 1,3 % a eurozóny o 0,8 %.
• Ministerstvo financí ČR prodává v aukci dluhopisy se splatností v roce 2017 za 8 miliard korun s výnosem -0,349 %, dluhopisy se splatností v roce 2020 za 2,4 miliardy korun s výnosem -0,08 % a dluhopisy se splatností v roce 2027 za 3 miliardy dolarů s plovoucím výnosem.
• Britské ministerstvo financí zvýšilo letošní odhad růstu ekonomiky na 2,4 % z dříve hlášených 2,3 %, v roce 2017 poroste ekonomika o 2,5 %.
• Energetická blokáda Krymu začala s mlčenlivým souhlasem Kyjeva, který se obyvatelům poloostrova vysmívá. V uralském Nižním Tagilu to ve středu prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Reagoval na víkendový incident, při němž likvidace dvou sloupů dálkového elektrického vedení úplně zastavila dodávku proudu z Ukrajiny na anektovaný Krym.
• Rusko oznámilo, že druhý pilot sestřeleného bombardéru se bezpečně vrátil na základnu.
• Itálie: Průmyslové objednávky v září meziměsíčně klesly o 2 % (srpen revidován na -5,2 %), meziročně se snížily o 0,8 % (srpen revidován na +2,8 %).
• Podnikatelská nálada v Německu se v listopadu mírně zlepšila, když index podnikatelského klimatu vzrostl na 109 bodů ze říjnových 108,2 bodu. Čekala se stagnace na 108,2 bodu. Hodnocení současné situace vzrostlo na 113,4 bodu ze 112,6 bodu, čekal se pokles na 112,4 bodu. Index očekávání se zvýšil na 104,7 bodu ze 103,8 bodu, očekával se růst na 104 bodů.
• Bombardér Su-24, který v úterý ráno sestřelila turecká raketa, byl podle potvrzených zpráv obou stran ruský. Posádka se před pádem letadla katapultovala, pilot byl ale ještě na padáku zastřelen turkmenskými rebely a zbraňový operátor byl zajat. Jde o nejvážnější mezinárodní incident syrského konfliktu a nejzávažnější vojenský střet mezi členem NATO a Ruskem za půl století.
• Spotřební daň z cigaret a dalších tabákových výrobků bude v dalších třech letech růst. Sazby se zvýší poprvé k 1. lednu příštího roku a poté od stejného data i v následujících dvou letech. V příštím roce tak může krabička cigaret zdražit kvůli vyšší dani o tři až čtyři koruny. Změny přinese novela zákona o spotřebních daních, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. O podpisu média informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
• Řecké bankovní domy Piraeus Bank Group a National Bank of Greece, které patří ke čtyřem největším soukromým bankám v Řecku, budou od eurozóny potřebovat nový kapitál ve výši 5,7 miliardy eur na řešení svých kapitálových potřeb. Oznámila to v úterý řecká vláda. Dalším dvěma velkým bankám Eurobank a Alpha se podařilo získat dostatek potřebného kapitálu pomocí prodeje akcií soukromým investorům. Částka na rekapitalizaci bank je tak nižší, než se původně čekalo.
• Růst spotřeby domácností a vyšší státní výdaje na uprchlíky patřily ve třetím čtvrtletí k hlavním impulzům růstu německé ekonomiky. Zahraniční obchod naopak růst brzdil. Vyplývá to z úterní konečné zprávy spolkového statistického úřadu o vývoji největší evropské ekonomiky v uplynulém čtvrtletí. Statistici potvrdili, že ekonomika v něm zpomalila mezičtvrtletní tempo růstu na 0,3 % z 0,4 % v období od dubna do června.
• Polská rafinérská společnost PKN Orlen údajně jedná s OMV a firmou Shell o koupi jejich čerpacích stanic. Kvůli antitrustovým záležitostem nicméně nemusí být schopná koupit stanice od obou firem. V případě rakouské OMV by mělo jít o 70 stanic, které firma nabízí k prodeji, Shell v České republice provozuje 172 čerpacích stanic. PKN Orlen prý taktéž zvažuje výplatu dividendy ze zisku českého Unipetrolu.
• Německý finanční obr Allianz v příštích šesti měsících omezí investice do firem, které využívají uhlí, a naopak se zaměří na větrnou energii. Allianz patří k největším správcům aktiv na světě a rozhodnutí změnit strategii přijala těsně před začátkem klimatické konference v Paříži. Investiční ředitel Andreas Gruber ale řekl, že změna dává smysl i z finančního hlediska.
• Před budovou řecké obchodní federace v Aténách vybuchla v úterý bomba. Poblíž budovy se nachází ambasáda Kypru, která byla poškozena, k žádným zraněním však nedošlo, protože bomba vybuchla o půl čtvrté ráno místního času, a navíc před ní policii varoval anonym. K útoku se nikdo zatím nepřihlásil, místní policie však věří, že za ním stojí řecké guerillové skupiny.
• Polská státní plynárenská společnost PGNiG v prosinci zahájí těžbu zemního plynu v Pákistánu. Firma letos v Pákistánu objevila naleziště, v němž je podle odhadů 4,5 miliardy krychlových metrů plynu, uvedla agentura Reuters.
• Důvěra v českou ekonomiku se v listopadu zvýšila o 1,1 bodu na 11,1 bodu. Vrátila se tak na červencovou úroveň. Optimismus vzrostl více mezi podnikateli, u spotřebitelů se důvěra zvýšila mírněji. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad. V meziročním srovnání důvěra také stoupla.
• Na dvoumilionovém Krymu je více než polovina lidí stále bez proudu v důsledku přerušení dálkového vedení, které v noci ze soboty na neděli v Chersonské oblasti severně od anektovaného poloostrova poškodili patrně protiruští radikálové. Ruská vláda nevylučuje odvetná opatření.
• Rusko v úterý nebo ve středu přeruší dodávky zemního plynu na Ukrajinu, řekl ministr energetiky Alexandr Novak. Kyjev si podle něj více suroviny nepředplatil. Dodávky plynu na Ukrajinu byly obnoveny v první polovině října, když ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepsala s ukrajinským partnerem Naftogaz definitivní dohodu o prodeji zemního plynu Ukrajině na zimní období.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v listopadu podle předběžných dat agentury Markit vzrostl na 52,8 bodu z říjnových 52,3 bodu, čekala se stagnace na 52,3 bodu. V sektoru služeb index vyskočil na 54,6 bodu z říjnových 54,1 bodu, očekávala se rovněž stagnace na 54,1 bodu. Kompozitní index se zvýšil na 54,4 bodu z 53,9 bodu.
• Aktivita v německém zpracovatelském sektoru podle předběžných dat v listopadu mírně zrychlila. Index nákupních manažerů vzrostl na 52,6 bodu z říjnových 52,1 bodu, očekával se přitom pokles na 52 bodů. V sektoru služeb podle předběžných dat index nákupních manažerů vyskočil na 55,6 bodu z 54,5 bodu v říjnu, očekával se mírný pokles na 54,4 bodu. Kompozitní index se díky tmu zvýšil na 54,9 bodu z 54,2 bodu, čekal se pokles na 54 bodů.
• Francouzský zpracovatelský sektor si v listopadu podle předběžných dat vedl o něco lépe. Index nákupních manažerů vzrostl v souladu s odhady na 50,8 bodu z říjnových 50,6 bodu. Ve službách se podle předběžných dat index naopak snížil na 51,3 bodu z 52,7 bodu, očekával se mírnější pokles na 52,5 bodu. Kompozitní index klesl na 51,3 bodu z předchozích 52,6 bodu, čekal se pokles na 52,5 bodu.
• Evropský stabilizační mechanismus (ESM) v pondělí uvolnil další dvě miliardy eur (54 miliard Kč) ze záchranného programu pro Řecko. Atény splnily všechny požadované podmínky, sdělil záchranný fond pro eurozónu.
• Hospodářská recese v Rusku skončila. Prohlásil to v pondělí ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev. Ukazují to podle něj oficiální ukazatele. Za celý letošní rok ale podle něj hrubý domácí produkt Ruska klesne odhadem o 3,9 %, možná o 3,7 %, citovala jej agentura AFP.
• Slovensku se nezamlouvají plány na rozšíření přepravní kapacity plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn po dně Baltského moře do Německa a který by mohl snížit objem tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu a Slovensko dál do západní Evropy. Slovenský prezident Andrej Kiska v pondělí řekl, že projekt jde proti snahám o snížení závislosti EU na ruském plynu.
• Německý ekonomický institut IW snížil odhad růstu německé ekonomiky v příštím roce na 1,5 % z dosavadní předpovědi 1,75 %. Německý vývoz oslabí nejistota v globální ekonomice, uvedl v pondělí kolínský institut na základě pololetního průzkumu u německých firem.
• Společnost Pfizer, výrobce Viagry a Lipitoru, oficiálně oznámila uzavření dohody s Allerganem, výrobcem Botoxu. Pfizer nabídne za každou akcii Allerganu 11,3 vlastních akcií, a hodnota transakce se tak bude pohybovat kolem 160 miliard dolarů. Akcionáři Pfizeru dostanou za každou svou akcii jednu akcii nové sloučené společnosti, kterou Pfizer a Allergan vytvoří. Dohoda stanovuje hodnotu akcií Allerganu na 363,63 dolaru, v pátek akcie uzavřela na ceně 312,46 dolaru.
• Francie je podle prezidenta Françoise Hollanda ve válce s terorismem. Je to válka, v níž se bude bojovat na mnoha frontách. Hollande již zintenzivnil letecké údery proti Islámskému státu v Sýrii, vyhlásil ve Francii výjimečný stav a slíbil zvýšení výdajů na bezpečnost a obranu. Ačkoli tyto kroky mohou být zásadní pro řešení bezprostřední teroristické hrozby, k dosažení dlouhodobého úspěchu bude muset Hollande vést válku také na ekonomické frontě.
• Palubní personál největších německých aerolinek Lufthansa bude zřejmě znovu stávkovat. Odborový svaz Ufo v pondělí ohlásil stávky na čtvrtek 26. a pátek 27. listopadu. Pokud vedení Lufthansy na požadavky odborů nezareaguje, budou stevardi a letušky stávkovat také v pondělí 30. listopadu, uvedl podle agentury DPA předseda odborového svazu UFO Nicoley Baublies.
• Německo v pondělí kritizovalo chystané plány Bruselu na nový systém pojištění vkladů pro celou eurozónu. Návrh Evropské komise rozšíří rizika jednotlivých bank na celý bankovní sektor a vytvoří bankám pobídky k nežádoucímu jednání, řekli němečtí činitelé. Komise má v úterý předložit návrh na založení fondu, který bude garantovat vklady bank v zemích měnové unie.
• Teroristické útoky v Paříži by mohly mít negativní dopad na investice. Řekl to šéf německého strojírenského koncernu Siemens Joe Kaeser, který poskytl rozhovor listům Financial Times (FT) a Süddeutsche Zeitung. Zvýšená politická rizika v Evropě podle Kaesera také posilují obavy ze zpomalení růstu celé světové ekonomiky.
• Zaměstnanci distribučního centra amerického internetového prodejce Amazon v německém městě Koblenc vstoupili do stávky. Oznámil to v pondělí Marko Bärschneider z odborového svazu Verdi. Pracovníci střediska přerušili práci o půlnoci, protest má trvat až do čtvrtka, uvedla agentura DPA.
• Aktivisté organizace Blokáda Krymu dál znemožňují ukrajinským energetikům obnovit na anektovaný Krym dodávku proudu, která byla přerušena o víkendu. Podle ukrajinské agentury Unian žádají propuštění ukrajinských politických vězňů zadržovaných na Krymu a v Rusku. Elektřinu údajně nedostávají ani dvě ukrajinské jaderné elektrárny, jejichž provoz zastavil automatický havarijní systém.

Výsledková sezóna

• Česko-lucemburská developerská společnost Orco Property Group hospodařila v letošních prvních třech čtvrtletích s čistou ztrátou 20,8 milionu eur. Ztráta tak stoupla z 18,3 milionu eur ve stejném loňském období. Oznámila to v pátek firma.
• Čistý zisk největšího ruského producenta ropy Rosněfť ve třetím čtvrtletí klesl proti předchozímu kvartálu o 16 % na 113 miliard rublů (44 miliard Kč). Na hospodářské výsledky podniku měly negativní dopad zejména nižší ceny ropy.
• Čistý zisk největší ruské banky Sberbank ve třetím čtvrtletí klesl meziročně o 8,2 % na 65,1 miliardy rublů (RUB; 25,3 miliardy Kč), překonal ale očekávání analytiků. Vyplývá to ze středečního sdělení banky, která působí také v České republice. Společnost se podobně jako další velké banky v Rusku potýká s dopadem západních sankcí a ekonomickým poklesem, jenž vedl k růstu objemu špatných úvěrů.

Zdroj: Bloomberg