Evropské akcie na silvestra mírně oslabily, za celý rok však podle indexu STOXX Europe 600 zpevnily o 7 %

Zbývající evropské burzy ukončily obchodování dříve. Britský FTSE 100 odepsal 0,51 %, francouzský CAC 40 0,86 % a španělský IBEX 35 1,01 %. Regionální STOXX Europe 600 uzavřel se ztrátou 1,05 % na 365,81 bodu.

Ve zkráceném týdnu FTSE 100 klesl o 0,1 %, německý DAX připsal 0,14 % a CAC 40 odepsal 0,56 %.

Za celý rok STOXX Europe 600 připsal 6,9 % díky ECB, která rozšířila svou stimulativní politiku. CAC 40 od ledna zpevnil o 8,53 % a DAX, který rok zakončil už ve středu, letos posílil o 9,56 %. FTSE 100 naopak klesl o 4,93 %.

Výkonnost evropských akcií ve druhém pololetí a celém roce 2015

Spojené království z podpůrné politiky ECB kvůli libře nijak zvlášť těžit nebude, proto britský index FTSE 100 uzavřel rok v červených číslech, ztratil 4,93 %. Dolů ho stahovaly především těžařské společnosti, které negativně reagovaly na klesající ceny komodit.

Anglo American letos ztratila 75 % a akcie Glencore oslabily o 70 %. Cenné papíry ropné společnosti Seadrill za rok odevzdaly 65 %. Přesto se v indexu FTSE 100 našlo i několik úspěšných titulů - investiční skupina DCC za rok zpevnila o 59,5 % a Berkeley Group a Hargreaves Landsdown posílily o 48 %.

Na nejvýkonnější akcii indexu STOXX Europe 600 však nedosáhly - tou se stala švédská firma Fingerprint Cards, jejíž akcie od ledna zhodnotily o neskutečných 1 598 %. Na druhém místě se co do úspěšnosti umístila dánská biotechnologická společnost Genmab, která letos zpevnila o 154 %.

Někteří analytici odhadovali, že evropské akcie by za celý rok mohly dosáhnout dvouciferného růstu, to se ale nakonec nestalo.

V srpnu evropské akciové indexy srazily obavy ze zpomalování světové ekonomiky a také propad cen komodit. Nízké ceny komodit trápily evropské trhy také v letošním posledním kvartálu, takže evropské indexy nakonec zůstaly hluboko pod vrcholy z předešlých měsíců.

"Čekali jsme trochu víc, Evropa se ale nemůže odpojit od zbytku světa," uvedl podle listu The Wall Street Journal analytik společnosti Pictet Asset Management Luca Paolini.

V celosvětovém srovnání ovšem patří letošní výkonnost evropských akciových trhů k nejlepším na světě, upozornila agentura Reuters. Podle analytika společnosti Admiral Markets Darrena Sindena sice obavy ohledně některých zadlužených evropských ekonomik nemizí, evropské akcie ale investorům stále slibují vyšší návratnost než nízké výnosy na dluhopisových trzích.

Hlavní čtvrteční zprávy na evropských trzích

• Rusko má v plánu získat příští rok z privatizace jeden bilion rublů (335,7 miliardy Kč). Uvedl to ve čtvrtek v rozhovoru s ruskou televizní stanicí Rossija 24 ministr financí Anton Siluanov. Uvedená částka naznačuje, že Rusko zřejmě plánuje výrazně zrychlit prodej státního majetku, uvedla agentura Reuters.
• Silná bouře v Severním moři ve čtvrtek přinutila těžařské společnosti evakuovat své plošiny a dočasně zastavit dobývání. Těžební zařízení navíc ohrožuje loď, kterou silný vítr utrhl z kotviště, napsala agentura Reuters.
• Ředitel pro rozvoj podnikání ukrajinské plynárenské společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko na Facebooku oznámil radikální zvýšení cen za tranzit ruského plynu přes Ukrajinu v příštím roce. Žádné bližší podrobnosti neuvedl. Odborníci však upozorňují, že Naftogaz nemůže jednostranně zvyšovat sazby a tato akce by mohla ohrozit tranzit plynu do Evropy. Kyjev a Moskva se kvůli dohodě o tranzitu plynu soudí, případ posuzuje soud ve Stockholmu. Informoval o tom internetový server gazeta.ru.
• V předvečer Nového roku byly opět přerušeny dodávky elektřiny na Krym. Podle prvotních informací byla tentokrát příčinou porucha elektrického vedení, ukrajinská policie ale později upřesnila, že spadl betonový stožár vedení vysokého napětí, který poškodila exploze.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Důvěra v českou ekonomiku se v prosinci zvýšila o 0,6 bodu na 11,7 bodu. Optimismus vzrostl více mezi spotřebiteli, u podnikatelů se důvěra zvýšila jen mírně. Velmi mírně stoupla důvěra také v meziročním srovnání. Informoval o tom v pondělí Český statistický úřad. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je možné předpokládat, že na růstu důvěry lidí v ekonomiku má zásluhu také vláda.
• Většina členů bankovní rady České národní banky (ČNB) se na zasedání konaném 16. prosince shodla, že se termín ukončení režimu devizových intervencí pravděpodobně nachází okolo konce roku 2016, přičemž zůstávají v platnosti všechna předchozí konstatování bankovní rady, tedy že používání kurzu jako nástroje měnové politiky nebude ukončeno dříve než ve druhé polovině roku 2016. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady, který ČNB v pondělí zveřejnila na svých internetových stránkách.
• Německá automobilka Audi z koncernu Volkswagen mírně upravila investiční plán pro příští rok a odložila stavbu nového větrného tunelu. Na nové provozy a výrobní zařízení se utratí něco přes tři miliardy eur, sdělila v pondělí firma. Podle zdrojů agentury Reuters původně Audi plánovala příští rok investovat 3,3 miliardy eur.
• Německé průmyslové podniky plánují v příštím roce zrychlit růst investic na šest procent z letošního 4% tempa. Uvedl to v pondělí mnichovský ekonomický institut Ifo na základě anket u jednotlivých firem. Německo trpí v posledních letech slabými soukromými i veřejnými investicemi.
• Ruskému plynárenskému gigantu Gazprom klesla od ledna do listopadu těžba plynu meziročně o šest procent na 377 miliard metrů krychlových. Oznámilo to v pondělí ruské ministerstvo hospodářství. Vedení Gazpromu v pondělí rovněž schválilo investiční program na příští rok.
• Rozšíření eurozóny se v příštích letech neočekává. V rozhovoru s deníkem Die Welt to řekl místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis. Připustil také, že společná evropská měna částečně ztratila na atraktivitě.
• Německý bankovní dům Deutsche Bank schválil prodej svého 19,99% podílu v čínské Hua Xia Bank. Prodejní cena podílu by se podle vyjádření Deutsche Bank měla pohybovat mezi 23 a 25,7 miliardy jüanů v závislosti na směnných kurzech. V přepočtu by tak Deutsche Bank mohla z prodeje získat až 3,7 miliardy eur. Podíl od Deutsche Bank odkoupí Property and Casualty Company.
• Mersch (ECB): Centrální banka má stále dost munice na podporu evropské ekonomiky.
• Trh s ropou destabilizovala na prvním místě Saúdská Arábie. V pondělí to podle ruské zpravodajské agentury TASS prohlásil ruský ministr energetiky Alexandr Novak.
• Meziroční tempo poklesu ruské ekonomiky v listopadu zrychlilo na čtyři procenta z říjnových 3,7 %. Vyplývá to z údajů ruského ministerstva hospodářského rozvoje. Ruská ekonomika se nyní potýká s negativními dopady nízkých cen ropy. Hospodářskou situaci navíc komplikují sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.
• Německé spolkové země plánují v příštím roce vynaložit na řešení uprchlické krize kolem 17 miliard eur. Informoval o tom v úterý německý list Die Welt s odvoláním na údaje ministerstev financí těchto zemí.
• Španělsko: Maloobchodní tržby v listopadu meziročně stouply o 3,3 % (říjen revidován na +6 % z +5,8 %).
• Důvěra spotřebitelů a podnikatelů v italskou ekonomiku se snížila. Index spotřebitelské důvěry v listopadu klesl na 117,6 bodu ze 118,4 bodu v říjnu, čekal se výraznější pokles na 117 bodů. Index podnikatelské důvěry pak v prosinci klesl na 104,1 bodu ze 104,4 bodu v listopadu (revidováno ze 104,6 bodu), čekal se mírnější pokles na 104,2 bodu.
• Itálie již překonala krizi a znovu bude stabilní zemí. Na tiskové konferenci to v úterý řekl italský premiér Matteo Renzi, který při ročním bilancování současné vlády ocenil zejména prosazení nového volebního zákona, který by měl stabilizovat politický systém v zemi, a reformu trhu práce. Podle Renziho Itálie už zvládne sama i masivní příliv migrantů, Evropa ale prý musí sjednotit azylovou politiku.
• Letošní rok byl pro ropné firmy neslavný, úlevu však zřejmě nepocítí těžaři ani v roce příštím, který by podle některých analytiků mohl být dokonce ještě horší. Propad cen ropy a plynu, který začal loni v létě, již stál toto odvětví stovky tisíc pracovních míst a způsobil zrušení nebo odložení projektů za stovky miliard dolarů, uvedl na svých internetových stránkách list Financial Times.
• Celosvětová hodnota fúzí a akvizic oznámených v letošním roce překonala pět bilionů dolarů. Byl tak pokořen dosavadní rekord 4,6 bilionu dolarů z předkrizového roku 2007. Vyplývá to z dat společnosti Dealogic. Pokud by nicméně byla zohledněna inflace, hodnota fúzí a akvizic z roku 2007 by v dnešních penězích dosáhla 5,27 bilionu dolarů.
• Největší světoví boháči letos nepatrně zchudli. Nejbohatších 400 lidí planety přišlo v tomto roce o 19 miliard dolarů. Vyplývá to z indexu miliardářů, který zpracovává agentura Bloomberg. Je to první takový pokles za tři roky. Stojí za ním klesající ceny komodit a náznaky zpomalování růstu čínské ekonomiky.
• Evropský výrobce letecké techniky Airbus nestihne dodat první letoun A320neo do konce letošního roku, jak doposud sliboval. Firma ve středu oznámila, že první dodávku uskuteční až "v příštích týdnech", a to kvůli problémům kolem dokumentace k letadlu.
• Ruskou ekonomiku, která je už dlouho v recesi, čeká další obtížný rok. Předpovídá to tamní ministr financí Anton Siluanov. Ekonomika se do hluboké recese dostala vlivem propadu cen ropy a protiruských sankcí. Právě propad cen ropy a potíže ekonomiky trápí i rubl, který od začátku tohoto týdne nepřetržitě klesá. K americkému dolaru sestoupil ve středu na nové minimum za poslední rok.
• Italský daňový úřad potvrdil, že se s americkou technologickou firmou Apple dohodl na urovnání daňového sporu. Odmítl však poskytnout podrobnosti, uvedla agentura Reuters. Italský list La Repubblica napsal, že italská dceřiná společnost Applu doplatí na daních v Itálii 318 milionů eur, což je částka, kterou úřad po Applu požadoval.
• Globální hospodářský růst bude příští rok neuspokojivý, uvedla ve svém článku zveřejněném v německém listu Handelsblatt šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Přesnější údaje však neposkytla.
• Kyjev uzavře ukrajinské hranice před ruskou vodkou, cigaretami a masem, předpovídají ve středu ukrajinská a ruská média poté, co ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal nedávno přijatý zákon umožňující vládě v Kyjevu uvalit na Rusko obchodní embargo.
• Vývoz plynu prostřednictvím plynovodu z Norska do Evropy stoupl na nový rekord. Podle předběžných údajů provozovatele plynovodů Gassco se do 29. prosince zvýšil na 107,9 miliardy metrů krychlových, a překročil tak rekord z roku 2012, kdy činil 107,6 miliardy metrů krychlových.
• Ukrajina plánuje pokračovat v lednu v jednáních s Ruskem o dluhu tři miliardy dolarů, který tento měsíc nesplatila. Řekla to ve středu ukrajinská ministryně financí Natalija Jaresková. Bližší podrobnosti neuvedla.

Zdroj: ČTK, CNBC