3. 2. 2023 10:09
Koblic (BCPP): Ceny energií půjdou dolů, zestátnění ČEZ je ekonomická pitomost
Americké akcie klesají de facto pět týdnů, byť mírně, americký dolar se vůči euru po nedávném výletu pod 1,09 vrátil nad 1,11 a index volatility VIX je zpět na hodnotách z června, kdy překvapil výsledek britského referenda. Minimálně jedna příčina je společná – Donald Trump se v průzkumech preferencí voličů přiblížil své demokratické soupeřce. Investoři evidentně nechtějí zažít to co v červnu letošního roku, kdy navzdory vlastně těsným číslům v průzkumech nebrali vážně možnost, že by se Britové rozhodli vystoupit z Evropské unie.
Co tedy očekávat, pokud se stane neočekávané a příštím prezidentem bude Donald Trump, který sám slibuje, že pokud vyhraje, bude to "brexit krát deset"? První tržní reakce bude asi velice nervózní – Hillary Clintonová je vnímána jako nositel kontinuity a pokračovatel starých pořádků, Trump jako neřízená střela, kterou vyslala do vzduchu dosud přehlížená a tichá, ale o to více rozzlobená masa lidí.
V případě jeho vítězství tak lze čekat minimálně krátkodobý výprodej amerických aktiv, a to jak akcií (kvůli protekcionismu), tak, byť v menším rozsahu, dluhopisů. Dolar proti euru v takovém případě lehce opět navštíví hladinu 1,15. V reálné ekonomice se samozřejmě nic nestane. Ostatně ani Británie, kde důvodů pro rychlé zeslábnutí ekonomiky bylo více než nyní v USA, se ve 3. čtvrtletí ekonomicky nepropadla, ale naopak o půl procenta vzrostla.
Z dlouhodobějšího hlediska to však na rozdíl od brexitu, kde více bude trpět Británie, bude v případě vítězství Trumpa Evropa, která pocítí efekt "trumpismu" více. Zaprvé, starý kontinent je jako celek mnohem otevřenější světovému obchodu (Německo je druhý největší světový exportér), takže se ho jakýkoli příklon k protekcionismu vedený Spojenými státy dotkne negativněji než Ameriky.
Zadruhé, případné oslabení severoatlantické aliance, které s Trumpem v Bílém domě hrozí mnohem více než s Clintonovou, má – s expanzivním Ruskem a rozbitým Blízkým východem na zápraží – opět (alespoň potenciálně) větší dopad na Evropu než na USA.
Zatřetí, po brexitu by vítězství Trumpa zasadilo další ránu kreditu liberálních demokracií a posílilo nejen jejich autoritativní, neliberální modelové protějšky, ale i antisystémové síly v Evropské unii. Přitom právě v EU se v příštím roce čekají volby ve dvou podstatných zemích, jejichž podpora je klíčová pro celý evropský projekt, totiž v Německu a ve Francii.
Problém je však hlubší. Ani v případě, že volby vyhraje Clintonová, a establishment se tak kulce v podobě Trumpa vyhne, problém nezmizí. Milionovou otázkou se pak stane to, kde a jakým způsobem se 50 milionů rozzlobených Američanů projeví. Protože na otázku, co udělat, aby rozzlobení nebyli, nikdo z kandidátů na amerického prezidenta odpověď nezná.