KONTEXT: Vícerychlostní Evropa aneb Rozevře britské referendum euronůžky, nebo je otupí?
Výsledek britského referenda bude nejspíše velice těsný. Nejistotu s tím spojenou mi na konci minulého týdne potvrdil i investiční guru Mark Mobius, podle kterého je situace příliš nečitelná na to, aby ji na trhu smysluplně hrál. Podobné je to s reakcí zbytku Evropské unie v případě útěku synů a dcer Albionu z ní. Začala by se společná Evropa nezadržitelně drolit? A co by to znamenalo pro Česko? Nad tím se zamýšlí hlavní ekonom Monety Money Bank Petr Gapko.
Vícerychlostní Evropa je již realitou. Pokud se rozdíly zvýrazní, unie se začne drolit
Málokdo si uvědomuje, že již dnes žijeme ve dvourychlostní Evropě. Jsou tu státy eurozóny a zbytek EU, kde se společnou evropskou měnou neplatí. Ona dvojí rychlost se v současnosti projevuje zejména ve finančním systému – státy eurozóny jsou integrovány do bankovní unie, mají společné záchranné balíčky, měnovou politiku, dohled nad finančním systémem a tak dále. Ostatní stále fungují na národních principech měnové politiky s národními regulátory.
Pokud bychom měli Evropu dále členit na více rychlostí – v nedávné minulosti se například objevil nápad vytvořit nový blok, ve kterém by byly státy, které jsou na tom ekonomicky nejlépe –, narazili bychom na problém přílišné granularity EU. V důsledku toho by se zřejmě začaly rychle objevovat různé pokusy o sjednocování států v jednotlivých rychlostech či skupinách a vystupovat proti ostatním státům a skupinám větší silou. To by vedlo k různým tendencím štěpit unii. Oficiální rozdělení EU na více rychlostí by tedy dříve či později vedlo k tomu, že by se unie začala zevnitř rozpadat.
Brexit Česko nepoškodí. Pokud by se ale EU štěpila dále, byl by to (i pro nás) problém
Je podstatné sledovat, jak velký vliv mají jednotlivé decentralizační snahy v různých částech EU na českou ekonomiku. Pokud se tímto prizmatem podíváme na hrozbu brexitu, nemělo by rozhodně v pomyslné první vlně jít o katastrofu. Dopad by nebyl příliš viditelný, protože obchodní výměna Česka se Spojeným královstvím není až tak důležitá, pokud ji srovnáme s tou se zeměmi kontinentální Evropy, které nás obklopují.
Pokud by se ale Evropa měla štěpit dále, dopad na Česko by začal být citelný. Záleželo by na tom, které státy by se začaly od EU oddělovat. V současnosti jsme závislí na Německu, Slovensku, Polsku a do jisté míry i na Francii a Rakousku, tedy na státech, které nám jsou opravdu blízko. Pokud by mělo dojít k nějakému štěpení či drolení, měli bychom usilovat o to, abychom se udrželi v jejich společnosti.
Co by přineslo odštěpení jádra, do kterého by patřilo i Česko? Bohužel nejen vyšší mzdy
Rozštěpení EU by hodně napomohlo tomu – pokud bychom tedy zůstali v jejím pomyslném jádru –, že by se Česko z ekonomického hlediska začalo rychleji přibližovat Německu (například růstem mezd). Společně s tím bychom se nicméně vzdalovali zbytku Evropy. Německo je pro nás nejdůležitější, po něm pak další okolní státy, ale pokud se ty ostatní, nám vzdálenější státy Evropy spojí do jedné velké skupiny, budou pro nás stále velice důležité. Výměna rychlejšího přibližování se Německu za to, že nám odpadne část vývozů do dalších zemí Evropy, by byla velice nebezpečná myšlenka či strategie.
Spíše bych byl pro pomalejší integraci celé Evropy. Pokud se ta neintegruje jako celek a začnou vznikat větší hospodářské rozdíly mezi jednotlivými částmi EU, nastane otázka, co dělat dále a jak integrovat jednotlivé části Evropy. Integrace by v takovém případě byla daleko složitější. Pokud se naopak Evropa integruje jako celek, bude to sice pozvolnější proces, ale s o to kompaktnějším výsledkem.
