Burzovní kalendář (10. 7. - 14. 7. 2017)

Ohlédnutí

První prázdninový týden byl na trzích poznamenán několika státními svátky. V USA se v pondělí obchodovalo jen půl dne a v úterý byly trhy zavřené úplně. Na pražské burze bylo zavřeno ve středu a čtvrtek.

Investoři sledovali především makroekonomické indikátory a v závěru týdne summit G20. Nejvíce sledované byly indexy nákupních manažerů a údaje z amerického trhu práce. Ty byly lepší, než se čekalo (222 tisíc nových pracovních míst oproti odhadovaným 178 tisícům).

Nadále volatilní byly ceny ropy. Nejprve rostly výraznějším snížením zásob v USA, posléze však zisky odevzdaly, protože trvá převis nabídky.

Pražská burza za tři obchodní dny posílila o 1,2 %. Zajímavé byly informace týkající se další akvizice ČEZ, sledované bylo ale především dění týkající se Philip Morris ČR. "Tisk přinesl informace o téměř 5% poklesu výběru daně za prvních pět měsíců v roce. Pokles výběru daně je způsoben především zvyšováním cen. Mluvčí společnosti také potvrdil strategický přesun výroby klasických cigaret z některých zemí EU do Česka. To bylo již cítit na posledních hospodářských výsledcích, v rámci kterých výrazně vzrostl segment takzvaných výrobních služeb. Tento trend je zahrnutý v našich očekáváních téměř maximálního využití domácí kapacity," uvedl hlavní akciový analytik J&T Banky Milan Vaníček. Titul zakončil týden slabší o 0,2 %.

Unipetrol oznámil modelové marže za červen a celé druhé čtvrtletí. "Společná petrochemická marže za 2Q2017 se prakticky nezměnila (843 EUR na tunu, tedy meziročně -3,9 % a +2,2 % mezikvartálně). Rafinační marže je 3,8 USD na barel (+22,6 % meziročně a -23,8 % mezičtvrtletně) a společně s rozdílem cen Brent a Ural meziročně klesla o 5,3 %. V meziročním srovnání sice marže mírně klesaly, ale stále jsou na vysokých úrovních, což slibuje silné hospodářské výsledky za 2Q2017," shrnul Vaníček. Akcie Unipetrolu zakončily týden silnější o 0,8 %.

Nejvíce klesající akcií týdne byla Kofola (-0,5 %). Neobjevila se žádná kurzotvorná informace, menšinoví akcionáři pravděpodobně vyhodnocují reálnou možnost nabídky společnosti na odkup 5 % vlastních akcií za 440 Kč. "Pravděpodobná úspěšnost pro minoritní akcionáře je spíše malá vzhledem k očekávané účasti Enterprise Investors s celým aktuálním podílem," připomněl analytik z J&T Banky. Nejvíce rostoucí akcií týdne byla VIG (+4,8 %), a to také bez kurzotvorných zpráv, ovšem podporována příznivým vývojem v celém evropském finančním sektoru.

Výhled

Akciové a dluhopisové trhy zahájily druhé pololetí relativně v klidu. Index S&P 500 za týden přidal 0,07 %, takže lze jen stěží hledat důvody, proč by se měl měnit technický pohled na ceny akcií jako celku. Index sice v týdnu jednou uzavřel pod supportem na 2 420, ale v pátek se vrátil nad něj. Trh již delší dobu odmítá jakoukoli citelnější korekci, nicméně falešné proražení nad 2 450 během června ukazuje také na relativně vyčerpané růstové momentum. Aktuálně se ale jako klíčové jeví to, že se benchmark drží bezpečně nad 2 400. Dokud toto zůstane v platnosti, mohou býci pomýšlet na nová rekordní maxima v dohledné době. Index S&P 500 se drží nad důležitou úrovní podpory 2 400. To podporuje býčí výhled pro americké akcie, nicméně případné proražení pod tuto hladinu by mohlo spustit hlubší korekci.

Výsledková sezóna za druhé čtvrtletí klepe na dveře. V týdnu od 10 července oznámí svá čísla několik velkých amerických firem, například JPMorgan, Citigroup nebo Delta Air Lines. Analytici oslovení agenturou Thomson Reuters očekávají, že zisky firem z indexu S&P 500 budou meziročně vyšší o zhruba osm procent. Nárůst by měl být patrný zejména v energetickém sektoru a pak také v technologickém odvětví.

Silná firemní čísla by měla podpořit růst cen akcií, zklamání v podobě třeba jen lehce slabšího růstu by ale mohlo být katalyzátorem dlouho vyhlíženého poklesu.

Do situace na trzích může promluvit i americký Kongres, který v příštích týdnech má k projednání hned několik potenciálních fiskálních "bomb", změnou zdravotnického systému počínaje a odvrácením takzvaného shutdownu vlády konče.

Stratégové na Wall Street jsou pro druhou polovinu roku zatím opatrní, v průměru na konci roku čekají hodnotu indexu S&P 500 jen lehce nad 2 400. Historicky jsou ale druhá pololetí po silných růstech v prvních dvou kvartálech roku (letos +8,1 %) v průměru i podle mediánu růstová. Analytici, kteří sledují jednotlivé akcie, pak podle cílových cen jednotlivých titulů a jejich promítnutím do hodnoty indexu naopak čekají něco okolo 2 600 bodů.

Makroekonomický kalendář nabízí spoustu položek, na které se mohou soustředit obchodníci nejen na měnovém trhu. Týden začne japonskou a evropskou obchodní bilancí a čínskou inflací, z USA v pondělí dorazí data o spotřebitelských úvěrech a podmínkách na trhu práce. "Externí poptávka po německých exportech trendově narůstá již od podzimu a květnová čísla žádné zásadní zpomalení německé ekonomiky nenaznačí. Nic tedy není třeba měnit na odhadu růstu HDP Německa, který překračuje potenciální růst," uvedl ekonom David Kocourek z Komerční banky.

Ve středu vyjde série dat z britského pracovního trhu a také statistiky průmyslové výroby v eurozóně. "Růst evropské průmyslové produkce by měl být více než solidní, soudě podle národních statistik. Pokud bude platit předpoklad o podobném vývoji i v červnu, růst průmyslové produkce za celé druhé čtvrtletí dosáhne mezikvartálně 1,5 % (1Q2017: +0,1 %). Za takovýchto podmínek by růst HDP eurozóny za celý letošní rok mohl být vyšší než 2 %," míní Kocourek.

Míru inflace (čeká se 2,3 % meziročně) a nezaměstnanosti se investoři dozví ve středu v Česku, to nejdůležitější se ale bude dít ve Spojených státech. Do Kongresu se na pravidelné "smažení" před zástupci amerického lidu chystá předsedkyně Fedu Janet Yellenová, v podvečer evropského času navíc vyjde takzvaná Béžová kniha, ve které Fed hodnotí stav ekonomiky USA. Měnová politika americké centrální banky je přitom jedním z nejpodstatnějších faktorů dění na světových trzích.

Čtvrtek otevřou data o čínské obchodní bilanci, bude oznámena míra inflace v eurozóně a Janet Yellenová navštíví druhou komoru amerického parlamentu, tedy Senát. "Vystoupení šéfky Fedu by nemělo přinést nic zajímavého, něco jiného je ale diskuze po jejích připravených projevech. Yellenová pravděpodobně označí vývoj v 1Q2017 za dočasný a současnou (méně příznivou) dynamiku inflace jako krátkodobý jev," předpokládá David Kocourek.

Pátek pak bude zcela v režii amerických makroekonomických indikátorů. Postupně budou oznámeny míra inflace, vývoj maloobchodních tržeb, průmyslové výroby a podnikových zásob a vyjdou ještě předběžný index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity a statistika vývoje počtu aktivních vrtných souprav na těžbu ropy a zemního plynu na území USA.

"Finální data o vývoji spotřebitelských cen v Evropě by neměla přinést zmenu, americká data o vývoji primárních cen v červnu by naopak měla ukázat na určité zpomalení. Pro finanční trhy bude ovšem důležitější zveřejnění spotřebitelské inflace. Jádrová inflace v USA v červnu podle nás vzrostla stejným tempem jako v květnu, což pomohlo udržet dynamiku celkové inflace na nule. Ceny energií totiž v červnu poklesly a tlačily inflaci níže," míní ekonom z Komerční banky. "Maloobchodní tržby byly v posledních měsících pod tlakem z titulu prodejů aut, což by mělo být cítit i v červnových údajích. Pokud ovšem maloobchodní tržby očistíme o vliv prodejů aut, obrázek by měl být optimističtější. Růst o 0,2 % meziměsíčně by měl být vidět i v kontrolní skupině, která vstupuje do výpočtu amerického HDP."

Na závěr týdenního výhledu se ekonom věnuje českým datům. "Devizové rezervy za červen a objem intervenčních objemů v květnu budou zveřejněny v pondělí, význam tohoto ukazatele ale s upuštěním od politiky kurzového závazku ČNB poklesla," připomíná Kocourek. "Podíl nezaměstnaných osob v Česku podle nás v průběhu června dále poklesl na 4 %. V červnu je totiž již v nabídce dostatek sezónních prací, ale na pracovním trhu se ještě neobjevují čerství absolventi škol. Navíc současný ekonomický růst a nedostatek pracovní síly pravděpodobně nedovolí růst ani sezónně očištěnému ukazateli."

Ceny pohonných hmot v Česku jsou nízké v důsledku levnější ropy, meziměsíčně tak pravděpodobně poklesnou o 1,8 %. Mírně poklesnou i ceny potravin (o 0,2 %) kvůli sezónnosti u zeleniny. Na růst naopak tlačí mléčné výrobky, zvláště máslo. "Při stagnaci regulovaných cen pak jedinou složkou, která vykáže růst, budou jádrové ceny. Ty se v červnu podle našeho odhadu zvedly meziměsíčně o 0,1 %. Celkově by tedy mohly vykompenzovat poklesy dříve zmíněných složek a celková inflace by podle našeho odhadu měla meziměsíčně stagnovat. Meziroční tempo pak díky vlivu srovnávací základny poklesne z 2,4 % na 2,2 %," míní Kocourek.

Probíhající dividendová sezóna by podle něj měla zvrátit bilanci českého běžného účtu do deficitu, čemuž nezabrání ani solidní přebytek obchodní bilance.