Burzovní kalendář (17. 9. - 21. 9. 2018)

Třetí zářijový týden nabídne mimo jiné předběžné indexy nákupních manažerů, finální data o evropské inflaci nebo veřejné vystoupení Maria Draghiho. Po skončení pátečního obchodování dojde v Evropě k převážení důležitých akciových indexů.
Ohlédnutí
V uplynulém týdnu se trh zaměřil na zasedání Evropské centrální banky, turecké centrální banky a na kusé informace o připravovaných sankcích namířených proti Rusku ze strany USA kvůli kauze Skripal.
Zasedání ECB větší překvapení pro trhy nepřineslo, Mario Draghi potvrdil snížení objemu kupovaných aktiv na 15 z 30 miliard eur měsíčně do konce letošního roku.
Zasedání turecké centrální banky naopak dopadlo překvapivě. Základní úroková sazba vzrostla na 24 % (+6,25 procentního bodu), trh čekal růst jen na 21 %. Přitom ještě ráno v den rozhodnutí turecký prezident Erdoğan varoval, že jsou vysoké úrokové sazby zlem pro domácí ekonomiku. Turecká lira vůči americkému dolaru okamžitě posílila na 6,1 USD/TRY (za týden +4,3 %).
Zdroje v USA uvedly, že by do listopadu mohly být uvaleny další sankce na Rusko, a to kvůli kauze Skripal. V návaznosti na tyto informace se rubl krátce propadl a kurz USD/RUB stoupl nad 70, ale do konce týdne se stabilizoval pod 68 USD/RUB.
Organizace zemí vyvážejících ropu snížila už druhý měsíc za sebou odhad růstu poptávky po surovině na příští rok. Globální poptávka po černém zlatě podle kartelu OPEC stoupne o 1,41 milionu barelů denně. Proti srpnu je odhad nižší o dvacet tisíc barelů.
Apple představil nové telefony iPhone a hodinky, které vycházejí z designu současných modelů. Je mezi nimi ale i největší a dosud nejdražší model iPhonu. Nové přístroje dostaly název XS a XR, nejlevnější bude stát 799 dolarů. Chytré hodinky čtvrté generace budou mít proti předchozímu modelu mimo jiné o 30 % větší displej a budou tenčí.
Pokračující napětí z obchodních válek se může zmírnit, americká administrativa nedávno naznačila ochotu jednat s představiteli Číny a zmírnit mezinárodní napětí. Nová série obchodních rozhovorů by měla ohřát vztahy mezi největšími ekonomikami poté, co prezident Trump pohrozil, že uvalí další tarify na dovážené čínské zboží.
Americký prezident se vyjádřil v tom smyslu, že kromě již předem avizovaných cel v hodnotě 200 miliard amerických dolarů ročně chce další navýšení o více než 250 miliard dolarů. Tím by zatížil prakticky všechny sektory, které s čínským průmyslem v USA spolupracují. Čína se okamžitě ohradila a oznámila, že zavede přísná protiopatření. Aktuálně v USA platí cla na dovoz čínských produktů v objemu 50 miliard dolarů ročně.
Obavy ze špatných mezinárodních vztahů vedou některé americké firmy k omezení rozvoje a odkládání investic. Informoval o tom Fed ve své zprávě o vývoji americké ekonomiky. Přestože Trump uvalil cla na dovoz zboží ze zemí, které jsou klíčovými obchodními partnery (Čína, Kanada, EU), ekonomika USA stále roste poměrně slušným tempem, pracovní trh je nasycen a nezaměstnanost je nízká.
Žádný ze zmíněných faktorů nezvrátil postupný návrat zámořských indexů k historickým maximům (akcie Applu naopak po prvotním poklesu za celý týden posílily), index S&P 500 zpevnil ve všech pěti obchodních dnech. Přes procento přidaly jako celek také západoevropské akcie.
Pražská burza nestála stranou růstu v USA a Evropě, index PX přidal více než 2 %. Největší propad zaznamenaly akcie Kofoly ČS (-5,4 %). "Titul je ovlivněn nízkou likviditou, a proto dovažování i relativně malé pozice může výrazněji rozhýbat kurz. Nelze rovněž vyloučit, že trh již může spekulovat na možné další kroky druhého největšího akcionáře, který již dříve oznámil, že chce formu opustit," napsal v týdenní zprávě o dění na trzích analytik Milan Vaníček z J&T Banky. Nejvíce zpevnily akcie Avastu (+6,4 %), které nadále těží z očekávaného ze zařazení do indexu FTSE 250.
ČEZ koupil německou společnost Kofler Energies, která se zabývá energetickými službami. Ta loni měla tržby asi 28 milionů eur, což představuje jen asi 0,4 % tržeb ČEZ. Cena transakce nebyla zveřejněna. Titul zakončil týden silnější o 1,5 %, když mu pomáhá především růst cen emisních povolenek a elektřiny.
Erste Group oznámila, že 1. ledna 2020 Andreas Treichl odstoupí z pozice generálního ředitele. Jeho nástupcem bude Bernhard Spalt, který v různých pozicích působí v bance již 25 let a v současnosti je šéfem řízení rizik v rakouské pobočce banky. Andreas Treichl se stane předsedou dozorčí rady Erste Foundation, největšího akcionáře Erste Group. "Současný šéf Erste je trhem vnímán pozitivně, nicméně vzhledem k tomu, s jakým předstihem banka připravuje trh na tuto změnu, neočekáváme výraznější reakci investorů," uvedl Vaníček.
Míra nezaměstnanosti v Česku v srpnu stagnovala na 3,1 %. Bez práce bylo 230 499 lidí, volných pracovních míst bylo 313 000. Analytici se shodují, že nezaměstnanost dosáhla dna a její případný pokles pod 3 % již bude jen dočasnou záležitostí před koncem sezónních prací.
Česká národní banka by podle guvernéra Jiřího Rusnoka do konce letošního roku mohla úrokové sazby zvýšit ještě dvakrát. Začátkem srpna banka základní sazbu zvýšila o 25 bazických bodů na 1,25 %. K dalšímu růstu úroků by podle Rusnoka mohlo dojít ještě v září.
Výhled
V kalendáři týdne od 17. září nejsou žádné výraznější události. Trh se zaměří na další možné informace spojené s obchodní politikou USA či na dění v Turecku. Po konci pátečního obchodování dojde k převážení několika indexů (například FTSE, CECE, STOXX, ale také PX), což obvykle vyvolává zvýšenou volatilitu, především v závěrečné aukci. "Očekáváme spíše pozitivní vyznění týdne, které může být ovlivněno páteční závěrečnou aukcí," podotkl k tomu Milan Vaníček z J&T Banky.
Převážení indexů se týká i akcií obchodovaných na pražské burze. Avast bude zařazen do indexu FTSE 250, na což titul reaguje již několik dnů, i tak by ale mohl dále posilovat díky většímu zájmu větších obchodníků. Akcie ČEZ a Komerční banky budou naopak vyřazeny z indexu STOXX 600 Europe. Převáženy budou také indexy CECE, což se bude týkat Unipetrolu, PFNonwovens a CME – akcie Unipetrolu budou vyřazeny kvůli stažení z burzy, vráceny naopak budou cenné papíry PFNonwovens, u akcií CME dojde k mírnému zvýšení váhy.
Hospodářské výsledky zveřejní jen několik významných firem, například FedEx, AutoZone, Micron nebo Oracle. S kurzy měn, akcií a dalších aktiv proto budou hýbat hlavně případné novinky v obchodních vztazích Spojených států se zbytkem světa.
Index S&P 500 ve všech pěti obchodních seancích uplynulého týdne posílil, byť někdy velice skromně. Celkem je z toho po týdenním zakolísání opět zelená svíčka a zapsaných +1,16 %. Index se před týdnem vrátil ke svému 20dennímu klouzavému průměru, což bylo, pokud jde o poklesy, vše. Kurz se v posledním týdnu vrátil lehce nad 2 900 bodů, drží se ve vzestupném cenovém kanálu a nebyla prolomena žádná podstatnější hladina podpory.
Nejbližší důležitý support je okolo 2 850, lehce pod ním je 50denní klouzavý průměr. V srpnu se index navíc dvakrát odrazil od úrovně 2 800, až pod ní by pevnější půdu pod nohama získali medvědi. Ti tedy prozatím, zdá se, vzdali svůj boj o místo na slunci dříve, než doopravdy začal. V pátek index S&P 500 uzavřel na druhé nejvyšší hodnotě v historii (a během posledních tří týdnů). Ceny akcií mají maxima na dohled, k jejich překonání budou ale potřebovat nějaký katalyzátor.
Dění na trzích budou ovlivňovat také makrodata. V Americe to bude v pondělí index aktivity pro oblast New Yorku a v úterý index cen domů. Údaje z realitního trhu budou vycházet i ve zbytku týdne, konkrétně ve středu zahájená výstavba a ve čtvrtek prodeje starších nemovitostí. Kromě toho zaujmou ještě ve středu běžný účet a zásoby ropy a v pátek předběžné indexy nákupních manažerů.
Ekonomický kalendář v Evropě je o poznání nabitější. V pondělí bude nejsledovanější finální srpnová inflace v eurozóně, ve středu registrace nových aut, běžný účet, stavební výroba a hlavně veřejné vystoupení Maria Draghiho v Berlíně. Ve čtvrtek vyjde spotřebitelská důvěra a v pátek indexy nákupních manažerů.
Mimo eurozónu budou sledované ve středu britská inflace, ve čtvrtek maloobchodní tržby ve Spojeném království, švýcarský zahraniční obchod a zasedání tamní centrální banky a v pátek francouzský HDP. V Česku vyjdou jen v pondělí data o výrobních cenách a ve čtvrtek údaje o zahraničním zadlužení.
Na dalších globálně významných trzích budou stát za pozornost ve středu japonský zahraniční obchod a v pátek tamní inflace. Tu na konci týdne společně s maloobchodními tržbami zveřejní také Kanada.
Z makroekonomického výhledu Komerční banky:
- V eurozóně bude potvrzena spotřebitelská inflace za srpen. Jádrová inflace zůstala nízká, navíc celkový růst spotřebitelských cen bude korigován níže o desetinu procentního bodu. V meziměsíčním vyjádření ale ceny po červencovém poklesu opět vzrostly.
- Na opačné straně Atlantiku předstihový indikátor, měřící důvěru ve zpracovatelském průmyslu v okolí New Yorku, se podle očekávání trhu mírně sníží. Tento pokles může být připsán na vrub napětí ohledně obchodních válek, přesto se indikátor nadále nachází na vysokých úrovních a ukazuje na dobrou kondici amerického průmyslu.
- V pondělí má americký prezident Donald Trump oznámit zavedení nových 10% cel na čínské zboží v hodnotě 200 miliard dolarů. V současnosti se americká cla týkají zboží dováženého z Číny v hodnotě 50 miliard dolarů, Trump ale již na začátku září nastínil plán ohledně příprav dalších cel na zbytek čínských dovozů.
- Pozornost trhu se bude soustředit na neformální summit Evropské unie, který proběhne ve středu a ve čtvrtek. Představitelé zemí unie by měli diskutovat o migraci, bezpečnosti země a především o brexitu.
- Z ekonomických dat zaujme především první odhad indexu nákupních manažerů v eurozóně za září, kde očekáváme ve zpracovatelském průmyslu mírný růst.
- Důvěra spotřebitelů v eurozóně zůstává na vysokých úrovních. Podporuje ji dobrá situace na trhu práce, stejně jako uvolněná fiskální politika v Německu a daňové škrty ve Francii. Politická nejistota v některých zemích eurozóny ji naopak tlačí dolů. V dlouhodobém horizontu očekáváme, že spotřebitelská důvěra bude postupně klesat, nicméně zůstane v souladu s růstem spotřeby v tomto roce o 1,5%.