Putin zůstává, poměry jsou prý bouřlivé. Ropa je přitom dvojsečnou zbraní

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov řekl reportérům, že se Vladimir Putin rozhodl podpořit rozhodnutí své "bývalé" strany Jednotné Rusko ponechat mu možnost vládnout až do roku 2036, protože svět prochází mimořádně bouřlivým obdobím. "Mnoho zemí, a ta naše zejména, se nachází uprostřed velice nestabilní situace," řekl ve čtvrtek Peskov.

Bylo to první vyjádření Kremlu od úterního hlasování, jímž Státní duma schválila návrh Valentiny Těreškovové, někdejší kosmonautky a věrné komunistky, nyní poslankyně za Jednotné Rusko, na rozsáhlé změny ústavy. Změna především "přetáčí Putinovy prezidentské hodiny na nulu".

Schází jen ústavní soud a referendum

Návrh již schválily obě komory ruského parlamentu a regionální legislativy v jednotlivých guberniích. Za šest týdnů, 22. dubna, o ní rozhodne ústavní soud, než jej úřady předloží veřejnosti v referendu.

Různí ústavní činitelé dosud vylučovali, že by Putin zůstal v roli prezidenta i po uplynutí svého dosud posledního legálního mandátu v roce 2024. Prezident však zamířil do dumy hned poté, co dolní komora parlamentu návrh schválila, aby přednesl projev, v němž právě tuto možnost akcentoval.

"Existují precedenty pro setrvání ve funkci i po uplynutí dvou prezidentských funkčních období, dokonce i ve Spojených státech," řekl Putin. "Když země prochází obzvlášť bouřlivým obdobím a obtížemi jako dnešní Rusko, a v našem případě jsme se ještě nezbavili problémů plynoucích z rozpadu SSSR, to je jasné, tak v tom případě může stabilita být prioritou."

Ropný sešup

Putin již nezmínil, že svůj díl viny na bouřlivosti současných poměrů nese i on sám. Globální trhy se v minulém týdnu propadly výrazněji a hlouběji poté, co Putin odmítl návrh Saúdské Arábie na omezení těžby za účelem udržení cen ropy mezi 50 a 60 dolary za barel. Následoval nejrazantnější propad cen ropy od války v Perském zálivu v roce 1991.

Vůči šoku nebyl imunní ani ruský trh. Kurz rublu vůči dolaru klesl na čtyřleté minimum a akcie státní ropné firmy Rosněfť (která za ukončení těžebních omezení lobbovala) ztratily přes čtvrtinu hodnoty.

Putin však podle Financial Times hraje na to, že solidní zásoby dolarových rezerv (zhruba 570 miliard USD) umožní Rusku v cenové válce obstát s menšími ztrátami než Rijádu, a především pak americkým firmám, jež těží ropu z břidlic. Většině těchto firem se vyplatí těžit až od ceny 40-50 USD za barel. Mnoho z nich je navíc hodně zadlužených, napřesrok je podle serveru seekingalpha.com splatných 57 % dluhů těchto firem. Lze tedy očekávat, že by se mohly dostat do problémů, pokud ropa v nejbližší době razantně nezpevní, což přitom experti nepovažují za pravděpodobné.