Globální zadlužení je rekordní, centrální banky nemají velký prostor pro zpřísňování měnové politiky
Institut mezinárodních financí zveřejnil pravidelnou kvartální analýzu, která se věnuje celkové globální zadluženosti, tedy zadlužení všech ekonomických subjektů od vlády přes firmy po domácnosti. V průběhu letošního druhého čtvrtletí celkový globální dluh vzrostl o 5 bilionů dolarů na nový rekord 296 bilionů dolarů.
Podíl celkového globálního dluhu na HDP sice mírně poklesl – díky silnému oživení světové ekonomiky ve druhém čtvrtletí – na 353 %, nicméně i tak se tento poměr pohyboval poblíž historického maxima. Celkově se jednoznačně potvrzuje, že objem celkového dluhu ve světové ekonomice nebyl nikdy větší.
Vzhledem k tak vysokému zadlužení v globálním ekonomickém systému nebude podle mého názoru možné, aby byly klíčové centrální banky v čele s Fedem a Evropskou centrální bankou schopny v nejbližších letech výrazněji zpřísnit v současnosti mimořádně uvolněnou měnovou politiku.
V případě Fedu se zatím pouze diskutuje o možném postupném snižování objemu nákupů dluhopisů v rámci programu kvantitativního uvolňování. Pokud jde o začátek zvyšování úrokových sazeb, velice pravděpodobně nebude aktuální po několik následujících let. Pozice Evropské centrální banky je velice podobná.
Česká národní banka již kvůli výrazně zvýšené inflaci (v srpnu +4,1 % meziročně) se zvyšováním sazeb začala. Její základní úrok je momentálně 0,75 % a mezi ekonomy se hlasitě diskutuje o tom, že by ČNB mohla na svém příštím zasedání (30. září) zvýšit dvoutýdenní repo sazbu o půl procentního bodu na 1,25 %. Česká ekonomika si mírně vyšší úrokové sazby oproti USA a eurozóně může dovolit, neboť úroveň celkového dluhu je v Česku podstatně nižší. Nicméně i tak zůstanou reálné (o inflaci očištěné) sazby hluboko v záporu, a tudíž takzvaná finanční represe v dohledné době nezmizí ani z českého kapitálového trhu.
