O vskutku složitém oživení aneb Co čekáme od americké, evropské a české ekonomiky?
Dobrou zprávou je, že hospodářské ožívání pokračuje. Špatnou zprávou je ale to, že se tato obroda ekonomiky komplikuje. Dobrou zprávou je, že náš základní scénář pro další dva roky nadále předpokládá ožívání světové ekonomiky. Špatnou zprávou je, že růst hospodářství čelí výzvám v podobě neobvykle silných rizik, jako jsou pokračující pandemie, sílící světová inflace a narůstající tendence k utažení hospodářské politiky.
Ačkoli vnímáme dobré důvody pro to, že tyto překážky budou z většiny hladce překonány a pravděpodobně budou během roku představovat menší hrozbu, každé z těchto rizik může zároveň zesílit a rozvrátit ekonomické oživení.
Riziky jsou:
- zesílení pandemie a další oddálení její přechod v endemii;
- inflační souznění mezi cenami zboží a služeb může zesilovat, což znamená, že ceny zboží zůstanou vysoké (a) nebo rostoucí poptávka po službách bude více proinflační;
- zpřísnění měnové a fiskální politiky, jež přinese výraznější zpomalení ekonomické aktivity (zatím se například domníváme, že zpřísnění měnové politiky ze strany Fedu nepovede k výrazně negativním dopadům na americkou ekonomickou aktivitu).
Světová ekonomika by měla letos vzrůst o 4,1 %, tedy výrazně nad svým dlouhodobým trendem. Je to o něco méně, než jsme čekali loni v listopadu. Koronavirová varianta omikron by neměla mít výraznější a trvalejší dopady na hospodářský výhled. Vnímáme krátkodobá nepříznivá rizika ve výhledu pro čínskou ekonomiku a očekáváme další zesílení čínské prorůstové politiky, protože tamní představitelé vrátili mezi své priority stabilitu hospodářství.
Klíčovými změnami v našem lednovém výhledu jsou možný dřívější růst sazeb ECB, rychlejší a silnější zvýšení úrokové sazby ČNB, Fedu a ve zbytku středoevropského regionu. V případě Fedu čekáme začátek zvyšování sazeb v březnu a celkově letos očekáváme čtyři zvednutí úrokové sazby po 25 bazických bodech na 1,00-1,25 %. Také čekáme, že Fed začne v červenci snižovat svoji bilanci.
V případě ECB nadále čekáme, že začne pomaleji nafukovat svoji rozvahu v březnu (ukončení PEPP) a ustálí ji koncem roku (ukončení APP). Ovšem s ohledem na sílící inflační tlaky očekáváme, že se ECB dříve odhodlá ke zvýšení své úrokové sazby, a to s méně zápornou depozitní sazbou na úrovni -0,25 % v polovině roku 2023 (ze současných -0,5 %) a se základní sazbou na +0,25 % ze současných 0 %. Fed podle nás zvedne svou hlavní úrokovou sazbu na 2 % v roce 2024, v případě ECB čekáme pozvolný nárůst o 25 bazických bodů každý červen a prosinec během let 2023 až 2025 na 1,5 % v roce 2026.
V případě české ekonomiky jsme v lednu ponechali výhled růstu HDP za rok 2021 na 3 %, ale kvůli inflačnímu šoku jsme snížili výhled pro letošní rok o 0,2 procentního bodu na 3,8 %. Výhled inflace jsme navýšili o 1,5 procentního bodu 8,2 % v letošním roce, ovšem pro rok 2023 čekáme dočasné výraznější zpomalení na 0,4 % před návratem k inflačnímu cíli ČNB v roce 2024. To by se mělo odehrávat na pozadí dalšího zvýšení úrokové sazby ČNB na 4,75 % (v závislosti na kurzu koruny případně až na 5 %), kde by měl úrok setrvat po většinu letošního roku. Možné mírné snížení sazby na konci letošního roku by mohlo zahájit pozvolný návrat k více neutrální úrovni okolo 3 %, jíž by mohlo být dosaženo po polovině roku 2024.
