Boj s inflací jako sprint, nebo maraton?

Podle mě ne. Říjnová data, podle kterých jádrová inflace (podle výdajů na osobní spotřebu, PCE) zvolnila na +0,2 % meziměsíčně, žádnou změnu trendu neindikují. Předchozí dva měsíce totiž jádrová složka pomyslného sledovaného koše zdražila shodně o 0,5 % meziměsíčně, předtím v červenci ale jen o 0,1 %. Jinými slovy, v povaze meziměsíční inflace je i v obdobích zvýšených inflačních tlaků to, že ne v každém měsíci je stejně rychlá. Za poslední tři měsíce vzrostla jádrová inflace o 1,2 %, za posledních 6 měsíců o 2,3 %. V obou případech jde o stejné míry jako v měsících předtím.

Ani z fundamentálního hlediska není důvod se domnívat, že by inflace již měla začít zvolňovat. Spíše naopak, přetrvávajícím rizikem je, že se inflace skrze inflační očekávání a mzdy začne dále šířit v čase.

Stačí se podívat na trh práce, který je ve Spojených státech napjatý měrou nevídanou po desítky let. Míra nezaměstnanosti dosahuje předpandemické úrovně (3,7 %). Počet vznikajících pracovních míst je dvoj- až trojnásobný oproti tomu, co by teoreticky "pokrývalo" průměrný růst americké populace (100 tisíc lidí měsíčně).

USA - dobrovolné odchody ze zaměstnání, zdroj: data.bls.gov

Míra dobrovolných odchodů ze zaměstnání je vysoce nadprůměrná a nezaplněných pracovních míst je přes 10 milionů, tedy zhruba o 50 % více než před pandemií.

USA - otevřené pracovní pozice, zdroj: data.bls.gov

Ano, míra participace na trhu práce je stále zhruba necelý procentní bod pod předpandemickou úrovní, ale to stěží vysvětlí, proč rostou mzdy za rok o zhruba 6 %. Na americkém pracovním trhu se toho zkrátka navzdory přísnější politice Fedu zatím mnoho nezměnilo.

Růst mezd v USA

Radost trhu z říjnové inflace a vyhlížení otočky Fedu v oblasti měnové politiky jsou tedy podle mého názoru předčasné. Boj s inflací bude maraton, nikoli sprint. A doufejme, že centrálním bankám nedojde šťáva.

Proč se (ne)bát inflačního scénáře ve stylu 70. let?