Zdroj současné inflace? Spíše zisková než mzdová spirála
V případě inflace a rizika, že inflace zůstane vysoká, se často hovoří o riziku takzvané mzdové spirály. Toto riziko skutečně existuje. Zkušenost ze 70. a 80. let ukazuje, že právě ta byla tehdy významným zdrojem růstu inflace. Důležitým zdrojem současné inflace je nicméně spirála zisková.
Ziskové přirážky v USA dosáhly v roce 2021 nejvyšší zaznamenané úrovně od roku 1955 a zároveň největšího ročního nárůstu. Cenové přirážky z období stagnace 70. a 80. let byly výrazně nižší než nyní.
Růst ziskových přirážek v USA, zdroj: Roosevelt Institute
Čisté ziskové marže (čistý zisk vůči tržbám) také dosahují rekordních úrovní. Čistá zisková marže rostla z ročního průměru 5,5 % v letech 1960-1980 na průměrných 6 % v průběhu let 2010-2020. V roce 2021 vyskočila na 9,5 %, opět nejvyšší zaznamenanou hodnotu.
Marže firem v USA, zdroj: Roosevelt Institute
V posledních čtyřech desetiletích se marže zvyšovaly pouze v horní polovině rozdělení podle velikosti firem. To naznačuje růst tržní koncentrace a pokles konkurence.
Růst marží podle velikosti firem, zdroj: Roosevelt Institute
Větší nárůst v horní části naznačuje, že firmy, které měly před pandemií vyšší marže nebo menší konkurenci, mohly v roce 2021 využít jednorázových změn v poptávce a nabídce k dalšímu zvýšení svých marží během pandemie.
Údaje však ukazují, že své přirážky zvyšují i firmy s menšími přirážkami, což naznačuje posun v poptávce v širším měřítku. Na druhé straně přirážky rostou v některých odvětvích více, což naznačuje vliv poptávkových faktorů.
V posledních desetiletích se přirážky zvyšovaly především v rámci jednotlivých odvětví, nikoli mezi nimi. To je v souladu s růstem koncentrace v odvětvích (fenomén korporátních "superhvězd" a jejich nadprůměrného růstu). V roce 2021 opět došlo k výraznějšímu nárůstu marží v rámci jednotlivých odvětví.
Nárůst marží v rámci odvětví, zdroj: Roosevelt Institute
Mzdová inflace tedy není hlavním zdrojem současné vysoké inflace v USA. Marže firem ano. Ty samozřejmě reagují na poptávkové a nabídkové faktory. Struktura nicméně ukazuje, že vyšší růst marží je spojen s více koncentrovanými sektory, kde je nižší konkurence. Takže třetím zdrojem inflace, vedle poptávky a nabídky, je míra konkurence, respektive tržní prostředí.
Již před pandemií existovaly pádné důvody pro zvýšení antimonopolní kontroly podnikového sektoru. Zvýšení konkurence a snížení tržní síly by do určité míry snížilo inflaci bez ohledu na její příčinu. Co takhle zdanit sektory, které dosahují zvýšených zisků? Z tohoto hlediska ano, ale jen v případě, že zdrojem vyššího zisku je pokles konkurenčního prostředí, případně v minulosti nižší míra investic, která způsobila snížení nabídky (podinvestovanost) a aktuálně vyšší ceny.
Takže tlak na růst cen lze omezit jednak snížením poptávky (zvyšování úrokových sazeb a snižování deficitů), jednak zvýšením nabídky (podpora investic, inovací, odstranění úzkých míst v řetězcích), jednak podporou tržního prostředí, konkurence a antimonopolními opatřeními.
Jaká je situace v ČR?
Analýza České národní banky ukazuje, že marže českých firem rostou. Slovy Tomáše Holuba "propadly zdražovací mánii". Něco podobného potvrzují dílčí analýzy Ministerstva financí. Maloobchodní ceny potravin rostou rychleji než dovozní ceny.
Respektive maloobchodní ceny nereagují tak svižně na pokles světových cen komodit jako na jejich růst.
Takže recept na boj s inflací platí. Je potřeba omezit poptávku, podpořit nabídku a zvýšit konkurenční prostředí, respektive využit antimonopolní opatření.
