Proč automatizace dává smysl a roboti léčí
Když se hovoří o robotizaci a automatizaci, potažmo o komerčním využívání umělé inteligence, často vyvstávají obavy o to, kolik pracovních míst tyto procesy a technologie seberou lidem. Automatizace ale dává smysl, a to dokonce i v případě, že by skutečně práci brala (což se přitom zatím z makroekonomického pohledu příliš nepotvrzuje).
Pokles pracovní síly, který již probíhá a bude pokračovat, znamená méně pracovní síly. To za normálních podmínek znamená riziko nižšího HDP.
Automatizace přitom může umožnit, aby docházelo ke kompenzaci poklesu pracovní síly roboty. Jinými slovy, pro zachování růstu životní úrovně bychom měli doufat, že nás roboty (či jednou roboti) a automatizace dokáží nahradit a proces transformace ekonomiky podporovat.
Výhled vývoje podílu pracovní síly
Data ukazují, že mnoho zemí to pochopilo. Státy, jež nejvíce trápí demografický výhled, tedy pokles pracovní síly, dlouhodobě investují do robotizace a automatizace nadprůměrně více.
Jak v zemích OECD přibývaly roboty
Rekordmanem posledních let (i vzhledem ke své velikosti) je Čína. Ta v roce 2021 instalovala ve svých továrnách téměř tolik robotů jako zbytek světa dohromady.
Nově instalované průmyslové roboty
A automatizace má i jeden zajímavý vedlejší efekt. Ukazuje se, že zvýšení počtu robotů na pracovníka o 10 % je spojeno se snížením podílu lidí s nízkou kvalifikací ve špatném zdravotním stavu (také) o 10 %. Například i díky tomu, že tito lidé méně fyzicky pracují. Roboti tedy vlastně i léčí.
