Jak se Čína (trochu nedopatřením) stala největším vývozcem aut na světě

Čína letos předstihla Japonsko a stala se největším světovým vývozcem automobilů. Německo, donedávna druhý největší exportér, byl Čínou předstižen již loni. Nástup Číny je přitom neuvěřitelně rychlý, na posun do čela pořadí stačily tři roky.

Globálnímu vzestupu Číny nahrálo několik nepříznivých faktorů a předpokladů. Ano, čtete správně, Čína se stala tak rychle největším vývozcem aut vlastně omylem.

Abyste mohli vyrábět auta, musíte projít dlouhým investičním cyklem. To znamená, že musíte prognózovat poptávku po autech. Ta rostla relativně stabilně až do roku 2018, pak ale přišel propad a jen vlažný růst. Poptávka je tak nyní zhruba třetinu pod trendem.

Může za to zpomalení ekonomiky, tedy kombinace pandemie, čínské politiky nulové tolerance covidu-19 a bubliny na nemovitostním trhu. Míra nezaměstnanosti mladých je přes 20 %. Objevují se i analýzy, že došlo k rozmachu sdílené mobility mezi stále více urbanizovaným čínským obyvatelstvem, což snižuje poptávku po autech. Došlo také k rychlejšímu poklesu poptávky po autech se spalovacím motorem.

Výsledkem je obrovská "nadbytečná" (minimálně krátkodobě) výrobní kapacita aut v Číně. A co s takovou kapacitou? No přece rychle se přeorientovat na vývozy. A to se Číně podařilo, i díky agresivní cenové politice.

Takže i díky slabé čínské poptávce jsme se dostali do situace, kdy přibližně pětina všech elektromobilů prodaných v Evropě se vyrábí v Číně. To neznamená, že Čína nechtěla dobýt Evropu. Větší smysl, než auto vyrábět v Číně a pak je dovážet do Evropy, dává výroba přímo v Evropě (auto je těžké, jde o úspory přepravních nákladů). Nepřekvapuje proto, že čínská automobilka BYD oznámila, že postaví továrnu v Maďarsku.