Proč se sazby (nejen) ČNB nemohou vrátit na minima z doby nulové inflace?

Výhled ČNB ohledně vývoje HDP nebo inflace je blízký naší prognóze. Na příštích zasedáních plánuje banka vycházet z čerstvých údajů z ekonomiky a chce být opatrná. To je mírný posun oproti minulosti, podle našeho názoru to může znamenat přechod ke standardním změnám sazeb o 25 bazických bodů. Neutrální sazba podle ČNB zůstává na 3 %. Část bankovní rady ji nyní vidí o něco výše, nicméně v základních scénářích prognózy se její hodnota měnit nebude.

V červnu tak čekáme další snížení sazeb, ale již jen o 25 bodů, a na konci roku by základní úrok měl být na 4 %. Zaujala mě nicméně zmíněná neutrální neboli rovnovážná sazba. Očekávalo se totiž, i vzhledem k předchozím vyjádřením členů bankovní rady, že dojde k posunu hodnoty neutrální sazby výše.

Při odhadu rovnovážné nominální úrokové sazby je přitom potřeba zohlednit změny ve struktuře ekonomiky, dlouhodobé trendy, inflační tlaky, případně i úroveň inflačního cíle. A odhadnout, jak bude muset být v průměru nastavena repo sazba ČNB, aby byla banka schopna držet míru inflace na kýžené hladině.

Jedním z důležitých parametrů, které musí centrální banka brát v úvahu, je geopolitika. Válka v Evropě, válka na Blízkém východě nebo riziko konfliktu na Tchaj-wanu zvyšují geopolitické riziko. Odhady přitom jednoznačně ukazují, že zvýšení geopolitického rizika má negativní dopad na hospodářský růst a také zvyšuje inflaci. Nepříznivý dopad je výrazně vyšší v případě rozvíjejících se zemí.

A to se bavíme jen o geopolitickém riziku. Podobný dopad na rovnovážné sazby mají také rostoucí politické riziko, polarizace politických stran nebo klesající sociální koheze.

Z pohledu centrální banky a její snahy o udržování inflace na určité konkrétní úrovni to znamená, že bude muset držet sazby vyšší než v minulosti, kdy bylo geopolitické riziko podstatně menší. A to navzdory tomu, že toto riziko bude negativně doléhat na ekonomický růst.