Na co Češi (ne)mají
Data Českého statistického úřadu občas ukáží na něco, co si mnozí z nás nepřipouštějí, případně si to ani neumí pořádně představit. Je to přitom realita.
Podle posledních údajů Českého statistického úřadu 10 % domácností s nejvyššími příjmy má náklady spojené s bydlením (nájem, elektřina, plyn, teplo a teplá voda, vodné a stočné, paliva a ostatní služby) v průměru 9 300 Kč za měsíc. Domácnosti s nižšími příjmy platily méně, ovšem s jednou výjimkou - 10 % domácnosti s nejnižšími příjmy platilo v průměru 9 600 Kč. Zatímco pro ty s nejvyššími příjmy to představuje 11 % jejich příjmů, pro ty příjmově nejslabší celých 31 %.
Čím to je? 40 % domácností s nejnižšími příjmy bydlí v nájmu, v rámci těch nejbohatších pouze pětina. V těchto výdajích není imputovaný nájem, respektive splátky hypoték. Pamatujme ale, že dvě třetiny všech domácností, která bydlí ve vlastnickém bydlení, nemají nemovitost zatíženou hypotékou.
Průměrná podlahová plocha na osobu je na druhou stranu 53 m2 u nejvyššího příjmového decilu a pouze 24 m2 u toho nejnižšího. 14 % domácností s nejnižšími příjmy si pak nemůže dovolit dostatečně vytápět byt a 15 % z nich trápí vlhkost v bytě.
Data také ukazují, že více než pětina domácností s nejnižšími příjmy si nemůže dovolit koupit myčku nebo sušičku a 18 % auto. Auto je přitom v mnoha regionech podmínkou pro rozumnou mobilitu. 9 % z nich chce, ale nemůže si pořídit počítač a 5 % internet. To omezuje dostupnost informací, služeb a vzdělávání.
Polovina domácností s nejnižšími příjmy se nemůže dovolit týdenní dovolenou mimo domov. Napříč všemi příjmovými decily si dovolenou nemůže dovolit přes 2,5 milionu lidí v Česku. Pro takové domácnosti poměrně logicky třeba Schengen není tak docela priorita.
Polovina domácností s nejnižšími příjmy si pak nemůže dovolit zaplatit nečekaný výdaj 14 100 Kč. Pokažená pračka nebo vyšší účty například za energie jsou pro takové lidi přímou cestou do finanční tísně.
