Nižší sazby vs. vyšší výnosy: Toto jsou tři hlavní atributy nového globálního makroekonomického režimu

Vývoj na dlouhém konci výnosové křivky amerických vládních dluhopisů od prvního snížení úrokových sazeb Fedu loni 18. září je poněkud neobvyklý. Zatímco v minulých cyklech snižování sazeb v USA od roku 1984 platilo, že výnos do doby splatnosti amerického vládního dluhopisu s 10letou splatností měl poměrně silnou tendenci klesat, případně být maximálně stabilní, v současném cyklu uvolňování měnové politiky v Americe jsme svědky opačného vývoje, tedy poměrně výrazného nárůstu výnosů 10letých bondů. Aktuálně jde od 18. září o zhruba 90 bazických bodů.

I proto se zdá, že se trhy nacházejí v novém globálním makroekonomickém režimu. Podle mě má tento režim zejména tři základní atributy:

• Rekordní objem dluhu ve světové ekonomice: Dluh je vyšší než 300 bilionů USD, tedy asi 300 % globálního HDP. Do toho je zahrnutý dluh všech ekonomických aktérů, tedy vlád, firem i domácností.
• Strukturálně vyšší úrokové sazby: Jde o důsledek nadále zvýšené a perzistentní inflace a obecně vyšší celkové makroekonomické volatility.
• Zvýšená geopolitická nejistota: Ještě před několika málo lety nebyli investoři zvyklí na takové množství významných vojenských konfliktů.

Kvůli popsanému novému globálnímu makroekonomickému režimu musejí být podle mě investoři velice flexibilní. Investiční pravidla a poučky, které platily v předchozích tržních cyklech, nemusejí platit v tom současném.

Pokud jde konkrétně o další vývoj výnosů 10letých vládních dluhopisů USA, očekávám, že by tento klíčový globální dluhopisový benchmark mohl v následujících týdnech otestovat hladinu 5 %. Fiskální trajektorie USA je prekérní, rozpočtový deficit dosahuje 7 % HDP, vládní dluh vůči HDP je nad 120 %, úrokové náklady americké vlády dosahují 4 % HDP a ministerstvo financí musí v průběhu letošního roku refinancovat vládní dluhopisy v rekordním objemu 9 bilionu USD.