Miranda Carr (NSBO): Čínský jüan šplhá na globální vrchol. Pomalu, ale jistě

O čínské měně se mluví často, většinou ale jen v souvislosti s tím, zda – případně o kolik – je podhodnocená. Jako by se nic zajímavějšího o čínské měně nedalo říci.

Jednou z věcí, které si lidé nevšimli – a to platí zejména o Američanech –, je míra, do jaké se čínský obchod vypořádává v jüanech. Velká část hongkongského obchodu přitom stojí na jüanu. Ale i další země, například Mongolsko, používají k vypořádání obchodů už nějaký čas čínskou měnu. Dá se tedy čekat, že většina zemí sousedících s Čínou dříve nebo později jüan adoptuje, respektive ho bude celkem aktivně používat.

Čekáte, že i další země – zejména z takzvaného globálního jihu – začnou jüan postupně požívat? Některé signály například z Ruska něco podobného naznačují.

Určitě, ruské komodity by mohly být placeny v jüanech. Nebo by mohl Peking platit za íránskou ropu a brazilskou sóju v jüanu, ne v dolarech. Zatím se něco podobného neděje, ale nelze vyloučit, že se věci změní. Dovedu si představit, že v ne až tak vzdálené budoucnosti budou třeba i Rusové od Brazilců kupovat za jüany. To neznamená, že by dolar přišel o své výsadní postavení, ne v horizontu pěti až deseti let, mohou se ale změnit obchodní vazby a vztahy. Je možné, že i když se většina komodit bude nadále obchodovat v dolarech, některé, jež kupuje zejména Čína, budou zanedlouho oceňovány v jüanech.

O jakém časovém horizontu se bavíme? Kdy jüan skutečně vstoupí na globální scénu?

Podle mě je řeč zhruba o dvacetiletém vývoji. Lidé to často chápou jako "všechno nebo nic", ale ono je to pomalé a postupné. Investoři i firmy by si ale měli zvykat na to, že se bude muset brát v potaz jiná měna než americký dolar.

Jedním z kroků ke globalizaci jüanu je jeho expanze do velkých finančních center mimo Asii. V souvislosti s Evropou se mluví o Londýně. Kdy čekáte, že tam jüan dorazí?

Je zajímavé, že se tomu Londýn nejdříve bránil. Nechtěl podepsat currency swap, jakousi záchrannou brzdu ze svého pohledu. Čína ale právě na této dohodě buduje vztahy se svými obchodními partnery, podepsala už currency swaps s mnoha zeměmi. Peking to považoval za standard, Bank of England ne. To se ale postupně měnilo, takže se nyní čeká, že by dohoda mohla být podepsána. Peking se tváří, jako by to mělo být zítra, já bych řekla, že k podpisu dojde během několika měsíců.

Podle mnohých expertů je globalizace jüanu podmíněna tím, že se zařadí mezi plovoucí měny. Je to nezbytné, nebo jeho význam může růst, i když bude jeho pohyb nadále omezen?

Myslím si, že s finanční liberalizací, která teď v Číně probíhá, už došlo k jistému uvolnění. Interval, v němž se jüan pohybuje, se v porovnání s loňskem rozšířil – byl půl procenta, nyní je to procento. Řekla bych, že šlo o poměrně zásadní krok, s čímž mnozí souhlasí. V souvislosti s tlakem na posilování je také potřeba si uvědomit, že jüan přes veškeré řeči o podhodnocení může i ztrácet. Právě toho jsme byli loni svědky. A poté, co se rozšířil interval, se jüan opakovaně obchodoval na své spodní hranici, na -1 %. To se v poslední době mění, narážíme na horní hranici. Ale je dobré mít na paměti, že to není jednosměrná ulice. I proto se teď v Pekingu mluví o možném dalším rozšíření intervalu.

Kdy by podle vás k něčemu podobnému mohlo dojít?

Může to být brzy. Lze se dočkat intervalu 1,5 až 2 %, což by byl další významný posun. Vše se děje postupně, nyní se mluví o tomto kroku, jichž bude potřeba ještě hodně, než se jüan stane opravdu globální měnou. Musí se liberalizovat kurz, otevřít kapitálový účet, umožnit volnější pohyb kapitálu a tak dále. Zdá se však, že se vše, co je potřeba s jüanem udělat, skutečně děje.