Fed a sazby: Věštění z křišťálové koule pracovního trhu

Zmíněný indikátor nevychází z ničeho nového. Sleduje vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých amerických státech. Jakmile ve většině z nich vzroste o půl procentního bodu oproti minimu za posledních 12 měsíců, jde o signál začínajících problémů. Indikátor tak vychází z upraveného Sahmové pravidla, které se běžně používá pro celou ekonomiku. Tato mírně modifikovaná verze je aplikovaná na lokální ekonomiky.

Pravidlo v roce 2019 představila ekonomka Claudia Sahmová. Sama ale upozorňuje, že její přístup má svá úskalí. Například v okamžiku, kdy model vyšle signál, je už v podstatě pozdě, protože recese začíná. Přesto se získá určitý čas, než se plně rozjede.

Na tomto principu založený indikátor aplikovaný na současný stav ukazuje, že recese americké ekonomice nehrozí. To je přitom velký rozdíl oproti loňskému létu, kdy indikátor naopak vysílal varování ohledně kondice ekonomiky USA. A tehdy bylo dokonce vyslyšeno, protože v září Fed snížil základní sazbu. Relativně těsně před volbami a hned o půl procentního bodu.

---

Americká ekonomika je na tom lépe, než se čekalo

---

Současný vývoj na americkém trhu práce je vlastně oproti loňsku opačný. Míra nezaměstnanosti tehdy začala růst už před létem v důsledku přílivu nových lidí na trh práce. Letos zůstává poměrně nízká, protože lidé z trhu práce odcházejí, ať už je to důsledek stárnutí populace, nebo Trumpovy migrační politiky.

Hlavní charakteristikou současného amerického trhu práce je slow hire, slow fire. Firmy nabírají pomalu a stejně pomalu propouštějí. Kdo práci má, je ve výhodě. Kdo ji hledá, naráží na problém. Pokud se k tomu postupně přidá i očividně slábnoucí spotřebitelská poptávka, firmy mohou reagovat například pomalejším vytvářením pracovních míst. To se ve statistikách může projevit se zpožděním, jak ukázaly nedávné negativní revize počtů vytvořených pozic za květen a červen.

Proč by měla centrální banka snižovat sazby, když míra nezaměstnanosti zůstává nízká? Hlavním argumentem je prevence. Firmy nenajímají, což je problém především pro lidi nově vstupující na trh práce. Pokud by tento trend trval a počet nezaměstnaných rostl, projevilo by se to ve vyšší míře nezaměstnanosti. A tomu může chtít Fed předejít.

Tento přístup je v rámci Rady guvernérů Fedu zatím v menšině. Pro snížení úroků na červencovém zasedání hlasovali jen dva centrální bankéři. Jejich počet by na zářijovém zasedání mohl vzrůst, budou k tomu ale potřeba data. V pátek 5. září budou zveřejněny nejnovější měsíční údaje o kondici amerického trhu práce, a to včetně revize předchozích výsledků. V úterý 9. září pak vyjde kvartální revize dat z trhu práce za období od ledna do března. Ta nebude vycházet z průzkumů mezi firmami jako měsíční data, ale z doplňkových zdrojů, jako jsou pojišťovací či daňové záznamy. Měla by ukázat, kolik pracovních míst americké firmy v prvním čtvrtletí skutečně vytvořily. Případné revize níže u obou reportů budou pro centrální banku důležitým signálem pro ještě intenzivnější debatu o potřebě snížit sazby o čtvrt procentního bodu.