Nikolaus Görg (Bank Gutmann): Bank of Japan možná zastoupí Fed a němečtí exportéři mohou plakat kvůli slabému jenu

Evropa má k fiskální unii blíž, než si většina lidí myslí. Troiku je totiž už nyní možné do jisté míry vnímat jako vládu, která v Evropě rozhoduje o fiskálních záležitostech, říká Nikolaus Görg z investičního oddělení rakouské privátní banky Gutmann. I proto by prý například pád vlády v zemi na evropské periferii nebyl až takovým problémem.
Prázdninová pohoda pomalu končí a mnohé rozvíjející se trhy jsou pod tlakem. Oprávněně?
Květen ukázal, že monetární politika západních centrálních bank nehýbe jen s jejich národními ekonomikami a trhy. Poté, co se úrokové sazby dostaly na nízké úrovně, se monetární stimul vyvážel. Teď se uvidí, kam ty peníze šly. Máme tu přitom obvyklé podezřelé, kteří se mohou dostat pod tlak. Mezi mladými trhy jde o země s velkými externími nerovnováhami, deficity na běžném účtu, soukromým sektorem citlivým na výkyvy kurzu domácí měny a takové, kde existuje značná závislost na bankovních půjčkách. To všechno jsou kanály, jejichž "zacpání" může vyvolat problémy.
Byla tedy reakce na spekulace o exitu Fedu pro rozvíjející se trhy varováním?
Možná lze květnové a červnové dění považovat za varovný výstřel. Jen se podívejte, jak na něj reagoval třeba turecký bankovní sektor – během čtyř týdnů ztratil více než 30 %. To ilustruje, jak jsou mladé trhy zranitelné. Na druhou stranu je potřeba připomenout, že je skupina takto nazývaných zemí velice heterogenní. Například Českou republiku nelze srovnávat s Ruskem, Tureckem ani Polskem.
Co kromě Fedu může v příštích měsících zahýbat s rozvíjejícími se trhy?
Pokud začne Fed omezovat odkupy dluhopisů, je otázkou, zda ho Bank of Japan nemůže zastoupit, zda nemůže na trh "dopumpovat" chybějící likviditu. Jinak ale na rozvíjející se trhy bude mít jistě vliv Čína. Její růst zpomaluje; jde o to, do jaké míry nakonec zpomalí. HDP může růst o 7,2 %, nebo také o 5 %, což je úroveň, o níž experti nyní často mluví. Výrazné zpomalení v Číně by mělo zásadní dopad na jihovýchodní Asii, možná na svět jako takový. No a nakonec, pokud jde o Evropu, společně s turbulencemi, které by opět mohly přijít z periferie, je určitě potřeba počítat se slabým japonským jenem.
Jak konkrétně by mohla slabá japonská měna Evropu ovlivnit?
Je pravděpodobně, že Německo, konkrétně jeho exportéři, slabost jenu pocítí. Už před měsícem jsem slyšel první upozornění, že bych měl sledovat německé firmy s velkou expozicí ne v Asii, ale ve Spojených státech. To je podle mě velice zajímavé. Tři nebo čtyři roky se takřka výhradně mluvilo o vazbách na Asii, nyní, zdá se, může dojít ke změně.
Které země budou podle vás v Evropě – vedle stále diskutovaného Německa, kde se v září konají volby – udávat tón? Co bude nejvíce ovlivňovat náladu na trzích?
Podle nás by stále jistý pohyb mohla vyvolat Francie. Má obrovský deficit na běžném účtu a zadlužení domácností a domácích bank je vysoké. Otázkou je, kdo onen deficit na běžném účtu bude financovat. Francie má problém s neefektivním veřejným sektorem, který má navíc relativně velký podíl na celé ekonomice. Proto má smysl Paříž bedlivě sledovat. Dluhopisové trhy sice nyní podle všeho příliš nestresuje, ale to se může rychle změnit. Pokud by se něco podobného stalo, dostala by se krize eurozóny do další fáze.
Jak velkými strašáky jsou pro trh Španělsko a Portugalsko, které se v létě připomněly politickými krizemi?
Podle mě dění v posledních dvou letech jasně naznačilo, že jsme v Evropě mnohem blíže fiskální unii, než si většina lidí myslí. I proto by podle mě třeba případná výměna vlády ve Španělsku až tak moc dění v Evropě neovlivnila. Troika je už totiž aktuálně do jisté míry evropskou vládou, pokud jde o fiskální politiku. Na to nesmíme zapomínat.
Může nějaký šok do konce roku přijít i z regionu střední a východní Evropy?
Podle mě není letošní rok srovnatelný s rokem 2007, středoevropské a východoevropské ekonomiky jsou na tom nyní jinak než tehdy. V roce 2007 to byly rychle rostoucí ekonomiky, z nichž mnohé měly vysoké schodky na běžném účtu. Příkladem může být Maďarsko, které se do značné míry spoléhalo na peníze ze zahraničí. Jakmile externí toky vyschly, jednotlivé země začaly mít problémy. Teď má ale Maďarsko na běžném účtu přebytek a region jako takový hlásí jen nepatrný deficit. Běžný účet a kapitálový účet by tak neměly střední a východní Evropě způsobit takové problémy jako v roce 2007. I tak jsou ale země v tomto regionu zranitelné.
Nikolaus Görg bude již v pondělí 19. srpna od 16 hodin hostem Investičního fóra Speciál. Více informací se dozvíte v níže uvedeném článku.
Aktuality

