Střední Evropa má zaděláno na úspěch, pár kostlivců se ale stále skrývá ve skříni

ČR: Spotřebitelé brzdí oživení. Až se trh práce zlepší, ČNB přestane strašit

Mateusz Zawada: Předstihové ukazatele v Česku vypadají slušně, PMI v průmyslu ze začátku října byl na úrovni 53 bodů. Stejně tak je slušná i produkce, a nakonec i zaměstnanost. To je z pohledu dalšího vývoje ekonomiky slibné. Vyšší zaměstnanost znamená, že vláda vybere více na daních, a zároveň je to příslib většího utrácení domácností. I nepatrné zlepšení v průmyslovém sektoru má navíc pozitivní vliv na služby. Určitě je také potřeba připomenout růst Německa, které mimo jiné hlásí solidní růst exportních objednávek.

Jan Bureš: Česká ekonomika je ve fázi rozjíždějícího se oživení. V posledních měsících se dařilo novým objednávkám v exportně orientovaném průmyslu, v závěsu za nimi postupně nabíhá výroba. Domácí poptávka bohužel dále zůstává v útlumu kvůli špatné situaci na trhu práce. To je v kombinaci s velice nízkou inflací důvod, proč Česká národní banka řinčí zbraněmi a straší trh devizovými intervencemi. V nadcházejících měsících bude důležité sledovat především jakýkoli náznak změny k lepšímu na pracovním trhu. Až k němu dojde, ČNB postupně na intervence zapomene.

Polsko: Zestátnění penzí může ekonomice přistřihnout křídla, teď ale rozletu nebrání

Mateusz Zawada: V případě Polska platí mnohé, co bylo řečeno o Česku. PMI je slušný, stejně tak důvěra v ekonomiku ze strany podniků i spotřebitelů. Úrokové sazby jsou už několik měsíců na rekordních minimech, takže z pohledu průměrného občana stojí hypotéka najednou méně. Může tak utratit více za jiné zboží a služby, což je slibné. V Polsku utrácení domácností představuje 60 až 70 % výkonu ekonomiky. Zlepšili jsme proto výhled na příští rok, kdy očekáváme, že polská ekonomika poroste o 2,9 %. Konsensus je přitom okolo 2,5 %. Čekáme nicméně, že se výhled trhu bude postupně zvyšovat. Zároveň je ale potřeba připomenout riziko v podobě nastartované reformy penzí – podle nás jde v dlouhodobém výhledu o negativní faktor. V krátkodobém horizontu má nicméně polská ekonomika solidní růstový potenciál.

Jan Bureš: Polský průmysl se začíná stavět na nohy. Určité zlepšení je vidět i ve stavebnictví, jehož výrazná kontrakce stála za zpomalením polské ekonomiky na přelomu let 2012 a 2013. Co se politiky národní banky týče, dá se předpokládat, že bude podobně jako ČNB citlivá na náznaky zlepšení na pracovním trhu a na postupný návrat inflace k cíli. Jako první v regionu – pravděpodobně v polovině roku 2014 – sáhne ke zvýšení úrokových sazeb.

Maďarsko: Kvůli vládnímu populismu jsou investoři opatrní, ekonomika ale roste

Mateusz Zawada: Maďarsko je velice zajímavé téma. Některé sliby a kroky premiéra Orbána vyvolaly strach a nejistotu. Dělá totiž, co je v jeho silách, aby získal maximální popularitu před jarními parlamentními volbami. Snížení cen elektřiny, řešení problému s dluhem denominovaným v zahraniční měně, které nakonec budou muset zaplatit banky, a nečitelnost současného kabinetu investoři nemají rádi. Proto se například akcie OTP obchodují s výrazným diskontem. Nelze totiž odhadnout, jak budou příští rok vypadat zisky – mohou se snížit na polovinu, aniž by se s tím dalo cokoli dělat.

Jan Bureš: Maďarská ekonomika se pomalu zvedá ode dna. Průmyslu se začíná dařit, ale předstihové indikátory nemají takovou sílu jako v Polsku nebo v Česku. I proto – a také vzhledem k nízké inflaci – počítám s dalším uvolňováním maďarské měnové politiky.