Střední a východní Evropa ve druhém pololetí: Šoky a pověry, které zahýbou naším regionem

Marion Mühlberger (Deutsche Bank): Globální vlnobití vyvolané Fedem region nepotopí

Země CEE výrazně snížily svou citlivost na vývoj ve světě. Deficity na běžných účtech se v několika zemích proměnily v přebytky. Výše zahraničního zadlužení je stále poměrně vysoká, pokud ji poměříme s ostatními rozvíjejícími se trhy, ale to zahrnuje relativně vysoký podíl vnitropodnikového financování. Proto bych řekla, že omezování kvantitativního uvolňování Fedu (tapering) není velkým rizikem. V některých zemích navíc pomáhá záchranná síť v podobě například úvěrové linky, kterou má Polsko dohodnutou s Mezinárodním měnovým fondem, nebo dohoda, jakou má s MMF Rumunsko.

I často kritizované Maďarsko snížilo svou citlivost na dění v zahraničí. Má přebytek na běžném účtu a není s MMF domluveno na žádném pomocném programu, protože se rozhodlo, že ho nepotřebuje. To je úspěch, který je potřeba uznat. Na druhou stranu kroky, které mířily na určité sektory, jako telekomunikace nebo bankovnictví, rozhodně nepomohly investičnímu prostředí v zemi. Maďarsko tak sice hlásí poměrně vysoký stupeň konvergence a má vzdělanou pracovní sílu, jak je patrno i ze struktury exportu, což jsou argumenty pro investice v zemi. I tak by ale asi bývalo lepší, kdyby se určité kroky neudělaly.

Helena Horská (Raiffeisenbank): (Ne)úspěch měnové expanze ECB pocítí i střední Evropa

Nejen samotná eurozóna, ale i země střední a východní Evropy upírají zrak na Evropskou centrální banku. Čekají, zda se její úsilí roztočit úvěrové soukolí mine účinkem, nebo zda pohne koly alespoň o pár zoubků. Zatím si středoevropské země z eurozóny dovážejí nulovou inflaci. Zatímco ještě na jaře se tedy předpokládalo, že Polská národní banka už na konci letošního roku začne zvedat úrokové sazby, nyní někteří nevylučují jejich další pokles. Oživení inflace také rozhodne o tom, jak dlouho zůstane česká koruna zamčená nad 27 EUR/CZK, zda do prvního pololetí 2015, nebo ještě déle.

Michal Kozub (Home Credit): Česko vs. Slovensko aneb Komu zazvoní deflační hrana?

Slovensko je za prvních pět měsíců roku mírně v deflaci, zatím to ale tamní ekonomiku nijak nezraňuje. Těším se na srovnání Slovenska s Českem, protože mají rozdílné přístupy k tomu, jak bojovat s rizikem deflace. Česko se autonomně vydalo cestou intervencí, Slovensko se musí spoléhat na cestu narýsovanou ve Frankfurtu. Uvidíme, zda se vyplní černé scénáře varující před deflační spirálou. Slovensko zatím ukazuje, že ne.

Miroslav Novák (Akcenta): CEE začne uvadat, národní centrální banky přitopí pod kotlem

Ve druhé polovině letošního roku očekávám mírné vystřízlivění z úspěšného prvního pololetí. Růst ekonomik CEE bude zaostávat za odhady. Růst spotřebitelských cen bude velmi umírněný a jen těsně nad nulou. To podnítí regionální centrální banky k dalšímu uvolnění měnové politiky. Pokles úrokových sazeb předpokládám jak v případě polské NBP, tak i maďarské MNB. ČNB nemá sazby kam dále snižovat, a tak bude dále udržovat korunu na slabší straně hladiny 27 EUR/CZK. Měnové politika tak zůstane v centru pozornosti. Slabší než očekávaný ekonomický růst a nižší úrokové sazby pravděpodobně sníží atraktivitu středoevropských měn i aktiv obecně.

Petr Dufek (ČSOB): O dalším směřování Česka do značné míry rozhodnou prodeje aut

Kromě všeho důležitého a notoricky známého stojí určitě za pozornost sledovat čísla z evropského automobilového trhu. Česko je dost silně závislé na automobilovém průmyslu, což potvrzují data za poslední půlrok. Takže trendy prodejů aut naznačí i směr vývoje našeho hospodářství. Další, co bude stát za pozornost, budou výsledky zátěžových testů bank v eurozóně, které by měly ukázat, jak na tom evropské banky jsou. Zda se od dluhové krize už někam posunuly, nebo jen přešlapují, procházejí oddlužením (deleveragingem) a prodlužují období vysychajících úvěrů (credit crunch).

Miroslav Plojhar (Česká spořitelna): Trhy čeká (nepříjemný) budíček, může jím být inflace

Hlavním rizikem druhé poloviny roku bude to, jak prudce se trhy probudí ze současného podřimování. Neřekl bych, že budíčkem bude nějaká totálně nepředvídatelná událost nebo vnější šok, jako byly a jsou Ukrajina či Irák. Spíše to vyplyne z něčeho, co všichni vidíme už nyní, ale ignorujeme to. Mým tipem je úspěch centrálních bank v oživování inflace.

V souvislosti s tím je potřeba zmínit i masivní intervenci ČNB. Ta přispěla k tomu, že se koruna v současné nekolísavé době hýbe ještě mnohem méně než ostatní měny. Slabší koruna pomohla oživení ekonomiky i udržet inflaci okolo nuly. Celkové hodnocení, včetně všech zpožděných následků, bude úkolem spíše pro historiky než pro současný trh.