Geopolitické vize exkluzivně na IW: Budoucnost patří diverzifikovaným ekonomikám se silnou střední třídou. Vyvážené portfolio se bude nadále vyplácet

Mnozí experti tvrdí, že jsme kvůli mnoha nastartovaným trendům, jež redefinují globální politiku, ekonomiku a průsečík těchto světů, svědky doslova epochální změny. Výsledkem má být nový normál, na jehož podobě se diskutující sice zatím neshodnou, souhlasí ale s tím, že se bude od současnosti významně lišit. Vidíte to podobně?

Souhlasím s tím, že se toho nyní hodně mění. Je ale potřeba si uvědomit, že v posledních několika dekádách změna střídá změnu. Jsme součástí pokračujícího procesu, dochází k technologickým změnám, nástupu nových trhů a podobně. Výzvou, se kterou se musejí jednotlivé firmy vyrovnat, je právě ono rychlé střídání změn. Nevím, zda se zvyšuje tempo proměn, ale je jasné, že žijeme v náročné době.

V souvislosti s řetězcem změn, které mění životy jednotlivců, firem i celých ekonomik, se opakovaně zmiňují dva trendy, a to rostoucí význam a vliv rozvíjejících se zemí a disruptivní síla nových technologií. Jak oba tyto faktory jako institucionální investor vnímáte?

Když se zaměříme na rozvíjející se trhy a na turbulence, které řadu z nich v poslední době zasáhly, je jasné, že se věci vyvíjejí. Jde o bezprecedentní příběh úspěchu, životní standard mnoha lidí se výrazně zvýšil a dostal se na úrovně, kde nikdy v minulosti nebyl. Tento trend bude pokračovat, s čímž jsou spojeny jisté výzvy. Co se technologií týče, internet a globální propojenost výrazně změnily mnoho odvětví. Nyní se k tomu přidaly mobilní technologie a my začínáme zkoumat, co vše je s nimi vlastně možné dělat. Skutečný dopad globálního propojení zajištěného mobilními technologiemi znásobí fakt, že na síť nebudou napojeni jen lidé, ale i věci. To způsobí ohromný otřes, již proto, že spousta věcí ještě není takzvaně na radaru.

Zmínil jste, že velkou výzvou pro firmy je vyrovnat se s probíhajícími změnami a s tím, že jde o proces trvalé změny. Jedinou jistotou bude nejistota. Kterým firmám věříte, že to zvládnou? Jinak řečeno, jak si na trhu vybrat?

Důležitá je flexibilita, s níž jsou firmy schopny reagovat na změny ve svých sektorech. Zároveň je podstatné to, zda změnu vidí a zda mají organizační strukturu, která jim umožní ji sledovat a reagovat na ni. Příkladem je reorganizace, kterou nedávno oznámil Google. Stane se holdingem, který bude spravovat ozkoušený byznys, ale také bude experimentovat. Tím dal Google najevo, že je připraven věci zkoušet a možná čas od času v případě některých projektů i selhat. Zajímavé přitom je, jak firma holding postavila, totiž tak, aby byl od nových věcí do značné míry izolován. Podobné věci, jako byl právě nedávný krok Googlu, by měli investoři vyhledávat.

To jsou tedy firmy, kterým by se i zítra mělo dařit. Zaměřme se na ekonomiky a začněme s kategorií rozvíjejících se zemí, kde se to množí různými zkratkami, které mají označovat příští šampiony – BRICS, NEXT 11, MINT a tak dále. Kterým zemím věříte vy, respektive jak si v té změti států se slušným potenciálem vybíráte?

Je potřeba se na věci dívat s odstupem a v kontextu. Určitě má smysl jednotlivé události a trendy sledovat, ale zároveň si být vědom toho, že změna a vývoj v těchto zemích a v podstatě ve všech ekonomikách nikdy nebude lineární, že bude mít své světlé i stinné okamžiky. Investovat přímo do rozvíjejících se zemí může být velice náročné. Podle mě je rozumné sázet na země, v nichž sílí střední třída, ale které přitom mají domácí ekonomiku slušně diverzifikovanou (či alespoň nastoupily cestu větší diverzifikace). Závislost na jednom zdroji příjmů je nebezpečná. Ekonomiky, které například stojí a padají s jednou komoditou, to podle mě budou mít složité.

Jak v tomto kontextu hodnotíte současný stav a výhled ekonomik střední a východní Evropy, z nichž některé, například Česko, sice již oficiálně nepatří mezi rozvíjející se země, ale investoři je mezi ně často stále řadí? Jsou z pohledu investora zajímavé?

Mnohé mají z tohoto pohledu solidní náskok, jejich konvergence, tedy proces přibližování se k západní Evropě, pokračuje. Tyto země naplňují zmíněná kritéria, mají robustní střední třídu, diverzifikovanou ekonomiku, solidní finanční sektor a tak dále. Určitě jsou tak na tom lépe než země, které například spoléhají na export jedné komodity. Přitom právě tak je podle mě potřeba posuzovat potenciál jednotlivých ekonomik v dlouhodobé perspektivě. Jde o Evropu nebo třeba Asii, kde také země spoléhající na jednu komoditu nebo zdroj příjmu prozatím odkládají reformy.

I v souvislosti s rozvinutými ekonomikami se v poslední době hodně mluví o potřebě reformovat. Diskutuje se hrozba takzvané sekulární stagnace, tedy toho, že se hospodářský model, který tyto ekonomiky vyznávají, vyčerpal, a je proto potřeba kvalitativního posunu, jinak se jejich růst zastaví. Jak vnímáte Spojené státy, Evropu a další rozvinuté trhy?

Jednou z věcí, které se v souvislosti se zmíněnou sekulární stagnací často nezmiňují, a přitom je to nesmírně důležitá věc, jsou klesající výnosy z existujících technologií. Právě ty v tuto chvíli brzdí růst. Nových technologií je kolem nás spousta, ale k jejich přijetí či zakořenění ještě úplně nedošlo, ačkoli se to průběžně děje. Není to ale jediná nutná změna. Zejména Evropu čeká hodně reforem, příkladem je další liberalizace trhu práce. Zlepšit se musejí i finanční trhy, které by měly malým a středně velkým podnikům umožnit snazší přístup k financování. Přitom je potřeba hledat rozumný mix regulace rizika a dostupnosti kapitálu.

Co ke svému restartu a kvalitativnímu posunu kupředu potřebují Spojené státy americké?

Určitě zainvestovat do infrastruktury, obecněji zadat rozumné veřejné investice, které se jednou vrátí. Často se jako příklad zmiňuje, a právem, stav amerických dálnic a potřeba dálniční síť vylepšit. I když s tím Američané již začali, v této oblasti je toho potřeba opravdu hodně udělat. A možná bych se ještě vrátil k Evropě, která se musí vypořádat s demografickými trendy. Stejně tak je nutné správně se postavit k imigraci, což je v těchto dnech žhavé téma.

I v souvislosti s těmito a dalšími výzvami bych řekl, že jsou na tom Spojené státy lépe. Jsou flexibilnější a schopnější rychlého ozdravení z ekonomických šoků. Evropa se tak nějak bahní kupředu. Hodně se toho udělalo v monetární oblasti, to má ale své přirozené limity, k nimž se podle mého názoru blížíme. Proto je potřeba řada reforem, a času přitom není mnoho.

Vezmeme-li v potaz zmíněné i další diskutované trendy a systémové změny, probíhající i očekávané, lze říci, že se pravidla hry mění? Jinými slovy, že to, co znamená investovat, a to, jak by se to mělo dělat, bude zítra v porovnáním s dneškem prostě jiné?

V současnosti se mění očekávaná výše výnosů. To se často přehlíží, ačkoli je to nesmírně důležité, zejména v růstovém prostředí, které nyní kolem nás panuje. Se současnou realitou se přitom lze vypořádat buď tak, že budete čekat nižší výnosy, že budete o návratnosti prostě uvažovat trochu jinak než dosud, a nebo, pokud z nějakého důvodu cílíte na určitý výnos, musíte přistoupit na vyšší míru rizika. To je poměrně nebezpečná hra, která vyžaduje opatrnost. I proto si myslím, že ačkoli se nyní možná dluhopisy zdají být drahé, je vyvážené portfolio stále rozumnou volbou. V pomyslném koši by měly být akcie i dluhopisy a investoři by se neměli hnát za výnosy za každou cenu.