Nevíme, co bude živit naše děti. O to spíše bychom měli sázet na jejich dovednosti

Petr Zahradník: Konkurenceschopný trh práce si lze představit jako prostředí, které umožní, aby všechny produkční faktory fungovaly optimálně a byly využitelné pro tvorbu přidané hodnoty a společenského bohatství. Ne vše ale v tuto chvíli v Evropě takto funguje, to je patrné na první pohled. Možná i proto se nyní zaměřujete na to, aby mladí lidé našli uplatnění na trhu práce. Připomeňme, že průměrná míra nezaměstnanosti mladých v EU se blíží 22 %, v některých jižních státech je to až 50 %. Co si zejména od schématu Youth Guarantee neboli zajištění práce pro mladé slibujete?

Martina Dlabajová: Jednou ze zásadních věcí, které by měly vést ke zlepšení celého trhu práce, je mobilita mladých lidí. Sám dobře víte, jak je důležité mít zkušenost ze zahraničí, ze studia nebo z práce. Další důležitou věcí je slaďování toho, co se lidé naučí, a toho, co potřebuje trh práce; slaďování dovedností a poptávky na trhu práce. Pro mě je důležitá motivace mladých lidí. Od nástrojů, které Evropská unie představila a které jsou velmi užitečné, jako je právě záruka pro mladé, si slibuji, že budou mladé lidi motivovat, že jim dají důvod, proč se sebou něco dělat, proč hledat práci, hledat zajímavou práci a vzdělávat se tak, aby byli užiteční a aby také dělali to, co je baví.

Petr Zahradník: V poslední době jste mimo jiné hodně aktivní právě v iniciativách Evropské unie, které se zaměřují na to, aby lidé, kteří jsou nadáni nějakým talentem, jej mohli uplatnit v zaměstnání. Proč vlastně?

Martina Dlabajová: Talent je takové mé životní motto. Myslím si totiž, že je neštěstí, když má člověk talent, ale nerozpozná ho. Možná ještě větší neštěstí je, když člověk svůj talent rozpozná, ale nijak ho nerozvíjí, nepracuje s ním. Chtěla bych proto mladým v Evropě ukázat, že když mají talent, potřebují motivaci a určitou vnitřní pobídku k tomu, aby se zapojili na trhu práce, a že určitě mohou být úspěšní.

Petr Zahradník: Nejspíše se shodneme, že by všichni aktéři – i když je to asi ideální stav – měli být zodpovědní. Zodpovědní by měli být jedinci, firmy i tvůrci pravidel. Pro naplnění té zodpovědnosti je ale zapotřebí mít škálu nástrojů. A má otázka zní, zda lze vůbec autenticky nebo objektivně poznat, co potřebuje trh práce, co bude potřebovat za pět, za deset let. Mám totiž pocit, že vzdělávací systém je během na velice dlouhou trať, zatímco požadavky podnikatelské sféry jsou krátkodobé.

Martina Dlabajová: V této souvislosti je potřeba se zaměřit na několik úrovní. Tou první je povědomí a mentalita společnosti. Předpokládám, že všichni rodiče chtějí, aby jejich děti byly úspěšné, aby vystudovaly co nejzajímavější školy, aby byly v životě šťastné. Otázka je, zda je vysoká škola zárukou šťastného života. Podle mě si musíme začít více vážit i manuální práce, řemesla, pokud nás baví. Na něco podobného by se mělo přicházet již od raného věku, na základních školách, kde bohužel mnohde vymizely dílny. Tam by se mělo rozpoznat, zda jsou děti nadané na manuální práci. To je ten talent, o kterém jsem mluvila; něco, co by člověk měl podporovat a rozvíjet.

Petr Zahradník: Vidím tu ale ten silný rozpor, jehož vyřešení by zabránilo plýtvání prostředků a možná i tomu, jak někteří lidé, kteří se upnou k tomu, že se stanou odborníky v určité profesi, končí frustrovaní z toho, že se jimi nestanou.

Martina Dlabajová: To je další z aspektů, které s vaší otázkou souvisejí. Podle mě se musejí spojit všechny pomyslné úrovně, tedy od vzdělávací po podnikatelskou a průmysl, a snažit se společně zachytávat trendy na trhu práce. Ten je velice dynamický, zažívá obrovské změny. Kráčíme směrem k automatizaci, k novým trendům, digitálním znalostem, informačním technologiím, a tak již nestačí znalosti, které jsme měli před nějakými dvaceti lety. Proto je potřeba silné propojení vzdělávacích institucí s podnikatelskou a průmyslovou sférou, které by umožnilo zmíněné požadavky definovat. Není to jednoduché a nebude to jednoznačné, protože nikdo nedokáže přesně říci, co budeme za deset let potřebovat. V poslední době mě třeba hodně zaujalo, že 60 % různých řemesel, profesí, prací a dovedností, které za deset let budou potřeba, ještě ani neznáme.

Pořad Alter Eko, v rámci kterého se přední čeští ekonomové ujímají role moderátorů, si můžete poslechnout na Rádiu ZET každou středu po zprávách v 9.45. Tento díl je součástí série věnované receptům na možné zvýšení konkurenceschopnosti Česka, kterou Rádio ZET, Investiční web a tým Alter Eko přichystaly v rámci přípravy na konferenci "Konkurenceschopnost ČR 2016: Průmysl pro 21. století" (více na www.wef.cz). Z té vám ve středu 30. září od 13.00 nabídneme přímý přenos na Twitteru Investičního webu.