3. 6. 2023 19:00
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled (Pavel Hadroušek, Fio banka)
20. 1. 2022 0:00
Co musíte ráno vědět (20. ledna)
Jak se v polovině týdne (ne)dařilo akciím v Evropě a za oceánem, jak výrazně loni vzrostly spotřebitelské ceny v Německu a jak se staví vlastenečtí milionáři ke zdanění bohatých? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akciové indexy ztratily ve středu další procento, Nasdaq vstoupil do fáze korekce
Americké akcie ve středu oslabily. Index technologického trhu Nasdaq Composite se dostal do korekce, která se definuje jako pokles indexu o deset až dvacet procent z posledního maxima. Investoři se obávají vyšších výnosů dluhopisů USA a zpřísňování měnové politiky americké centrální banky. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, ztratil 0,96 % a uzavřel obchodování na 35 028,65 bodu. Širší index S&P 500 klesl o 0,97 % na 4 532,76 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se snížil o 1,15 % na 14 340,26 bodu. Oproti svému maximu z 19. listopadu uzavřel tento index obchodování o více než 10 % níže. Index volatility VIX vzrostl o 4,65 % na 23,85 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA zůstal prakticky beze změny na 1,866 %. Ceny ropy se zvedly zhruba o půl procenta, zlato zdražilo o procento a půl a stříbro o bezmála tři procenta. Bitcoin i ether odepsaly shodně 1,5 %.
2. Evropské akcie ve středu zpevnily, hlavní indexy přidaly do půl procenta
Obchodování na západoevropských akciových trzích ve středu skončilo v zelených číslech. Investoři se zaměřili mimo jiné na zprávy o německé a britské inflaci. Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,23 % na 480,90 bodu, britský FTSE 100 uzavřel se ziskem 0,35 % na 7 589,66 bodu, německý DAX se zvýšil o 0,24 % na 15 809,72 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,55 % na 7 172,98 bodu.
3. Pražská burza ve středu oslabila o procento, nedařilo se finančním titulům
Index PX pražské burzy ve středu ztratil 0,97 % na 1 437,70 bodu. Smazal tak zisky z předchozích dní a ustoupil z dlouholetých maxim. Benchmark táhly do záporných čísel především finanční tituly.
4. Očekávané události
Ve čtvrtek zaujme japonská obchodní bilance, australská nezaměstnanost a rozhodnutí čínské centrální banky o sazbách. Německo pak oznámí výrobní ceny, eurozóna inflaci, Španělsko obchodní bilanci a Francie podnikatelskou důvěru. V Americe vyjdou týdenní data z pracovního trhu, zásoby ropy, index průmyslové aktivity filadelfského Fedu a také prodeje starších nemovitostí. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Inflace v Německu se loni zvýšila na 3,1 %, hnaly ji ceny energií
Spotřebitelské ceny v Německu loni meziročně vzrostly o 3,1 %, což bylo nejvíce od roku 1993. Ve středu to v konečné zprávě vycházející z německé metodiky výpočtu oznámil spolkový statistický úřad. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie loni činila míra inflace v Německu 3,2 %. Motorem inflace byly především vysoké tempo růstu cen energií a problémy v dodavatelských řetězcích.
6. Airbus plánuje v první polovině letošního roku najmout 6 000 nových zaměstnanců
Evropský výrobce letadel Airbus plánuje v první polovině letošního roku najmout 6 000 nových zaměstnanců, aby tak obnovil stav pracovních sil po hlubokých škrtech v době pandemie nemoci covid-19. Pracovní místa vzniknou po celém světě a ve všech divizích. Vyplývá to ze středečního prohlášení firmy.
7. Farmaceutická firma UCB koupí až za 1,9 miliardy USD firmu Zogenix
Belgická farmaceutická společnost UCB se dohodla na koupi amerického výrobce léků na epilepsii a vzácná onemocnění Zogenix až za 1,9 miliardy USD. UCB tak rozšíří svoji nabídku léků na epilepsii.
8. Allianz: Kybernetická rizika jsou pro firmy letos opět největším problémem
Kybernetická rizika jsou v letošním roce pro firmy opět největším problémem. Hrozba ransomwarových útoků, narušení dat nebo velkých IT výpadků znepokojuje společnosti ještě více než přerušení provozu, přírodní katastrofy nebo pandemie covidu-19. Vyplývá to z tzv. Barometru Allianz, který vznikl na základě výpovědí více než 2 650 odborníků na vývoj rizik z 89 zemí světa pro společnost Allianz Global Corporate & Specialty.
9. Developeři: Vyšší úrokové sazby hypoték kupce-spekulanty neovlivní
Rekordní nárůst průměrné úrokové sazby hypoték neovlivní kupce, kteří kupují bydlení spekulativně pro pokrytí inflace růstem cen nemovitosti. Vyplývá to z vyjádření developerských společností, které oslovila ČTK. Česká národní banka jako jeden z důvodů růstu inflace uvádí růst cen nájmů spjatý se zdražováním bytů.
10. Průmyslový developer CTP rozšiřuje svůj areál v Brně-Líšni na dvojnásobek
Developerská společnost CTP rozšířila svůj areál v brněnské Líšni téměř na dvojnásobek. Od společnosti Zetor Tractors, které areál původně patřil, odkoupila dalších 69 000 metrů čtverečních pronajímatelné plochy, celý areál tak bude po dokončení mít 150 000 metrů čtverečních.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Skupina především amerických milionářů vyzvala ke zdanění bohatých
Skupina více než 100 miliardářů a milionářů především ze Spojených států se obrátila na politiky a podnikatele, kteří se sešli virtuálně na Světovém ekonomickém fóru (WEF), s výzvou "nechte nás platit vyšší daně". Skupina, která si říká vlastenečtí milionáři, uvedla, že extrémně bohatí nejsou v současnosti nuceni platit svůj podíl na celosvětové obnově hospodářství po pandemii.
"Jako milionáři víme, že současný daňový systém není spravedlivý. Většina z nás může říct, že zatímco svět prošel v posledních dvou letech obrovským utrpením, my jsme ve skutečnosti viděli v době pandemie, jak náš majetek roste - přesto jen několik z nás, pokud vůbec někdo, může upřímně říct, že platíme spravedlivý podíl na daních," uvádí se v otevřeném dopise.
Agentura Reuters loni informovala o ohromném růstu majetku miliardářů v roce 2020, kdy se svět ocitl kvůli pandemii covidu-19 v krizi a globální ekonomika čelila nejhorší recesi od druhé světové války. To přimělo více než 130 zemí uzavřít dohodu, která zajišťuje, aby velké společnosti platily celosvětově minimální sazbu daně 15 %, což má ztížit možnost vyhýbat se zdanění. Podle skupiny milionářů ale bohatí musí přispívat více.
Studie organizace Oxfam zveřejněná tento týden ukázala, že za dva roky pandemie se majetek deseti nejbohatších jednotlivců světa zvýšil na 1,5 bilionu dolarů.
Mluvčí WEF uvedl, že placení spravedlivého podílu na daních je jedním z principů fóra. Za dobrý model pro zavedení ve světě považuje daň z majetku, jaká je ve Švýcarsku, kde WEF sídlí.
Ve většině zemí nemusí bohatí platit roční daň z majetku, jako jsou nemovitosti, akcie nebo umělecká díla. Tento majetek je zdaněn jen při jeho prodeji.
Podle studie, kterou uskutečnili vlastenečtí milionáři spolu s Oxfamem a dalšími neziskovými organizacemi, by progresivní daň z majetku začínající na 2 % u těch s majetkem přes pět milionů dolarů a končící na 5 % pro miliardáře, mohla přinést 2,52 bilionu dolarů. To by stačilo na to, aby se 2,3 miliardy lidí na světě vymanilo z chudoby a pro zajištění zdravotní péče a sociálního zabezpečení pro osoby v zemích s nižšími příjmy.
Světová banka v roce 2021 zveřejnila článek, ve kterém vyzvala země, aby zvážily zavedení daně z majetku, která by pomohla snížit nerovnost, doplnit státní rozpočty vyčerpané pandemickými záchrannými programy a obnovit sociální důvěru. Kromě Argentiny a Kolumbie však od začátku pandemie nebyl jinde zaveden žádný nový systém daně z majetku.
