Co musíte ráno vědět (22. července)

1. Americké akcie v pátek ztrácely. S výjimkou Dow uzavřely indexy v minusu i celý týden

Americké akcie v pátek pokračovaly v poklesu. Nejistotu panující na akciovém trhu prohloubil globální výpadek počítačových systémů. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, ztratil 0,93 % a zakončil obchodování na 40 287,53 bodu. Širší index S&P 500 klesl o 0,71 % na 5 505,00 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se snížil o 0,81 % na 17 726,94 bodu. Index volatility VIX stoupl o 3,70 % na 16,52 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvedl o pět a půl bazického bodu na 4,243 %. Ceny ropy klesly zhruba o tři procenta, zlato i stříbro odepsaly bezmála dvě procenta a bitcoin zpevnil o pět procent lehce nad 67 000 USD. Za celý týden Dow přidal 0,72 %, S&P 500 ale odepsal 1,97 % (nejvíce od dubna) a Nasdaq Composite ztratil 3,65 %.

2. Evropské akcie v pátek skončily pod nulou, ztrátový byl pro trhy i celý týden

Závěr týdne byl na západoevropských akciových trzích ztrátový a v minusu skončily indexy i v horizontu pěti obchodních dnů. V pátek na sebe většinu pozornosti ve světě strhávaly výpadky IT systémů v souvislosti s chybnou aktualizací od americké kyberbezpečnostní společnosti CrowdStrike. Problémy zasáhly ve velkém leteckou dopravu, což se negativně podepsalo na výkonnosti sektoru cestování a turismu. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,77 % na 510,03 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,60 % na 8 155,72 bodu, německý DAX klesl o procento na 18 171,93 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,69 % a skončil na 7 534,52 bodu. Za celý týden STOXX Europe 600 klesl o 2,68 %, FTSE 100 přišel o 1,18 %, DAX se snížil o 3,07 % a CAC 40 odevzdal 2,46 %.

3. Pražská burza v pátek nepatrně zpevnila, za týden index PX přidal téměř procento a půl

Pražská burza dále vylepšila své 16leté maximum, i když méně výrazně než v předchozích dvou dnech. Index PX v pátek posílil o 0,04 % na 1 613,18 bodu. Zásluhu na tom měly akcie Komerční banky. Za celý týden akcie na pražské burze podle indexu PX zpevnily o 1,4 %. Nejvíce posílily akcie Monety Money Bank, nejvýraznější oslabení zaznamenaly cenné papíry společnosti Pilulka Lékárny.

4. Očekávané události

V pondělí rozhodne o měnové politice Čínská lidová banka, Španělsko oznámí spotřebitelskou důvěru a v USA vyjde index aktivity chicagského Fedu. Hospodářské výsledky oznámí mimo jiné Verizon, Ryanair a SAP. V 10 hodin dopoledne se můžete těšit na expertní tržní výhled v podání Michala Semotana z J&T Investiční společnosti. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Biden odstoupil z boje o Bílý dům a podpořil v kandidatuře Harrisovou. Republikáni ho vyzývají k abdikaci

Americký prezident Joe Biden oznámil, že odstupuje boje o obhajobu své funkce. Chce se nyní soustředit na zbytek mandátu, který mu končí v lednu 2025. Šéf Bílého domu v příštích dnech promluví k národu, již ale podpořil současnou viceprezidentku Kamalu Harrisovou jako možnou kandidátku na prezidentku. Ta již potvrdila, že bude usilovat o nominaci Demokratické strany. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson vyzval Bidena k okamžité rezignaci.

6. ČNB ve druhém čtvrtletí nakoupila téměř šest tun zlata, má jej 41,49 tuny

Česká národní banka ve druhém čtvrtletí nakoupila téměř šest tun zlata. Na konci pololetí dosáhlo jeho množství v rezervách centrální banky 1,334 milionu trojských uncí, což odpovídá 41,49 tuny. Za posledních 12 měsíců se zlaté rezervy ČNB více než zdvojnásobily. Vyplývá to z údajů centrální banky o struktuře devizových rezerv.

7. Svět zasáhl jeden z největších IT výpadků historie, společnost CrowdStrike přiznala chybu

Řada zemí po celém světě zaznamenala v pátek rozsáhlé problémy s počítačovými systémy, které agentura Reuters označila za globální IT výpadek. Problémy souvisely s aktualizací bezpečnostního softwaru společnosti CrowdStrike a postihly operační systém Windows společnosti Microsoft. Podle té bylo postiženo přes osm milionů zařízení po celém světě.

8. Moody's zlepšila úvěrový rating Turecka o dva stupně na B1

Mezinárodní ratingová agentura Moody's zlepšila hodnocení úvěrové spolehlivosti Turecka o dva stupně na známku B1. Rating nicméně zůstává hluboko ve spekulativním pásmu. Za jeho zlepšením podle agentury stojí zejména snaha turecké centrální banky o potlačení inflace prostřednictvím přísnější měnové politiky. Výhled ratingu zůstává pozitivní, což signalizuje, že Moody's by v budoucnu mohla přikročit k dalšímu zlepšení ratingu.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Před 80 lety rozhodla konference v Bretton Woods o zřízení Mezinárodního měnového fondu a Světové banky

22. července 1944 skončila v americkém Bretton Woods ve státě New Hampshire mezinárodní konference, na které byly založeny Mezinárodní měnový fond a skupina Světové banky. Základní dokument upravující poslání a fungování MMF, Články dohody (Articles of Agreement), podepsalo 29 vlád včetně československé, čímž status MMF vstoupil 27. prosince 1945 v platnost. Světová banka měla v červnu 1946, kdy oficiálně zahájila svou činnost, 38 členů. Nyní mají MMF a SB, které jsou specializovanou agenturou OSN, každá 190, respektive 189 členských zemí.

Důvodem konference v Bretton Woods, na které se hlavní státy světa poprvé institucionálně pokusily zakotvit určitá mezinárodní měnová pravidla, bylo zabránit opakování hospodářské krize z 30. let a následné měnové a obchodní válce. Jádrem brettonwoodského systému se stal systém pevných, avšak přizpůsobitelných kurzů. Pevná složka tohoto kurzového uspořádání se opírala o dominantní postavení amerického dolaru, který byl navázán na zlato. Ostatní členské měny byly napojeny na dolar pevným kurzem s úzkým fluktuačním rozpětím kolem svých dolarových centrálních parit. Systém pevných směnných kurzů byl zrušen v roce 1973.

Cílem MMF je napomáhat mezinárodní měnové spolupráci, usnadňovat vyrovnaný růst světového obchodu, podporovat stabilitu směnných kurzů a napomáhat členským zemím při odstraňování deficitů platební bilance. Každá členská země má stanovenou splatnou kvótu. Tyto kvóty jsou stanoveny podle ekonomické síly dané země. K dosažení svých cílů má MMF zdroje ve zlatě a národních měnách členských států, jež mohou být poskytnuty členům, kteří se potýkají s problémy platební bilance. Jako hlavní rezervní aktivum a zúčtovací jednotku si MMF vytvořil rezervní měnu zvanou zvláštní práva čerpání (SDR).

Mezinárodní měnový fond v roce 2021 kvůli pandemii nového typu koronaviru mezi své členy z navýšených nouzových rezerv oznámil rozdělení zhruba 650 miliard USD. Rozšíření nouzových rezerv MMF bylo největší v historii fondu. V roce 2009 fond přerozděloval mezi země zasažené globální finanční krizí SDR v objemu 250 miliard USD. Členská kvóta (objem kapitálu, který musí upsat každá členská země) byla pro Českou republiku (po rozdělení Československa) stanovena na 589,6 milionu SDR. V současnosti členská kvóta ČR činí 2,18 miliardy SDR.

Vrcholným řídícím orgánem MMF je Rada guvernérů. V té je každá země zastoupena jedním guvernérem a jeho zástupcem. Guvernérem je obvykle šéf centrální banky. Za vedení každodenní agendy MMF je odpovědná Rada výkonných ředitelů. MMF má 190 členských zemí, včetně Kosova. Výkonnou ředitelkou MMF je od října 2019 Bulharka Kristalina Georgievová, která byla letos znovuzvolena na další pětileté funkční období.

Skupina Světové banky (World Bank Group, WBG) je tvořena pěti subjekty - Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (IBRD) a Mezinárodní asociací pro rozvoj (IDA), Mezinárodní finanční korporací (IFC), Multilaterální agenturou pro investiční záruky (MIGA) a Mezinárodním centrem pro řešení investičních sporů (ICSID).

IBRD se za desítky let své činnosti přeměnila z původního věřitele při poválečné rekonstrukci Evropy na instituci, jejíž hlavní úlohou je snižovat chudobu prostřednictvím půjček vládám nebo soukromým subjektům rozvojových a středně bohatých zemí. Kromě peněz Světová banka také poskytuje technickou pomoc a poradenské služby. Malou část svých aktivit banka financuje z členských příspěvků vypočítaných podle členských kvót do MMF, ale hlavní část si půjčuje na světových kapitálových trzích. Výborný kredit bance umožňuje půjčovat si za výhodných podmínek, a tím pádem může sama poskytovat výhodné úvěry.

Nejvyšším řídícím orgánem Světové banky je Rada guvernérů, která se schází jednou ročně na podzimním zasedání. Každá členská země je v SB zastoupena svým vlastním guvernérem, kterým je většinou její ministr financí. Nejvyšším představitelem SB je prezident volený na pětileté období Správní radou. Současným prezidentem je od loňského června americký podnikatel indického původu Ajay Banga.

Banka je vlastněna členskými zeměmi, kterých je 189, přičemž podíly odpovídají hospodářské síle zemí. Největším podílníkem jsou USA se 16,37 %, která tak mají i největší hlasovací práva (15,49 %). U ČR je to například 0,35 % a 0,36 %.

Československo bylo v roce 1944 sice jedním ze zakládajících členů těchto institucí, po devíti letech ho ale v souvislosti s "měnovou reformou" vyzvaly k vystoupení kvůli neochotě poskytovat potřebné ekonomické údaje, což je jedna ze základních členských povinností. Na konci roku 1954 bylo z řad MMF i Světové banky vyloučeno. V září 1990 opět do těchto institucí vstoupilo a v roce 1993 se staly členy samostatné Česko a Slovensko.

Poctou pro ČR bylo rozhodnutí MMF a SB uspořádat pravidelné výroční zasedání v roce 2000 v Praze. Zářijový summit MMF a SB v pražském Kongresovém centru ale provázely několik dnů trvající masové protesty proti ekonomické globalizaci, při nichž radikální odpůrci obou institucí vyprovokovali v ulicích potyčky s policií a způsobili rozsáhlé škody.