Koronavirus se stává stéblem lámajícím velbloudí, respektive býčí hřbet. Roky trvající spekulace o tom, který ze strašáků ukončí historicky nejdelší jízdu v historii, mohou mít rázné rozuzlení v podobě iracionální obavy z neznáma. To přitom neznamená, že se nemůžeme dočkat smrtící pandemie. Byla by ale jen střípkem do komplexní mozaiky.
Magazín Fortune vyzpovídal několik chytrých hlav. V centru zájmu byla témata, která by mohla mít zásadní vliv na vývoj světa v dalším desetiletí, a to nejen v oblasti ekonomiky, ale také zdravotnictví, technologií nebo pracovního trhu.
Nepsat tentokrát o Tesle by snad ani nešlo. I tentokrát tedy takřka monotematický výběr z toho, jak na Tesle investoři vydělávají a prodělávají, případně co si myslí o výrobci elektrických aut, jehož akcie se doslova utrhly ze řetězu.
Zemím, jako je Česká republika, bude Spojené království v Evropské unii chybět. Rovnováha sil v unii je odchodem Británie narušená, uvedl na platformě Alter Eko bývalý viceguvernér ČNB a dnes ředitel služeb pro finanční sektor v KPMG Mojmír Hampl v debatě s ekonomem Petrem Zahradníkem, členem Evropského hospodářského a sociálního výboru.
Kdo by si neužil pěknou epidemii? Internet (a nejen ten) šílí kvůli koronaviru. Od cyniků přes příznivce spikleneckých teorií až po propagandisty různé provenience, dostane se na každého.
O kolik měsíců nebo let bychom se vrátili na akciovém trhu, kdyby nyní zaznamenaly propad o 10 %, případně 20 %? A kolik bychom pak museli na akciích opět vydělat, abychom se dostali na aktuální úrovně? Procentuální ztráty a zisky nejsou totéž.
Diverzifikace je základ, ale sama o sobě pro zajištění klidného spánku investora nestačí. Prostředí je totiž jiné, v globalizovaném světě vyspělých informačních technologií se rychle mění firmy i celé obory. Regionálně i sektorově se proto portfolio může doslova přelévat pod rukama, říká Pavel Kysilka, zakladatel společnosti 6D.
Pokaždé, když akciový trh dlouho a rychle roste, případně padá, investoři hledají nějaké zdůvodnění. Některá jsou logická, jiná méně, další pak nedávají vůbec smysl a jsou vytržená z kontextu.
Podílové fondy jsou důležitou součástí investičního portfolia. Z jakých fondů ho mají poskládat třicátníci a padesátníci, napoví aktuální Investorský magazín. Podíváme se také, jak imunní dokážou být investice proti koronaviru, a kritiku schytá navenek solidně prosperující česká ekonomika. Závěr jako vždy patří ekonomickému kalendáři na nový obchodní týden.
Bankovní rada České národní banky na únorovém zasedání zvýšila úrokové sazby. Základní sazba stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 %. Jde o první zpřísnění měnové politiky od loňského května. Analytici očekávali, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny. Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. V nové prognóze ČNB mírně zhoršila odhad vývoje tuzemské ekonomiky v letošním roce.
Finanční skupina MONETA Money Bank vykázala za rok 2019 čistý zisk 4 miliardy korun, meziroční běžná ziskovost se zvýšila o 13,4 %. Banka očekává, že vzhledem k výsledkům vyplatí akcionářům konečnou dividendu 3,35 Kč na akcii tak, aby dostála závazku celkové dividendy za rok 2019 na úrovni 6,65 Kč na akcii. Pololetní dividendu 3,30 Kč na akcii banka akcionářům vyplatila v polovině prosince.
Komerční bance v loňském roce stoupl čistý zisk o 0,4 % na 14,9 miliardy Kč. Celkové výnosy jí vzrostly o 1,1 % na 32,6 miliardy Kč. Představenstvo banky navrhuje z loňského zisku vyplatit dividendu v souhrnné výši 11 miliard Kč, tedy 58 Kč na akcii.