KONTEXT: Česká ekonomika vs. czexit aneb Proč je (ne)důležité sledovat Zemana

Česká ekonomika by letos měla meziročně posílit o 4 %, v roce 2019 o 2,8 %. ČNB by měla tento růst reflektovat zvýšením klíčové úrokové sazby na 1,5 % do konce tohoto roku a na 2 % do konce roku příštího, předpovídá ADA Economics s tím, že se nad tímto veskrze optimistickým scénářem vznáší několik neznámých. Jednou z nich, možná klíčovou, je balík peněz, který v Česku v době intervencí proti silné koruně zaparkovali zahraniční investoři.

Kdy přesně a jak rychle budou chtít zahraniční investoři český nelikvidní trh opustit, je nejasné. Možná u nás zůstanou ještě léta, možná budou své pozice likvidovat relativně brzy a rychle, říká Raffaella Tenconi s tím, že by se pro něco podobného mohli rozhodnout v případě, že vláda Andreje Babiše vyhlásí referendum o setrvání v EU a nad Českem se začne vznášet nejistota v podobě czexitu. "Myslím si, že je to velice pravděpodobné. Vláda je podporována euroskeptickými stranami. Zdá se mi, že na referendum může dojít," upozorňuje Tenconi.

Do jaké míry je vzhledem ke stávajícímu rozložení politických sil czexit pravděpodobný? Jde o něco, co již zařazujete jako relevantní faktor do svých modelů, co považujete za možný scénář?

Ne, to určitě ne, nejdříve bychom museli vidět, co se skutečně stane. Kdyby se referendum konalo dnes, bez jakékoli kampaně, bez dokončeného brexitu, tak bych vsadila na to, že na czexit dojde. K něčemu podobnému ale vede dlouhá cesta, je to dlouhý proces, navíc proces demokratický a férový. Pokud si mnoho lidí v Česku myslí, že je členství v Evropské unii něčím, o čem se musí debatovat, tak by se o tom debatovat mělo. Síla projektu EU je v tom, že je otevřený kritice, díky které by se měl rozvíjet.

Jinými slovy, referendum o setrvání Česka v EU je pravděpodobné a jeho výsledek ve hvězdách.

Přesně tak. To, zda na czexit nakonec dojde, záleží na spoustě věcí – na kampani, na tom, kdy se referendum bude konat, na tom, jak dopadne brexit, a v neposlední řadě na tom, jak EU změníme. Česko dnes není jedinou euroskeptickou zemí; upřímně řečeno, většina jich je takových. Až se ustanoví německá a italská vláda, začnou s velkou pravděpodobností bouřlivé diskuze o tom, jak unii změnit. To, jak dopadnou, rozhodne o mnoha věcech, včetně dění v Česku.

Na jednu stranu souhlasím s tím, že je potřeba o dalším směřování EU diskutovat, na stranu druhou se obávám, a nejsem sám, zda je toho nyní společnost schopna. Británie namísto racionální debaty zažila zákopovou válku, ve které ze strany odpůrců unie opakovaně zaznívaly nehorázné lži, které nicméně část voličů prostě chtěla slyšet, a ty s velkou pravděpodobností rozhodly o těsném vítězství tohoto tábora. Nejde svým způsobem o memento?

Souhlasím. Také je ale potřeba připomenout, že teprve uvidíme, jak se vyjednávání o brexitu budou vyvíjet a jak skončí. Dnes je každému v Británii i jejím okolí jasné, že vystoupení z EU nebylo dobře připraveno a domyšleno. Všichni si uvědomili, nebo si uvědomí, že jde o mnohem komplikovanější proces, než jak ho zastánci brexitu v kampani popisovali. A také se ukázalo, že sliby UKIP spojené s odchodem z EU byly lži. Takže ano, do jisté míry bude i napříště potřeba počítat s propagandou a fake news, na druhou stranu je tu ale díky Británii ponaučení, že ne vše se stane tak, jak propaganda slibuje.

Do jaké míry (právě i kvůli možnému czexitu, respektive referendu o vystoupení Česka z Evropské unie) globální investoři sledují českou politiku, konkrétně nyní prezidentské volby?

Podle mě si investoři uvědomují, že politika je příliš složitá na to, aby se dala předvídat. Proto pozornost investorů přitáhne pouze referendum. V jeho případě, jakmile se vyhlásí, je jasné, že na něj dojde, i tak by se o něj ale začali zajímat až těsně před jeho konáním.

Referendum jsme zmínili v kontextu očekávané politiky ČNB a kurzu koruny, věnujme se tedy dalším relevantním otázkám s tím spojeným. Někteří exportéři si již stěžují na sílu české měny, na kurz 25,50 EUR/CZK. Jde o jedno z rizik, která je dobré sledovat? Může silná koruna přidusit českou ekonomiku skrze exportéry a jejich ztrátu konkurenceschopnosti na globálních trzích?

Pokud zpomalení růstu z pěti na čtyři procenta chcete označit jako přidušení růstu, tak ano. V tomto kontextu bych zmínila i to, že se růst ekonomiky v eurozóně bude letos blížit třem procentům. Exportéři tak kvůli kurzu koruny o něco přijdou, na druhou stranu si ale díky silné zahraniční poptávce přilepší. Větší problém by mohl nastat v roce 2019, kdy ve hře budou kurz koruny, globální zpomalení a také mnohem výraznější pohyb, respektive rozkmit v úrokových sazbách. Co se těch týče, pokud bude rozdíl 200 bazických bodů a přidá se zvýšení mezd, bude to z pohledu českých firem a ekonomiky jako celku udržitelné. Pokud budou regionální rozdíly narůstat, začnete mít pravděpodobně problémy.

To je tedy možný tlak na firmy. Jak je to s domácnostmi? Od roku 2016 jejich zadlužení roste, nyní ČNB pomalu zvyšuje sazby, což dříve či později ovlivní sazby hypoték a jiných dluhů.

Vše bude záviset na tom, jak výrazné bude zpomalení ekonomiky a jak rychlé zvyšování úrokových sazeb. Řekla bych, že se nějaké problémy v tomto směru objeví. ČNB se tomu ale snaží předejít, například zpřísněním podmínek pro prodej hypoték, a stále může dělat mnohé. Vzpomeňme poměr mezi tím, kolik si člověk může půjčit a cenou nemovitosti. Jistě, do určité míry je to nespravedlivé, protože to zavírá některým lidem dveře. Na druhou stranu je to ale nejbezpečnější cesta, protože ti, kteří by byli nejzranitelnější, by si brali půjčky, které si nemohou dovolit. Prostě musejí počkat.

Realitní trh je podle mnoha expertů rozžhavený, ne-li přímo přežhavený, alespoň v Praze a dalších atraktivních lokalitách. Budou ceny nadále růst tak rychle, nebo očekáváte zpomalení?

Možná se změní tempo růstu cen. Stále však očekáváme, že ceny realit v Česku v roce 2018 porostou, a to v průměru o 5 %. To, co trh čeká, bych tedy nenazývala zpomalením. A to znamená, že z této oblasti ještě mohou vyvstat problémy.

Na závěr ještě jednou již zmíněný růst mezd, který se v posledním roce týkal všech profesí a ve většině z nich byl v procentuálním vyjádření dvouciferný. Opakovaně se diskutuje konvergence českých mezd, jejich dotažení se na úrovně obvyklé v západní Evropě, v Německu. Jak to vnímáte?

Je mi líto, ale německým mzdám se ty české nikdy nevyrovnají. To je syrová pravda konvergence, která říká, že se můžete přiblížit průměru, ale těžko vrcholu. Berte to ale tak, že se české mzdy zanedlouho dostanou na úroveň například mezd italských, což není vůbec špatné, a že je pravděpodobně v horizontu nějakých pěti let dokonce překonají.