(Moje) ideální investiční strategie na těžké tržní časy
Strašně mě to láká, vytipovat si akcie firem, které v dalších letech přidají stovky procent. Kryptoměny a jejich 1000% zisky, co mě minuly? To abych si hezky pevně sedl na ruce, a že mám na to pořádnou váhu. Láká to, ale odolávám.
Ti, kdo dokážou nacházet zítřejší vítěze už dneska, když se dají ještě koupit levně, jsou frajeři. Mají můj obdiv. Je ale pravda, že s tím obdivem můžu celkem šetřit, protože i když se takových obchodů kolem mě odehrává spousta (a občas nějaký zabloudí i do mého portfolia), prakticky nikdy nechodí samy. Doprovází je spousta jiných, kde to s tím ideálním načasováním nákupu nebo prodeje je podstatně horší. To se pak "ředí", "dokupuje" a "odprodává", aby ta investorská ramena mohla být pořád dost široká, ale škody ne tak velké. Každé "ředění a spol." ale znamenají, že to s tím načasováním tak docela nedopadlo. A to je normální.
Já jsem si po několika fackách od trhu (vlastně už skoro nostalgicky vzpomínám na nákup akcií NWR nad 150 Kč, který jsem pak horko těžko doředil a odprodal za zelenou nulu, o něco hůř koušu nevzetí si hypotéky před nějakými šesti, sedmi lety) řekl, že to s tím načasováním nedopadne. Ano, řekl jsem si to předem. A od té doby mám (zatím) klid. Nový Buffett ze mě nebude.
Věřím ale, že ze mě na konci uvažovaného investičního horizontu může být celkem spokojený investor. Je to pořád jenom víra, ale ta je přece pro klid v duši možná nejdůležitější. Nesnažím se za každou cenu překonat ostatní investory ani "trh", tedy hlavní indexy. Nevěnuji svému portfoliu zbytečně moc času, nestuduji si dopodrobna detaily hospodaření a byznysu desítek nebo stovek firem. A netrápím se hlubokými propady cen na trzích (až na to, že o nich tak nějak občas musím něco napsat).
Naopak, nižší ceny vítám. Žádné tajemství ani raketová věda za tím nejsou, zkrátka co měsíc posílám přesně stejnou částku na účet, ze kterého se dokupují pozice do mého portfolia burzovně obchodovaných fondů. Když jsou ceny nižší, nakoupím víc. A ano, v býčím trendu, jakkoli nerozumné to je, nakupuji dráž, a tedy míň. OK, přiznám se, že nejsem úplně důsledný hned ve dvou směrech – když mi připadají propady cen hodně prudké a mám kapitál, nakoupím i mimo klasický "kalendář" fondů o něco víc, a když se mi nějaká akcie (bez většího studia, na tom trvám) zdá opravdu nedoceněná, z jiného účtu do ní taky něco nasypu (ČEZ za 415 Kč, tím se nás teď asi může pochlubit hodně).
Ale veskrze dodržuji strategii pravidelného investování a průměrování nákupní ceny. Prodávat mě (naštěstí) zatím nic nenutí a můj teoretický investiční horizont je stále delší než dvacet let (pokud nevyhraji v loterii, do důchodu před šedesátkou nepůjdu). Tahle strategie (skoro se to až stydím tak nazývat) má spoustu výhod, které jsou na té "klidové" straně pomyslných vah, zatímco nevýhody (vyšší nákupní ceny v době růstu, minutí všech možných konkrétních příležitostí, až na ty drobné úkroky stranou prakticky nemožnost překonat trh a další) jsem se naučil neřešit. Mám dost jiných starostí, takže to jde snadno. Z výhod bych zmínil:
- jednoduchost – jakkoli je trh složitý a nečitelný, přístup k němu takový zkrátka být nemusí;
- diverzifikaci v čase – trhy jsou zkrátka cyklické a zlomy trendů předem těžko predikovatelné, stejně jako vývoj ekonomiky (levnější nákupy v době obecných obav, paniky a podobně jsou na tom to nejlepší);
- vyloučení emocí – když nechávám portfolio (odpovídající mému investorskému profilu, vztahu k riziku a tak dál) "pracovat" podle předem stanoveného plánu, nemusím ho sledovat a vlastně ho ani nechci sledovat; stačí jednou za rok zkontrolovat, že jestli váhy jednotlivých složek nejsou až příliš vychýlené od počátečních hodnot (že já na to taky pošlu robota).
Nikomu neradím, že to má dělat stejně. Věřím ale, že by obdobný přístup mohl spoustě lidí pomoct zvládat období, jako je to současné, kdy se na nás valí převážně špatné zprávy (zdražování, válka, propady na trzích, ještě by mohla začít pořádná recese a propouštění). Pro hodně lidí by navíc mělo být snazší než pro mě (redaktora webu o investicích) nesledovat, co se děje na trzích, a věnovat se všemu tomu životu "tam venku".
