Denní glosa: Kolik peněz je dost peněz?
Jak zábavný a na první pohled téměř nevinný psychologický experiment dokáže rychle a spolehlivě vydláždit příslovečnou cestu do pekel.
Vezměte libovolný počet přátel a zadejte jim jednoduchý úkol. Ať napíší na kus papíru finanční částku, o níž se domnívají, že jim zajistí pohodlnou existenci do konce života. Má to jediný háček – ten, kdo napíše nejnižší sumu, ji skutečně obdrží, ovšem také s ní bude muset do konce života opravdu vystačit.
Brad Stollery, jehož text na serveru Medium.com experiment popisuje, patrně myslí "pohodlnou existenci", protože přísně logicky vzato, když dostanete dvě stovky a nazdar, také vám to vystačí do konce života, jen s tím nepříjemným výsledkem, že onen konec přijde zhruba za dva týdny.
Odpověď horší otázky
Jsou otázky, které jsou nepříjemné, dokud nemají odpověď. Přijde tento měsíc výplata včas? Může český fotbalový klub někdy vyhrát Ligu mistrů? Chce čínský prezident Si Ťin-pching napadnout Tchaj-wan? Pomrzly švestky? A tak dále.
Vedle toho existují otázky, které se stanou problémem, až když jsou zodpovězeny. K nim patří i otázka "kolik peněz člověku stačí". Je celkem jedno, zda vítěz zmíněné kvazifilantropické loterie udá číslo odpovídající měsíčnímu příjmu třicet, nebo spíše tři sta tisíc korun. (Pro ilustraci, Američané si v průměru myslí, že pojem "bohatý" lze používat od 2,4 milionu dolarů, což je 40 šedesátitisícových let. To by mělo být k vydržení, když mediánový příjem čítá zhruba 32 tisíc.) Výsledek dá v každém případě vzniknout skupině lidí, jejíž členové mají peněz více, a jsou tedy "zbytečně bohatí".
V tuto chvíli se neodbytně nabízí další otázka: Jak to udělat, aby tito lidé tak zbytečně bohatí nebyli? A na tu zatím známe jen odpovědi špatné nebo ještě horší. Někteří lidé, kteří pocházejí z civilizovanějších poměrů, to formulují obráceně, tedy jak to udělat, aby ti chudší měli peněz více. Rozdíl mezi těmito dotazy má ovšem sklon v praxi rychle mizet.
Londýn vs. Venezuela
K těm lepším odpovědím snad patří nápad, s nímž si pohrává The Economist, a to radikálně zvýšit daně z nemovitostí. To dává jistý smysl, uvážíme-li, že v nemovitostech je zaparkována značná část bilionů dolarů a eur, které nechali za posledních deset let natisknout centrální bankéři.
O horších odpovědích víme v našich končinách své. Pokud se chcete přesvědčit osobně, tak letadlo do Caracasu vám letí, počkejte, tak ne, ono neletí, ledaže byste byli ruský voják.
Takže celkem vzato je snad lepší se ani neptat, kolik peněz stačí, jakkoli je to pro zvídavou mysl trochu antiklimax.
