Glosa: Ropná budoucnost a netopýři

Jestli se někdo vyzná v saúdskoarabských věcech, je to Bernard Haykel, profesor blízkovýchodních studií na Princeton University a spoluautor pojednání Saudi Arabia in Transition. V článku pro Project Syndicate tvrdí, že obrat v přístupu Rijádu k ropné politice není překvapivý, nýbrž vychází z realistického vnímání energetické budoucnosti světa.

Když se v březnu Saúdové neshodli s Moskvou na společném postupu udržování cen v koridoru 50-60 USD za barel, praštil saúdskoarabský boss pomyslnou pěstí do stolu a nechal namísto dalšího omezování produkce roztočit kohouty naplno. Jako každý takový tah, i tentokrát to byla sázka. Rijádský korunní princ (dále MbS) a de facto regent ji však měl dobře propočítanou. Nebo si to alespoň myslel.

Cena ropy vzápětí spadla mezi 30 a 40 USD za barel. Saudi Aramco tvrdí, že ropu ze země až do barelu dokáže dostat za méně než 20 USD, tedy podstatně levněji než konkurenti z USA a Ruska (ačkoli některé analýzy s tím nesouhlasí. Teoreticky tedy dokáže konkurenty, zejména ty americké, vytlačit z trhu i za cenu vlastních ušlých zisků.

Podle Haykela to byl ze strany Salmána kalkulovaný tah. Počítá prý s tím, že ropný trh jako dominantní síla globální energetické scény má před sebou maximálně několik desítek let. Pokud tedy má ropa ještě za Salmánova života vyklidit pole jiným zdrojům, ať jí Saúdové prodají co nejvíce; i kdyby to mělo znamenat, že to bude za nižší cenu.

To je samozřejmě riskantní strategie, protože ropný export představuje zhruba polovinu saúdskoarabského HDP. Haykel se však domnívá, že MbS cítil, že nemá na vybranou. Z jedné strany na něj útočí Američané s Rusy, z druhé čas. Hlupák váhá, řekl si tedy MbS, zvedl Putinovu hozenou rukavici a cenová válka byla na světě. Oba lídři si přitom myslí, že si v ní stojí lépe – Putin má nějakých 580 miliard dolarů devizových rezerv a Salmán, když bude nejhůře, může vždy rozprodávat Saudi Aramco.

S čím ale Salmán počítat nemohl, byli čínští netopýři a jejich protivné onemocnění, které již v době, kdy se ropní papaláši hádali, ve Wu-chanu zabíjelo a šířilo se do celého světa. Většina vlád civilizovaného světa, odkud pocházejí Salmánovi nejlepší klienti, zareagovala (rozumně či nikoli) zákazem mnoha činností, tak či onak ekonomicky významných. Pod poptávkou po ropě jako kdybyste v tu chvíli podřízli větev. Během pár týdnů se cena ropy Brent, benchmark globálního trhu, dostala do blízkosti dlouho nevídaných 20 USD za barel.

Salmánovi tou dobou muselo vyschnout v ústech. Rozpočet jeho země je vyrovnaný při zhruba 83 USD za barel (jde o loňský výpočet, který kalkuloval s průměrnou denní produkcí v zemi na úrovni 8,3 milionu barelů). I když Aramco vyšroubuje export někam k jedenácti milionům denně, utrží podstatně méně než před rokem, kdy stála ropa více než dvakrát tolik.

Co by neschopnost uplácet obyvatele ropnými miliardami pro Salmánovu vládu znamenala, není těžké si představit. To, co má před sebou maximálně desítky let, možná není jen ropný trh, nýbrž i královská rodina. Zpropadení netopýři, musí si říkat.