Tenkrát Na Příkopě: Země kryptu zaslíbená aneb Když guvernér centrální banky rozjímá s youtuberem o bitcoinových rezervách
Přijet do Prahy na koni, pažbou koltu rozrazit dveře, nechat si nalít něco ostřejšího, zapálit si a za doprovodu dramatické hudby uzavřít dohodu, podle které Česká národní banka zařadí bitcoin do českých devizových rezerv. Tak divoké setkání guvernéra ČNB Aleše Michla s nejznámějším českým kryptoyoutuberem Kicomem jistě nebylo, i když někomu už samotná jejich schůzka může připomínat Divoký západ. Jakými argumenty se kryptoměnový kovboj snažil přesvědčit centrální bankéře, aby kývli na zařazení bitcoinu do rezerv spravovaných centrální bankou?
Místo prachu z prostějovských prérií, odkud Jakub Vejmola alias Kicom pochází, se nad rozhovorem vznášel spíše odér klimatizované kavárny ČNB. Ale i tak šlo o okamžik, který může být pomyslným prvním výstřelem v argumentační přestřelce o českých devizových rezervách. Ta potrvá minimálně několik měsíců.
Bitcoinoví osadníci dlouho tábořili na okraji finančního světa a konzervativní bankéři je s despektem až opovržením pozorovali zpoza svých pevných palisád. A teď? Šerif pozval jednoho z osadníků do saloonu, aby se s ním poradil, jestli má ČNB část devizových rezerv alokovat do bitcoinu.
Dokážete si něco podobného představit pár let zpátky? Co kdyby třeba Elon Musk a Kim Čong-un začali plánovat společný vesmírný program? No, nechme na hlavě, co není, může být. Setkání Kicoma s Michlem nicméně ilustruje, kam se bitcoin za těch několik posledních let posunul. ČNB jeho nákup možná opravdu zvažuje, každopádně ho ale předem nevylučuje. A jaké že trumfy v rukávu si Kicom na schůzku s Michlem dovezl?
Argumenty pro nákup bitcoinu do devizových rezerv
Jedním z hlavních argumentů Kicoma ve prospěch zařazení bitcoinu do rezerv ČNB je jeho dlouhodobý potenciál. Po šestnácti letech existence je riziko, že by bitcoin ztratil veškerou hodnotu, podle Vejmoly minimální. Největší kryptoměna navíc získala na legitimitě schválením spotových bitcoinových ETF na Wall Street. Úspěšnost těchto fondů potvrzuje fakt, že objem peněz v nich už překonal množství peněz investovaných do ETF nakupujících zlato. Žlutý kov přitom ve srovnání s kryptoměnou dlouhodobě ztrácí.
Vývoj poměru ceny bitcoinu a ceny trojské unce zlata, zdroj: XE.com
Česko by se mohlo stát první západní zemí (no, dejme tomu), která bitcoin zařadí do devizových rezerv. V ideálním případě může ČNB stát na začátku novodobé zlaté horečky. Tedy bitcoinové. Byl by to významný krok, který by přinesl prestiž a posílil obraz Česka jako inovativní a průkopnické ekonomiky. Kicom nezapomněl připomenout, že vytvoření strategických bitcoinových rezerv zvažují také Spojené státy, a to jak na federální úrovni, tak v některých jednotlivých státech, třeba v Texasu. A tam se historicky často hrálo podle vlastních pravidel – kdo zaváhal, skončil s prázdným sedlem.
Česká republika má navíc v globální bitcoinové komunitě silnou pozici, protože u nás vznikly důležité inovace. Mezi nejvýznamnější patří první hardwarová peněženka Trezor, první bitcoinový těžební pool Slush Pool (dnes Braiins Pool) nebo výrobce bitcoinových automatů General Bytes. Česko také hostí BTC Prague, jednu z největších světových konferencí o bitcoinu.
Zapojení ČNB do držení bitcoinu by bylo třešničkou na dortu a mohlo by podtrhnout nezávislost české měnové politiky na Evropské centrální bance. Ta je progresivnějšími ekonomy dlouhodobě kritizovaná za konzervativní přístup a tendenci centralizovat finanční systém (Christine Lagardeová se ostatně hlasitě ozvala krátce potom, co Aleš Michl nadhodil myšlenku o bitcoinu v rezervách, a to důrazně proti takovým "experimentům"). Třeba je právě teď správný čas na to, abychom opustili stádo a vydali se vlastní cestou.
Jaká jsou (ne)rizika spojená s nákupy bitcoinu do devizových rezerv?
Kicom se v debatě s Michlem a jeho týmem zmínil také o rizicích. Prvním možným problémem je vysoká cenová volatilita bitcoinu. I když kurz kryptoměny dlouhodobě výrazně roste, krátkodobější výkyvy běžně dosahují i desítek procent. Pokud by ale bitcoin tvořil třeba 5 % rezerv, neznamenal by pro celé "portfolio" tak velké riziko.
Tak docela relevantní není ani častý argument, že bitcoin může být nakoupený v době, kdy bude trh na cenovém vrcholu. Během býčího trendu se zkrátka někdy nakupuje za rekordní ceny, dlouhodobě ale cena pokračuje v růstu. V rezervách ČNB je ostatně nepochybně zlato, jehož část byla pořizovaná za v té době historicky nejvyšší cenu a za poměrně hlasité kritiky části odborné veřejnosti. I tak ale žlutý kov třeba loni zajistil ČNB hodně zajímavý zisk.
Kicom pálil ostrými i do pistolníků z ECB, kteří se podle něj rádi a často dopouštějí argumentačních faulů. Jedním z nich je využívání bitcoinu při nelegálních aktivitách, včetně financování terorismu. Data analytické společnosti Chainalysis ale ukazují, že podíl takových transakcí na celkovém objemu je jen 0,34 %. Bitcoinový blockchain je navíc transparentní, a proto nevhodný pro tajné transakce. Zlatá hotovost a běžné bankovní převody, u kterých se v minulosti prokázala mnohem větší míra zneužití, třeba v případě skandálů Danske Bank nebo Deutsche Bank. Zkrátka a dobře, kdo chce prát špinavé peníze, nasedne raději na dostavník s hotovostí než na otevřený blockchainový vlak, kde je všechno vidět.
Je také dobrým zvykem kritizovat energetickou náročnost těžby bitcoinu. Většina těžby ale v současnosti probíhá v oblastech s přebytkem energie, těžaři jsou navíc inovativní a v některých místech třeba pomáhají stabilizovat elektrickou síť tím, že odebírají přebytečnou energii a omezují plýtvání. Bitcoinové těžební farmy prostě nejsou banda desperátů plundrujících energetické zdroje, jsou to spíš zkušení honáci, kteří efektivně využívají energii a ženou ji tam, kde nepřijde nazmar.
Jak to dopadne?
Šerif Michl svým mužům (a ženám) dal čas asi do konce léta, aby se nad možností zařazení kryptoměn do rezerv zamysleli. Už to, že probíhá debata o něčem takovém, ukazuje, že se ČNB snaží uvažovat moderně. Podle člena bankovní rady Jana Procházky by bylo až troufalé, kdyby se o bitcoinu nediskutovalo.
Když může prezident Petr Pavel – neekonom – v novoročních projevech roztleskávat veřejnost směrem k přijetí eura (mimochodem, to by byl podstatně zásadnější a kontroverznější krok, který by se týkal každého z nás), proč by nemohl Aleš Michl – ekonom – iniciovat debatu o alokaci devizových rezerv do bitcoinu. I kdyby k tomu nakonec nedošlo, nebude ho pak mrzet, že se tématem alespoň nezabýval, protože měl snahu věc seriózně zvážit.
Argumentační náboje Kicoma už prý doletěly až na Hrad. Sednou si nakonec Vejmola a další s Petrem Pavlem, třeba ve svých charakteristických kostkovaných kovbojských košilích, a pobaví se o bitcoinu? Nechme se překvapit, veřejné debatě by to ale uškodit určitě nemělo.
