Největší poválečný propad ekonomiky a zdražující nemovitosti: Co se to děje?
|

Největší poválečný propad ekonomiky a zdražující nemovitosti: Co se to děje?

Na začátku pandemie nemoci covid-19 mnozí v obavách sledovali realitní trh. Není divu, nemovitosti jsou největší třídou aktiv na světě a domácnosti v nich mají uložený největší objem úspor. Při poslední finanční krizi po pádu investiční banky Lehman Brothers přitom realitní trh ztratil globálně přes deset procent a dlouho brzdil domácnosti v návratu k normálu, respektive "novému normálu".

Nemovitosti Realitní trh Investiční alternativy Koronavirus Světová ekonomika

Ani letos zkraje roku nevypadala situace pro nemovitosti růžově. Masivní uzavírky ekonomiky měly vedle obchodu, pohostinství, hoteliérství a dopravy zasáhnout zejména realitní sektor (nejistota měla vést k odkladu nákupů a poklesu cen).

Zatím ale nic takového nepozorujeme. V USA ve druhém kvartálu rostly ceny nemovitostí nejrychleji od finanční krize a v Číně se situace tak vymkla kontrole, že místní úřady byly nuceny začít tlumit poptávku po nemovitostech novými regulacemi. V Německu ceny začaly růst dvouciferným procentuálním tempem a v Česku míra růstu realizovaných cen bytů zrychlila na 8 % (ceny nemovitostí podle Eurostatu rostou o něco pomaleji).

Nejhorší poválečná recese tak zatím na ceny nemovitostí nemá dopad. Proč?

V první řadě musíme zmínit mimořádně expanzivní měnovou politiku. Nízké úrokové sazby podle řady výzkumů na jedné straně ulehčují dlužníkům financování nemovitostí, na straně druhé snižují výnosy alternativních investic a podporují investiční poptávku právě na realitách. Při porovnání se situací po pádu Lehman Brothers je měnová expanze na řadě míst agresivnější, zejména to platí v eurozóně.

Za druhé, daleko aktivnější roli hraje rozpočtová politika. To platí opět zejména pro Evropu, která v průběhu poslední finanční krize tlačila národní státy do rozpočtových úspor. Teď je situace jiná, Brusel podporuje expanzivní rozpočty. Je však možné, že některá dočasná opatření (kurzarbeit, moratoria) jen oddálí tvrdší dopady koronavirové krize na domácnosti, takže realitní sektor zprostředkovaně určité problémy pocítí.

Problémy však nemusejí mít všechny vrstvy společnosti. To je fenomén, na který upozorňuje například The Economist, když hovoří o tom, že se ztrátou práce a koronavirovou nejistotou se zatím v Evropě a v USA perou zejména méně kvalifikovaní pracovníci a skupiny s nižšími příjmy. Tito lidé jsou definitivně vytlačovaní z privilegované skupiny "vlastnického bydlení".

Lidé s vyššími příjmy zatím práci mají, přičemž jim byly výrazně omezeny možnosti utrácení peněz (zavřené bary, restaurace, omezení v cestování). I proto podle The Economist roste poptávka zejména po investičních nákupech druhých a dalších nemovitostí, ceny dále míří vzhůru a majetkové rozdíly v rámci západní společnosti narůstají.

Možné ekonomické dopady pandemie koronaviru (včetně začínající druhé vlny): Předvánoční prodeje nenahradí výpadky z prvního pololetí
Druhá vlna pandemie koronaviru představuje pro českou ekonomiku výraznější riziko než pro většinu jiných srovnatelných zemí.