Ceny evropských akcií v pátek klesaly vlivem propadů na mladých trzích. Týden byl na burzách nejhorší za poslední měsíce

Západoevropské akcie utrpěly nejhlubší propad za posledních sedm měsíců a smazaly veškeré zisky, kterých dosáhly od začátku roku. Trh srazily obavy investorů ze situace v Latinské Americe, zejména v souvislosti s propadem argentinského pesa.

Měny emerging markets zasáhly největší výprodeje za posledních pět let, což vedlo k posilování japonského jenu v honbě investorů za hledáním bezpečného přístavu v rámci asijského regionu. Argentina rozhodla o uvolnění kapitálových kontrol poté, co ve čtvrtek peso spadlo nejvíce za více než 12 let.

Úprk do bezpečí byl patrný i v Evropě, a to na výnosech 10letých německých státních dluhopisů, které klesly o 7 bazických bodů na 1,64 %, nejníže od 5. srpna. "Tohle je pro akcie nejhorší začátek roku, protože po úspěších v loňském roce hledají všichni výmluvy, aby mohli prodávat," říká Witold Bahrke z PFA Asset Management.

Britský FTSE 100 ztratil 1,62 %, francouzský CAC 40 2,79 % a německý DAX 2,48 %. Regionální Stoxx Europe 600 odepisoval kolem dvou procent, nejvíce od června. Všechny jeho sektory se pohybovaly v červených číslech. Nejhůře na tom byl sektor základních materiálů, nejméně ztrácelo síťové odvětví.

Západoevropský index FTSEurofirst 300 klesl o 2,4 % na 1 301,34 bodu. Po pátečním propadu index od počátku roku ztrácí 1,1 %. Index nejvýznamnějších akcií zemí eurozóny EuroStoxx 50 spadl o 2,85 % na 3 028,20. Objem obchodování byl proti průměru posledních měsíců dvakrát vyšší.

Evropské akcie reagují na kroky investorů, kteří se stahují z mladých trhů, což v posledních dnech vrcholí výrazným výprodejem akcií a dalších aktiv. Dlouhodobějším důvodem jsou vyhlídky na přitvrzování měnové politiky v USA, nyní se k tomu přidružilo znepokojení z otřesů měn v Argentině a Turecku.

Strach z vývoje v Argentině a dalších zemích Jižní Ameriky srazil nejvíce španělské akcie. Madridský index IBEX klesl o 3,6 %, prudce ztrácely akcie společnosti Telefónica a bank BBVA a Santander, jejichž příjmy zhruba z poloviny vznikají v Latinské Americe.

"Výprodej vyvolaly rostoucí obavy o mladé trhy, pozornost teď míří na Argentinu," řekl agentuře Reuters analytik ze společnosti FXCM Vincent Ganne. Argentinská vláda se v pátek rozhodla zmírnit devizovou regulaci, den poté, co kurz pesa zažil nejprudší pokles za 12 let. Pod tlakem je i kurz brazilského realu.

Nedůležitější události na evropských trzích v uplynulém týdnu

• Za celý týden celoevropský index EuroStoxx 50 odepsal 3,99 %, německý DAX ztratil 3,6 %, britský FTSE 100 umazal 2,42 % a francouzský CAC 40 klesl o 3,84 %. Indexy se tak od začátku roku propadly do ztráty. Například pro DAX šlo o nejhlubší týdenní pokles za sedm měsíců.
• Evropská centrální banka a centrální banky v Británii, Japonsku a Švýcarsku se rozhodly omezit poskytování půjček komerčním bankám v amerických dolarech. Oznámila to v pátek ECB. Reagují tak na zmírnění napětí na finančních trzích.
• Soukromý sektor eurozóny zahájil nový rok v lepší kondici, než se předpokládalo. Ukázaly to předběžné výsledky průzkumů mezi nákupními manažery, které ve čtvrtek zveřejnila konzultační společnost Markit. Aktivita se zlepšovala napříč celou oblastí, výjimkou byla Francie.
• Portugalsko loni splnilo rozpočtový cíl, na kterém se dohodlo v rámci mezinárodního záchranného programu. Oznámilo to ve čtvrtek tamní ministerstvo financí. Dosažený výsledek je další známkou toho, že Portugalsko se dostává z dluhové krize.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně se podle předběžných dat v lednu zlepšila na -11,7 bodu z -13,6 bodu v prosinci.
• Pokud Evropa nepodnikne kroky, které sníží ceny zemního plynu a energie obecně, mohou vysoké náklady na energii vytlačit ze starého kontinentu energeticky náročná průmyslová odvětví. To bude mít těžké dopady na celou ekonomiku. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekl hlavní ekonom Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Evropská unie by podle něj měla především podpořit těžbu plynu z břidlicových hornin a omezit subvence drahým obnovitelným zdrojům.
• Německý výrobce spotřebního zboží Henkel zvýší dividendový výplatní poměr. Představenstvo společnosti ve čtvrtek rozhodlo, že navrhne dividendový výplatní poměr mezi 25 a 35 % z čistého zisku po odečtení menšinových podílů a úpravě o mimořádné položky, a to v závislosti na výši aktiv a zisku i finančních potřeb společnosti. Dividendový výplatní poměr dosud činil zhruba 25 %.
• Finská společnost Nokia, která prodává svou divizi mobilních telefonů americkému Microsoftu, utrpěla v posledním loňském čtvrtletí ve zbylé části jejího podnikání čistou ztrátu 25 milionů eur proti zisku 193 milionů eur o rok dříve. Tržby její divize telekomunikačních zařízení NSN, hlavní součásti firmy po odprodeji mobilní divize, se v meziročním srovnání propadly o 22 % na 3,1 miliardy eur. Plyne to ze čtvrtečních údajů společnosti.
• Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 % ve srovnání s rokem 1990. Navrhla to ve středu Evropská komise. V návrhu nového rámce pro klimatickou a energetickou politiku počítá i s celounijním závazkem produkovat ke stejnému roku 27 % energie z obnovitelných zdrojů. Součástí rámce je i reforma systému obchodování s emisními povolenkami od roku 2021. Návrh ve středu novinářům představil předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
• Zadlužení zemí platících eurem se v loňském třetím čtvrtletí snížilo na 92,7 % hrubého domácího produktu, a kleslo tak poprvé po šesti letech. Oznámil to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. Zadlužení všech členských států Evropské unie se ale znovu zvýšilo na 86,8 % z 86,7 %.
• Soudní dvůr Evropské unie ve středu zamítl žalobu Velké Británie namířenou proti legislativě, která v Evropské unii omezuje takzvaný short selling, tedy spekulace na pokles cen akcií. Británie napadla část legislativy, která Evropskému úřadu pro cenné papíry a trhy (ESMA) dává právo zakázat short selling v jakékoli členské zemi EU v případě, že se akciové trhy dostanou do krize. Podle soudního rozhodnutí je však tato pravomoc v souladu s pravidly EU.
• Guvernéři britské centrální banky se na lednovém zasedání shodli, že nebude potřeba zvyšovat úrokové sazby hned, i když bude dosaženo 7% cílové míry nezaměstnanosti. Vyplývá to ze zveřejněného zápisu.
• Tříměsíční míra nezaměstnanosti (ILO) ve Spojeném království klesla v listopadu na 7,1 % (odhad: 7,3 %, předchozí: 7,4 %). Čistě za listopad dosáhla míra nezaměstnanosti 7,4 % po říjnových 7 %. Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v prosinci klesl o 24 tisíc, očekával se pokles o 32 tisíc. Deficit veřejného rozpočtu dosáhl 12,1 miliardy liber, o 1,9 miliardy méně, než se očekávalo.
• Soud v Řecku zrušil některé mzdové škrty, které před dvěma lety zavedla vláda, když plnila podmínky mezinárodní úvěrové pomoci. Oznámila to ve středu justice. Verdikt nejvyššího správního soudu by podle některých úředníků mohl zvýšit výdaje až o půl miliardy eur.
• Výnosy italských dluhopisů klesají a pohybují se kolem sedmiletých minim, nesplácené půjčky jsou však na rekordních hladinách. Meziroční nárůst o 23 % v listopadu na 149,6 miliardy eur představuje nejrychlejší tempo za poslední dva roky, a zároveň růst na 7,8 % z celkových úvěrů z 6,1 % v listopadu 2012.
• Vatikán v úterý požádal Itálii o obnovení bankovních vztahů, které už tři roky řádně nefungují kvůli podezření, že vatikánská banka nedodržuje pravidla proti praní špinavých peněz. Informovala o tom agentura Reuters. Vatikánská finanční instituce podle svých zástupců nyní plní všechny požadavky dohledových orgánů.
• Světová ekonomika letos zrychlí růst na 3,7 % a oživí z loňského útlumu, kdy růstové tempo oslabilo na čtyřleté minimum 3 %. V aktualizovaném výhledu to předpověděl Mezinárodní měnový fond. Instituce tak mírně zvýšila odhad z říjnové prognózy 3,6 %, a zlepšila tak svou prognózu poprvé po dvouleté sérii zhoršování. Pro příští rok čeká fond další mírné zrychlení na 3,9 %.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zlepšila výhled růstu rozvíjejících se ekonomik střední Evropy a Pobaltí.* Zatímco původně na letošní rok počítala s růstem o 1,9 %, nyní jej zlepšila na 2,2 %. Růst by měl být téměř dvojnásobný proti loňskému roku, kdy region vykázal růst o 1,1 %. Českou ekonomiku výhled nezahrnuje, protože EBRD již Českou republiku zařazuje mezi vyspělé země.
• Důvěra analytiků a investorů v německou ekonomiku v lednu nečekaně klesla. Pozitivní sentiment mezi experty na finanční trhy přetrvává a drží se na vysoké úrovni, nicméně oproti předchozím měsíci, kdy byl indikátor důvěry institutu ZEW na hodnotě 62 bodů, mírně oslabil. V lednu ukazatel poklesl o tři desetiny na 61,7 bodu. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom očekávali růst k 64 bodům. Jde o první pokles za posledních šest měsíců.
• Pokud chtějí francouzské podniky těžit ze slíbeného snížení daní, musí být připraveny přijímat nové zaměstnance a více investovat ve Francii. Uvedl to v úterý francouzský prezident François Hollande.
• Italská automobilka Fiat v úterý dokončila převzetí zbylých akcií amerického Chrysleru, který se tak stal její plně vlastněnou dceřinou společností. Firma to podle agentury Reuters uvedla v úterním sdělení. Podle dohody s odbory, kterou Fiat oznámil 1. ledna, zaplatí Italové za podíl 41,46 % celkem 4,35 miliardy dolarů.
• Finská centrální banka zařadila virtuální měnu bitcoin mezi komodity. Bitcoin coby kybernetická měna totiž podle Finů nesplňuje podmínky pro oběživo či formu elektronické platby. Informovala o tom v pondělí agentura Bloomberg. Finsko je tak další zemí, jež se snaží vypořádat se s nástupem virtuálních měn, které nekontrolují vlády ani centrální banky.
• Irská agentura pro správu dluhu předpokládá, že v brzké době spustí první ze série aukcí státních dluhopisů, která má do konce roku vynést celkem čtyři miliardy eur. Reaguje tak na pokles úroků u dluhopisů po nedávnému zlepšení úvěrového hodnocení země od ratingové agentury Moody's Investors Service.
• Lucemburský soud v pondělí rozhodl o sporu mezi českým miliardářem Radovanem Vítkem a americkými fondy Alchemy a Kingstown o ovládnutí realitní společnosti Orco Germany ve Vítkův prospěch. Soud tímto verdiktem zrušil předběžné opatření z počátku prosince, kterým bylo zmrazeno navýšení kapitálu v Orco Germany. Druhá strana, tedy americké fondy, se proti rozhodnutí může odvolat.
• Londýnské firmy specializující se na finanční služby budou mít podle personální agentury Morgan McKinley letos potíže s najímáním nové pracovní síly. Na vině jsou nové regulační náklady a náklady spojené s pokutami za předchozí prohřešky. Počet nových pracovních míst v City, finančním srdci Londýna, podle údajů Morgan McKinley v prosinci klesl o 42 % na 4 095 ze 7 056 v listopadu.
• Celosvětové prodeje ztrátové francouzské automobilky PSA Peugeot Citroën se loni propadly téměř o 5 % na 2,82 milionu vozů kvůli poklesu evropské poptávky na dvacetileté minimum. Oznámila to v pondělí podle agentury Reuters firma. Dozorčí rada společnosti podle listu Les Echos schválila navýšení kapitálu, díky kterému by v PSA měla získat podíl čínská automobilka Dongfeng.
• Největší německá banka Deutsche Bank vykázala ve čtvrtém čtvrtletí překvapivě ztrátu před zdaněním 1,153 miliardy eur. Mohly za to vysoké mimořádné náklady na spory a restrukturalizaci. Oznámila to banka v nedělním překvapivém prohlášení. Původně měla výsledky hospodaření oznámit až 29. ledna.