Evropské akcie pokračují v růstovém trendu, Řecko naopak po volbách ztrácí

Britský FTSE 100 zpevnil o 0,29 %, francouzský CAC 40 o 0,74 % a německý DAX o 1,40 %. Regionální Stoxx Europe 600 připsal půl procenta, posilovaly všechny jeho sektory v čele s ropným, kromě potravinářského sektoru, který zakončil 0,1 % pod nulou. Index aténské burzy ASE naopak ztratil přes tři procenta.

"Trhy jsou stále v modu risk-on a každá zpráva je odsunuta stranou díky stimulačnímu programu ECB," říká Alessandro Bee, stratég z Bank J Safra Sarasin. "Vítězství SYRIZY nebude nyní pro trhy tak hrozné, jak by bylo před několika měsíci. Tsipras je méně agresivní a ochotný vyjednávat," dodává.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Pravicová strana Nezávislí Řekové (která se v roce 2012 oddělila od Nové demokracie) v pondělí potvrdila, že vítězné straně řeckých voleb SYRIZA vysloví důvěru a vytvoří s ní koalici.
• Podle nového výzkumu Bank of England zvyšování úrokových sazeb není správným nástrojem pro reagování na hrozby finanční stabilitě, protože vede pouze k tomu, že se rizikovější bankovní aktivity přesunou mimo regulovaný sektor do tzv. stínového bankovnictví a paradoxně tak představují ještě větší hrozbu.
• Ukrajina vydá dluhopisy v domácí měně za zhruba dvě miliardy dolarů, aby podpořila státní energetický podnik Naftogaz. Podle agentury Reuters to uvádí dokument zveřejněný v pondělí na internetové stránce vlády. Ropný a plynárenský podnik Naftogaz hospodaří s podstatně větším schodkem než ukrajinská vláda. Podnik po Kyjevu žádá, aby mu pomohl s placením účtů.
• Evropa v pondělí projevila ochotu dát Řecku víc času na splácení jeho dluhů. Jen málo ale naznačuje, že přistoupí na požadavky nové řecké vlády na odpuštění dluhu, napsala agentura Reuters. Například vysoce postavený činitel Evropské centrální banky (ECB), Francouz Benoît Cœuré uvedl, že ECB se nezapojí do žádného případného snížení řeckého dluhu, je ale možné jednat o jeho prodloužení.
• Index podnikatelského klimatu v Německu se v lednu opět zvýšil. Vzrostl na 106,7 bodu z prosincových 105,5 bodu,, čekal se růst na 106,5 bodu. Hodnocení současné situace vzrostlo na 111,7 bodu ze 110 bodů, čekal se růst na 110,8 bodu. Index budoucího očekávání vyskočil na 102 bodů z 101,1 bodu, konsensus počítal se 102,5 bodu.
• Držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz v pondělí v rozhovoru pro televizní stanici CNBC prohlásil, že při vytvoření eurozóny došlo k určitým chybám, ale měnová unie by i přesto měla zůstat pohromadě.
• Prezident Miloš Zeman v souvislosti s výsledkem voleb v Řecku, které vyhrála levicová strana SYRIZA usilující o zmírnění úsporných opatření, řekl, že dluhy se mají plnit. Do vnitřních záležitostí Řecka se ale nechce vměšovat. Jeho stanovisko poskytl hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Podle TOP 09 jsou sliby SYRIZY nereálné, podle ODS je chyba, že v eurozóně zůstávají země, které nejsou schopny plnit ekonomické parametry společné měny.
• Členství v eurozóně znamená, že země dodržují dohodnuté závazky, prohlásil s odkazem na vývoj v Řecku při příchodu na pondělní jednání ministrů financí euroskupiny její šéf, dánský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. S novou řeckou vládou, kterou zformuje levicová SYRIZA a pravicoví Nezávislí Řekové, chtějí podle něj země euroskupiny začít co nejdříve jednat o tom, jak pomoci postavit řecké hospodářství na nohy.
• Evropská centrální banka (ECB) se nezapojí do žádného případného snížení řeckého dluhu. V rozhovoru s německým listem Handelsblatt to prohlásil vysoce postavený činitel Evropské centrální banky (ECB), Francouz Benoît Cœuré. Alexis Tsipras, šéf vítězné strany v nedělních volbách v Řecku, již dříve naznačil, že se bude snažit s mezinárodními věřiteli dohodnout odpis většiny řeckého dluhu. Podle Cœurého ale snížení dluhu pro ECB není možné z právních důvodů.
• Světové ceny ropy již možná dosáhly dna a velmi brzy by mohly zamířit vzhůru. V rozhovoru s agenturou Reuters to v pondělí řekl generální tajemník Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) Abdalláh Badrí. Varoval zároveň před omezováním investic do těžby, což by podle něj mohlo v budoucnu vést ke zdražení ropy až na 200 dolarů za barel.