Americké akcie v pondělí kolísaly, podařilo se jim ale uzavřít nad nulou

Akcie v pondělí kolísaly při utlumeném objemu obchodování, nahoru je vedl spotřebitelský sektor, naopak těžaři, kteří jsou prozatím nejvýkonnějším sektorem tohoto měsíce, ztráceli druhý den v řadě.

Index S&P 500 se pohyboval kolem 7měsíčního maxima, energetické tituly mírně ztrácely páru poté, co si pátkem zajistily nejdelší růstovou sérii za posledních šest let.

Index Dow nakonec zpevnil o 0,28 % na 17 131,86 bodu, S&P 500 posílil o 0,13 % na 2 017,46 bodu a Nasdaq Composite připsal 0,17 % na 4 838,64 bodu. Objem obchodování v rámci indexu S&P 500 byl 23 % pod třicetidenním průměrem kvůli Dni Kryštofa Kolumba. Index volatility VIX klesl o 5,33 % na 16,17 bodu. Ukazatel klesá již deset dní v řadě, což je nejdelší série za posledních šest let. S dluhopisy se v pondělí kvůli svátku neobchodovalo.

"Pokud budou výsledky společností dobré nebo lepší než predikce, myslím, že na tom budeme dobře," říká Andrew Brenner z National Alliance Capital Markets. "Lidé najednou zničehonic začínají říkat, že Čína na tom není až tak špatně. Rozvíjející se trhy opět nastupují a ropa se vrací na scénu. Očekávám, že trh dále poroste," dodává.

Zisky firem zahrnutých v indexu S&P 500 by měly podle predikcí ve třetím kvartále klesnout přes 4 %, nejprudší pokles by podle odhadů měly zaznamenat těžařské a energetické firmy. Tento týden by měly reportovat výsledky například Johnson & Johnson, Intel a JPMorgan Chase.

Investoři také sledují veškeré náznaky možného zvyšování sazeb v USA. Viceprezident Fedu Stanley Fischer prohlásil, že by americká ekonomika mohla být dost silná na to, aby ustála první zvýšení sazeb už v letošním roce. Zároveň ale dodal, že guvernéři Fedu bedlivě sledují růst zaměstnanosti a vývoj světové ekonomiky.

Prezident atlantského Fedu Dennis Lockhart v pondělí uvedl, že podporuje první zvýšení sazeb ještě v roce 2015. Naproti tomu Charles Evans znovu prohlásil, že podle něj by se mělo zvýšení sazeb mírně posunout, protože inflace stále pokulhává. Tradeři nyní považují pravděpodobnost, že Fed zvýší sazby už letos v prosinci, již jen za 39%. Šance, že ke zvýšení sazeb dojde až v březnu příštího roku, je podle nich aktuálně 61%.

Dolar kvůli nejistotě kolem zvyšování sazeb v USA klesá

Americký dolar v pondělí na devizových trzích oslaboval a ke koši hlavních světových měn klesl nejníže za poslední tři týdny. Důvodem jsou pochybnosti, zda americká centrální banka (Fed) zvýší své základní úrokové sazby ještě v letošním roce, když globální ekonomika vykazuje známky zpomalování růstu.

Kolem 18.10 SELČ euro vůči dolaru přidávalo 0,1 % na 1,1375 USD, k japonskému jenu ale 0,1 % odepisovalo a pohybovalo se kolem 136,37 JPY. Dolar vůči jenu ztrácel 0,2 % na 119,95 JPY.

Ke koši šesti hlavních světových měn dolar odepisoval 0,1 % na 94,725 bodu. V průběhu dne se přitom propadl až na tříměsíční minimum 94,619 bodu.

Ceny ropy sestoupily z několikaměsíčních maxim

Světové ceny ropy v pondělí sestoupily z několikaměsíčních maxim, kde se ocitly minulý týden. Investoři se rozhodli využít rychlého vzestupu cen k prodeji a vybírání zisků. Trh i nadále oslabuje přebytek nabídky, i když se už objevují předpovědi zvýšené světové poptávky.

Cena severomořské ropy Brent kolem 17.25 SELČ klesala o 2,1 % na zhruba 51,55 USD za barel, i když zpočátku vzrostla až na 53,31 USD za barel. Severoamerická lehká ropa WTI ztrácela 2,5 % na 48,40 USD za barel..

Minulý týden ceny ropy zaznamenaly nejvýraznější nárůst za více než šest let a Brent se po 12% vzestupu ceny vyhoupl poprvé od července nad 54 dolarů. Ceny podpořil zejména krok Ruska, které koncem září zahájilo letecké údery v Sýrii na podporu vládních jednotek v boji proti islamistickým a dalším povstalcům. V srpnu přitom ještě ceny sestoupily na šestiletá minima a Brent klesl ke 42 dolarům za barel.

Pondělní pokles cen měl podle analytiků technický charakter a reagoval na příliš rychlý růst v minulém týdnu. "Poslední vlna růstu vyvolala vybírání zisků," řekl agentuře Reuters analytik Carsten Fritsch z německé finanční skupiny Commerzbank.

Ropný kartel OPEC v pondělí předpověděl, že poptávka po jeho ropě bude příští rok mnohem vyšší, než se dosud předpokládalo. Propad cen za poslední více než rok podle členů OPEC snížil přebytek na trhu a omezil produkci mimo kartel, což povede k vyšší poptávce po ropě od zemí organizace, která svou těžbu drží záměrně na vysoké úrovni.

Hlavní pondělní události na amerických trzích

• Třetí největší výrobce počítačů na světě Dell se dohodl na koupi společnosti EMC zabývající se ukládáním a správou dat. Oznámily to v pondělí firmy. Transakce má hodnotu zhruba 67 miliard dolarů a je největším převzetím v technologickém sektoru, napsala agentura Reuters.
• Společnost Facebook, provozovatel největší sociální sítě na světě, zaplatila v uplynulém roce v Británii na daních jen 4 327 liber, tedy méně než běžný zaměstnanec. Informovala o tom britská média.
• Margin debt (úvěry na obchodování s akciemi) na NYSE se od finanční krize do konce června 2015, tedy za pouhých šest let, vyšplhal ze 182 miliard USD na 505 miliard USD. Z pohledu na graf je patrné, že zhruba kopíroval trajektorii indexu S&P 500, který během sledovaného období ztrojnásobil svoji hodnotu. Po cestě strmě vzhůru ale následuje rychlý "sešup".
• Anheuser-Busch InBev v pondělí počtvrté navýšil akviziční nabídku pro SABMiller. První nabídka zněla 38 liber za akcii, druhá 40 liber za akcii, následně AB InBev SABMilleru nabídl 42,15 libry na akcii a nejnovější nabídka činí 43,50 libry v hotovosti.
• General Electric se blíží uzavření dohody na odprodej úvěrů v hodnotě více než 30 miliard dolarů bance Wells Fargo.
• Americká automobilka Ford Motor investuje v příštích pěti letech do výzkumu a vývoje v Číně 1,8 miliardy USD. Investice je dalším pokusem automobilky zajistit si na největším automobilovém trhu světa větší podíl, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: Bloomberg, CNBC, ČTK, MarketWatch