Evropské akcie ve středu zamířily do červených čísel

Evropské akciové trhy poprvé v tomto týdnu uzavřely v záporném pásmu. Dolů je stahovaly zejména novinky okolo amerického Fedu, nepomohly jim rostoucí ceny ropy.
Regionální index STOXX Europe 600 i přes pozitivní úvod obchodování v USA odevzdal 0,55 % na 344,20 bodu, přičemž v červených číslech skončila většina jeho sektorů. Britský FTSE 100 klesl o 0,58 % na 7 033,25 bodu, francouzský CAC 40 ztratil 0,29 % na 4 489,95 bodu a německý index DAX přišel o 0,32 % na 10 585,78 bodu.
V napětí investory udržovaly zejména jestřábí komentáře zástupců Fedu. Prezident richmondského Fedu Jeffrey Lacker v úterý řekl, že podle něj existují důvody pro zvýšení úrokových sazeb a prezident chicagského Fedu Charles Evans ve středu prohlásil, že by nebyl proti zvýšení sazeb do konce tohoto roku, pokud by tomu nahrávala ekonomická data.
Ve středu byla znovu pod tlakem britská libra. V úterý vůči americkému dolaru klesla na 31leté minimum a ve středu se okolo této hladiny držela dále. Její pokles způsobují obavy z "tvrdého brexitu". Británie by podle tohoto scénáře opustila jednotný trh EU, aby si uchovala kontrolu nad imigrací. To by ale mohlo vyvolat odchod řady bank z Londýna a podkopat obchodní vztahy s unií.
Z hospodářských výsledků měla největší váhu pololetní čísla britského řetězce Tesco. Největší britská maloobchodní společnost v prvním finančním pololetí zvýšila provozní zisk bez zahrnutí jednorázových položek o 60 % na 596 milionů liber (přes 18 miliard Kč), což se podepsalo pod růstem ceny akcií o 9,7 %. Výsledky Tesca pomohly dalším akciím ze stejného sektoru. WM Morrison zpevnila o 1,77 % a cenné papíry Marks and Spencer vyskočily o 2,67 %.
Cena akcií německé Deutsche Bank vzrostla o 2,77 % po zprávě německých novin Der Platow brief, že banka vyjednává o vyrovnání v hodnotě 4 až 5 miliard dolarů, ke kterému by mělo dojít na konci října.
Hlavní středeční události na evropských trzích
- Středoevropská investiční skupina Penta prodala německého výrobce krmiv pro kočky a psy Gimborn. Novým vlastníkem se stala čínská společnost Hillhouse Capital Management, která je dlouhodobým investorem zejména na asijských trzích. Obě firmy o transakci informovaly v tiskové zprávě. Cenu ani další podmínky obchodu nezveřejnily.
- Japonský pivovar Asahi Group Holdings hodlá nabídnout více než 500 miliard jenů (117 miliard Kč) za aktivity společnosti SABMiller ve východní Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj. Informoval o tom japonský podnikatelský list Nikkei.
- Aktivita španělského sektoru služeb v září zpomalila. Index nákupních manažerů klesl na 54,7 bodu ze srpnových 56 bodů. Solidní růst zaznamenaly nové zakázky a zvýšila se i zaměstnanost. Kompozitní index se snížil na 54,1 bodu z 54,8 bodu. Analytici očekávali pokles na 53,8 bodu.
- Růst aktivity v italském sektoru služeb se v září zpomalil. Index nákupních manažerů klesl na 50,7 bodu ze srpnových 52,3 bodu, trh počítal s poklesem na 52 bodů. Kompozitní index se snížil na 51,1 bodu ze srpnových 51,9 bodu, analytici očekávali pokles na 51,5 bodu. Italská podnikatelská aktivita rostla nejpomalejším tempem za poslední čtyři měsíce.
- Index nákupních manažerů sledující situaci v sektoru služeb ve Francii podle finálních dat v září vzrostl na 53,3 bodu z 52,3 bodu v srpnu, analytici odhadovali růst o 54,1 bodu. Kompozitní index vyšplhal na 52,7 bodu z 51,9 bodu v srpnu, trhy predikovaly 53,3 bodu.
- Tempo růstu aktivity v německém sektoru služeb se v září snížilo, když index nákupních manažerů v sektoru služeb podle finálních údajů klesl na 50,9 bodu z 51,7 bodu v srpnu (odhad: 50,6 bodu). Kompozitní PMI se podle finálních dat společnosti Markit Economics snížil na 52,8 bodu z 53,3 bodu. Analytici odhadovali pokles na 52,7 bodu.
- Růst aktivity v sektoru služeb společenství zemí platících eurem v září zpomalil. Index nákupních manažerů v sektoru služeb se podle finálních údajů společnosti Markit Economics snížil na 52,2 bodu z 52,8 bodu v srpnu. Čekal se pokles na 52,1 bodu. Kompozitní index nákupních manažerů podle očekávání klesl na 52,6 bodu z 52,9 bodu. Index zůstává nad hranicí 50 bodů, která odděluje pásmo expanze od pásma kontrakce, je ale nejníže od ledna 2015.
- Nejcennější značkou světa zůstává Apple. Hodnota této značky letos stoupla o 5 % na více než 178 miliard dolarů (4,3 bilionu Kč), ačkoli firma Apple začala vykazovat pokles odbytu populárních telefonů iPhone. Vyplývá to z žebříčku stovky nejcennějších značek světa, který ve středu zveřejnila výzkumná společnost Interbrand.
- Sektor služeb ve Spojeném království v září expandoval pomaleji než v srpnu. Index nákupních manažerů dosáhl 52,6 bodu ze srpnových 52,9 bodu, očekával se pokles na 52 bodů.
- Nejbohatším Čechem zůstává podle časopisu Forbes vlastník investiční skupiny PPF Petr Kellner s 255 miliardami korun, druhý je nadále majitel společnosti Agrofert a ministr financí Andrej Babiš se 70 miliardami korun. O třetí příčku se dělí vlastník realitní a investiční skupiny CPI Radovan Vítek s ropným magnátem Karlem Komárkem, který vlastní skupinu KKCG. Jejich jmění se odhaduje na 49 miliard korun. Vyplývá to z žebříčku časopisu Forbes.
- Minimální mzda stoupne od 1. ledna na 11 000 korun měsíčně, o navýšení o 1 100 korun ve středu rozhodla na základě dohody se sociálními partnery vláda. Pracující za minimální mzdu tak budou pobírat 66 korun na hodinu. Přijatý návrh zároveň ruší zvláštní sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem. Bude tak platit jedna sazba minimální mzdy pro všechny zaměstnance.
- Maloobchodní tržby v eurozóně v srpnu meziměsíčně klesly o 0,1 %, očekával se přitom pokles o 0,3 % po červencovém revidovaném růstu o 0,3 % (revidováno z +1,1 %). Meziročně se tržby prodejců zvýšily o 0,6 % po červencovém revidovaném růstu o 1,8 % (revidováno z +2,9 %), očekávalo se přitom zpomalení tempa růstu na 1,5 %.
- Světová banka (SB) ve středu snížila odhad letošního růstu polské ekonomiky na 3,2 % z dříve předpokládaných 3,7 %. Za zhoršením výhledu podle ní stojí pokles investic. V příštích letech nicméně SB počítá se zrychlením růstu.
- Od roku 2013 přinesly devizové intervence ČNB exportérům 580 miliard korun, navíc vývozci nepřišli z důvodu přirozeného posilování koruny o 700 miliard korun. Ze stejného důvodu stát získal 12 miliard korun na dani z příjmu firem. Na středeční tiskové konferenci to uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
- Jihokorejská společnost LG Chem investuje 1,3 miliardy zlotých (přes osm miliard Kč) do výstavby nové továrny na výrobu baterií pro elektromobily v Polsku. Ve středu to oznámilo polské ministerstvo hospodářství.
- Slovenská vláda ve středu schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá s dalším snížením schodku veřejných financí. Více peněz by měla dostat většina ministerstev.
- Britský finanční průmysl by v důsledku takzvaného "tvrdého brexitu" zahrnujícího odchod Británie z jednotného evropského trhu mohl přijít na tržbách až o 38 miliard liber (téměř 1,2 bilionu Kč). Vyplývá to podle agentury Reuters ze studie poradenské společnosti Oliver Wyman.
- Mezinárodní společenství ve středu podle všeho slíbí Afghánistánu do dalších čtyř let o něco menší podporu, než jakou vláda v Kábulu dostávala dosud. Kuloární a diplomatické informace ze středeční rozsáhlé bruselské konference o další podpoře Afghánistánu hovoří o tom, že účastníci se zatím zavázali každoročně přispívat na fungování země o něco více než třemi miliardami dolarů (přes 72 miliard Kč).
- Evropské banky potřebují naléhavé a komplexní kroky, aby vyřešily problémy, které mají kvůli špatným úvěrům a někdy i neefektivním modelům podnikání. Ve své pravidelné zprávě o globální finanční stabilitě to ve středu uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Navzdory potížím v Evropě ale celková rizika globální finanční stability od minulé zprávy z dubna se podle MMF snížila. Zotavení cen komodit pomohlo některým rozvíjejícím se trhů a obavy ze zpomalení hospodářského růstu v Číně zmírnila politika tamní vlády zaměřená na podporu růstu.
- Ruský prezident Vladimir Putin ve středu jmenoval dosavadního šéfa státní jaderné korporace Rosatom prvním zástupcem šéfa své prezidentské kanceláře. V ní má mít Sergej Kirijenko (54) na starosti domácí politiku.
Výsledková sezóna
- Největší britská maloobchodní společnost Tesco v prvním finančním pololetí zvýšila provozní zisk bez zahrnutí jednorázových položek o 60 % na 596 milionů liber (přes 18 miliard Kč). Ve středu to oznámila firma, která působí rovněž v České republice. Cena akcií společnosti po zveřejnění hospodářských výsledků stoupla o 9 % na 13měsíční maximum.
Zdroj: CNBC, ČTK