Co musíte ráno vědět (25. června)

1. Americké akciové indexy ve středu klesly o více než 2 %, investoři sledují nárůst počtu lidí nakažených koronavirem

Akcie ve Spojených státech výrazně oslabily a vykázaly nejhlubší jednodenní propad za téměř dva týdny. Na burzovní kurzy tlačily hlavně zprávy o nárůstu počtu lidí nakažených nemocí COVID-19, které obnovují obavy z další vlny uzávěrek, a také zhoršený výhled globální ekonomiky. Na devizovém trhu posiloval dolar. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, odepsal 2,72 % na 25 445,94 bodu. Širší index S&P 500 klesl o 2,59 % na 3 050,33 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 2,19 % na 9 909,17 bodu. Index volatility VIX narostl o 7,87 % na 33,84 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o tři bazické body na 0,679 %. Ceny ropy se snížily o zhruba 6 %, klesly ale i ceny zlata a stříbra. Nejsledovanější kryptoměny pak odepsaly přes 3 %.

2. Evropské akcie se ve středu propadly, náladu investorů srážejí obavy z druhé vlny pandemie

Akcie v Evropě po úterním posílení ve středu opět klesly a indexy ztratily kolem tří procent. Do hledáčku investorů se po období klidu vrací rostoucí počet nakažených nemocí covid-19 ve světě. Panevropský index STOXX Europe 600 ve středu odepsal 2,78 % na 357,17 bodu, britský index FTSE 100 oslabil o 3,11 % na 6 123,69 bodu, francouzský CAC 40 se snížil o 2,92 % na 4 871,36 bodu a německý DAX skončil se ztrátou 3,43 % na 12 093,94 bodu.

3. Pražská burza ve středu klesla, ztrácel celý finanční sektor

Pražská burza ve středu ztrácela, index PX klesl o 1,49 % na 919,31 bodu. V červených číslech skončil celý finanční sektor, nedařilo se zejména Erste Group Bank. Poklesu pražského trhu nezabránil ani jednoprocentní růst ceny akcií ČEZ.

4. Očekávané události

Ve čtvrtek dopoledne Evropská komise zveřejní zprávu o sentimentu v sektoru služeb a odpoledne se investoři ve Spojených státech zaměří na objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, pravidelnou týdenní zprávu o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti, obchodní bilanci, finální zprávu o vývoji HDP v prvním čtvrtletí a index aktivity kansaského Fedu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. ČNB podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny, rozhodnutí bylo jednomyslné

Bankovní rada České národní banky na středečním měnověpolitickém jednání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 %. Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů a rozhodnutí o sazbách bylo jednomyslné. Během tiskové konference Jiří Rusnok řekl, že základní scénář květnové prognózy centrální banky se do značné míry naplňuje a odpovídá mu po květnovém poklesu domácích tržních sazeb jejich předpokládaná stabilita v následujících čtvrtletích.

6. Švejnar: Česká ekonomika se letos propadne až o osm procent

Propad české ekonomiky v letošním roce bude vyšší, než se všeobecně odhaduje, a bude činit 7,5-8 % HDP, řekl Jan Švejnar, šéf Ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu, který ukončil činnost 11. června, a ředitel IDEA při CERGE-EI. Pokles může být podle něj ještě hlubší v případě, že přijde druhá vlna epidemie koronaviru a omezení ekonomické aktivity. Pak by propad mohl jít do dvojciferných čísel, dodal Švejnar.

7. Podnikatelská nálada v Německu v červnu rekordně vzrostla

Podnikatelská nálada v Německu se v červnu dále zlepšovala. Její index, který sestavuje mnichovský institut Ifo, vystoupil na 86,2 bodu z květnových 79,7 bodu. Zaznamenal tak rekordní vzestup. Firmy hodnotí lépe svoji současnou situaci a výrazně se zlepšila i jejich očekávání. Německé podniky tak již vidí po koronavirové pandemii světlo na konci tunelu, řekl ve středu prezident Ifo Clemens Fuest.

8. Analytici: Důvěra v ekonomiku ukazuje na jen pomalou cestu z krize

Cesta z koronavirové krize bude podle vývoje důvěry v českou ekonomiku zřejmě jen pozvolná. Uvedli to analytici v reakci na aktuální výsledky průzkumu důvěry v hospodářství, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad. Konec podpůrných opatření vlády navíc koncem roku přinese podle ekonomů opětovný tlak na podnikatele.

9. MMF dále zhoršil výhled světové ekonomiky, letos čeká nově propad o 4,9 %

Mezinárodní měnový fond kvůli dopadům pandemie nemoci covid-19 dále zhoršil výhled vývoje globální ekonomiky. Pro letošní rok nově počítá s propadem světového HDP o 4,9 %. V dubnu čekal pokles o tři procenta, již tak nejhlubší recesi globální ekonomiky za 90 let.

10. Agentury: Lufthansa má v záloze další záchranný plán

Německá letecká společnost Lufthansa má připravený záložní plán pro případ, že by čtvrteční valná hromada neschválila vládní záchranný balík za devět miliard eur. S odkazem na zdroje z firmy o tom ve středu napsaly zahraniční agentury. Německá vláda by i podle tohoto plánu ve firmě postupně získala 20% podíl. Plán by nemuseli schvalovat ostatní akcionáři a podnik by si přišel na podobné peníze. Na Lufthansu doléhají podobně jako na celé odvětví letecké přepravy dopady koronavirové krize.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Den daňové svobody bude letos později ve všech zemích OECD

Den daňové svobody v ČR připadl letos na 24. června 2020, nejpozději za dvacet let. V mnoha zemích však bude podle odhadů Liberálního institutu ještě později. Například Francouzi si letos daňovou svobodu užijí zřejmě až v září, Finové a Belgičané asi v polovině srpna. K premiantům bude opět zřejmě patřit Jižní Korea, uvedl institut.

"Na rozdíl od jiných let letos zatím nemáme konzistentní data posbíraná podle stejné metodiky napříč státy, takže nemůžeme činit silné soudy o mezinárodním srovnání. K tomu se připočítávají problémy s odhadem vývoje v ČR. Co se hospodářského výkonu i veřejných výdajů týče, pracujeme letos s extrémně nerobustními odhady," uvedl ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Den daňové svobody v Česku připadl letos podle výpočtů Liberálního institutu právě na 24. června, loni to bylo 28. května. Důvodem jsou ekonomické dopady současné situace kolem šíření koronaviru. Češi tak na stát letos pracují 175 dní, nejdéle od roku 2000. Tehdy institut začal den daňové svobody počítat. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.

"Z pochopitelných důvodů jde o daňově nejméně svobodný rok od chvíle, kdy Liberální institut den daňové svobody počítá, neboť letošní situace je bezprecedentní. Nabízí se srovnání s rokem 2010, kdy českou ekonomiku nejvíce zasáhla předchozí ekonomická recese. Přestože proti loňskému roku jsme si pohoršili o téměř celý měsíc, proti roku 2010 jde o zhoršení o pouhý týden," upozornil Pánek.

Za všech jiných okolností by vládu za takový drastický posun tvrdě kritizoval. Vládě však podle něj nelze vyčítat obranu před pandemií, což je přímo učebnicový veřejný statek. "Je jasné, že zde musí stát vynaložit nějaké peníze navíc. Vládu však můžeme a musíme kritizovat za dvě věci. V době předchozí dlouhé konjunktury si nevytvořila finanční polštář a nereformovala veřejné finance. Navíc spousta opatření byla zmatečná nebo přímo kontraproduktivní," upozornil.

Při výpočtu dne daňové svobody institut každý rok vychází z odhadů hospodářského růstu a odhadu růstu veřejných výdajů. Je jasné, že skutečné údaje se nakonec mírně liší. Letos poprvé počítá se zpětnou revizí, protože letošní situace je výjimečná. Výpočet vychází z 8% poklesu HDP. Při nejhorším scénáři, který počítá s propadem HDP o 13,5 % a navýšením veřejných výdajů o 200 miliard Kč, by se posunul až na 23. července.

Liberální institut při výpočtu vychází z kalkulací OECD. Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, a umožňuje tak porovnat vývoj českého dne daňové svobody s vývojem v dalších zemích.