Evropské akcie v pátek táhl ke dnu Trump a výrobní aktivita ve Spojeném království

Akcie na londýnské burze byly ovlivněny negativním sentimentem kvůli vyhrůžkám amerického prezidenta směrem k Číně, že bude zavádět kvůli pandemii nemoci covid-19 odvetná cla.

Akciím nepomohla ani data týkající se výrobní aktivity ve Spojeném království, která zaznamenala nejvýraznější propad od začátku měření.

Britský index FTSE 100 v pátek odepsal 2,34 % na 5 763,06 bodu, panevropský index STOXX Europe 600 ztratil 0,78 % na 337,39 bodu a index OMX Copenhagen zaznamenal pokles o 1,01 %.

Hlavní páteční události v Evropě

• Ruská ekonomika by v letošním roce v důsledku koronavirové krize mohla klesnout o 3,4 %. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters mezi analytiky. K růstu by se ruské hospodářství podle průzkumu mělo vrátit ve druhém čtvrtletí příštího roku.
• Ryanair plánuje propustit 15 % zaměstnanců, tedy asi 3000 lidí. Irská nízkonákladová aerolinka to uvedla ve svém pátečním sdělení a dodala, že jedná s Boeingem o pozastavení dodávek objednaných letadel, protože neočekává, že se letecký provoz v Evropě plně obnoví dříve než v roce 2022. Krize je důsledkem pandemie nemoci covid-19.
• Ekonomika eurozóny zřejmě ve druhé polovině roku oživí, ale hrubý domácí produkt se kvůli dopadům pandemie koronaviru zřejmě nevrátí na loňskou úroveň před rokem 2022. Ve svém pátečním květnovém ekonomickém výhledu to uvedla Evropská centrální banka.
• Španělsko čeká kvůli koronavirové krizi obří nárůst rozpočtového deficitu. Vinou klesajících příjmů a rostoucích výdajů by se měl vyšplhat na 116 miliard eur, tedy 10,34 % hrubého domácího produktu země, uvedla v pátek podle agentury DPA tamní vláda. Tak vysoko - na 10,7 procenta - byl schodek rozpočtu naposledy v roce 2012 na vrcholu eurové krize. Loni činil španělský rozpočtový schodek 2,8 % HDP.
• Výrobní aktivita ve Velké Británii zaznamenala nejstrmější propad od začátku měření v roce 1992. Po březnovém poklesu na 47,8 bodu se index nákupních manažerů od firem IHS Markit a CIPS v dubnu propadl na 32,6 bodu.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Německá ekonomika letos vykáže propad o 6,3 %. Předpokládá to prognóza spolkové vlády, o níž v pondělí informuje list Süddeutsche Zeitung. Oficiálně ji vláda představí ve středu. Berlín očekává, že příští rok se ekonomika vrátí k růstu, který by měl být poměrně rychlý. Propad z letoška, který pravděpodobně bude nejhorší v dějinách spolkové republiky, ale ani tento růst nevyrovná.
• Německá automobilka Volkswagen v pondělí po odstávce kvůli koronaviru obnovila v omezeném režimu výrobu ve svém největším závodě v dolnosaském Wolfsburgu. Chce, aby si zaměstnanci nejprve zvykli na nová hygienická opatření zavedená kvůli pandemii. V omezeném provozu v České republice obnovila výrobu ve všech třech svých závodech také Škoda Auto, která je součástí skupiny Volkswagen.
• Británie se zdá být z nejhoršího venku, omezení zavedená v boji proti koronaviru ale musí zůstat v platnosti a jednotlivci i firmy musí být trpěliví. S takovým vzkazem v pondělí vystoupil premiér Boris Johnson, který se po třítýdenní absenci způsobené nemocí covid-19 vrací do čela kabinetu. Nepochybuje, že pokud Britové zachovají "odhodlání a odvahu" z posledních týdnů, Spojené království z krize vyjde "silnější, než kdy bylo".
• Evropský výrobce letecké techniky Airbus upozornil své zaměstnance, aby se připravili na potenciálně výrazné propouštění. Bez okamžité reakce na dopady koronaviru je podle šéfa podniku Guillauma Fauryho v sázce přežití firmy. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters, která se odvolává na interní zprávu, jež Faury v pátek adresoval 135 000 zaměstnanců. Airbus na žádost o komentář odpověděl, že interní komunikaci nekomentuje.
• Evropská komise v pondělí schválila Německu plán poskytnout charterové letecké společnosti Condor garanci za úvěr v objemu 550 milionů eur. Německá vláda chce aerolinkám pomoct překonat krizi, kterou v letecké dopravě vyvolala pandemie způsobená šířením koronaviru. Komise uvedla, že plán splňuje požadavky na státní pomoc, a proto ho schvaluje.
• Finanční ústav Deutsche Bank očekává za první čtvrtletí čistý zisk 66 milionů eur, který značně překonává pesimistické odhady analytiků. Největší banka v Německu to uvedla v noci na pondělí, mimo plánované zveřejnění výsledků. Podrobnosti chce oznámit ve středu. Banka také vyčlenila 500 milionů eur na krytí problematických úvěrů, ale varovala, že možná dočasně nedostojí požadavku na kapitálovou přiměřenost.
• Počet Francouzů, kteří v březnu požádali o podporu v nezaměstnanosti, se proti únoru zvýšil o rekordních 7,1 %. Oznámilo to v pondělí ministerstvo práce. Jde o jasnou známku, že situace na pracovním trhu se kvůli šíření koronaviru a jeho dopadům na ekonomiku rychle zhoršuje.
• Rozhovory o podobě budoucí smlouvy o vztazích Evropské unie a Británie se stále může podařit dokončit ve stanovené lhůtě, která vyprší na konci letošního roku. Podle agentury Reuters to v pondělí prohlásil člen britského kabinetu Michael Gove. Londýn by podle něj měl svůj návrh dohody zveřejnit do několika týdnů.
• Důvěra francouzských spotřebitelů v dubnu, kdy se kvůli snaze zastavit šíření nemoci covid-19 ekonomika uzavřela, zaznamenala rekordní pokles. Příznivý není ani výhled domácností, který je nejhorší za dobu měření, zatímco strach z nezaměstnanosti je nejvyšší od července 2015. V úterý to uvedl francouzský statistický úřad INSEE.
• Skandinávské aerolinky SAS by kvůli poklesu poptávky a cestovním omezením za koronavirové krize mohly zrušit asi polovinu pracovních míst, což by se dotklo až 5 000 plných úvazků. V Německu pak vlajková letecká společnost Lufthansa podle zdrojů serveru Business Insider jedná s vládou o pomoci v objemu kolem devíti miliard eur výměnou za blokační menšinu a jeden nebo dva mandáty v dozorčí radě.
• Slovensko vyčlení 1,2 miliardy eur z balíku evropských fondů na financování opatření v souvislosti s dopady pandemie nemoci covid-19. Novinářům to v úterý řekla vicepremiérka Veronika Remišová, podle které není vyloučeno, že zmíněná částka se ještě zvýší.
• Evropská komise navrhla uvolnit některá účetní pravidla pro banky, aby mohly snáze poskytovat úvěry firmám i domácnostem ekonomicky zasaženým koronavirem. Oznámil to v úterý místopředseda EK odpovědný za finanční služby Valdis Dombrovskis, podle něhož jsou úpravy pouze dočasné na dobu krize. Úlevy se týkají především některých požadavků přijatých v reakci na finanční krizi z konce minulého desetiletí, které mají bránit nezdravému růstu zadlužení bank.
• Při obnově ekonomik postižených koronavirem je podle německé kancléřky Angely Merkelové nutné investovat do ekologických technologií budoucnosti. Šéfka německé vlády to v úterý řekla na mezinárodní videokonferenci o ochraně klimatu. Vyjádřila se také pro to, aby si Evropská unie stanovila cíl snížit do roku 2030 množství emisí skleníkových plynů o 50 až 55 % ve srovnání s rokem 1990. Nyní EU počítá s poklesem o 40 %.
• Rakouské aerolinky Austrian Airlines, které jsou součástí největší německé letecké společnosti Lufthansa, požádaly v Rakousku o státní pomoc v hodnotě 767 milionů eur. Oznámil to mluvčí podniku.
• Ekonomická nálada na Slovensku se v dubnu, kdy v zemi přetrvávaly karanténní opatření kvůli koronaviru, výrazně zhoršila. Tříměsíční klouzavý průměr souhrnného indexu ekonomické nálady po úpravě o sezonní vlivy klesl nejníže od října 2009. Informoval o tom ve středu slovenský statistický úřad.
• Slovenská centrální banka ve středu zhoršila výhled letošního vývoje domácí ekonomiky, na kterou má nepříznivé dopady pandemie nemoci covid-19. Ve své nejnovější prognóze NBS předpokládá propad ekonomiky o 5,8 až 13,5 procenta, za nejpravděpodobnější scénář ale označila pokles přibližně o devět procent. Je tak pesimističtější než vláda, která očekává pokles hrubého domácího produktu o 7,2 %. V příštím roce by se slovenské hospodářství mělo podle NBS vrátit k silnějšímu růstu.
• Ekonomická nálada v eurozóně i v celé Evropské unii v dubnu rekordně klesla. Omezení zavedená s cílem zabránit šíření nemoci covid-19 totiž způsobila, že se ekonomická aktivita téměř zastavila. Největší byl propad v sektoru služeb. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu zveřejnila Evropská komise.
• Švédský výrobce osobních automobilů Volvo Car Group kvůli dopadům pandemie propustí ve Švédsku 1 300 kancelářských pracovníků, aby snížil náklady. Pro Volvo, které je od roku 2010 v rukou čínské společnosti Geely Holding, ve Švédsku pracuje 24 000 lidí a 2 000 konzultantů. Automobilka ve středu uvedla, že i jejich smlouvy přezkoumává. Výroby se propouštění nedotkne.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie v dubnu klesla na 0,8 % z březnových 1,3 %. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které ve středu zveřejnil německý statistický úřad. Analytici očekávali, že inflace klesne na 0,5 %. Meziměsíčně ceny v únoru vzrostly o 0,4 % po březnovém růstu o 0,1 % (odhad: 0,1 %).
• Francouzská vláda zpřísní restrikce mimoevropských investic do francouzských společností, aby omezila zahraniční vliv na strategická odvětví a technologie. V rozhovoru s televizí LCI to ver středu řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podobný krok na začátku měsíce učinil i Berlín.
• Fond pro oživení evropských ekonomik postižených koronavirovým výpadkem by měl být k dispozici začátkem příštího roku společně s příštím sedmiletým rozpočtem EU. Členské země bloku by měly pomoc dostávat ve formě půjček, přímých grantů a finančních záruk, které by měly být v celkovém rámci plánu obnovy vyvážené. Shodla se na tom ve středu Evropská komise, která chce návrh rozpočtu i samotného záchranného fondu předložit v příštích týdnech.
• Kvůli dopadům koronaviru na německou ekonomiku letos podle místní vlády klesne počet výdělečně činných osob o 370 000. Hrubý domácí produkt se pak sníží o 6,3 %, což bude nejvíce za dobu spolkové republiky. Vládní prognózu ve středu v Berlíně představil ministr hospodářství Peter Altmaier.
• Evropská centrální banka ponechala základní sazbu na 0 % a depozitní sazbu na -0,5 %. Ještě více však zmírnila podmínky programu levných úvěrů pro soukromý finanční sektor a uvedla, že je připravená nakupovat další dluhopisy, pokud to bude potřeba.
• Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie v prvním čtvrtletí kvůli dopadům koronaviru prudce klesla. V zemích EU propad ve srovnání s předchozím čtvrtletím činí podle sezonně přepočtených údajů 3,5 %, v eurozóně 3,8 %, oznámil ve čtvrtek v prvním rychlém odhadu statistický úřad Eurostat. Jde o nejvýraznější propad od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat.
• Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v březnu mírně vzrostla a dosáhla 6,6 %. V měsíci, kdy na ekonomiky začala dopadat omezení související s koronavirem, se v 27 členských zemích unie proti únoru nezaměstnanost zvýšila o desetinu procentního bodu. V eurozóně bylo bez práce 7,4 % lidí, což je nárůst rovněž o desetinu bodu. Uvedl to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v dubnu zpomalilo na 0,4 % z březnových 0,7 %. Vyplývá to z rychlého odhadu, který ve čtvrtek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Na citelném zmírnění tempa růstu se podepsal hlavně další propad cen energií.
• Počet lidí bez práce v Německu v dubnu kvůli dopadům krize způsobené šířením koronaviru vzrostl o 373 000 a dostal se na 2,64 milionu. Ve své zprávě to ve čtvrtek oznámil spolkový úřad práce. Míra nezaměstnanosti se zvýšila na 5,8 %, zatímco v březnu byla na 5 %.
• Tržby německých maloobchodů se v březnu ve srovnání s předchozím měsícem snížily o 5,6 %, což byl nejvyšší propad od ledna 2007. Většina obchodů v Německu zavřela kvůli vládním omezením, která měla zabránit šíření nemoci covid-19. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil spolkový statistický úřad.
• Banky na Slovensku v prvním čtvrtletí hospodařily podstatně hůř než před rokem. Důvodem poklesu zisku v tomto odvětví bylo hlavně zdvojnásobení sazby zvláštní bankovní daně od letošního roku, stejně jako nižší úrokové výnosy. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnila slovenská centrální banka.
• Automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) znovu prodloužila odstávku výroby kvůli koronaviru. Výroba by se měla obnovit 18. května, původně se mělo začít vyrábět už v pondělí 4. května, řekl ve čtvrtek mluvčí TPCA Tomáš Paroubek. Podle informací ČTK je jedním z důvodů to, že kvůli koronaviru zůstávají uzavřené klíčové trhy firmy, mimo jiné Itálie, Velká Británie nebo Španělsko.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Německému výrobci sportovního oblečení a obuvi Adidas klesl v prvním čtvrtletí provozní zisk o 93 % na 65 milionů eur. Na hospodaření měla dopad omezení související se snahou zabránit šíření nemoci covid-19. Slabší byly i tržby. Firma v pondělí uvedla, že ve druhém čtvrtletí očekává propad tržeb o více než 40 % a dodala, že kvůli nejistému vývoji není schopna poskytnout prognózu na celý rok.
• Bance HSBC Holdings klesl v prvním čtvrtletí zisk před zdaněním o 48 % na 3,21 miliardy USD. Výsledky byly horší, než se čekalo, protože banka zvýšila kvůli koronavirové pandemii rezervy na ztrátové úvěry. HSBC, která je největší bankou v Evropě podle objemu aktiv, to uvedla v pondělním prohlášení.
• Britské ropné společnosti BP v prvním čtvrtletí klesl čistý zisk o dvě třetiny na 800 milionů dolarů, i tak ale překonal odhady analytiků. Firmě, která varovala před nadcházející nejistotou, ale zároveň rychle narůstá dluh. Dostal se nad 51 miliard dolarů a překročil hranici, kterou si firma jako strop zadlužení ve vztahu k vlastnímu kapitálu sama stanovila.
• Švýcarská banka UBS v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 40 % na 1,595 miliardy USD. Klienti banky, která je největším správcem aktiv bohatých klientů na světě, v prvním čtvrtletí výrazně zvýšili obchodní aktivitu kvůli nestabilitě na trzích vyvolané koronavirem. Banka v pondělí také uvedla, že poskytla více půjček svým bohatým klientům.
• Švýcarská farmaceutická společnost Novartis v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk bez vlivu mimořádných položek o 34 % na 3,55 miliardy USD. Firma v úterý uvedla, že jí pomohly vysoké nákupy léků, protože nemocnice i pacienti se snažili předzásobit léky v obavách z výpadku dodávek kvůli epidemii covidu-19. Novartis patří mezi největší výrobce léčivého přípravku hydroxychlorochin, který je testován na nemoc covid-19.
• Evropský výrobce letecké techniky Airbus vykázal za první čtvrtletí čistou ztrátu 481 milionů eur, zatímco před rokem vytvořil zisk 40 milionů eur. Podnik zrušil celoroční výhled, nevyplatí dividendy a minulý měsíc si vyjednal nové úvěrové linky. Šíření koronaviru totiž výrazně snížilo zájem o cestování letadlem a mnoho aerolinek zastavilo objednávky nových strojů. Šéf Airbusu Guillaume Faury právě skončené období označil za nejvážnější krizi, která kdy odvětví letecké dopravy potkala.
• Německé automobilové skupině Volkswagen v prvním čtvrtletí klesl provozní zisk bez zahrnutí mimořádných položek o 81,4 % na 900 milionů eur. Výsledky negativně ovlivnila pandemie nemoci covid-19, která snížila prodej. Firma tak ve středečním prohlášení potvrdila předběžné výsledky, které zveřejnila v polovině dubna. Automobilka očekává, že v zisku bude i za celý rok, prodej i zisk ale bude výrazně nižší než loni.
• Čistý zisk německé automobilové skupiny Daimler se v prvním čtvrtletí propadl o 92 % na 168 milionů eur. Automobilka musela kvůli šíření nemoci covid-19 přerušit výrobu a zaměřit se na ochranu hotovosti a snížení nákladů. Společnost, která vyrábí osobní automobily a dodávky značky Mercedes-Benz, to uvedla ve středečním prohlášení.
• Finančnímu ústavu Deutsche Bank v prvním čtvrtletí klesl čistý zisk meziročně o 67 % na 66 milionů eur. Výsledek ale překonal očekávání, trh totiž počítal se ztrátou. Klienti banky vlivem dopadu koronavirové krize na ekonomiku ve velkém upravovali svá portfolia, z čehož banka těžila prostřednictvím poplatků.
• Rakouské bankovní skupině Erste v letošním prvním čtvrtletí spadl čistý zisk o 37,6 % na 253,3 milionu eur. Na hospodaření skupiny měla negativní dopady omezení související s pandemií nemoci covid-19. Erste Group Bank zároveň v tiskové zprávě varovala před výrazným poklesem zisku za celý letošní rok.
• Francouzská banka Société Générale se v prvním čtvrtletí letošního roku propadla do ztráty 326 milionů eur ve srovnání se ziskem 686 milionů eur ve stejném období loni. Banka kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Společnost, která v Česku vlastní Komerční banku, to uvedla ve čtvrtečním prohlášení.
• Britsko-nizozemská energetická společnost Shell poprvé od druhé světové války sníží dividendu. Firma ve čtvrtek také uvedla, že kvůli poklesu poptávky vlivem pandemie téměř o čtvrtinu sníží produkci ropy a zemního plynu. Čistý zisk v prvním čtvrtletí firmě klesl meziročně o 46 % na 2,9 miliardy dolarů. Výsledek ale i tak překonal očekávání analytiků.
• Největší ruské bance Sberbank klesl v prvním čtvrtletí letošního roku čistý zisk o 46,8 % na 120,5 miliardy rublů (41,2 miliardy Kč). Způsobil to růst rezerv na ztrátové úvěry v souvislosti s epidemií nemoci covid-19.