Evropské akcie ve čtvrtek skončily pod nulou, zklamala je ECB

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,59 % na 367,48 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,16 % na 6 003,32 bodu, německý DAX odepsal 0,21 % na 13 208,89 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,38 % na 5 023,93 bodu.

ECB sice trhy ponecháním sazeb a potvrzením parametrů programů skupování aktiv nepřekvapila, ale investoři od rána živili naději, že by mohli centrální bankéři alespoň naznačit uvolněnější přístup. Jelikož se to nakonec nestalo, akcie odpoledne po dobrém začátku klesaly.

"Nejnovější vývoj v eurozóně a zejména zlepšení ekonomických údajů zatím vylučuje další uvolnění, ale vzhledem k tomu, že počet případů nemoci covid-19 opět roste a jednání s Británií ohledně brexitu neprobíhá dobře, rizika se zvyšují," míní Hussein Sayed ze společnosti FXTM.

Odpoledne ještě zhoršily náladu na trzích data z amerického trhu práce. Největší ztráty si připsal finanční sektor, který je nejvíce citlivý na nastavení úrokových sazeb, propadl se také těžařský sektor a výrobci automobilů.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Evropská centrální banka na zářijovém zasedání ponechala základní sazbu na 0 % a depozitní sazbu na -0,5 %. Potvrdila i parametry programů skupování aktiv. Ponechání měnové politiky beze změny se všeobecně očekávalo. V nové makroekonomické prognóze banka odhadla, že ekonomika eurozóny letos spadne "jen" o 8 %. Odhad růstu HDP měnového bloku v příštích dvou letech ale měnová autorita proti předchozímu výhledu z června zhoršila.
• Tempo meziročního poklesu výkonů slovenského průmyslu bylo v červenci nejnižší od března, kdy v zemi propukla koronavirová krize. Stavebnictví ale opět zaznamenalo dvouciferný propad, oznámil ve čtvrtek slovenský statistický úřad. Průmyslová výroba klesla už jen o 3,6 % po poklesu o 8,5 % v červnu. Největší propad letos zaznamenala v dubnu, a to o 42 %.
• Počet firemních insolvencí v Německu se v prvním pololetí navzdory koronavirové krizi snížil o šest procent na 9 006 případů. Oznámil to ve čtvrtek spolkový statistický úřad. Upozornil však, že za tímto vývojem stojí dočasné zrušení povinnosti vyhlásit insolvenci. Údaje o počtu insolvencí tak podle úřadu zatím neodrážejí hospodářské problémy řady podniků spojené s koronavirovou krizí.
• Největší švýcarská banka UBS začne svým klientům radit, aby dávali přednost udržitelným investicím před tradičnějšími. Podle agentury Reuters tak učiní jako první významná finanční instituce. UBS spravuje některým z nejbohatších lidí světa majetek asi za 2,6 bilionu dolarů.
• Dopady koronavirové krize na německou ekonomiku budou podle výzkumného institutu DIW mírnější, než se předpokládalo. Institut nyní očekává, že hrubý domácí produkt Německa letos klesne o 6 %, zatímco v červnu počítal s propadem o 9,4 %. Odhad růstu HDP na příští rok pak institut zlepšil na 4,1 % z dříve předpokládaných 3 %.
• Míra nezaměstnanosti v Řecku v červnu vystoupila na 18,3 % z květnových 17,3 %, uvedl ve čtvrtek řecký statistický úřad. Je tak nejvýše za 16 měsíců a zůstává nejvyšší v eurozóně. Podle sezónně upravených údajů bylo v zemi bez práce 836 637 lidí, převážně ve věkové skupině do 24 let.
• Britský ropný gigant BP vstupuje na trh s elektřinou, kterou vyrábějí větrné elektrárny na moři. Firma ve čtvrtek uvedla, že tak učiní prostřednictvím dohody o spolupráci s norskou energetickou skupinou Equinor. V rámci dohody zaplatí 1,1 miliardy dolarů za poloviční podíly ve dvou projektech Equinoru ve Spojených státech. Jde o první významný krok v transformaci BP a její snaze odklonit se od těžby ropy a plynu.
• Panevropská burzovní skupina Euronext se chystá předložit nabídku na převzetí společnosti Borsa Italiana, která je provozovatelem akciové burzy v Itálii. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Nabídka by podle zdrojů měla italský podnik ohodnotit zhruba na 3,5 až čtyři miliardy eur.
• Společnost IAG, která vlastní leteckou společnost British Airways a další aerolinky, omezí kvůli dopadům pandemie způsobené šířením nového koronaviru další lety. Ve čtvrtek také potvrdila, že plánuje získat 2,7 miliardy eur prodejem nových akcií, které nabídne se slevou. Zvýšením kapitálu chce lépe zvládat dopady pandemie na své podnikání.
• Němečtí podnikatelé působící v ČR s obavami sledují stoupající počet onemocnění koronavirem v zemi a vyzývají vládu i obyvatele ke stabilizaci situace. ČTK to ve čtvrtek sdělil člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) Bernard Bauer k rozhodnutí německé vlády zařadit Prahu mezi rizikové oblasti. Německé ministerstvo zahraničí kvůli stoupajícímu počtu infikovaných koronavirem nedoporučuje od 9. září turistické cesty do Prahy.
• Oživení po koronavirové krizi v Německu je mírnější, než se čekalo. Spolková, státní a místní vlády tak pravděpodobně příští rok zaznamenají o 19,6 miliardy eur nižší příjmy z daní, než se předpokládalo v květnu. Uvedlo to ve čtvrtek spolkové ministerstvo financí. Na úroveň před krizí by se příjmy z daní mohly vrátit v roce 2022.
• Britský pojišťovací trh Lloyd's of London za pololetí vykázal ztrátu před zdaněním 400 milionů liber. Pojišťovny po celém světě musely během pandemie pokrývat zrušené akce, obchodní úvěry a přerušení podnikání. Šíření viru podle Lloyd's pojišťovny vyjde na více než 100 miliard dolarů. Sám Lloyd's očekává, že ve spojení s pandemií vyplatí pojistné částky úhrnem až pět miliard liber.