Záznam jednání ČNB: Není potřeba dále uvolňovat měnovou politiku

Bankovní rada 24. června ponechala úrokové sazby beze změny, rozhodla jednomyslně. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 %.

Většina členů rady konstatovala, že údaje o inflaci mohou být poznamenány obtížemi při sběru dat v období karanténních opatření. Člen rady Tomáš Nidetzký uvedl, že pokles inflačních tlaků se na rozdíl od indexu spotřebitelských cen již projevuje v indexu cen výrobců. Očekává, že se propad domácí poptávky projeví snižováním spotřebitelské inflace v budoucnosti.

"Podle centrálních bankéřů zůstávají inflační očekávání i nyní ukotvena poblíž dvouprocentního cíle, k čemuž podle nich přispívá i aktuální inflace, která stále setrvává blízko 3 %. To se však podle nás může rychle změnit. Nejde přitom přímo o deflační vývoj, který centrální banka prozatím vylučuje. Slabá poptávka jak z domácí ekonomiky, tak i ze zahraničí totiž povede k silnému dezinflačnímu vývoji" říká ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Další člen Oldřich Dědek uvedl, že menší než očekávaný pokles inflace může souviset s tím, že po odeznění karanténních opatření si někteří provozovatelé služeb chtějí kompenzovat předchozí výpadek tržeb zvýšením cen.

Nidetzký a další člen Tomáš Holub zmínili přetrvávající riziko druhé vlny pandemie. Zhmotnění rizika druhé vlny pandemie ovšem měnová politika nemůže ovlivnit, přičemž toto riziko zůstává stále v hypotetické rovině. Proto není podle nich z tohoto důvodu potřebné měnit nastavení měnové politiky.

"Je překvapující, že se centrální banka stále odmítá vyjádřit k tomu, jaké nástroje hodlá použít ve chvíli, kdy by opravdu bylo třeba ekonomiku znovu podpořit. Podle dnes zveřejněného zápisu o tom navíc ani na svých měnově politických zasedáních nediskutuje. V okamžiku, kdy již úrokové sazby nemají kam klesat, může nejasnost ohledně dalších kroků měnové politiky spolu s nejistým hospodářským vývojem, u kterého se rizika koncentrují spíše ve směru nižšího růstu, vyústit do podstřelení inflačního cíle," míní Gürtler. 

Guvernér Jiří Rusnok a viceguvrnér Marek Mora upozornili na to, že v souvislosti s opatřeními spojenými s omezováním pandemie může dojít k nárůstu překážek mezinárodního obchodu, což by představovalo nabídkové cenové tlaky ve středním období. Dědek zmínil existenci dalších rizik ve světové ekonomice, jakými jsou obnovení obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou nebo neřízený brexit. Obojí představuje riziko i pro domácí ekonomiku.