Evropa bez vojenské podpory USA? 300 tisíc vojáků a 250 miliard eur ročně navíc
Vzhledem k nejisté budoucnosti transatlantických vztahů a narůstající ruské vojenské hrozbě se Evropa musí připravit na možnost, že Spojené státy omezí nebo úplně stáhnou svou vojenskou přítomnost ze starého kontinentu. Můžeme doufat, že k tomu nedojde. Můžeme vést jednání, která sníží pravděpodobnost, že k tomu dojde. Ale politická realita je prozatím taková, že si Donald Trump dělá, co chce, a říká, co chce. A proto je dobré se připravit na scénář Evropy bez vojenské podpory USA.
Studie Alexandra Burilkova a Guntram B. Wolffa z think tanku Bruegel se zabývá tím, jaké zdroje by Evropa potřebovala k vlastní obraně bez americké podpory. Evropa by podle ní musela v krátkodobém horizontu zvýšit obranné výdaje o minimálně 250 miliard eur ročně a rozšířit své ozbrojené síly o 300 tisíc vojáků. Tento nárůst by se soustředil především na mechanizované a obrněné jednotky, které by nahradily americké těžké síly působící v Evropě.
Pro hrubý odhad předpokládejme, že náklady budou rozloženy podle ekonomické síly (podíl na HDP). Podíl Česka na HDP Evropské unie a Spojeného království je zhruba 1,5 %. To by znamenalo zvýšit výdaje na obranu Česka o 93 miliard Kč za rok, což je částka, o které se již mluví. Také by ovšem bylo potřeba navýšit počet vojáků z asi 27 800 na 32 300.
Ruská hrozba: Silnější a zkušenější armáda
Navzdory vysokým ztrátám ve válce na Ukrajině si Rusko udrželo schopnost výrazného vojenského růstu. Mobilizace společnosti a vojenského průmyslu vedla ke zvýšení produkce tanků o 220 %, obrněných vozidel o 150 % a dronů dalekého doletu o 435 % oproti roku 2022.
Západní analytici (NATO, Německo, Polsko, Dánsko, Pobaltí) odhadují, že Rusko bude schopné zahájit útok na evropské území během 3 až 10 let. Zapad-2025, plánované rozsáhlé vojenské cvičení v Bělorusku, může být signálem připravenosti Moskvy na další eskalaci.
Evropská reakce: Posílení obranyschopnosti
Hlavní prioritou Evropy zůstává podpora Ukrajiny, protože ukrajinská armáda je aktuálně nejefektivnější obranou proti ruské agresi. V případě, že by Kyjev odmítl potenciální americko-ruskou dohodu o ukončení války, Evropa by musela převzít financování ukrajinské obrany. Nahrazení USA by znamenalo dalších 0,12 % HDP EU na vojenskou pomoc (jde o relativně malou částku, otázkou je ale dostupnost potřebného vojenského vybavení).
Bezpečnost Evropy by si podle Bruegelu vyžádala:
- 300 tisíc nových vojáků, což odpovídá 50 novým brigádám.
- 1 400 tanků, 2 000 bojových vozidel pěchoty a 700 dělostřeleckých systémů.
- Masivní rozšíření výroby dronů na 2 000 dlouhodobých útočných letounů ročně.
- Zlepšení koordinace evropských armád, aby se snížila roztříštěnost 29 národních sil, které nemají jednotné velení ani strategickou podporu na úrovni USA.
Evropa v současnosti vynakládá na obranu zhruba 2 % HDP, pro odpovídající posílení by ale podíl musel vzrůst na 3,5 % HDP. To znamená ročně přibližně 250 miliard eur navíc. Tato částka by byla rozdělena mezi národní rozpočty a společné financování EU.
