Šance pro Evropu: Zelenou ocelí proti čínské dominanci

Evropa, druhý největší trh s ocelí na světě, stojí před zásadní výzvou. Jak si může kontinent udržet konkurenceschopnost tváří v tvář čínské dominanci? Klíčem by mohl být přechod k ekologičtější výrobě. Jaké kroky mohou Evropě pomoct posílit postavení na trhu? A co to znamená pro budoucnost ocelářství?
Železnice, mrakodrapy, stadiony, obranný i automobilový průmysl a mnoho dalších. Ačkoli to vypadá, že toho tyhle věci nemají moc společného, je to naopak. Minimálně jedna věc je totiž spojuje, a to ocel. "Jak mě učili na vysoké škole, je to královna materiálů," říká hlavní analytik Sev.en Global Investments Jiří Šumbera.
Ročně se jí celosvětově vyrobí asi 1,9 miliardy tun. A podobně jako v jiných odvětvích je i tady patrná dominance Číny, připadá na ni polovina produkce. "V Číně se ocel vyrábí hlavně klasickou metodou, tedy ze železné rudy a z koksu," popisuje Šumbera.
A právě tamní ocel trápí konkurenci. Někdy je jí totiž tolik, že zaplaví trhy. A to za ceny, kterým ostatní jen těžko konkurují. Výsledkem jsou pak často různá ochranářská opatření.
Evropa má šanci
I přes tuto dominanci má Evropa podle Šumbery potenciál upevnit svoji pozici. Evropská unie je po Číně jeden z největší trhů s ocelí, ročně se tu spotřebuje až 160 milionů tun. Z toho více než polovina se vyrobí tradiční metodou ve vysokých pecích, tedy ne úplně šetrně k životnímu prostředí. "Pokud Evropa bude produkovat více zelenější oceli, tedy té ze šrotu, určitě na tom bude lépe, bude konkurenceschopnější. V současnosti je situace taková, že šrotu je na starém kontinentu přebytek a vyváží se," popisuje evropskou produkci analytik.
Jedním dechem ale dodává, že to bude obnášet nemalé investice. Evropa si ale podle něj dokáže sama pomoct. "Může zpřísnit současný systém importních kvót, může také při zadávání veřejných zakázek požadovat ocel, která je vyrobená ekologicky. To už teď vidíme například ve Skandinávii. Do značné míry to eliminuje dovozy čínské oceli," popisuje zkušenosti Šumbera.
Zelenější budoucnost
To, že ocelářství pomalu směřuje k větší udržitelnosti, je patrné už teď. Jak ale bude obor vypadat za patnáct let? "Vysoké pece mají investiční cyklus přibližně patnáct, dvacet let. Dnes už je zřejmé, že se do jejich obnovy už nebude investovat a že budou nahrazovány projekty ekologičtější výroby. Takže si myslím, že tady v Evropě bude ocel zelená," uzavírá Šumbera.